5 C 48/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 134 098,31 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] ze dne 27. 12. 2021, uzavřené mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s částkou 60 115 Kč představující součet kapitalizovaných úroků 48 205 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,32 % ročně, poplatku za administrativní zpracování půjčky 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10 410 Kč v 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč s konečnou splatností 27. 9. 2023 Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, kdy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil celkem částku 29 600 Kč.

2. Dále pak dlužná částka představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o půjčce č. [hodnota], uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 9. 4. 2022, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s částkou 34 325 Kč představující součet kapitalizovaný úroků 26 995 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,23 % ročně, poplatku za administrativní zpracování půjčky 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 5 830 Kč v 21 měsíčních splátkách po 2 968 Kč s konečnou splatností 9. 1. 2024. Následně došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, kdy do postoupení pohledávky žalovaný uhradil celkem částku 9 000 Kč.

3. Žalovaný, ačkoli mu byly žaloba i předvolání k jednání řádně doručeny do vlastních rukou, se k jednání bez omluvy nedostavil a k věci se nevyjádřil. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).

4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav:

5. Dne 27. 12. 2021 byla mezi společností [právnická osoba], jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota] (v přílohách žaloby). Na základě této smlouvy věřitel žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit s úrokem ve výši 26 995 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli souhrnný poplatek 60 115 Kč (součet kapitalizovaných úroků ve výši 48 205 Kč, s úrokovou sazbou 86 % ročně ze sjednané částky, 1 500 Kč za administrativní činnost a 10 410 Kč za službu komfortní a flexibilní splácení). Celkovou částku 112 824 Kč (jistinu ve výši 50 000 Kč a úrok ve výši 48 205 Kč a navazující poplatky ve výši 11 910 Kč) se žalovaný zavázal zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 5 373 Kč. Částka 50 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti v den uzavření smlouvy, jak potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný na danou úvěrovou smlouvu uhradil toliko 29 600 Kč (přehled plateb v přílohách žaloby).

6. Dne 9. 4. 2022 byla mezi společností [právnická osoba], jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena další smlouva o půjčce č. [hodnota] (v přílohách žaloby). Na základě této smlouvy věřitel žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 28 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit s úrokem ve výši 26 995 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit věřiteli souhrnný poplatek 34 325 Kč (součet kapitalizovaných úroků ve výši 26 995 Kč, s úrokovou sazbou 86 % ročně, 1 500 Kč za administrativní činnost a 5 830 Kč za službu komfortní a flexibilní splácení). Celkovou částku 62 325 Kč (jistinu ve výši 28 000 Kč a úrok ve výši 26 995 Kč a navazující poplatky ve výši 7 330 Kč) se žalovaný zavázal zaplatit v 21 měsíčních splátkách po 2 968 Kč. Částka 28 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti v den uzavření smlouvy, jak potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný na danou úvěrovou smlouvu uhradil toliko 9 000 Kč (přehled plateb v přílohách žaloby).

7. Úvěruschopnost žalovaného v obou výše uvedených případech byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně ověřena (zjištěno ze zákaznické karty k žádosti o úvěr ze dne 27. 12. 2021 a 9. 4. 2022, ve kterých žalovaný uvedl údaje o výši příjmu a výdajů, formě bydlení, vyživovacích povinnostech a výši jiných závazků).

8. Dne 29. 7. 2024 byla mezi společností [právnická osoba], a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě, které byly na žalobkyni postoupeny pohledávky vzniklé z obou smluv o půjčce specifikovaných v příloze č. [hodnota] této smlouvy. Pohledávky za žalovaným jsou obsaženy v příloze č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek (v přílohách žaloby).

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán (§ 2399 odst. 1 o. z.).

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o půjčce č. [hodnota] a č. [hodnota] dle § 2395 o. z., na základě kterých byly žalovanému poskytnuty úvěrované prostředky v hotovosti ve výši 50 000 Kč u smlouvy č. [hodnota] a ve výši 28 000 Kč u smlouvy č. 238767090 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit a právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem 110 115 Kč u smlouvy č. [hodnota] a celkem 62 325 Kč u smlouvy č. [hodnota].

13. Soud z úřední povinnosti i přes pasivitu žalované zkoumal souladnosti smlouvy o poskytnutí úvěru s dobrými mravy (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 18. 8. 2022, sp. zn. 15 Co 177/2022). Dle judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Soud vyhodnotil, že výše úroků sjednaná ve výši 88 % ročně z dlužné jistiny, tedy ve výši nejméně desetinásobně přesahující běžné ujednání o úrocích, je nemravným ujednáním. Na nemravnosti smlouvou sjednaného úroku nemění nic skutečnost, že v rámci řízení byl tento úrok žalobkyní uplatněn již v nižší než sjednané výši, konkrétně ve výši 25,23 % ročně u úvěru ve výši 28 000 Kč a 22,32 % u úvěru ve výši 50 000 Kč.

14. Současně soud posuzoval ve smlouvě sjednané další povinnosti. Ostatní plnění, k nimž se žalovaný zavázal jako součást „celkových nákladů“ jsou ve smlouvách označeny jako „poplatky“ (a to konkrétně poplatek za administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 830 Kč u smlouvy č. [hodnota] a u smlouvy č. [hodnota] ve výši 1 500 Kč a 10 410 Kč). Zdejší soud má za to, že úrokem ve skutečnosti nejsou pouze zmíněná částka 48 205 Kč u smlouvy č. [hodnota] a částka 26 995 Kč u smlouvy č. [hodnota], nýbrž i tyto další „poplatky“ o celkové výši 11 910 Kč u smlouvy č. [hodnota] a ve výši 7 330 Kč u smlouvy č. [hodnota].

15. Soud má za to, že tyto další sjednané povinnosti zakládají spolu s nemravným úrokem natolik nevyvážený poměr věřitel x dlužník, že vede k nepřiměřenému postižení dlužníka, a tedy je třeba pokládat danou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou dle § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z. (viz též rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor ze dne 27. 9. 2022, č. j. 15 Co 207/2022-103). Celková částka, kterou se žalovaný v případě řádného splácení původnímu věřiteli zavázal vrátit, představuje více než dvojnásobek částky na úvěru poskytnuté.

16. Soud s ohledem na nerovnováhu práv a povinností sjednaných v případ obou smluv uzavřel, že jde o neplatné smlouvy. Ohledně služby „komfortní a flexibilní splácení“ se nabízí otázka, zda zpoplatněná činnost skutečně mohla vést ke zvýšení dlužníkova pohodlí při splácení, nebo zda naopak každotýdenní návštěvy věřitelových pracovníků nebyly spíše prostředkem určité formy omezení s potenciálem vést dlužníka k psychickému a sociálnímu diskomfortu. V tomto ohledu je tak zřejmé, že žalobkyně ujednáním o těchto poplatcích za administrativní činnost ohledně úvěru i ujednáním o poplatku za komfortní a flexibilní splácení snaží zkreslit skutečně ujednanou výši úroků za poskytnutý úvěr.

17. Jako úrok tak zdejší soud posoudil u smlouvy č. [hodnota] nejen částku 48 205 Kč označenou jako úrok, nýbrž i ostatní poplatky v celkové výši 11 910 Kč (1 500 Kč za administrativní činnost a 10 410 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení), u smlouvy č. [hodnota] pak nejen částku 26 995 Kč, nýbrž i ostatní poplatky v celkové výši 7 330 Kč (1 500 za administrativní činnost a 5 830 Kč za komfortní a flexibilní splácení), protože účastníci smluvních vztahů dali ve smlouvách zřetelně najevo svoji vůli považovat úrok i s poplatky za nedělitelný celek tím, že se celková výše úroků a poplatků stala východiskem pro výpočet splátky i celkové dlužné částky (k tomu shodně například rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 7. 2023, č. j. 25 Co 108/2023-40).

18. Dle judikatury Nejvyššího soudu lze uzavřít, že pokud sjednaná výše úroku podstatně převyšuje obvyklé úrokové sazby je zpravidla nepřiměřená, a tedy v rozporu s dobrými mravy (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Celkové výše úroků činí u smlouvy č. [hodnota] toliko částku 60 115 Kč a u smlouvy č. [hodnota] částku 41 800 Kč, a tedy značně přesahují v obou případech poskytnuté částky. U obou smluv byl založen natolik nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jenž odůvodňuje absolutní neplatnost pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 o. z.

19. Jestliže soud vyhodnotil smlouvy jako absolutně neplatné a bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 50 000 Kč dne 27. 12. 2021 (žalovaný uhradil 29 600 Kč) a 28 000 Kč dne 9. 4. 2022 (žalovaný uhradil 9 000 Kč). Žalobkyně tak má na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. v celkové výši 39 400 Kč (19 000 Kč v případě neplatné smlouvy č. [hodnota] a pak 20 400 Kč v případě neplatné smlouvy č. [hodnota]), což představuje výši zbývající části poskytnuté a nesplacené jistiny. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by tuto zbývající část žalobkyni nebo její právní předchůdkyni uhradil či že by jeho povinnost zanikla jiným způsobem. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, která je věci aktivně právně legitimována. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je ve shora uvedeném rozsahu důvodná a v této části jí proto vyhověl, přičemž ve zbývající části včetně příslušenství žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku. (52 410,51 – 19 000 = 33 410,51; 81 687,80 – 20 400 = 61 287,80).

20. Žalobkyně má současně nárok i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vrácení dlužných částek dříve, než k tomu došlo prostřednictvím doručení žaloby, kterou soud v souladu s konstantní judikaturou vnímá jako výzvu k plnění, soud přiznal žalobkyni právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po doručení žaloby žalovanému (k doručení žaloby došlo 9. 2. 2025).

21. Procesně úspěšnému žalovanému soud nepřiznal náhradu nákladů řízení, jelikož ze spisu se nepodává, že by mu nějaké náklady vznikly.