Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč ve splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke každému 20 dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do částky 4 945 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 945 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 947,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 15 945 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému dne 1. 10. 2023 poskytnut úvěr ve výši 11 000 Kč, který měl být splacen do 31. 10. 2023. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru 4 619,52 Kč a úroku ve výši 325,48 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka byla postoupena na společnost [právnická osoba]., smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024. Tato společnost pak postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2024 pohledávku na žalobkyni.
2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, proto soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Soud učinil následující skutkové zjištění.
4. Žalovaný se společností [právnická osoba], uzavřel dne 20. 10. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 11 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit s úrokovou sazbou 36 % ročně (úrok za dobu trvání úvěrového vztahu 325,48 Kč) do 30 dnů od odeslání finančních prostředků a dále zaplatit poplatek za sjednání úvěru 3 695,62 Kč (smlouva v přílohách žaloby). Dle sdělení [Anonymizováno] na č. l. 11-14 spisu byla žalovanému zaslána úvěrovaná částka 11 000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně dne 1. 10. 2023. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným dne 7. 11. 2024. Žalovaná pohledávka je součástí seznamu postupovaných pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek v přílohách žaloby). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby (podací lístek od předžalobní upomínky ze 17. 11. 2024 v přílohách žaloby).
5. Soud žalobkyni vyzval, nechť doloží, jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru usnesením ze dne 25. 6. 2025, č.j. [spisová značka], žalobkyně však žádným způsobem nereagovala.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, proto je soud dle § 86 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen ověřit, zda byla posouzena úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně uváděla, že bylo provedeno ověření úvěruschopnosti žalovaného, toto své tvrzení však ani k výzvě soudu nedoložila, proto soud na základě aplikace § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uzavřel, že smlouva je neplatná.
9. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka - spotřebitele; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době určené dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 3 Cdo 3675/2021).
10. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému zaslala částku 11 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by částku 11 000 Kč či její část žalobkyni či její předchůdkyni uhradil. Žalobkyně je ve sporu aktivně právně legitimována, neboť došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Soud žalobě vyhověl co do zaplacení poskytnuté částky 11 000 Kč. Jestliže právní předkyně žalobkyně neprozkoumala úvěruschopnost žalovaného, soud hodnotí smlouvu jako z tohoto důvodu neplatnou, proto další požadované nároky žalobkyně zamítl. Současně soud nepřiznal žalobkyni ani úroky z prodlení, neboť ve smyslu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 3 Cdo 3675/2021) na něj žalobkyni nevznikl nárok, neboť soudem byla stanovena nová doba splatnosti v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy dle soudu je dobou přiměřenou možnostem žalovaného ve vztahu k dluhu 11 000 Kč, zaplatit jej ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně. Současně byla stanovena ztráta výhody splátek, což znamená, že nebude-li zaplacena byť jen jedna ze splátek, stane se splatný celý dluh.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 947,22 Kč, přičemž tato částka představuje 37,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,99 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,01 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 945 Kč sestávající z částky 400 Kč za jeden úkon právní služby realizovaný po 1. 1. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před 31. 12. 2024 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 400 Kč ve výši 294 Kč.