Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta A] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] požadoval žalobce po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z žalované částky jdoucím od [datum] do zaplacení. Tvrdil, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyly platně uzavřeny žádné smlouvy, které byly podepsány mezi žalovanou jako podnikatelem a žalobcem jako spotřebitelem, kdy se jedná o spotřebitelské úvěry v intencích zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“). Žalobce jako spotřebitel podepsal s žalovanou jako věřitelem smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to Smlouvu o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (dále také jako „Smlouva č. [hodnota] “), na základě které se zavázala žalovaná poskytnout žalobci částku ve výši [částka] s tím, že fakticky byla žalobci vyplacena částka ve výši [částka] a částka [částka] byla započtena na náklady žalované), na tuto smlouvu žalobce uhradil pouze verifikační platbu [částka] dne [datum]; Smlouvu o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (dále také jako „Smlouva č. [hodnota] “), na základě které se zavázala žalovaná poskytnout žalobci částku ve výši [částka] s tím, že fakticky byla žalobci vyplacena částka ve výši [částka] a dále vratka ve výši [částka], na tuto smlouvu žalobce uhradil verifikační platbu [částka] dne [datum], a dále platby dle Přehledu vzájemných plnění a Exportu transakční historie; Smlouvu o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] (dále také jako „Smlouva č. [hodnota] “), na základě které se zavázala žalovaná poskytnout žalobci částku ve výši [částka], ve skutečnosti však byla žalobci vyplacena pouze částka ve výši [částka], neboť zbývající část úvěru do částky [částka] byla žalovanou použita na splacení závazků žalobce vyplývajících ze smlouvy č. [hodnota] a započtena na náklady žalobce specifikované ve smlouvě, na tuto smlouvu žalobce uhradil verifikační platbu [částka] dne [datum], a dále platby dle Přehledu vzájemných plnění a Exportu transakční historie. Ohledně nároků ze Smlouvy č. [hodnota] bylo vedeno u Okresního soudu v Třebíči řízení pod sp. zn. [spisová značka], kdy soud žalobu v celém rozsahu zamítl, když dospěl k závěru, že Smlouva č. [hodnota] je absolutně neplatná z důvodu řádného nezkoumání úvěruschopnosti, rozsudek ze dne [datum], č.j. [spisová značka] nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná uhradila žalobci finanční prostředky ve výši celkem [částka], a naopak žalobce uhradil žalované částku v celkové výši [částka], kdy částka převyšující vrácení bezdůvodného obohacení na straně žalobce představuje částku plněnou bez právního důvodu. Žalovaná před popisem jednotlivých smluv řádně nesplnila svoji povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalobce úvěry splácet a v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZSÚ jsou tak smlouvy neplatné. Závěr o tom, že žalovaná řádně před podpisem smlouvy neposoudila úvěruschopnost žalobce, nezhojí ani případné prohlášení žalobce uvedené ve smluvních podmínkách ke smlouvě, že byly poskytnuty úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou půjčku. Jednání žalované vykazuje porušení povinnosti vykonávat podnikatelskou činnost s odbornou péčí a neplatnost smluv zde nastupuje jako soukromoprávní sankce za nesplnění této povinnosti, která je uložena žalované zákonem za účelem ochrany spotřebitele. Shora uvedené smlouvy o úvěru jsou zjevně dle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ v celém rozsahu neplatné. Z této skutečnosti vyplývá, že žalovaná mohla požadovat po žalobci pouze uhrazení poskytnutých částek, a nikoli uhrazení úroku a dalších poplatků. Žalobce v souvislosti s podepsanými smlouvami uhradil částku ve výši [částka], přičemž s ohledem na výše uvedené skutečnosti měl uhradit pouze částku ve výši [částka]., rozdíl mezi těmito částkami ve výši [částka] představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované, neboť žalobce hradil žalované na základě neplatných smluv. I přes výše uvedenou zjevnou neplatnost smluv žalobce dále namítal, že hradil žalovanému na základě neplatných ujednání, kdy dle ust. § 1813 o. z. pak nemohou spotřebitelské smlouvy obsahovat ujednání, která znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech stran.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanou jako věřitelem na straně jedné a žalobcem jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru 1“), kterou se žalovaná zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši [částka], úvěr byl ve prospěch žalobce vyplacen. Žalobce neuhradil na základě smlouvy o úvěru ničeho a následně byl úvěr č. [hodnota] zcela doplacen z prostředků nového úvěru č. [hodnota]. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanou jako věřitelem na straně jedné a žalobcem jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru 2“), kterou se žalovaná zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši [částka], úvěr byl ve prospěch žalobce vyplacen. Žalobce uhradil na základě smlouvy o úvěru na splátky ve výši [částka] 6 splátek a následně byl úvěr č. [hodnota] zcela doplacen z prostředků nového úvěru č. [hodnota]. Dne [datum] byla uzavřena mezi žalovanou jako věřitelem na straně jedné a žalobcem jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru 3“), kterou se žalovaná zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši [částka], úvěr byl ve prospěch žalobce vyplacen. Žalobce uhradil na základě smlouvy o úvěru na splátky ve výši [částka] 16 splátek. Splátky úvěru č. [hodnota] měly být žalobcem žalované hrazeny v měsíčních splátkách ve výši [částka] vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalobce však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne [datum]. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalované nezbývalo, než přistoupit k zesplatnění úvěru dopisem ze dne [datum], a vyzvat žalobce s ohledem na porušení smlouvy o úvěru k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku, nákladů na upomínkování a nákladů právního zastoupení. Žalovaná uplatnila tento nárok žalobou ze dne [datum] u Okresní soud ve Třebíči. Žalovaná je přesvědčena, že byly všechny tři smlouvy sjednány platně a v souladu se zákonnými předpisy. U úvěru č. [hodnota], úvěru č. [hodnota] a úvěru č. [hodnota] si žalovaná pro účely úvěrové smlouvy a posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (žalobce) vyžádala od spotřebitele oboustrannou kopii občanského průkazu, kopii řidičského průkazu, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a výpis z bankovního účtu. Žalovaná dále posoudila schopnost spotřebitele splácet podle dalších podkladů, a to výpisem z centrální evidence exekucí, výpisem z databáze neplatných dokladů a výpisem z obchodního rejstříku. Žalovaná jako poskytovatel na základě zák. 257/2016 Sb., zejména ve smyslu ust. § 86 odst. 1) a 2), na základě dokumentace předané jí spotřebitelem, jakož na základě i prohlášení spotřebitele uvedených v uzavřené smlouvě, tedy před uzavřením této smlouvy posoudila úvěruschopnost spotřebitele (zejména dotazník ve spojení s dalšími listinami), tyto tedy posoudila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, z databází a z jiných zdrojů. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobce o neplatnosti úvěrových smluv 1, 2 a 3 z důvodu nepřiměřené výše úrokové sazby a RPSN, které jsou dle žalobce v rozporu s dobrými mravy. Žalobci byly podmínky ze všech třech úvěrových smluv předloženy jasným a srozumitelným způsobem, a jakožto svéprávná osoba se rozhodla vstoupit do takovéhoto závazku. Při uvedení výše RPSN ve smlouvě vycházela žalovaná z platných právních předpisů, do výše RPSN byly zahrnuty náklady za vyřízení úvěru. Náklady (měsíční poplatky) za sjednané doplňkové služby v této výši zahrnuty nebyly, neboť se jednalo o nepovinné doplňkové služby sjednané na žádost dlužníka. Všechny podstatné údaje a informace ohledně výše RPSN a jejího složení, stejně jako další podmínky poskytnutého úvěru, byly žalobci představeny srozumitelným a jasným způsobem a v dostatečné míře a zákonná informační povinnost poskytovatele úvěrů v tomto případě byla zcela splněna. K výši úrokové sazby žalovaná uvedla, že sjednaná úroková sazba u úvěrové smlouvy č. [hodnota] je 25,67 % a RPSN ve výši 39,99 %, u smlouvy č. [hodnota] je úroková sazba 23,85 % a RPSN ve výši 39,98 %, dále u smlouvy č. [hodnota] je úroková sazba 24,84 % a RPSN ve výši 39,97 % a splňuje podmínku přiměřenosti stanovenou aktuální judikaturou obecných i vyšších soudů a není tedy v rozporu s dobrými mravy ani zákonnými normami.
3. K jednání dne [datum] se žalovaná i její zástupce omluvili a souhlasili s projednáním bez jejich účasti. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalované a jejího zástupce dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (o. s. ř.).
4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:
5. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru 146335 bylo zjištěno, že žalovaná jako poskytovatel uzavřela se žalobcem jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum], na základě které se žalovaná zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši [částka], a to tak, že částka [částka] bude vyplacena na účet žalobce a částka [částka] bude započtena na náklady žalované, které dle bodu 4.8. smlouvy představují náklady na lustrum v centrální evidenci ve výši [částka], náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši [částka], ostatní administrativní náklady žalované ve výši [částka], odměnu za zprostředkování ve výši [částka] a náklady na ověření úvěrového případu ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni [datum]. Zápůjční úroková sazba činila 23,85 % ročně a RPSN 39,98 %. Žalobce se zavázal splatit poskytnutý úvěr a úrok v celkové výši [částka], celková dlužná částka tak činila [částka]. Smluvní strany sjednaly, že celková dlužná částka bude uhrazena formou pravidelných měsíčních splátek po [částka], přičemž každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Ve článku VII. bylo ujednáno, že doplňkové služby (inkasní služba) budou poskytovány na výslovnou žádost spotřebitele. Smlouva obsahovala v příloze 1. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (uvedeno, že žalobce je svobodný, jeho měsíční příjem je [částka], náklady na bydlení činí [částka] měsíčně, pravidelné finanční závazky [částka], sázky [částka], jednorázové závazky „NE“ – finanční zůstatek spotřebitele činí [částka]; výsledky lustrace bez záznamu; skóring – průměrná bonita). Příloha č. [hodnota] – Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA – měsíční splátka [částka] po dobu trvání úvěru – cílem doplňkové služby PODPORA je zajištění plnění závazků spotřebitele s minimálním zatížením a eliminací rizik v případě nenadálých životních a finančních situacích – doplňková služba PODPORA byla sjednán na základě žádosti žalobce.
6. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru 146545 bylo zjištěno, že žalovaná jako poskytovatel uzavřela se žalobcem jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum], na základě které se žalovaná zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši [částka], a to tak, že částka [částka] bude vyplacena na účet žalobce[částka] částka, bude vyplacena ve prospěch věřitele žalobce CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] a částka [částka] bude započtena na náklady žalované, které dle bodu 4.8. smlouvy představují náklady na lustrum v centrální evidenci ve výši [částka], náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši [částka], ostatní administrativní náklady žalované ve výši [částka], odměnu za zprostředkování ve výši [částka] a náklady na ověření úvěrového případu ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni [datum]. Zápůjční úroková sazba činila 24,84 % ročně a RPSN 39,97 %. Žalobce se zavázal splatit poskytnutý úvěr a úrok v celkové výši [částka], celková dlužná částka tak činila [částka]. Smluvní strany sjednaly, že celková dlužná částka bude uhrazena formou pravidelných měsíčních splátek po [částka], přičemž každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Ve článku VII. bylo ujednáno, že doplňkové služby (inkasní služba) budou poskytovány na výslovnou žádost spotřebitele. Smlouva obsahovala v příloze 1. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (uvedeno, že žalobce je svobodný, jeho měsíční příjem je [částka], náklady na bydlení činí [částka] měsíčně, pravidelné finanční závazky [částka], sázky [částka], jednorázové závazky „NE“ – finanční zůstatek spotřebitele činí [částka]; výsledky lustrace bez záznamu; skóring – průměrná bonita). Příloha č. [hodnota] – Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA – měsíční splátka [částka] po dobu trvání úvěru – cílem doplňkové služby PODPORA je zajištění plnění závazků spotřebitele s minimálním zatížením a eliminací rizik v případě nenadálých životních a finančních situacích – doplňková služba PODPORA byla sjednán na základě žádosti žalobce.
7. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalovaná jako poskytovatel uzavřela se žalobcem jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum], na základě které se žalovaná zavázala poskytnout žalobci úvěr ve výši [částka], a to tak, že částka [částka] bude vyplacena na účet žalobce[částka] částka, bude vyplacena ve prospěch věřitele žalobce CFIG za účelem úplné úhrady předchozího závazku vyplývajícího ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] a částka [částka] bude započtena na náklady žalované, které dle bodu 4.8. smlouvy představují náklady na lustrum v centrální evidenci ve výši [částka], náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši [částka], ostatní administrativní náklady žalované ve výši [částka], odměnu za zprostředkování ve výši [částka] a náklady na ověření úvěrového případu ve výši [částka]. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni [datum]. Zápůjční úroková sazba činila 25,67 % ročně a RPSN 39,99 %. Žalobce se zavázal splatit poskytnutý úvěr a úrok v celkové výši [částka], celková dlužná částka tak činila [částka]. Smluvní strany sjednaly, že celková dlužná částka bude uhrazena formou pravidelných měsíčních splátek po [částka], přičemž každá jednotlivá splátka je splatná vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Ve článku VII. bylo ujednáno, že doplňkové služby (inkasní služba) budou poskytovány na výslovnou žádost spotřebitele. Smlouva obsahovala v příloze 1. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (uvedeno, že žalobce je svobodný, jeho měsíční příjem je [částka], náklady na bydlení činí [částka] měsíčně, pravidelné finanční závazky [částka], sázky [částka], jednorázové závazky „NE“, splátka poskytovaného úvěru CFIG ve výši [částka] – finanční zůstatek spotřebitele činí [částka]; výsledky lustrace bez záznamu; skóring – vyšší bonita). Příloha č. [hodnota] – Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA – měsíční splátka [částka] po dobu trvání úvěru – cílem doplňkové služby PODPORA je zajištění plnění závazků spotřebitele s minimálním zatížením a eliminací rizik v případě nenadálých životních a finančních situacích – doplňková služba PODPORA byla sjednán na základě žádosti žalobce.
8. Občanským průkazem a dotazem na databázi neplatných dokladů bylo zjištěno, že žalovaná ověřila totožnost žalobce dle předloženého občanského průkazu a zároveň zjistila, že k [datum] a k [datum] tento občanský průkaz nebyl nalezen v databázi neplatných dokladů.
9. Z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] a dne [datum] zjistila, že vůči žalobci není vedena exekuce.
10. Z výpisu z účtu žalobce za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částku -[částka], konečný zůstatek činil -[částka], výplata od zaměstnavatele za srpen 2022 činila [částka]. Z výpisu z účtu žalobce za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil částku -[částka], konečný zůstatek činil [částka] (disponibilní zůstatek -[částka]), výplata od zaměstnavatele za leden 2023 činila [částka], splátka úvěru č. [hodnota] činila [částka].
11. Z výpisu z účtu žalobce za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že za toto období bylo žalobci připsáno od žalované na účet [částka] a žalobce žalované uhradil [částka].
12. Předžalobní výzvou ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k vrácení plnění ve výši [částka] z neplatných smluv o spotřebitelském úvěru, které byly mezi účastníky uzavřeny, a to ve lhůtě do 7 dnů ode dne odeslání výzvy. Výzva byla odeslána [datum] a žalované do datové schránky doručena dne [datum].
13. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči č.j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že žaloba, kterou se žalovaná (v pozici žalobce) domáhala, aby byla žalobci (v pozici žalovaného) uložena povinnost zaplatit žalobci z titulu dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] částku ve výši [částka] s příslušenstvím, zamítnuta. V rámci odůvodnění soud uvedl, že předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], uzavřená mezi účastníky dne [datum], je dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, žalobce si byl při jejím uzavření vědom, že žalovaný svoje závazky vyplývající z obou předcházejících smluv o úvěru uzavřených mezi účastníky řádně neplní. Při řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného by žalobce z účtu žalovaného musel zjistit, že žalovanému po zaplacení plateb uvedených shora nezbývají prakticky žádné finanční prostředky na plnění závazků z předmětné smlouvy. Osoby uzavírající předmětnou smlouvu za žalobce si musely být vědomy i toho, že žalovaným uváděné náklady na bydlení jsou násobně podhodnocené a zjevně neodpovídají realitě v místě bydliště žalovaného, a toho, že žalovaný utrácí za sázení, byť z výpisu z jeho účtu vyplývá, že sázel podstatně více, než v žádosti o úvěr přiznal. Dále si pak při řádném ověřování úvěruschopnosti žalovaného musely být vědomy, že žalovaný v minulosti prošel insolvenčním řízením. Ze všech důvodů uvedených shora tak žalobci přísluší pouze právo na vrácení jistiny předmětného úvěru. Soud zároveň uzavřel, že z předmětné smlouvy o úvěru je zřejmé, že jistina úvěru skutečně vyplacená žalovanému z titulu předmětné smlouvy činila pouze [částka], neboť zbývající část úvěru do částky [částka] byla žalobcem použita na splacení závazků žalovaného vyplývajících z předchozí smlouvy mezi účastníky č. [hodnota] ze dne [datum] a započtena na náklady žalobce specifikované ve smlouvě. Plnění žalovaného převyšuje jeho závazky a ke dni rozhodnutí soudu žalovaný žalobci na jistině úvěru nic nedluží, a proto byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
14. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne, i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
17. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy (ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
19. Podle § 87 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. V posuzované věci je zřejmé, že smlouvy o úvěru byly žalovanou uzavřeny jako podnikatelem při její podnikatelské činnosti a ze strany žalobce jako spotřebitelem, když z těchto smluv neplyne, že by byly uzavřeny pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalobce. Právní vztah mezi účastníky smlouvy se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, a to ve znění účinném ke dni, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, tj. zejména právní úpravou § 419, § 420, § 1810, § 2395 a § 2991 odst. 1 a 2 o. z., a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle výslovné právní úpravy citovaného zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností žalované (§ 86 a § 87) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka], rozsudek sp. zn. [spisová značka]) i Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. [spisová značka]) a i nález Ústavního soud ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum]. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, v případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení.
21. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] dne [datum], smlouvy o úvěru č. [hodnota] dne [datum] a smlouvy o úvěru č. [hodnota] dne [datum] (§ 2395 o. z.) na základě kterých žalobce obdržel úvěr – peněžní prostředky – v celkové faktické výši [částka]. Uzavřené smlouvy byly posouzeny jako spotřebitelské (§ 1810 a násl. o. z.), kde žalovaná vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalobce v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalovaná neověřovala žádné náklady na bydlení, akceptovala pouze informaci od žalobce, neověřovala ani další výdaje žalobce, ani jeho způsob nakládání s finančními prostředky, kdy z předložených bankovních výpisů žalobce je zřejmé, že se zde objevují záporné zůstatky. Posouzení schopnosti žalobce splácet úvěr zjevně žalovanou nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Ke stejnému závěru dospěl také Okresní soud v Třebíči, tak jak je citováno shora. Vzhledem k tomu, že na základě neplatných právních úkonů bylo poskytnuto plnění ze strany žalované žalobci ve faktické výši [částka] a ze strany žalobce bylo plněno ve výši [částka], vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o. z. v žalované částce [částka], kterou je proto žalovaná povinna žalobci zaplatit, a to spolu se zákonnými úroky z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Tím, že žalovaná nezaplatila žalobci takto dlužnou částku ani na základě řádně doručené předžalobní výzvy ze dne [datum], se žalovaná od [datum] ocitla v prodlení.
22. Dále je také na místě zdůraznit „nekalou praktiku“ žalované týkající se zvyšování zadlužování spotřebitele - žalobce a navyšování „nákladů za poskytnutí úvěru“, neboť úvěr č. [hodnota] (který byl částečně použit na úhradu úvěru č. [hodnota]) byl poskytnut 6 dní po uzavření úvěru č. [hodnota] a úvěr č. [hodnota] (který byl částečně použit na úhradu úvěru č. [hodnota]) byl poskytnut za 4,5 měsíce od úvěru č. [hodnota], přičemž jenom na nákladech za poskytnutí úvěrů, které byly od sjednané výše úvěru odečteny, se celkem jednalo o částku [částka].
23. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a o. s. ř. Soud přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], dále odměnou advokáta dle § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozsahu 5 x [částka] za převzetí zastoupení advokátem, předžalobní výzvu, podání žaloby, písemné podání ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum], 5 x paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., za výše specifikované úkony po [částka] (tj. [částka]), cestovným z [adresa] do [adresa] a zpět k jednání dne [datum] ve výši [částka] (automobilem Škoda Karoq, palivo BA, kombinovaná spotřeba 6 1/100 km, základní náhrada [částka] /km, náhrada za BA [částka] /l; cesta tam a zpět činí 460 km), dále ztrátou času za 14 půlhodin po [částka] dle ust. § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1999 Sb. (tj. částka [částka]) a dále podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. daní z přidané hodnoty z odměny advokáta, cestovného, paušálních náhrad a ztráty času. Náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.).
24. Lhůtu splatnosti soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší či ve splátkách.