Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 488,79Kč a- úrok v částce 2 632,37 Kč,- úrok ve výši 12 % ročně z částky 13 576,79 Kč od 13. 01. 2026 do zaplacení,- úrok z prodlení v částce 491,5 Kč- úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 488,79 Kč od 13. 01. 2026 do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala vůči žalované zaplacení částky 15 488,79 Kč s příslušenstvím. Uplatňovaný nárok žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota]. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované. Zjišťovala bonitu žalované výpočtem maximálního limitu měsíční splátky, zkoumala závazky žalované u jiných institucionálních věřitelů, kdy zjistila souhrnnou výši měsíčních splátek žalované 4 000 Kč u ryze osobních závazků a 16 000 Kč u závazků domácnosti. Žalobkyně také provedla lustraci žalované v NRKI. Z učiněných zjištění nevyplývala důvodná pochybnost o schopnosti žalované úvěr splácet. Smlouva se žalovanou byla tedy uzavřena. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytovat žalované peněžní prostředky nejvýše v částce zůstatku úvěrového rámce, a to i opakovaně. Výše sjednaného úvěrového rámce činila 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky formou pravidelných měsíčních splátek vrátit a zaplatit žalobkyni úrok. Žalobkyně dále uvedla, že za dobu trvání úvěru poskytla žalované částku v celkové výši 27 758,19 Kč. Žalovaná na dlužnou částku uhradila pouze 23 348,58 Kč. Jelikož žalovaná splátky úvěru řádně a včas nehradila, žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovanou o tom informovala dopisem z téhož dne, v němž ji současně vyzvala k zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná však na tuto výzvu ani na předžalobní výzvu nereagovala a dlužnou částku žalobkyni nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci samé bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Soud proto ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], jejíž součástí byly úvěrové podmínky žalobkyně (dále jen „smlouva“). Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované. Z karty klienta vyplývá, že žalobkyně vycházela z informací sdělených žalovanou a provedené lustrace NRKI. Žalovaná dle karty klienta sdělila, že její měsíční příjem činí 8 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč a výdaje dosahují 20 000 Kč měsíčně. Z ověření bonity soud shledal, že žalobkyně vyčíslila částku, která žalované měsíčně zbývá na 1 325 Kč a celé domácnosti pak 4 760 Kč. Tato částka je rozdílem celkových tvrzených příjmů žalované ve výši 33 000 Kč a výdajů sestávajících z životního minima 11 560 Kč, z normativních nákladů na bydlení ve výši 9 900 Kč, ze splátek úvěru poskytnutého žalobkyní ve výši 680 Kč. Žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná je schopna úvěr splácet a smlouvu s ní uzavřela. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované peněžní prostředky nejvýše v částce nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a to i opakovaně. Výše úvěrového rámce činila 17 000 Kč. Částka prvního čerpání ve výši 16 495 Kč byla podle smlouvy určena na nákup specifikovaného zboží a měla být vyplacena přímo osobě prodávající. Za dobu trvání úvěru žalovaná načerpala celkem částku 27 758,19 Kč, jak vyplývá z výpisu čerpání, splátek a úhrad. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok, a to formou měsíčních splátek v minimální výši 4 % z dlužné částky. Úroková sazba podle smlouvy činila 26,28 % ročně. Žalovaná se zavázala hradit také poplatek za vedení účtu ve výši 39 Kč měsíčně. RPSN byla ve smlouvě udávána ve výši 29,7 %. Soud z výpisu čerpání, splátek a úhrad dále zjistil, že žalovaná splátky řádně včas nehradila, žalobkyni zaplatila na splátkách úvěru celkem 23 348,58 Kč. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou zesplatnila ke dni [datum]. O této skutečnosti informovala žalovanou dopisem z téhož dne odeslaným podle podacího archu dne následujícího. Žalované byla zaslána také předžalobní výzva dne [datum], jak dokládá podací [tituly před jménem] V této výzvě byla žalované poskytnuta dodatečná lhůta k úhradě dluhu do 7dnů.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
8. Soud v projednávané věci uzavřel, že žaloba je důvodná. Žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o účelovém úvěru na nákup zboží a o revolvingovém úvěru, a to po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaná však své povinnost z této smlouvy řádně a včas nesplnila. Žalobkyni tedy vzniklo na základě smlouvy a podle § 2395 o. z. právo na zaplacení dlužné částky v celkové výši 15 488,79 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč za 2 měsíce (2 x 300 Kč) a úroku ve výši 2 632,37 Kč počítaného od zesplatnění do 12. 01. 2026 a dále úroku ve výši 12 % z dlužné jistiny za období od 13. 01. 2026 do zaplacení podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s § 2048 o. z. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 078 Kč za prodlení s úhradou 3 splátek do zesplatnění. Podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. žalobkyni náleží také zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 491,5 Kč od 03. 10. 2025 (tj. od uplynutí dodatečné lhůty k plnění) do 12. 01. 2026 a od 13. 01. 2026 v procentní výši 11,5 % ročně. Soud tedy žalobě s ohledem na shora uvedené skutečnosti v plném rozsahu vyhověl.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 488,79 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně byla žalovanému uložena podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.