Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 50 000 Kč od 02. 09. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 13 011 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 25. 11. 2025 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce poskytl na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] žalovanému téhož dne peněžitou zápůjčku ve výši 50 000 Kč, a to bezhotovostně na účet označený žalovaným č. [č. účtu], s tím, že žalovaný se zavázal zápůjčku žalobci navrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný se však dostal do prodlení, když do dne [datum] předmětnou zápůjčku neuhradil ani částečně, a to ani na základě předžalobní upomínky zástupce žalobce ze dne [datum], která byla téhož dne předána k poštovní přepravě.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, vydaný elektronický platební rozkaz byl pro jeho nedoručení do vlastních rukou žalovaného zrušen podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a k projednání věci nenařídil ústní jednání, neboť věc bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobce a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, čímž se jejich souhlas předpokládá (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce poskytl dne [datum] žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 50 000 Kč na účet označený žalovaným, a to na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Ze smlouvy rovněž vyplývá závazek žalovanému navrátit peněžitou zápůjčku žalobci nejpozději do [datum]. Soud vzal za nesporné tvrzení žalobce, že žalovaný zápůjčku neuhradil ani částečně. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou zástupce žalobce ze dne [datum], nicméně ani na tuto výzvu žalovaný nereagoval a dluh neuhradil.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. V dané věci má soud z obsahu spisového materiálu za zjištěné, že nárok žalobce je zcela důvodný. V řízení bylo prokázáno, že žalobce dne [datum] poskytl na základě uzavřené smlouvy žalovanému peněžitou zápůjčku ve výši 50 000 Kč, kdy bylo sjednáno, že žalovaný částku uhradí nejpozději do [datum]. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný předmětnou zápůjčku vrátil, a to ani částečně.
8. Žalobci vznikl dále nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, z dlužné částky, kdy prodlení žalovaného se odvozuje ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, v tomto případě tedy od 02. 09. 2025. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když nárok posoudil jako zcela důvodný.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 011 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., a z částky 1 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 100 Kč ve výši 1 911 Kč.
10. O lhůtách k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.