Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 147/2024

Soud: Okresní soud v PardubicíchDatum rozhodnutí: 18. 12. 2024Č. j.: 10 C 147/2024-75Samosoudkyně: JUDr. Iveta DerikováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 9. 4. 2025Předmět řízení: o zaplacení 97 372 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPU:2024:10.C.147.2024.1
smlouva o úvěrusmlouva o zápůjčcebezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (168) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaní 1/ a 2/ jsou povinni zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných.

II. Návrh žalobce, aby žalovaní 1/ a 2/ byli povinni zaplatit žalobci částku ve výši [částka], smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 60 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši [částka] s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaných 1., 2. (dále jen „žalovaní“) zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, tj. smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 60 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná 1/, jakožto dlužnice, uzavřela s účinností ke dni [datum] s žalobcem, jakožto věřitelem, písemnou Smlouvu o zápůjčce (dále jen jako „smlouva o zápůjčce“). Uzavření smlouvy o zápůjčce proběhlo přes platformu provozovanou na webu www.julu.cz poskytující mimo jiné i platební služby malého rozsahu. Server www.julu.cz, přes jehož systém došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce, je provozován společností [právnická osoba], IČ [IČO] (dále jen „P2P“), a to jako inzertní server, na kterém se střetává poptávka po financování ze strany nepodnikajících fyzických osob s nabídkou jiných nepodnikajících fyzických osob, ochotných poskytnout těmto nepodnikajícím fyzickým osobám zápůjčku v podobě peněžitého plnění. Pro větší bezpečí a transparentnost potom probíhají finanční převody prostřednictvím právě portálu www.julu.cz, který tyto platební transakce účastníkům smlouvy o zápůjčce poskytuje. Činnost P2P byla povolena Českou národní bankou (dále jen „ČNB“) v rámci licence poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „zákon o platebním styku“). Žalovaný 2/, jakožto ručitel ze smlouvy o zápůjčce, podepsal písemné ručitelské prohlášení dne [datum] na základě kterého se zavázal uspokojit veškeré nároky žalobce v případě, že nedojde k úhradě závazku ze smlouvy o zápůjčce ze strany žalované 1/. Podpis ručitelského prohlášení proběhl rovněž přes výše uvedenou platformu provozovanou na webu www.julu.cz. Mezi žalobcem a P2P byla uzavřena Smlouva o spolupráci, přičemž žalobce tuto Smlouvu o spolupráci akceptoval zaškrtnutím políčka "Souhlasím se smlouvou o spolupráci" na webu www.julu.cz při registraci na tento web, čímž došlo k uzavření této smlouvy. Smlouva o spolupráci uzavřená mezi žalobcem (jakožto investorem) a P2P upravuje zejména závazky společnosti P2P vůči žalobci, jakož i povinnosti samotného žalobce vůči poskytovateli platebních služeb. Dále tato smlouva upravuje otázku odměny společnosti P2P za vykonávané služby vůči žalobci. Smlouva o zápůjčce mezi žalobcem a žalovanou 1/ byla uzavřena zadáním unikátního kódu na shora uvedeném serveru www.julu.cz. Totožným způsobem podepsal žalovaný 2/ ručitelské prohlášení ke smlouvě o zápůjčce. Na základě smlouvy o zápůjčce se žalobce zavázal poskytnout žalované 1/ zápůjčku v celkové výši [částka]. V souladu s ustanovením čl. 2., odst. 2.1. smlouvy o zápůjčce poskytl žalobce ke dni [datum] žalované 1/ částku ve výši [částka]. Rozdíl mezi částkou [částka] a částkou [částka] tvoří odměnu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu za provedení identifikace stran, poskytnutí platformy pro uzavření smlouvy o zápůjčce, a za provedení platebních převodů mezi věřitelem a dlužníkem a její výše je vždy odvozena od jistiny zápůjčky a sjednaného komerčního úroku odpovídajícímu sjednané době splácení. Výše této odměny činí vždy 5 % z celkové dlužné částky, vždy však nejméně [částka] v souladu s ustanovením čl. 2.2. smlouvy o zápůjčce. Nárok společnosti P2P, jakožto poskytovatele shora uvedených služeb pro obě smluvní strany uzavírané smlouvy o zápůjčce plyne ze Smlouvy o spolupráci, čl. 4.1, písm. a), která byla uzavřena mezi žalobcem (jakožto „Investorem“ dle Smlouvy o spolupráci) a P2P. Poskytnutí zápůjčky žalované 1/ proběhlo prostřednictvím poskytovatele platebních a souvisejících služeb (P2P) tím způsobem, že žalobce odeslal finanční prostředky (sjednané ve Smlouvě o zápůjčce) na účet společnosti P2P č. [č. účtu], a to dne [datum] a poté (po odečtení odměny poskytovatele) byly rovněž dne [datum] finanční prostředky odeslány na účet žalované 1/ č. [č. účtu], čímž došlo k poskytnutí zápůjčky. Žalovaná 1/ se na základě ust. čl. 1.2. smlouvy o zápůjčce zavázala vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky (ve výši před ponížením o odměnu poskytovatele služeb) včetně příslušenství zpět, a to ve splátkách ve výši [částka], k 15. dni v měsíci, v parametrech zápůjčky, které jsou uvedeny v čl. 2 uzavřené smlouvy o zápůjčce. Podle čl. 3.

2. Smlouvy o zápůjčce se v případě prodlení se splátkou, které překročí 1 kalendářní měsíc, stává celková dlužná částka, která byla sjednána ve Smlouvě o zápůjčce, tj. částka ve výši jistiny a komerčního úroku odpovídajícího předpokládané době splácení, tj. včetně příslušenství, následující den splatnou. Tímto dochází ke kapitalizaci příslušenství a smluvní úrok, na který by měl za sjednanou dobu splácení žalobce nárok, se stává součástí jistiny. Jelikož žalovaná 1/ nesplácela sjednané splátky řádně a včas, přičemž uhradila pouze první 4 splátky, došlo ke dni [datum] k zesplatnění zápůjčky, výzva k úhradě splatné pohledávky ze dne [datum] byla žalované 1/ zaslána. Ke dni zesplatnění zápůjčky byla dlužná částka složena z celkové dlužné částky ke dni splatnosti [datum] tj. [částka] mínus uhrazené 4 splátky, každá ve výši [částka] (tj. 4 x [částka] = [částka]), celková dlužná částka je tedy [částka]. Žalovaná 1/ po zesplatnění zápůjčky uhradila dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalovaná 1/ byla vyzvána k úhradě nespláceného závazku předžalobní upomínkou ze dne [datum], zbývající zesplatněnou částku zápůjčky neuhradila. Uhrazená částka po zesplatnění dluhu ve výši [částka] byla započtena nejprve na smluvní úrok z prodlení, který za období od [datum] do [datum] činil [částka], ve zbytku uhrazené částky, tj. v částce [částka] bylo započteno na úrok smluvní ve výši 60 % ročně z částky [částka], který za období od [datum] do [datum] činil [částka], smluvní úrok se tak ponížil na částku [částka]. Vzhledem k tomu, že je žalovaná 1/ v prodlení s úhradou již zesplatněné zápůjčky, požaduje žalobce zaplacení celé zbývající splatné dlužné částky ve výši [částka], dále požaduje příslušenství, a to neumořený smluvní úrok ve výši 60 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok ve výši 60 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaný 2/ jako ručitel ze smlouvy o zápůjčce byl žalobcem vyzván k úhradě nesplaceného závazku žalované 1/předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Žalovaný 2/na dluhu neuhradil ničeho. Žalobce proto uplatňuje pohledávku ze smlouvy o zápůjčce současně proti žalované 1/ a žalovanému 2/ s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění druhého z žalovaných.[právnická osoba] výzvě soudu žalobce uvedl, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce kladně posoudil úvěruschopnost žalované 1/, neboť vycházel z toho, že žalovaná 1/ má stabilní příjem - rodičovský příspěvek v průměrné výši [částka] měsíčně, vedlejší příjmy od fyzických a právnických osob v průměrné výši cca [částka] /měsíc (např. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], OPS [právnická osoba]., Skip pay s.r.o. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [právnická osoba] S.R.O., [právnická osoba]. S.R.O., [jméno FO], apod.); faktury vystavené žalovaným 2/ představovaly průměrné měsíční příjmy žalovaných výši cca [částka]. Z výpisů z účtu žalované 1/ vyplývá, že výdaje jsou nezávazné, plně regulovatelné žalovanou 1/ či žalovaným 2/ (jež má k danému bankovnímu účtu dispoziční oprávnění), kdy velká část výdajů pokrývá jejich záliby/volný čas. Žalobce vzal v úvahu také skutečnost, že v daných výpisech z účtu jsou evidovány také platby několika úvěrů, s ohledem na konečné zůstatky na daném bankovním účtu (tj. v rozmezí [částka] – [částka]) je zřejmé, že splátky úvěru nemohou způsobit a nezpůsobují finanční obtíže a současně že jsou řádně hrazeny (z výpisů z účtu nejsou patrny sankce za pozdní splácení apod.). Současně není čerpán kontokorent. Konečné zůstatky na bankovním účtu žalované 1/ jsou vždy v plusových hodnotách, až do výše [částka]. S ohledem na skutečnost, že výše poskytnutých finančních prostředků činila [částka] s měsíční splátkou ve výši [částka], tak došlo k navýšení pravidelných výdajů žalovaných o [částka], což s ohledem na jejich příjmy a výdaje je dle žalobce nepatrné a únosné navýšení pravidelných plateb ze strany žalovaných, které jsou žalovaní zcela bez problémů schopni pokrýt ze svých příjmů. Zároveň žalobce ověřil, že žalovaní nebyli evidování v rejstříku ISIR, CEE.

3. Usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum] soud žalované vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení společně s žalobou bylo žalovaným doručeno dne [datum] v souladu s ust. § 46b a ust. § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), a to na adresu evidovanou jako bydliště žalovaných v informačním systému evidence obyvatel.

4. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili ani neprokázali, že by dlužnou částku uhradili. S ohledem na skutečnost, že žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě a žalovaní se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřili (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

5. Ze smlouvy o zápůjčce č. [hodnota] spolu se splátkovým kalendářem bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou 1/ jako dlužníkem. Listina s obsahem smlouvy sice nebyla žalovanou 1/ osobně podepsána, ale soud má za to, že osobou jednající s žalobcem byla žalovaná 1/, totožnost žalované byla dostatečně ověřena za použití jedinečného podpisového kódu, oboustranného scanu občanského průkazu, výpisu z běžného účtu žalované. Dle bodu 2.2. smlouvy věřiteli náleží jednorázová platba za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 % z Celkové dlužné částky [částka], nejméně však [částka], která se tímto sjednává. Dlužník s tímto postupem souhlasí a bere na vědomí snížení výše poskytnuté zápůjčky o tuto částku. Žalovaná 1/ se zavázala zápůjčku splatit včetně 60 % smluvního úroku ročně formou 48 měsíčních splátek po [částka] splatných vždy k 15. dni v měsíci. Dle bodu 3.2. pokud není splátka Dlužníka připsána na Účet pro splátky řádně a včas, dostává se Dlužník do prodlení. Při překročení prodlení v délce jednoho kalendářního měsíce se stává Celková dlužná částka včetně příslušenství následující den splatnou a Dlužník ztrácí výhodu splátek. Smlouva obsahuje zároveň ručitelské prohlášení žalovaného 2/, že uspokojí veškeré nároky Věřitele z výše uvedené smlouvy o zápůjčce č. [hodnota], pokud nedojde k úhradě ze strany Dlužníka. I v případě žalovaného 2/ soud má za to, že osobou jednající s žalobcem při ručitelském závazku byl žalovaný 2/, totožnost žalovaného 2/ byla dostatečně ověřena za použití jedinečného podpisového kódu, oboustranného scanu občanského průkazu.

6. Z detailu pohybu na účtu bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu] vedeném na majitele P2P byla dne [datum] poukázána částka [částka] z účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobce a téhož dne byla poukázána částka [částka] z účtu majitele P2P na účet č. [č. účtu] vedený dle výpisů z tohoto účtu na jméno žalované 1/. O úhradu dlužné částky byla žalovaná 1/upomínána zástupcem žalobce v předžalobní upomínce ze dne [datum], která byla dle podacího lístku téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. Žalovaný 2/ byl jako ručitel vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši [částka] nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení výzvy, a to dopisem ze dne [datum], výzva byla žalovanému 2/ odeslána dne [datum]. Z výpisů z klientských karet žalovaných bylo zjištěno, že tato obsahuje osobní a kontaktní údaje obou žalovaných. Žalovaná 1/ na poskytnutou zápůjčku uhradila pouze čtyři první splátky po [částka], kdy všechny splátky byly uhrazeny s prodlením.

7. Z výpisu z běžného účtu žalované 1/ č. [č. účtu] bylo zjištěno, že za dobu od [datum] do [datum] byl počáteční zůstatek [částka] a konečný zůstatek [částka]. Za tento měsíc dne 13. 3. přišel rodičovský příspěvek za 2/23 ve výši [částka], dále proběhly dvě splátky půjček ve prospěch Air bank, a.s. ve výši [částka] a [částka] označené jako půjčka 10 a půjčka 11, splátky Julu ve výši [částka] a [částka], ve prospěch účtu vyplývaly platby od společnosti Gasco tech s.r.o. ve výši [částka] označené jako osobní platba srážky zaměstnance.

8. Z výpisu z běžného účtu žalované 1/ č. [č. účtu] bylo zjištěno, že za dobu od [datum] do [datum] byl počáteční zůstatek [částka] a konečný zůstatek [částka]. Za tento měsíc dne 13. 4. přišel rodičovský příspěvek za 3/23 ve výši [částka], dále proběhly splátky Julu ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka], ve prospěch účtu vyplývaly platby [právnická osoba] ve výši [částka] (vyplacení dle úvěrové smlouvy) a částka [částka] od , právnická osoba9. Z výpisu z běžného účtu žalované 1/ č. [č. účtu] bylo zjištěno, že za dobu od [datum] do [datum] byl počáteční zůstatek [částka] a konečný zůstatek [částka]. Za tento měsíc dne 11. 6. přišel rodičovský příspěvek za 4/23 ve výši [částka], dále proběhly splátky Julu ve výši 10 000 K.10. Pokud žalobce uváděl další příjmy od fyzických osob, jednalo se jednak o drobnější nepravidelné částky (např. z prodeje oblečení), ale také o částky vyšší, které nebyly žádným způsobem identifikovatelné (o jaké platby se jednalo).11. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že dne [datum] byl na tuto činěn dotaz ohledně žalovaných a žádné záznamy nebyly nalezeny.12. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky13. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.14. Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od [datum] a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z [datum] ve věci vedené pod sp. zn. C-679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v [adresa] (Česká republika) ze dne [datum], došlým Soudnímu dvoru dne [datum], který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.20. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Předně soud konstatuje, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. a nikoli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z. Není totiž rozhodné, jak účastníci smlouvu označili v textu listiny, ale obsah smlouvy. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tj. vzniká poskytnutím plnění zapůjčitelem, avšak v daném případě k plnění, tj. poskytnutí peněžních prostředků došlo následně po uzavření smlouvy. Odlišné posouzení smluvního typu soudem však nemá větší vliv na výsledek sporu. Znatelně větší vliv má skutečnost, že dle soudu se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaná 1/ smlouvu uzavírala zjevně jako spotřebitelka. Žalobce sice nevystupoval jako podnikatel, ale při vyhledávání smluvního partnera i při samotném kontraktačním procesu využíval služeb profesionála, a to poskytovatele platebních služeb malého rozsahu provozujícího webové stránky www.julu.cz (provozovatel [právnická osoba]). Tento subjekt svoji činnost provádí dlouhodobě nikoliv jednorázově a za provizi, a tedy za účelem dosažení zisku.21. Žaloba je co do částky [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % p.a. od [datum] do zaplacení důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou 1/ došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), na základě níž žalovaná 1/ obdržela částku ve výši [částka], kterou se i s úrokem a poplatkem zavázala zaplatit v 48 měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o. z.), kde žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaná 1/ v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalovaná 1/ své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila – úvěr byl poskytnut dne [datum], žalovaná 1/ nebyla schopna řádně uhradit ani první splátku, celkově – byť s prodlením – žalovaná 1/ uhradila pouze 4 splátky po [částka] a po zesplatnění dále uhradila částku [částka]. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru a již následující splátkové období nebyla žalovaná schopna splátku řádně uhradit, žalobce nijak neověřil faktické výdaje žalované (včetně výdajů na bydlení), počet jejích vyživovacích povinností, z výpisů z účtu žalované 1/ nepodloženě dovozoval celkové příjmy žalovaných ve výši [částka] měsíčně, ač z výpisů z účtu bylo zřejmé, že jediným pravidelným příjem žalované 1/ je rodičovský příspěvek ve výši [částka] měsíčně, čerpá a splácí další úvěry u Air bank, a.s., popř. poskytnuté přes P2P, pokud účet vykazoval kladné zůstatky, bylo tomu tak v důsledku dalších čerpaných úvěrů, nikoliv příjmů žalovaných. Posouzení schopnosti žalované 1/ splácet úvěr zjevně žalobcem nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Pokud žalobce kladl důraz i na vedlejší příjmy, resp. příchozí platby na účet žalované 1/ soud doplňuje, že se jednalo o příjmy nárazové, nevykazující pravidelnost, pokud se jednalo o částky vyšší nebyl zjišťován jejich původ, popř. zda vůbec se jedná o příjmy žalované 1/, když její účet byl používán k jako platební místo pro žalovaného 2/. Soud nemá za to, že by žalobce měl provádět při posuzování úvěruschopnosti tzv. „detektivní“ činnost, avšak výše uvedené údaje byly již zřejmé ze samotných výpisů z účtu žalované 1/.22. Z úřední činnosti soud zjistil ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], že proti totožným žalovaným je žalováno zaplacení dluhu z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] na částku [částka], taktéž čerpaného přes portál julu.cz.23. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany žalobce žalované 1/ ve výši [částka], přichází pouze nárok žalobce na vydání bezdůvodné obohacení ve výši [částka], když žalovaná 1/ na poskytnutý úvěr zaplatila 4 x [částka], tj. [částka], a dne [datum] částku [částka]. Žalovaní neprokázali, že by bezdůvodné obohacení vydali, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět a ve zbytku zamítnout. K plnění byli ve smyslu ust. § 2019 odst. 1 o. z. zavázáni žalovaní tak, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost ostatních žalovaných. Vzhledem k tomu, že žalované 1/ byla žalobcem poskytnuta lhůta k plnění v délce 10 pracovních dnů od doručení výzvy (viz. dopis ze dne [datum], odeslaný téhož dne), tato se dostala do prodlení nejdříve dnem [datum], kdy se do sféry vlivu žalované 1/ výzva mohla dostat do 3 dnů od odeslání, tj. dne [datum], nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinna hradit úrok z prodlení ve výši 14,75 % p.a. od [datum] do zaplacení a nikoliv dříve, soud proto nárok na příslušenství žalované částky před datem [datum] taktéž jako nedůvodný zamítl.24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť z obsahu spisu bylo zjištěno, že žalovaným, kteří byli v řízení úspěšnější, žádné náklady řízení nevznikly.25. Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., když nebyly shledány důvody pro stanoven lhůty delší či ve splátkách.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací