8 C 40/2026

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 09. 02. 2026 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 38 729 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svůj nárok odůvodnil tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č[adresa], a z titulu tohoto vlastnictví je členem žalobce – společenství vlastníků jednotek. Jako vlastník bytové jednotky je žalovaný povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemků, příspěvky do fondu oprav a[Anonymizováno] zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky, a to ve výši a splatnosti stanovené žalobcem. Žalovaný však tyto povinnosti řádně a včas neplnil, v důsledku čehož mu ke dni [datum] vznikl dluh v celkové výši 38 729 Kč, představující neuhrazené, resp. částečně uhrazené měsíční předpisy za období od [Anonymizováno]. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný platební rozkaz byl pro jeho nedoručení do vlastních rukou žalovanému zrušen podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).

3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, čímž se jeho souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce je právnickou osobou – společenstvím vlastníků jednotek, zapsaným v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném [Anonymizováno]. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [adresa], včetně odpovídajících spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemcích, a je tak členem žalobce. Z titulu tohoto členství je žalovaný povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemků, příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby spojené s užíváním bytové jednotky. Z listinných důkazů, zejména z evidenčního listu, měsíčních předpisů plateb a přehledu nevyrovnaných předpisů ke dni [datum], soud zjistil, že žalovanému byly v období od [Anonymizováno] pravidelně předepisovány měsíční platby ve výši 5 382 Kč, přičemž za měsíc [Anonymizováno] uhradil žalovaný pouze částku 4 327 Kč a za následující měsíce neuhradil ničeho. Celkový dluh žalovaného tak ke dni [datum] činil 38 729 Kč. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum], na kterou však nikterak nereagoval.

5. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

6. Podle § 1208 písm. d) občanského zákoníku do působnosti shromáždění společenství vlastníků patří schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky.

7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Soud má v tomto řízení za prokázané, že žalovaný svou povinnost hradit žalobci předepsané platby porušil. Z provedených listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky, a jako takový je povinen podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemků, přispívat do fondu oprav a hradit zálohy na plnění spojená s užíváním bytové jednotky, a to ve výši a splatnosti stanovené žalobcem v souladu s právními předpisy a vnitřními předpisy společenství vlastníků jednotek. Žalovaný tyto povinnosti řádně a včas neplnil, přičemž existence a výše jeho dluhu byla v řízení prokázána předloženými listinnými důkazy, jejichž správnost žalovaný nijak nezpochybnil.

9. Žalovaný se tak dostal do prodlení s peněžitým plněním, čímž žalobci vznikl nárok nejen na zaplacení dlužné jistiny, ale též na úrok z prodlení jako zákonný následek porušení povinnosti plnit řádně a včas. Podle § 1970 občanského zákoníku platí, že je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého dluhu, má věřitel právo na úrok z prodlení, a to bez ohledu na to, zda mu v důsledku prodlení vznikla škoda. Výše úroku z prodlení se určuje podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úrok z prodlení v zákonné výši, a to od jednotlivých splatností dlužných částek, tedy způsobem odpovídajícím právní úpravě i ustálené soudní praxi. Soud neshledal žádné důvody, pro které by žalobkyni uplatněný nárok na úrok z prodlení nebylo možné přiznat, zejména nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by prodlení žalovaného bylo způsobeno okolnostmi, které by je vylučovaly nebo činily právně významně neomluvitelným.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 226,30 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 937 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 38 729 Kč sestávající z částky 2 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 330 Kč ve výši 1 959,30 Kč.

11. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.