5 C 80/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 130 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 7. 2022 s odůvodněním, že žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému jako svému zaměstnanci k jeho žádosti hotovostní bezúročnou zápůjčku 130 000 Kč, splatnou [datum]. K převzetí finanční hotovosti došlo v [adresa] v místě pracoviště žalovaného. Převzetí částky 130 000 Kč žalovaný osvědčil vlastnoručním podpisem na listině nazvané „Směnka“, na kterou vlastnoručním písmem k výzvě žalobkyně doplnil místo převzetí zápůjčky a datum převzetí. Žalobkyně v minulosti čtyřikrát nebo pětkrát poskytla žalovanému zápůjčku v rozmezí 30 000 Kč – 80 000 Kč, tyto závazky byly žalovaným uhrazeny. V únoru 2022 požádal žalovaný o poskytnutí zápůjčky 130 000 Kč, jež podstatným způsobem překračovala zavedenou praxi zaměstnavatelem poskytovaných zápůjček, proto uplatnila žalobkyně na žalovaném požadavek na písemné potvrzení předaní částky 130 000 Kč. Směnku žalovanému připravil a předložil společník [jméno FO], finanční prostředky ve výši 130 000 Kč žalovaný převzal od jednatele žalobkyně [jméno FO]. Žalovaný v době splatnosti peněžní prostředky nevrátil, proto byl vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky, což neučinil. Žalobkyně přistoupila k vymáhání nároku z titulu neuhrazené směnky před Krajským soudem v Českých Budějovicích ve směnečném řízení vedeném pod sp. zn. 31 Cm 2/2023, avšak v tomto řízení nebyla úspěšná pro nedostatek náležitosti směnky. K podnětu žalovaného na Policii ČR byla zkoumána pravost podpisu žalovaného na listině, kterou potvrdil převzetí zápůjčky. Žalovaný zápůjčku ani částečně neuhradil, ačkoliv k úhradě byl vyzván zástupcem žalovaného dne 24. 11. 2022.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že nikdy žádnou směnku nepodepsal, a to ani listinu nazvanou „Směnka“ uplatněnou v tomto řízení, ani si od žalobkyně nezapůjčil částku 130 000 Kč. Žalovaný byl u žalobkyně zaměstnán asi 12 let, jeho pracovní poměr skončil ke dni 30. 6. 2022. V minulosti si zapůjčil ve čtyřech nebo v pěti případech částky pohybují se v rozmezí 15 000 Kč - 40 000 Kč a v rámci těchto zápůjček nic nepodepisoval, vše bylo na základě vzájemné důvěry. Vše vrátil tak, že si žalovaná sama postupně strhávala měsíčně splátky dlužné částky z vyplácených diet. U žalobkyně není neobvyklým, že zaměstnancům poskytuje dle potřeb zápůjčky, avšak pouze do výše měsíčního příjmu odměny řidiče mezinárodní kamionové dopravy, který se pohybuje okolo 40 000 Kč. Jeho podpis na směnce se na první pohled tvarově liší od jeho vlastního podpisu, směnku považuje za falešnou, jeho podpis i vepsané údaje jsou padělané. Zástupce žalovaného uvedl, že žalovaný podal výpověď a následně se objevila vyfabrikovaná směnka o šikanózní návrh žalobkyně vůči žalovanému.

3. V listině nazvané směnka (č. l. 4 spisu) je uvedeno „Zaplatím za tuto směnku dne 30. 6. 2022 v [adresa] obchodní firmě [právnická osoba], IČ [IČO žalobkyně], [adresa], částku 130 000 Kč, slovy: jednostotřicettisíckorunčeských. Bez protestu. Dále je ručním písmem dopsáno [adresa] a datum pravděpodobně [datum] a podpis vizuálně odpovídající [jméno FO].

4. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný vyzván výzvou zástupce žalobce ze dne 11. 11. 2022, jež byla žalovanému dle předloženého poštovního podacího lístku zaslána na adresu [adresa] (č. l. 5 – 7 spisu).

5. Dle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 5. 2023, č. j. 31 Cm 2/2023–33 bylo rozhodnuto ve věci žalobkyně [právnická osoba], proti žalovanému [Jméno žalovaného], o zaplacení směnečné pohledávky 130 000 Kč s příslušenstvím tak, že směnečný platební rozkaz ze dne 9. 2. 2023, č. j. 31 Cm 2/2023–18 byl zrušen, neboť směnka neměla požadované náležitosti, když datum vystavení v údaji měsíce nebyl jednoznačný a srozumitelný. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2023, č. j. 5 Cmo 102/2023–59, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 11. 2024, č. j. 5 Cmo 102/2023–73, kdy k opravě došlo toliko v náhradě nákladů u řízení (č. l. 22 – 27 spisu).

6. Jednatel žalobkyně [jméno FO] u výslechu uvedl, že žalovaný pracoval u žalobkyně od roku 2010, pracoval tam 12 let, vycházeli bez problémů. Měl dluhy, které po dvou měsících „naskákaly“ do účetního systému, strhávaly se mu z výplaty. Některé z dluhů mu pomáhal řešit, půjčoval mu částky 20 000 Kč, 80 000 Kč a také částku 50 000 Kč na pohřeb tatínka, vše postupně vrátil ve splátkách. Částku 80[Anonymizováno] 000 Kč mu půjčoval do druhého dne, neboť u něj byli nějací vymahači, tu vrátil jednorázově, prý prodal asi chatu. Vydělával slušné peníze, jezdil pouze krátké jízdy do Rakouska, neboť musel vyzvedávat dceru. V únoru 2022 chtěl žalovaný půjčit částku 130 000 Kč, měl z toho špatný pocit, tak požádal [jméno FO], aby vytiskl směnku. Bylo to více peněz než obvykle a sám neumí s počítačem. Syn jí vytiskl a žalovaný jí vypsal a peníze si odnesl. Jednalo se o částku 100 000 Kč v jednom balíčku a 30 000 Kč po dvou tisícovkách zvlášť. Celý balíček tisícikorun (100 000 Kč) žalovaný nepočítal, dvoutisícovky si přepočítal. Následně ve čtvrtém nebo pátém měsíci v roce 2022 si žalovaný v pátek 8. nebo 9. vyzvedl běžně výplatu a následně přišel ještě v sobotu (jednatel běžně bývá v práci) a řekl mu, že je psychicky vyčerpaný a že nezvládá práci řidiče. Tím měl asi na mysli, že končí. Snažil se mu vysvětlit, že to takto nejde, že musí podat výpověď, žalovaný mu však sdělil, že ho to nezajímá a odešel. Až poté jednateli došlo, že stále dluží 130 000 Kč a nějaké další finanční prostředky asi ve výši 2 000 Kč, které mají řidiči na výdaje. Žalovaný šel marodit, avšak hned od pondělka nastoupil ve firmě pana [jméno FO]. Kontaktovali OSSZ, ta provedla pět kontrol, doma ho nenašla, byli tam i s paní účetní, ale také ho nezastihli. Pokud jde o částku 130 000 Kč, s žádostí o půjčku ho oslovil v soukromí na dílně, logicky se snažil, aby to nikdo neslyšel. Následně se jednatel dověděl, že to bylo pro nějakou [jméno FO]. Sdělil žalovanému, že u sebe běžně 130 000 Kč nemá, ať přijde za dva dny do kanceláře, že peníze vyzvedne na pokladně. Potom přijel do kanceláře na začátku února 6. nebo 7. dopoledne, syn [jméno FO] směnku vytiskl, žalovaný ji vyplnil a přepočítal peníze. Nikdo jiný u toho nebyl, ale se synem mají propojené kanceláře, dveře byly otevřené, syn mohl slyšet předání peněz a nadával také na to, na co to zase potřebuje. Domluveno bylo, že částku vrátí jednorázově v šestém měsíci. Je zaúčtována v účetnictví, neboť je to půjčka přímo z autodopravy. Nižší částky 50 000 Kč nebo 80 000 Kč někdy půjčoval i on sám z vlastní kapsy, ústní dohody zaúčtovávány nebyly. V běžné praxi je půjčka splácena tak, že řidičům jsou strhávány z výplaty částky 5 000 Kč, kdy na sáčku, v kterém dostávají výplatu, je uvedeno -5 000 Kč, zbývá doplatit tolik a tolik. To, že úhrada bude provedena jednorázově, byl nápad pana [jméno FO], z čeho to měl zaplatit, mu nesdělil. Částku 80 000 Kč vrátil také během jednoho týdne. Ohledně té volal v 10 hodin v noci, že za ním někdo přišel a „zatřásl s ním“. Jeho paní i dcera dělají v [adresa], příjem mají. Směnku žalovali v Českých Budějovicích, a když to tam nedopadlo, měl žalovaný pocit, že je vše v pořádku, proto podal trestní oznámení, kdy bylo zjištěno, že směnka je pravá a že jde o podpis žalovaného.

7. Žalovaný uvedl, že dne 7. 2. 2022 zahájil výkon své práce ve 4:17 ve [adresa] a odjel do [adresa], pak se vracel přes hraniční přechod [adresa], kde nakládal kolem 10:30 a následně jel s vozidlem do [adresa], kam přijel ve 13:

08. V záznamu o provozu vozidla je uveden čas 3:17 a 12:08, ale je nutné přičíst jednu hodinu z důvodu časového pásma. Zpravidla ve 14:00 vyzvedává dceru v ZŠ [adresa], proto nemohl být, jak uvedl [jméno FO], v [adresa] dopoledne a nestihl by to ani odpoledne, protože by musel přejet z [adresa] do [adresa], vyčkat vypracování směnky, přepočítat a převzít si peníze a ve 14:00 být zpět ve [adresa] pro svou dceru. Jedna cesta trvá 30 minut, což by nestihl. Dceru vyzvedá vždy kolem 14:00, neměl k dispozici vozidlo, neboť manželka dojíždí do zahraničí. V zaměstnání měl dohodu ohledně pracovní doby, potřeboval vyzvedávat dceru ve 14:00. Dceru vyzvedával vždy po 14 dnech, když měla manželka odpolední. Následně uvedl, že i v době, kdy má ranní, se vrací ve tři hodiny. Od pana [jméno FO] si půjčil peníze minimálně čtyřikrát, poprvé v roce 2014 na pohřeb tchána 15 000 Kč, poté dvakrát asi 20 000 Kč kvůli zdravotním problémům (nové zuby), dále 50 000 Kč, neboť jim domů přišel exekutor. [jméno FO] k tomu říkal, že půjčuje maximálně 40 000 Kč, ale nakonec mu pomohl. Vždy to bylo s promlouváním do duše, že takhle to nejde. Následně vše bylo strháváno z doplatku mzdy (cestovních náhrad), neboť část výplaty dostával na účet, to bylo do 20 000 Kč a pak dostával zbytek do obálky k 10. dni v měsíci, na které bylo napsáno dluh 50 000 Kč – 5 000 Kč, zbývá doplatit 45 000 Kč. Vždy bylo vše na ústní dohodě. Splátka byla obvykle 5 000 Kč. Výplatní listiny nedostávali. Nedokázal sdělit, zda mu pan [jméno FO] půjčoval finanční prostředky z vlastní kapsy nebo z firemních peněz, bral to tak, že si půjčoval od pana [jméno FO], neboť ten připravoval obálky za cestovní náhrady. Nikdy si od pana [jméno FO] částku 130 000 Kč nepůjčil ani od žalobkyně. Směnku nepodepsal, veškeré zápůjčky, které si od pana [jméno FO] půjčil, byly strhávány ze mzdy, nikdy neplatil nic najednou. Měl více exekucí, všechny doplatil. Nepůjčoval si 80 000 Kč, které by najednou vrátil.8. Svědek [jméno FO] (syn jednatele žalobkyně) uvedl, že ví o dvou případech, kdy si pan [jméno FO] u nich půjčoval peníze na pohřeb rodičů asi částku 30 000 Kč. Částka 130 000 Kč byla velká částka, proto mu na ni vystavoval směnku. Sám jí v únoru 2022 psal do počítače, ale diktoval mu ji otec. Neví přesně kdy, ale to by šlo dohledat. S otcem mají propojené kanceláře, směnku psal v době, když si tam byl pan [jméno FO] pro peníze, vytvoření směnky i předání peněz proběhlo v jeden okamžik. Ve vedlejší kanceláři slyšel pana [jméno FO], jak si přepočítává peníze, šel kolem na záchod a peníze na stole byly. Na co měl pan [jméno FO] peníze mít, neví. Žádné splátky již nezaplatil, tohle byla již několikátá půjčka, vždy vše vrátil, proto mu důvěřovali. Ví, že mu byla půjčena částka, zda je směnka zaúčtována, neví.

9. Dle sdělení svědkyně [jméno FO], externí účetní žalobkyně, byla v účetnictví zanesena pouze jedna zápůjčka ve výši 130 000 Kč pro pana žalovaného, žádnou jinou nezaúčtovávala. Byla ve vyšší částce, takže byla zaúčtována. Jednatel pan [jméno FO] jí předložil směnku, podle které jí zaúčtovala, na základě směnky vytvořila výdajový pokladní doklad. Zaúčtovávání probíhá obvykle jednou měsíčně, občas někdo přinese doklady i později. Na výdajové pokladní doklady píše datum zaúčtovávání, nikoliv vydání finančních prostředků, obvykle to bývá ke konci měsíce. Výdajové pokladní doklady zanesené ve spise na č. l. 210 - 212 zpracovávala ona. Položka v elektronickém účetním deníku zaúčtovaná pod [název] se vztahuje k tomuto účetnímu dokladu. Dále připravuje a zasílá mzdy, nevzpomene si, kolik činily v roce 2022, ale aktuálně jsou asi 30 000 Kč čistého a následně pak zaměstnanci dostávají cestovní náhrady, které připravuje pan [jméno FO], u toho však ona není, ty jsou vypláceny z hotovostní pokladny a jsou pak evidovány na základě podkladů, které dostane od [jméno FO]. Dostane souhrnný dokument, komu se co vyplatilo na cestovních náhradách.

10. Svědek [jméno FO], bývalý zaměstnanec žalobkyně, uvedl, že neví, zda si někdo půjčoval od žalobkyně nebo ne, on si půjčil asi jednou 2 000 Kč nebo 5 000 Kč, již si nevzpomíná. Zaměstnán u žalobkyně byl v roce 2022 - 2023, s panem [jméno FO] se ve firmě potkávali jako řidiči. Záznamy o řízení vozidla se psaly při zakázkách pro [právnická osoba], někdy se psaly, jindy spíše ne, záleželo na firmě, pro kterou jezdili. Pokud se psaly, tak se i podepisovaly. Slyšel o tom, že někdo si zapůjčil od pana [jméno FO] 20 000 Kč, kdo to neví.

11. Ve vztahu k věrohodnosti svědka [jméno FO] žalobkyně předložila jako důkaz výpověď z [datum] na č. l. 219 spisu, jeho pracovní poměr byl zrušen okamžitou výpovědí, neboť porušil povinnost, když od [datum] neomluveně nedocházel do zaměstnání.

12. Žalovaný namítal, že obdobné spory o zaplacení částek mezi žalobkyní a jejími zaměstnanci probíhaly u Okresního soudu v Prachaticích a u Okresního soudu ve Strakonicích a byly v nich uzavřeny smíry.

13. Soudem bylo zjištěno, že toto tvrzení není nepravdivé, neboť u Okresního soudu v Prachaticích žádný takový spor krom toho se žalovaným ohledně vrácení zápůjčky neprobíhal a u Okresního soudu ve Strakonicích probíhal tolik spor o okamžité zrušení výpovědi, nikoliv o dlužnou částku v podobě zápůjčky.

14. Žalovaný předložil výpis z účtu, vedený na jméno žalovaného z období od 31. 1. 2022 do 4. 5. 2022 (č. l. 45 – 51 spisu), kterým dokládal, že mu na účet nebyla zaslána ani vložena částka 130 000 Kč. V předmětném období byl na účtu měsíčně kreditní obrat 3 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. Konečný zůstatek na účtu se pohyboval od několika set korun po maximálně 6 200 Kč.

15. Žalovaný předložil obstaravatelskou smlouvu ze ne [datum] o zajištění pohřbu [jméno FO] s vystavenou fakturou [číslo faktury] na 14 438 Kč (č. l. 52 – 53 Kč). Dále žalovaný předložil příjmové pokladní doklady vystavené Exekutorským úřadem Přerov dne 10. 11. 2020, kdy byla od [jméno FO] (manželky) přijata částka 62 100 Kč k řízení sp. zn. [spisová značka] a částka 29 005 Kč k řízení sp. zn. [spisová značka]. Dále předložil protokol o úkonu exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 11. 2020, z kterého plyne, že vykonavateli soudního exekutora na místě samém byly vyplaceny shora uvedené částky.

16. Z přehledu denních aktivit [Jméno žalovaného] ze dne 7. 2. 2022 (záznamu o řízení vozidla reg. zn. [SPZ]) soud zjistil pouze, že čas práce byl stanoven v trvání 3:17 – 12:08, kdy do 7:43 (8:43) dle tvrzení žalovaného pobýval žalovaný v [adresa], následně byl v [adresa], není však zřejmé, kde konkrétně v rámci [adresa] se nacházel.

17. Dle znaleckého posudku vypracovaného dne 5. 6. 2025 znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, je podpis na listině nazvané „Směnka“ (kopie směnky na č. l. 7 spisu) jednoznačně pravým podpisem žalovaného, pisatelem ručně psaných údajů v této listině je rovněž jednoznačně žalovaný. Rukopis odpovídá úrovni písařských dovedností žalovaného [Jméno žalovaného], i přesto, že se jedná o záznamy velmi malého rozsahu, obsahují řadu dokumentovatelných shodných znaků, které umožňují identifikaci pisatele. Některé shodné znaky sice nebyly podpořeny četností, ale celkový komplex znaků byl dostatečně průkazný pro stanovení kategorického závěru zkoumání.

18. Zástupce žalovaného vznášel řadu námitek. Ve vztahu ke znaleckému posudku namítal, že s většinou dokumentů žalovaný sám nepracoval, srovnávací vzorek je neprůkazný, znalec si nemohl ověřit věrohodnost zdroje dat, neboť vyhotovení ukázek srovnávacích podpisů nebyl osobně přítomen, pan [jméno FO] nesporuje pouze směnku, ale i mnoho dokumentů u znalce, žádosti na městském úřadě se podepisují elektronicky, tyto podpisy jsou neprůkazné, neboť není možné určit přítlak, pracovněprávní dokumenty byly znalci doručovány osobně, což je nestandardní postup. Žalovaný uváděl, že nepodepisoval veškeré záznamy o provozu u vozidla, odevzdával je vždy jednou za týden, kdo je podepsal, neví. Za dobu 12 let podepsal jeden nebo dva záznamy o provozu vozidla. Pracovní smlouvu podepisoval sám, stejně tak žádosti o vydání občanských průkazů, mzdové výměry, cestovní pojištění, prohlášení poplatníka daně.

19. Při jednání dne 30. 1. 2026 znalkyně uvedla, že při zkoumání měla originál směnky a k dispozici dostatečné množství srovnávacích materiálů. Sporný podpis byl vyhodnocen jako obtížně zpracovatelný z důvodu snížení kvality psacího prostředku, u kterého nešlo objektivně posoudit tlak, ale v popisu byly nalezeny identifikačně hodnotné znaky. Ručně psané záznamy (vpisky) byly velmi malého rozsahu - na linkách nad podpisem slovo [adresa], které bylo napsané kombinací perličkového a kurzivního písma a několik číslic označujících datum. Pokud jde o srovnávací podpisy, měla k dispozici velké množství podkladů, nejenom listin zapůjčených stranou žalobce, ale také nezávislé zdroje zajištěné soudem a řadu z nich poskytl i sám žalovaný, který rovněž absolvoval zkoušku podpisu, vzorek byl vyhodnocen jako vyhovující. Při zkoumání podpisu na směnce byly nalezeny v absolutní většině shodné znaky, plná shoda nebyla zjištěna pouze v umístění diakritického znaménka, což znalkyně nepovažuje za důležité, vzhledem k tomu, že pravé podpisy byly velmi variabilní. Jedná se o projev variability. Nejprůkaznější byla dynamika podpisu, která byla patrná i při využití nekvalitního psacího prostředku a zejména shody v mikrostruktuře podpisu. Ve prospěch svědčila dynamika podpisu, shody v mikrostruktuře podpisu. Ve fragmentu vzestupného tahu písmene P byla zjištěna dílčí nejistota, avšak tatáž ztráta jistoty byla prokázána v celé řadě podpisů žalovaného i včetně zkoušek, takže to nebyl projev padělání. Řada shodných znaků podpisu na směnce byla výrazně průkazných, umožnili identifikovat pisatele, proto došla k jednoznačnému závěru, že se jedná o rukopis pana [jméno FO], ve vztahu k námitkám žalovaného uvedla, že se rozhodně nejednalo o většinu dokumentu od zaměstnavatele. Dokumenty před městským úřadem se podepisují elektronicky až od roku 2021 a technologie byla doplňována postupně, ona měla k dispozici originály žádostí, které byly podepsány ručně panem žalovaným. Byly to žádosti do roku 2018, kdy ještě nebyly elektronické evidence. K výtce, že byly dokumenty doručovány osobně, uvedla, že je běžné přebírat citlivé listiny osobně. K výtce, že žalovaný záznamy o době řízení vozidla nepodepisoval, uvedla, že i v případě, kdyby nebylo přihlíženo k podpisům označeným ve znaleckém posudku na straně 5. pod č. 20 až 29, tedy podpisům na záznamech o době řízení vozidla předložených žalobkyní, byl by závěr znaleckého posudku stejný. Závěr nemohl být ovlivněn zkreslením z těchto podpisů, podpis žalovaného je rychlý, dynamický podpis, dynamický tlak byl patrný zejména v druhé části podpisu při pohybu nahoru, kde je patrná vzestupná část spojená se ztrátou jistoty, přičemž takové zakolísání nemůže být projevem padělání, neboť padělatel si nedokáže osvojit dynamické stereotypy pisatele ani po nácviku. Vzhledem k nekvalitnímu psacímu prostředku nemá podpis rýhu, která by byla patrná i z rubové strany podpisu, ale dynamika patrná byla, což je vidět i na šíři stopy, když jde dolů je širší psací stopa než nahoru, což znamená odlehčení, čehož by padělatel nebyl schopen, oblouk písmene P na směnce je zcela plynulý. Žalovaným bylo namítáno, že znalkyně nebyla u podpisů přítomná, nicméně jednalo se o žádosti o vydání občanského, řidičského průkazu, neumí si představit, že by v takovém případě nebyl pan [jméno FO] ověřen a že by tam došel někdo jiný, kdo měl stejný popis. Znalkyně nenašla rozpor mezi tím, co předložil pan [jméno FO] a mezi podpisy na žádostech o občanský průkaz, cestovní pas. Pokud by měla pochybnost, materiály by vyřadila a nepracovala s nimi. [jméno FO] při psaných projevech psal jednou doprava, jednou doleva, když ho na zkoušce navigovala, neměl problém psát pravosklonně, levosklonně ani stojatě, pokud psal sám od sebe, chvíli psal tak a chvíli tak, má velkou variabilitu. Některé podpisy při zkoušce žalovaného nebyly vedeny strachem, spíše snahou neposkytnout svůj vlastní spontánní vzorek, proto vypadaly trochu jinak, a proto jsou důležité ukázky z nezávislých zdrojů, jichž měla dostatek k dispozici (občanské průkazy, cestovní pasy), při zkoušce se skutečně může jednat o záměrně měněné podpisy, pokud jde o kličku slova y na konci podpisu žalovaného na směnce, zástupce žalovaného namítal, že pouze v jednom případě se vyskytuje propojení s diakritikou, k tomu znalkyně uvedla, že je to o výraz variability, to, že nemá tak často spojený oblouček dolní smyčku s diakritikou, což je i písařsky náročnější propojit, žalovaný to umí, umí to dynamicky, umí to rychle. Každý podpis má vývoj v čase, nejstarší hodnocený podpis ve vzorku byl z roku 1997. Při zkoušce u znalkyně se rukopis jevil jako utlačovaná písařská úroveň, respektive nižší písařská úroveň, znalkyně uvedla, že se domnívá, že ty podpisy byly psané jinak záměrně.

20. Dle policejního spisu Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor [adresa], Obvodní oddělení [adresa], žalovaný dne 8. 3. 2023 poté, co mu byl doručen směnečný platební rozkaz, podal u Policie ČR oznámení s tím, že směnka na jeho osobu byla záměrně vytvořena, aby jej pošpinila a dostala do problémů, uvedl, že žádnou směnku nikdy nepodepsal a cítí se být poškozený.21. [jméno FO] podal před Policií ČR v této věci vysvětlení dne 28. 3. 2023, kdy uvedl, že žalovaný měl po celou dobu, kdy u nich byl zaměstnán v osobním životě finanční problémy, exekuce, které byly strhávány z výplaty. Asi čtyřikrát mu půjčil různý finanční obnos, který byl na ústní dohodu a který bez problémů vrátil, jednalo se o částky 30 – 80 000 Kč, naposledy požádal o finanční půjčku ve výši 130 000 Kč na začátku února 2022, protože ta byla vyšší finanční částka, požádal syna [jméno FO] o vytvoření směnky, kterou dne [datum] v kanceláři firmy předal [Jméno žalovaného] spolu s finanční částkou, ten směnku vlastnoručním podpisem vypsal a podepsal. Proběhlo to beze svědků, avšak vedle v kanceláři byl syn [jméno FO]. Následně si dne [datum] přišel žalovaný pro doplatek výplaty – diety a [datum] za ním přišel do firmy, kdy sdělil, že práci řidiče nedává, že odchází, hodil po něm klíče od vozu a odešel.22. [jméno FO] podal před Policií ČR vysvětlení v této věci dne 29. 3. 2023, kdy uvedl, že někdy na začátku února ho otec požádal, ať vystaví směnku na finanční částku 130 000 Kč pro pana [jméno FO], byla vystavena proto, že se jednalo o vyšší částku. Dne 7. 2. 2022 byl ve své kanceláři a otec a pan [jméno FO], dveře mezi kancelářemi byly otevřené, on seděl u sebe v kanceláři a slyšel přepočítávání bankovek i otce, jak říká [Jméno žalovaného], tady máš zapůjčené peníze a kde má podepsat směnku. Kanceláře jsou průchozí, slyšel to, ale neviděl.23. Žalovaný podal na Policii ČR vysvětlení dne 4. 4. 2023, uvedl, že pan [jméno FO] mu půjčil dvakrát nebo třikrát, jednalo se o půjčky ve výši 15 000 Kč na pohřeb tchána, více si nepamatuje. Dne [datum] [Anonymizováno] mu přišel dopis společně se směnkou, kterou toho dne viděl poprvé, písmo v žádném případě není psáno jeho rukou, směnku nikdy nepodepsal, částku 130 000 Kč si nepůjčoval. Ví od jiných řidičů, že pan [jméno FO] půjčoval maximálně do výše platu, to je asi do 40 000 Kč, neměl důvod si brát půjčku pro 130 000 Kč.24. Policie ČR zadala zpracování odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, technického zkoumání dokladů a písemností, které zpracovala [tituly před jménem] [jméno FO], vrchní komisař, která zjistila, že sporný podpis na „Směnce“ je originál vyhotovený modře gelovým píšícím perem, jedná se o podpis napsaný dvěma psacími tahy, nerovnoměrnou rychlostí, převážně jistým psacím pohybem, který obsahuje dynamiku, rychlost. Jistota psacího tahu je mírně snížena oproti zbývajícím částem podpisů u písmene P, kromě uvedené části nebyly ve sporném podpisu zjištěny znaky, které by nasvědčovaly nespontánnímu vyhotovení, v porovnání se sporným podpisem bylo předloženo 60 kusů srovnávacích podpisů [Jméno žalovaného], převážně originálu z datacích let 2004 - 2023, převážně se jednalo o ukázky, které nesouvisejí s prošetřovanou věcí na žádostech o vydání řidičských průkazů, cestovních dokladů, na potvrzení o školení řidičů, na záznamech o době řízení vozidla a bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, na policejních protokolech, které souvisejí s prošetřovanou věcí. Srovnávací materiál lze považovat za převážně vyhovující vzhledem ke kvalitě psacího tahu, podpisu a jeho grafické složitosti je možné vyloučit hypotézu padělku (psaného se snahou o nápodobu vzorového podpisu) a prokázat kategorický závěr, že podpis je pravý, spontánní vlastnoruční podpis pana [Jméno žalovaného].25. Dle účetního deníku společnosti [právnická osoba], za měsíc leden 2022 až březen 2022 z č. l .149 - 209 je zaúčtován dne [datum] výdej z pokladny ve výši 130 000 Kč - příjmový pokladní doklad [hodnota] na formuláři č. [hodnota] (č. l. 187 spisu), dle předcházejícího výdajového pokladního dokladu [hodnota] byla zaúčtována dne [datum] částka 9 947 Kč na formuláři č. [hodnota], a na následujícím pokladním dokladu (po zaúčtování zápůjčky) [hodnota] byla dne [datum] zaúčtována částka 10 189 Kč na formuláři č. [hodnota].26. Zástupce žalovaného namítal, že výdajové pokladní doklady, jak jsou zaúčtovány v účetnictví žalobkyně, jdou za sebou, prostřední doklad se zápůjčkou však byl nahrazen, neboť doklad [hodnota] má jinou šarži formuláře než doklad, kde je zaúčtována zápůjčka a třetí doklad je opět ze stejné šarže. Z toho usuzuje, že prostřední byl účelově pro účely tohoto řízení zaměněn, první a třetí byly vyrobeny v roce 2016, druhý v listopadu 2022. Půjčka měla být poskytnuta v únoru 2022 a nemůže tak být zaznamenána na bloku vyrobeném z listopadu 2022.27. Žalobkyně se k tvrzení žalované o manipulaci vyjádřila tak, že uvedla, že účetní podklad pro zaúčtování do podkladního deníku obdržela v únoru 2022, a to originál listiny nazvané „Směnka“, položka se zaúčtovala do elektronicky vedeného peněžního deníku, následně účetní vytvořila výdajový pokladní doklad, který lze v souladu se zákonem vystavit nejpozději do doby podání daňového přiznání k dani z příjmu právnických osob za období do 31. 3. 2023. Nad to zástupce žalobkyně uvedl, že z účetnictví žalobkyně byla listina vyjmuta v období od 11. 11. 2022 do 4. 1. 2023 a předána zástupci žalobkyně k dalšímu opatření, následně pak byl vytvořen výdajový pokladní doklad v souladu s předchozím zúčtováním v pokladním deníku (dne 4. 1. 2023 byl podán návrh na vydání směnečného platebního rozkazu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích).28. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.29. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.30. Pro smlouvu o zápůjčce zákon nestanoví žádnou formu, takže může být uzavřena písemně, ústně, nebo také konkludentně. Zápůjčka je reálná smlouva, přičemž ke vzniku smlouvy nestačí konsenzus, ale vyžaduje se reálné předání věci. V daném případě tak smlouva o zápůjčce mohla vzniknout reálným předáním peněz. (komentář k § 2390 In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo (§ 2189–3014). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025. Dostupné na beck-online.cz.).31. V poměrech dané věci má soud za prokázané, že [jméno FO] jako jednatel žalobkyně poskytl dne [datum] žalovanému, který byl v té době zaměstnancem společnosti, zápůjčku ve výši 130 000 Kč, a to tak že žalovanému předal finanční prostředky ve shora uvedené výši ve své kanceláři. Soud uvěřil skutečnostem uváděným při výslechu [jméno FO], jednatelem žalobkyně a jeho synem [jméno FO], společníkem žalobkyně (totožně vypovídali při podání vysvětlení na Policii ČR i před soudem) o tom, že žalovanému byla předána částka 130 000 Kč v hotovosti. Tato tvrzení korespondují s ostatními důkazy, z nichž lze mít v souhrnu za prokázané, že k předání finančních prostředků skutečně došlo. Finanční prostředky předával žalovanému [jméno FO] v kanceláři, která je propojena s kanceláří [jméno FO], který bezprostředně před předáním peněz připravil listinu nazvanou „Směnka“, vytiskl jí, a pak slyšel, jak [jméno FO] říká žalovanému „tady máš peníze“ a jak si žalovaný přepočítává peníze a následně byl instruován k podpisu „Směnky“.32. Žalovaný primárně uváděl, že žádnou směnku nepodepsal. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] však bylo prokázáno, že žalovaný listinu nazvanou „Směnka“ podepsal vlastnoručním podpisem a i vpisky na listině jsou jeho vlastnoručním písmem. K totožnému zjištění dospěla i Policie ČR v odborném vyjádření [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný měl ve vztahu ke znaleckému posudku řadu námitek, které však znalkyně při svém výslechu hodnověrně vyvrátila. O závěrech znaleckého posudku ani odborného vyjádření nemá soud pochybnost. Tímto důkazem bylo vyvráceno tvrzení žalovaného, že žádnou listinu nazvanou „Směnka“ nepodepsal a bylo jí prokázáno, že v tomto ohledu žalovaný lže. Jestliže žalovaný listinu vlastnoručně podepsal, lze z této listiny v kontextu výpovědí [jméno FO] a [jméno FO] usuzovat, že došlo k předání zápůjčky, neboť v jiném případě by žalovaný neměl rozumný důvod pro podpis této listiny. Zároveň je potřeba zdůraznit, že žalovaný jiný důvod netvrdí a sveřepě setrvává na tom, že listinu nevyplnil a nepodepsal. Tuto listinu v kontextu ostatních důkazů soud vnímá jako potvrzení, že došlo k předání peněz.33. Nadto je vhodné upozornit, že listina nebyla realizována jako směnka formou směnečného platebního rozkazu z formálních důvodů, tedy proto, že není dostatečně určitá ve vztahu k dataci, která nelze jednoznačně určit.34. Žalovaný ve věci namítal, že se ve vztahu k řízení vedeném před Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 31 Cm 2/2023 se jedná o překážku věci rozsouzené. K tomu soud uvádí, že se nemůže jednat o věc rozsouzenou za situace, kdy směnečný platební rozkaz byl zrušen z důvodu formálních nedostatků směnky, což znamená, že ve věci z pohledu civilního řízení není rozhodnuto, neboť listina sice nemůže být posouzena jako směnka, ale lze ji předložit například jako důkaz o realizaci zápůjčky.35. Soud nevyhověl návrhu na výslech manželky žalovaného. Tento důkaz hodnotí jako nadbytečný, neboť nemůže prokázat, zda žalovaný v období února 2022 disponoval či nedisponoval větším finančním obnosem.36. Bylo prokázáno, že v období tří měsíců po zápůjčce [PSČ obec] se na běžném účtu žalovaného nenacházely žádné mimořádné vklady, byly zde pouze běžné výdaje. Nicméně je tvrzeno, že půjčka byla předána v hotovosti, výpis z běžného účtu, tak toliko dokládá, že částka nebyla vložena na účet.37. Ve vztahu k žalovaným namítané skutečnosti, že by se [datum] nezvládl dostavit do kanceláře v [adresa] v dopoledních hodinách, neboť musí ve 14:00 vyzvedávat dceru a nestihl by to skrz pracovní povinnosti doložené záznamem o řízení vozidla, soud uvádí, že neshledává tuto argumentaci jako přiléhavou. To že vyzvedávání dcery takto funguje obvykle, neznamená, že v předmětný den se věci nemohly odehrát jinak (dcera mohla být nemocná, manželka nemusela být v práci apd). Soud neuvěřil žalovanému pokud tvrdil, že dceru vyzvedává každodenně ve 14:00, když sám spontánně při výslechu uvedl, že tak činí ob týden, kdy má manželka odpolední. Následně pal dodal, že je to každý den, protože se manželka vrací až v 15:00. Takto sdělená odpověď budí pochybnosti o pravdivosti tohoto tvrzení.38. Dále je vhodné upozornit na to, že o tom, že žalobkyně nebo její jednatel [jméno FO] žalovanému v několika případech zapůjčili finanční prostředky a že tyto prostředky žalovaný vrátil není sporu. Spor je o výši takto zapůjčených prostředků a o způsob úhrady. Žalobkyně uváděla, že žalovanému před zapůjčením 130 000 Kč, zapůjčila částky až do výše 80 000 Kč ve čtyřech nebo pěti případech a že v jednom z případů žalovaný zápůjčku vrátil najednou (asi po prodeji chaty). Žalovaný pak tvrdil, že si půjčil ve čtyřech nebo pěti případech 15 000 Kč – 40 000 Kč a vždy je vrátil ve splátkách, které byly strhávány z doplatku mzdy („diet“), které jsou u žalobkyně vypláceny v obálkách (na tomto způsobu úhrady se účastníci shodli). Jakou částku si žalovaný od žalobkyně potažmo od jejího jednatele [jméno FO] reálně zapůjčil „na pohřeb“ nelze doložit toliko fakturou na úhradu částky 14 438 Kč. Žalovaný mohl finanční prostředky potřebovat i k jiným souvisejícím účelům. V případě návštěvy exekutora pak je doloženo toliko, že žalovaný musel dne 10. 11. 2020 vynaložit celkem 91 105 Kč. V každém případě má soud i dle výslechu svědka [jméno FO] za doložené, že poskytování zápůjček zaměstnancům bylo u žalobkyně běžnou praxí s tím, že se mezi účastníky jednalo pouze o ústní dohody, o kterých nebylo žalobkyní účtováno. Soud nepovažuje za zcela rozhodující, zda zápůjčky byly půjčovány samotnou žalobkyní nebo jejím jednatelem [jméno FO], neboť se jedná o rodinnou firmu, kdy jednání [jméno FO] jako soukromé osoby a [jméno FO] jako jednatele společnosti je v konečném důsledku stranami vnímáno jako totožné.39. Pokud jde o námitku manipulace s účetními doklady (formuláře pokladního výdajového dokladu předcházejícího a následujícího pokladnímu dokladu odpovídajícímu zápůjčce jsou jiné šarže, vyrobené až po realizaci zápůjčky), soud považuje vysvětlení žalobkyně strany fyzického vynětí dokladu o zaúčtování zápůjčky z účetnictví za hodnověrné. Zejména pokud je zřejmé, že originál směnky měl nejprve k dispozici zástupce žalobkyně, který vypracoval 11. 11. 2022 předžalobní výzvu a následně byla zcela zřejmě u soudu rozhodujícího ve směnečném řízení. Po skončení směnečného řízení měla originál směnky k dispozici Policie ČR, která originál dokladu zkoumala v rámci odborného vyjádření. V elektronickém pokladním deníku zápůjčka zaúčtována byla. I skutečnost, že by žalobkyně neměla v pořádku účetnictví, by však sama o sobě bez dalšího neznamenala, že zápůjčka nebyla realizována.40. Jestliže soud dospěl k závěru, že došlo k předání částky 130 000 Kč žalobě vyhověl, a to včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. Dle listiny nazvané „Směnka“ se žalovaný zavázal vrátit částku 130 000 Kč do 30. 6. 2022 a od 1. 7. 2022 tak je v prodlení s vrácením peněžité částky.41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 83 637,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 130 000 Kč sestávající z částky 6 300 Kč za každý z 9 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, písemné vyjádření k odporu žalovaného, účast u jednání dne 18. 12. 2024, vyjádření k podání žalovaného ze dne 4. 2. 2025, účast u jednání 12. 2. 2025, účastní u jednání 25. 8. 2025 2x úkon jednání trvalo do 13:00 do 15:20, účast u jednání 30. 1. 2026) a z částky 3 150 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní upomínka) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného do 31. 12. 2024 a pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025 a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 750 Kč ve výši 13 387,50 Kč. Soud žalovanému za účast u zrušeného jednání dne 5. 12. 2025 přiznal pouze náhradu za promeškaný čas dle § 14 advokátního tarifu ve výši 150 Kč, neboť zástupce žalobkyně má sídlo v místě sídla soudu. Žalovaný je povinen uhradit náhradu nákladů řízení ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 o. s. ř.42. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen hradit náklady státu v plném rozsahu. Za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] byla uhrazena částka 44 572 Kč, žalovaný zaplatil zálohu ve výši 30 000 Kč. Za účast u jednání dne 6. 2. 2026 byla znalkyni přiznána a vyplacena odměna ve výši 4 000 Kč. Náklady státu spočívající v uhrazeném znaleckém posudku tak představují částku 18 572 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Ke dni vyhotovení rozsudku nebylo dosud rozhodnuto o svědečném svědka [jméno FO], v případě, že bude přiznáno svědečné, bude o tento nárok státu vyčíslen dodatečně po jeho vyplacení.