Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 983,41 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 983,41 Kč od 3. 12. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 30. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá, pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 722,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 983,41 Kč od 16. 9. 2023 do zaplacení v rozsahu, v němž tento úrok převyšuje zákonný úrok z prodlení přiznaný výrokem I tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 576 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 11 705,86 Kč s příslušenstvím z titulu nevypořádaných nároků ze smlouvy k službě [Anonymizováno] ze dne 9. 7. 2023 uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba]. a žalovaným.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně se z účasti omluvila, žalovaný nikoliv. Věc proto byla rozhodnuta bez přítomnosti účastníků.
4. Soud zjistil následující skutkový stav.
5. Dne 9. 7. 2023 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným smlouvu k službě [Anonymizováno], na jejímž základě byla žalované poskytnuta [Anonymizováno], prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného rámce 10 000 Kč, a to vše prostřednictvím zřízeného [Anonymizováno] účtu, který zákazníkovi umožňuje odložit platby. Žalovaným bylo tímto způsobem dle předložené objednávky a vyúčtování čerpáno 9 983,41 Kč, avšak žalovaný ničeho nesplatil. Dne 2. 7. 2024 byla žalovaná pohledávka postoupena na žalobkyni.
6. Protože jde o spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zabýval se soud nejprve tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 téhož zákona neplatnost smlouvy, k níž soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Protože žalobkyně přes výzvu soudu ze dne 13. 3. 2025 neprokázala tvrzení, že její právní předchůdkyně posoudila schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet (výpisy z interní databáze právní předchůdkyně žalobkyně takové tvrzení nedokládají a nelze z nich ani dovodit, že by si právní předchůdkyně žalobkyně opatřila dostatečné podklady pro posouzení výše příjmů a výdajů žalovaného), shledal soud smlouvu o úvěru neplatnou, a proto s ohledem na neplatnost smlouvy, pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 722,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 983,41 Kč od 16. 9. 2023 do zaplacení, žalobu zamítl. Soud doplňuje, že žalovaná se dostala do prodlení až dne 3. 12. 2024 (žalovaný byl vyzván k plnění žalobou doručenou mu dne 2. 12. 2024, a ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je v prodlení od 3. 12. 2024).
11. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byla žalovanému uložena povinnost k vrácení přijaté a dosud nevrácené části jistiny ve výši 9 983,41 Kč s příslušenstvím v přiměřené lhůtě, za kterou soud považuje splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně (v článku 1.4 smlouvy se žalovaný zavázal hradit řádně a včas vyúčtování, a to vždy alespoň ve výši 10% všech dosud neuhrazených čerpání, a jeho plnění dle smlouvy by tedy zhruba odpovídalo výši splátky ve výši 1 000 Kč), avšak pod ztrátou výhody splátek, tedy že nezaplacením byť jediné splátky řádně a včas se stává celý dluh splatným. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný zbývající část jistiny nevrátil, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje.
12. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyni, která měla ve věci částečný úspěch v rozsahu 85 % (přiznáno 9 983 Kč z nárokovaných 11 706 Kč) a neúspěch v rozsahu 15 %, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů v rozsahu 70 % z celkových nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Plná náhrada nákladů by tak činila 2 252 Kč a 70 % z ní představuje 1576 Kč). Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jednotlivé žaloby, jak je soudu z rozhodovací činnosti známo, se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a žalované částce. Tyto žaloby mají podobu vzoru, který se v jednotlivých dílčích případech odlišuje jen v minimální míře, a to pouze takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován, avšak základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření zůstává totožný, pouze případně jen s drobnými odchylkami.
14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.