Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 09. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 855 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou dne 15. 09. 2025 k soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 26 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru, a to prostřednictvím [Anonymizováno], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslala žalovaná žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet byl žalované v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o úvěru. Žalobkyně žalované následně zaslala na jí uvedené telefonní číslo [tel. číslo], kterým žalovaná odsouhlasila uzavření smlouvy. Na základě takto uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které byly žalované zaslány dne [datum] na žalovanou uvedený účet č. [č. účtu]. Žalovaná se zavázala žalobkyni uhradit jistinu a smluvní úrok ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč, a to nejpozději do [datum]. Žalovaná na dluh ničeho neuhradila, a to ani základě předžalobní upomínky ze dne [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, vydaný elektronický platební rozkaz byl pro jeho nedoručení do vlastních rukou žalované zrušen podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, čímž se její souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané následující skutečnosti. Žalovaná podepsala dne [datum] s žalobkyní smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč zaslaná bezhotovostně na účet žalované č. [č. účtu] a žalovaná se zavázala zaplatit nejpozději do [datum] jistinu, smluvní úrok ve výši 1 % denně z jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč, a to nejpozději do 14. 09. 2024, celkem tedy 26 000 Kč. RPSN je ve smlouvě uvedena ve výši 2 355 %. Z přiloženého podacího lístku je patrné, že předžalobní upomínka ze dne [datum] byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Z tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná neuhradila ničeho.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1968 občanského zákoníku Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.
9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.
10. Soud žalobu posoudil a dospěl k závěru, že je důvodná. I přes vysokou výši roční úrokové sazby je smluvní úrok sjednán a také požadován nikoli z poskytnutých peněžních prostředků, ale za konkrétní časové období, které je relativně krátké (1 měsíc), a je vyjádřen pevnou částkou. Jinými slovy, v případě prodlení dlužníka s plněním závazku úrok nebude narůstat v čase tak, jako je tomu u poskytování úvěrů u bank. Krátká doba splatnosti také výrazně přispívá k tomu, že RPSN se jeví jako velmi vysoká. Podstatným aspektem je také to, že půjčená částka je relativně nízká a s jejím poskytnutím jsou spojeny určité náklady a poskytovatel by měl generovat také určitý zisk. V tomto případě žalovaná obdržela částku 20 000 Kč a vrátit měla 26 000 Kč, a to včetně poplatků i zisku žalobkyně. Ujednání proto nelze považovat za takové, které výrazně znevýhodňuje spotřebitele a je ve zřejmém rozporu s dobrými mravy. Nelze také přehlédnout, že žalovaná za vyšší úrok získala téměř okamžitě jí požadovanou a ničím nezajištěnou částku. Navíc žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná a ke svým smluvním povinnostem se nehlásila. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaná neuzavíral smlouvu se zprostředkovatelem (jako tomu bývá u jiných obdobných produktů), který by mohl rozhodování ovlivňovat, naopak sama vyhledala nabídku a smlouvu uzavírala za užití prostředků komunikace na dálku. Nemůže tak jít o osobu zcela nevědomou.
11. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě o zaplacení částky 26 000 Kč v plném rozsahu. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 855 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 26 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.
13. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.