9 C 210/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne 3. 9. 2024 domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 15 350,99 Kč spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím. V žalobě žalobkyně uvedla, že mezi žalovanou jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], byla dne 30. 12. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Na základě této smlouvy byla žalované právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta částka 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s celkovou částkou 11 787 Kč (5 965 Kč na řádném úroku za dobu trvání smlouvy, 1 500 Kč za zpracování úvěru a 2398 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení s připočtením částky 1 924 Kč na pojištění), a to ve 52 týdenních splátkách po 458 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost řádného splácení, zaplatila pouze částku 7 332 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručováno na adresu dle § 46b písm. a) o.s.ř., zásilka byla doručena dle § 50 odst. 1 o.s.ř. dnem 4. 2. 2025. Protože zůstala zachována lhůta dle § 115 odst. 2 o.s.ř., jednal soud a rozhodl v nepřítomnosti žalované, jak mu to umožňuje ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud tento skutkový stav.

4. Dne 30. 12. 2022 byla mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (v přílohách žaloby). Na základě této smlouvy věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši 12 000 Kč s úrokem 86% ročně. V souvislosti s touto skutečností se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli souhrnný poplatek 9 863 Kč (5 965 Kč na řádném úroku za dobu trvání smlouvy, 1 500 Kč za zpracování úvěru a 2 398 Kč za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení). Celkovou částku 23 787 Kč (po připočtení další částky 1 924 Kč na pojistném) se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v 52 týdenních splátkách po 458 Kč. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 12 000 Kč v hotovosti převzala.

5. Ze strany původního věřitele byla před uzavřením smlouvy prověřena úvěruschopnost žalované, a to na základě informací žalovanou poskytnutých v rámci žádosti o úvěr a k tomu předložených dokladů (výpisy z účtu, výměr důchodu) – v přílohách žaloby. Vycházel při tom z doloženého příjmu žalované 11 000 Kč a absence splátek jiných úvěrů.

6. Ze strany žalované byla na dluh z titulu předmětné smlouvy zaplacena částka 7 332 Kč (tabulka umoření v přílohách žaloby).

7. Dne 29. 4. 2024 byla mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni byly postoupeny pohledávky postupitele vzniklé ze smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. [hodnota] této smlouvy (v přílohách žaloby). Pohledávka za žalovanou je obsažena v příloze č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek (v přílohách žaloby).

8. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z., na základě které se žalovaná proti právním předchůdcem žalobkyně poskytnutému úvěru ve výši 12 000 Kč zavázala vrátit během 1 roku celkovou částku 21 863 Kč při sjednané úrokové míře ve výši 86% ročně.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Judikaturou Nejvyššího soudu ČR bylo na základě judikatury Ústavního soudu dovozeno, že pokud je v rozhodčím řízení přiznané plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení dlužníka, je namístě exekuci zastavit dle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. bez ohledu na pasivitu dlužníka (sp. zn. 20 Cdo 1857/2019, 20 Cdo 3811/2019, 20 Cdo 2884/2019, 20 Cdo 75/2020); uvedené závěry je třeba aplikovat rovněž při posouzení dané věci (pokud nesoulad plnění přiznaného exekučním titulem s dobrými mravy představuje takovou jeho vadu, která odůvodňuje zastavení exekuce bez dalšího, je dle názoru soudu závěry této judikatury nutno vztáhnout rovněž na řízení nalézací, v rámci kterého je exekuční titul vydáván).

12. V daném případě byla v úvěrové smlouvě sjednána úroková sazba 86% ročně. Ze statistických údajů shromažďovaných ČNB v databázi ARAD vyplývá, že obvyklá úroková míra u spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smlouvy (prosinec 2022) průměrně 9,66% ročně (č.l. 19). Na základě uvedeného lze uzavřít, že úrok ve výši 86 % ročně několikanásobně (téměř 9x) převyšuje obvyklou úrokovou sazbu. Úrok sjednaný v této výši proto soud považuje z důvodu nepřiměřenosti za nemravný a v důsledku toho ujednání o něm za absolutně neplatné dle § 588 o.z. Na nemravnosti smlouvou sjednaného úroku nemění nic skutečnost, že v rámci řízení byl tento úrok žalobkyní uplatněn již v nižší, než sjednané výši, konkrétně ve výši 18,47% ročně. Za situace, kdy celková částka, kterou se žalovaná během 1 roku zavázala i v případě řádného splácení původnímu věřiteli vrátit, představuje téměř dvojnásobek částky žalované na úvěru poskytnuté, zakládají dle názoru soudu veškeré smlouvou sjednané platební povinnosti žalované ve svém souhrnu nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Proto soud uzavřel, že smlouva o úvěru ze dne 30. 12. 2022 je dle § 588 o.z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, a to jako celek. Korektiv dobrých mravů dopadá i na smluvní volnost stran a je tedy v tomto směru nerozhodné, že žalovaná s podmínkami smlouvy souhlasila. K neplatnosti předmětného právního jednání bylo soudem přihlédnuto z úřední povinnosti, aniž by bylo třeba, aby se žalovaná neplatnosti v řízení dovolala.

13. Důsledkem závěru o absolutní neplatnosti smlouvy je, že finanční prostředky byly žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuty bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., práva a povinnosti stran je proto třeba vypořádat podle pravidel bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o.z.).

14. Žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela částku 12 000 Kč, zaplacena z její strany byla částka 7 332 Kč. Na bezdůvodném obohacení zbývá k zaplacení částka 4 668 Kč, povinnost k jejímu zaplacení byla žalované uložena tímto rozsudkem.

15. S ohledem na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru nelze z jejího obsahu vycházet ani ve vztahu k prodlení žalované. V případě bezdůvodného obohacení se splatnost odvíjí dle § 1958 odst. 2 o. z. od výzvy věřitele k plnění. Žalobkyní bylo v řízení prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení vyzvána dopisem ze dne 29. 4. 2024 (v přílohách žaloby), který se do její dispozice dostal v souvislosti s uložením zásilky dnem 5. 6. 2024 (č.l. 21). Úrok z prodlení z přiznané částky 4 668 Kč byl proto žalobkyni přiznán ode dne následujícího, tedy od 6. 6. 2024, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024 ve spojení s přílohou č. [hodnota] této smlouvy.

17. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

18. Převážně úspěšným účastníkem byla žalovaná, měla by tak mít právo na částečnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že se jí právo na jejich náhradu nepřiznává.

19. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), když v řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti odůvodňující její prodloužení.