Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 154,01 Kč s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 45 845,60 Kč od 23. 2. 2023 do 6. 3. 2023, s úrokem ve výši 8,99 % ročně z částky 41 154,01 Kč od 7. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 41 154,01 Kč od 28. 7. 2023 do zaplacení, částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň - sever soudní poplatek ve výši 2 158 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni, jakožto insolvenční správkyni společnosti [Jméno žalobkyně]. v likvidaci, IČ [IČO] (dále jen „dlužník“), částku 43 154,01 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněných povinností vyplývajících žalovanému ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Touto smlouvou se dlužník zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 942 Kč, a to spolu s poplatkem za pojištění ve výši 147 Kč, a to se splatností vždy k 22. dni v měsíci. Výše úroku z nesplacené části čerpané jistiny byla sjednána ve výši 8,99 % ročně. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, dlužník proto oznámením ze dne 12. 7. 2023 prohlásil celý dluh žalovaného za splatný ke dni 27. 7. 2023. Dlužná jistina úvěru přitom činila částku ve výši 41 154,01 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 2 000 Kč skládající se z nároku na úhradu částky ve výši 1 000 Kč jakožto poplatku za zesplatnění úvěru a dále 1 000 Kč za dvě zaslané upomínky ze dne 21. 4. 2023 a 12. 6. 2023, kdy za každou dlužník vyúčtoval poplatek ve výši 500 Kč. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění.
2. Žalovaný je občanem Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a podle § 84, 85 o.s.ř. je místně příslušným okresní soud, v jehož obvodu měl žalovaný v době podání žaloby k soudu bydliště (§11 odst. 1 o.s.ř.), tedy zdejší soud. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má, resp. měl bydliště (podle článku 19 bod 3 citovaného nařízení posuzováno k okamžiku uzavření smlouvy – jak vyplývá z textu smlouvy) na území České republiky a dlužník provozoval svou profesionální resp. podnikatelskou činnost v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.
3. Z elektronického výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], čj. MSPH [spisová značka] - [Anonymizováno] -[Anonymizováno], byl zjištěn úpadek dlužníka a na majetek dlužníka byl vyhlášen konkurs. Insolvenční správkyní dlužníka je rozhodnutím soudu žalobkyně, čímž je dána její aktivní legitimace k podání žaloby za dlužníka pro vymožení jeho pohledávek.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyně předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný, kterému byla výzva doručena do vlastních rukou dne 14. 10. 2024, na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.
5. Ze žádosti o spotřebitelský úvěr č. [IBAN] ze dne [datum] ve znění jejího doplnění a akceptačního dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že dlužník uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“) ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), na jejímž základě se dlužník zavázal poskytnout žalovanému částku 200 000 Kč jakožto neúčelový spotřebitelský úvěr. Dle smluvních ujednání byla sjednána úroková sazba úvěru 8,99 % ročně s tím, že úvěr bude splácen v měsíčních splátkách po 2 942 Kč, celková částka, kterou se žalovaný zavázal dlužníkovi uhradit činila 282 432 Kč. Celý úvěr se žalovaný zavázal vrátit dlužníkovi nejpozději do 22. 5. 2024. Dále se žalovaný zavázal k úhradě pojištění v měsíční výši 147 Kč. Úvěr byl žalovanému dle předloženého výpisu načerpání vyplacen ve dvou dílčích částkách ve dnech 30. 5. 2016 a 31. 5. 2016. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostal se tak do prodlení, a proto dlužník úvěr zesplatnil ke dni 27. 7. 2023, přičemž byl žalovaný vyzván k úhradě splatného úvěru do 7 dnů ode dne splatnosti úvěru. Dle sazebníku poplatků, jež byl součástí uzavřené smlouvy, byl žalovaný taktéž povinen uhradit částku ve výši 1 000 Kč jakožto poplatku za zesplatnění úvěru a 1 000 Kč z titulu nákladů za upomínání. Dne 5. 2. 2024 dlužník zaslal žalovanému předžalobní výzvu, ani poté však žalovaný svůj dluh vůči žalovanému neuhradil.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Na podkladě obsahu listin založených ve spise a žalobních tvrzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že se žalobkyně nároku dlužníka domáhá oprávněně, neboť v řízení bylo zjištěno, že dlužník a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu se zněním § 2395 o. z., na jejímž základě dlužník poskytl žalovanému finanční prostředky. Ačkoliv se žalovaný zavázal dlužníkovi poskytnuté prostředky splácet spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách, tomuto svému závazku nedostál a je s plněním svých peněžitých závazků vůči dlužníkovi v prodlení. Dlužník tak oprávněně přistoupil k zesplatnění neuhrazeného zůstatku čerpaného úvěru spolu s příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu proti žalovanému nároku, o jehož oprávněnosti co do základu ani výše jistiny soud s ohledem na předložené listinné důkazy neměl důvod pochybovat. Proto žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno a soud přiznal žalobkyni, jakožto insolvenční správkyni dlužníka, na kterého byl prohlášen konkurs, rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jdoucího ode dne následujícího po zesplatnění do zaplacení.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3.
9. Ve výroku III. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek, neboť žalobkyně je podle § 11 odst. 2, písm. n) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích osvobozena od soudních poplatků. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek podle § 2 odst. 3 citovaného zákona podle položky 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 2 158 Kč.
10. Lhůta k zaplacení žalované částky byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., lhůta k zaplacení soudního poplatku je stanovena podle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.