Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 505 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 505 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 505 Kč s příslušenstvím představující nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému, za škodu způsobenou provozem nepojištěného vozidla [typ vozidla] [typ vozidla] registrační značky [SPZ], jehož provozovatelem byl žalovaný, dne 30. 9. 2021, a to z důvodu škodní události v podobě nezajištění vozidla proti rozjetí, jehož následkem dané vozidlo sjelo dolů z kopce a narazilo do balkónu bytového domu ve vlastnictví poškozeného Stavebního bytového družstva [adresa] sídlo [adresa], přičemž ohledně svého nároku žalobkyně odkazuje na ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla).
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Spor je přitom možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:
5. Žalovaný jako provozovatel vozidla registrační značky [SPZ] (viz zpráva [právnická osoba] [adresa] ze dne 25. 6. 2024) porušil povinnost stanovenou § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jelikož ke dni nehody neměl uzavřenou pojistnou smlouvu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zároveň byla provozem tohoto vozidla způsobena škoda v celkové výši 55 515 Kč, kterou žalobkyně nahradila poškozenému Stavebnímu bytovému družstvu [adresa] sídlo [adresa].
6. Podle § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla platí, že výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.
7. S ohledem na shora uvedený skutkový stav, kdy žalovaný byl provozovatelem shora uvedeného vozidla, aniž by k němu měl sjednánu pojistnou smlouvu o pojištění z provozu vozidla, přičemž v důsledku provozování vozidla vznikla celková škoda ve výši 55 515 Kč, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jelikož nárok žalobkyně vyplývá z ustanovení § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to v žalobkyni uplatňované výši 18 505 Kč (tj. ve výši 1/3 z celkově uhrazené částky poškozené).
8. Nárok na uhrazení zákonného úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 1 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ze 3 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 1 360 Kč.
10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 odst. 1 občanského soudního řádu.