Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyničástku 14 955,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 14 955,75 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacenía částku 31 249,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 31 249,50 Kč od 27. 5. 2025 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 449 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 46 205,25 Kč s příslušenstvím, a to z titulu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa]. Žalobkyně žalovanému tuto škodu sestávající z ceny za neoprávněně odebranou elektřinu a z dalších souvisejících nákladů vyúčtovala. Žalovaný však žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu, která byla žalovanému zaslána.
2. Z výpisu z informačního systému základních registrů bylo zjištěno, že žalovaný má státní občanství Ukrajiny, tím je dán mezinárodní prvek. Podle čl. 49 bod 1 dvoustranné mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod č. 123/2002 Sb. m. s., (dále jen „smlouvy“), se odpovědnost za náhradu škody, která vznikla v tomto případě, řídí českým právním řádem, neboť na území České republiky došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu škody – k neoprávněnému odběru elektřiny. Pravomoc českého soudu je dána čl. 49 bod 2 smlouvy, neboť se použijí právní předpisy České republiky.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž by nařizoval jednání.
4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V odběrném místě na adrese [adresa], (dále jen „odběrné místo“), byly na základě příkazu k provedení odpojení na výzvu obchodníka dne [datum] přerušeny dodávky elektřiny do tohoto odběrného místa pro neplacení. Dne [datum] bylo odběrné místo kontrolováno žalobkyní pověřenou osobou [právnická osoba]., jak vyplývá z protokolů č. [hodnota] a č. [hodnota] o kontrole odběrného místa ze dne [datum] a z plné moci ze dne [datum]. Při kontrole bylo podle protokolu zjištěno, že žalovaný na adrese odběrného místa prováděl paralelně dva neoprávněné odběry elektřiny z elektrizační soustavy bez měřící soustavy.
5. Podle protokolu o kontrole č. [hodnota] se jednalo o neoprávněný odběr ode dne [datum], kdy došlo k přerušení dodávky elektřiny do odběrného místa, do provedené kontroly dne [datum], tedy celkem za 127 dní, (dále jen „první neoprávněný odběr“).
6. Podle protokolu č. [hodnota] se jednalo o neoprávněnou manipulaci s elektroinstalací, konkrétně neoprávněně připojený kabel do rozvaděče hlavního domovního vedení vedoucí do bytu žalovaného, kde byla v konečném místě nalezena zásuvka, do které byl připojen elektrospotřebič – pračka, přičemž tato neoprávněná, do žádné měřící soustavy neregistrovaná, manipulace trvala od [datum], tedy počátku trvání nájemní smlouvy žalovaného, do provedené kontroly dne [datum], tedy celkem [hodnota] dní, (dále jen „druhý neoprávněný odběr“).
7. U prvního neoprávněného odběru byla celková spotřeba stanovena podle předchozí spotřeby ve výši 1 765 kWh. U druhého neoprávněného odběru byla spotřeba stanovena podle spotřeby zjištěného elektrospotřebiče – pračky – ve výši 236,5 kWh.
8. Žalovaný nebyl kontrole odběrného místa přítomen. Místo žalovaného byla podle protokolů o kontrole č. [hodnota] a č. [hodnota] přítomna majitelka bytu paní [jméno FO]. Zjištěné skutečnosti byly žalovanému sděleny oznámeními o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum], které byly zanechány v elektroměrovém rozvaděči. Následně žalobkyně informovala žalovaného o výsledcích kontroly odběrného místa dopisy ze dne [datum], v nichž vyčíslila částku požadovanou za neoprávněné odběry elektřiny.
9. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému za první neoprávněný odběr částku ve výši 31 249,50 Kč se splatností [datum]. Z výpočtu náhrady za první neoprávněný odběr soud zjistil, že tato částka sestávala z ceny neoprávněně odebrané elektřiny odpovídající předchozí spotřebě odběrného místa ve výši 18 504 Kč, dále z plateb za příkon ve výši 269,19 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s kontrolou č. [hodnota] odběrného místa ve výši 12 476,31 Kč, to vše včetně DPH.
10. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému za druhý neoprávněný odběr částku ve výši 14 955,75 Kč se splatností [datum]. Z výpočtu náhrady za druhý neoprávněný odběr soud zjistil, že tato částka sestávala z ceny neoprávněně odebrané elektřiny odpovídající zjištěné spotřebě elektrospotřebiče ve výši 2 479,44 Kč a z nákladů vynaložených v souvislosti s kontrolou č. [hodnota] odběrného místa ve výši 12 476,31 Kč, to vše včetně DPH.
11. Náklady spojené s oběma kontrolami odběrného místa žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba]., dne [datum], jak vyplývá z čestného prohlášení zaměstnankyně žalobkyně ze dne [datum].
12. Žalovaný žalobkyni za shora uvedené částky ničeho neuhradil ani před zaslané upomínky ze dne [datum]. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], jejíž odeslání dne [datum] má soud za prokázané z podacího razítka na vrácené dodejce, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby.
13. Podle § 51 odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „energetický zákon“), odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán. Podle odst. odst. 1 písm. e) bod 2 je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr měřený měřicím zařízením, které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.
14. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.
15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný způsobil žalobkyni škodu, když v rozporu s § 51 odst. 2 energetického zákona odebíral elektřinu bez měřícího zařízení (§ 51 odst. 1 písm. c) energetického zákona), a dále odebíral elektřinu z elektrizační soustavy prostřednictvím odpojeného zařízení (§ 51 odst. 1 písm. e) bod 2 energetického zákona zákona). Žalobkyni tedy podle § 51 odst. 3 citovaného zákona svědčí právo na peněžní náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny v celkové výši 46 205,26 Kč, sestávající z částky představující škodu za neoprávněný odběr a nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. V souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z každé vyfakturované částky, a to ode dne následujícího po dni splatnosti příslušné faktury, tj. v obou případech od 27. 5. 2025 do zaplacení. S ohledem na shora uvedené bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 449 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 849 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.