Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 492 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 100 Kč od 12. 6. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 792 Kč od 17. 7. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 17 492 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 8. 12. 2023 do 5. 2. 2024, a to ohledně motorového vozidla RZ [SPZ], VIN: [VIN kód], a za období od 22. 9. 2023 do 11. 3. 2024, a to ohledně motorového vozidla RZ [SPZ], VIN: [VIN kód]. Součástí žalovaného nároku byl také nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 × 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na pokus o mimosoudní vyřízení věci s každým nezaplaceným obdobím.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
3. Žalovaný je občan Bulharska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 4 bod 1 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště, resp. posledního známého bydliště žalovaného. Podle článku 4 bod 1 nařízení č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) je rozhodným právem právo země, kde škoda vznikla, když příspěvek je nutno vykládat v tomto smyslu.
4. S ohledem na listinné důkazy založené ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž učinil níže uvedené právní závěry. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem motorového vozidla RZ [SPZ], VIN: [VIN kód], a motorového vozidla RZ [SPZ], VIN: [VIN kód], která byla v předmětných obdobích v registru vozidel evidována jako provozovaná. Současně bylo zjištěno, že za období od 8. 12. 2023 do 5. 2. 2024 nebylo vozidlo RZ [SPZ] pojištěno, a taktéž nebylo v období od 22. 9. 2023 do 11. 3. 2024 pojištěno vozidlo RZ [SPZ], a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně doložila, že dne 28. 3. 2024 a 2. 5. 2024 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěná vozidla v žalované výši se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala vždy ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvách. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne 10. 9. 2024 a 30. 9. 2024 předžalobní výzvu k úhradě dluhu.
5. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a to § 2 odst. 1 písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 35 Kč RZ [SPZ] 86 Kč u vozidla RZ [SPZ]. Při 60 dnech jde o částku 2 100 Kč u vozidla RZ [SPZ] při 172 dnech o částku 14 792 Kč u vozidla RZ [SPZ]. Částka poplatku za výzvu k zaplacení činí 2 × 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem 17 492 Kč, přičemž se dostal do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím 60-denní lhůty stanovené ve výzvě z 28. 3. 2024 a 2. 5. 2024 a je povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o. z., rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě, vždy podle jednotlivé výzvy. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 492 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle § 149 odst. 1 o. s. ř.
7. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.