Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 87 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 87 300 Kč od 1. 3. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích č. 3703-625561/0710, VS 1181100725 soudní poplatek ve výši 4 365 Kč kdo tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala žalobou doručenou podepsanému soudu dne 25. 3. 2025 zaplacení částky 87 300 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce. Tvrdila, že dne 10. 10. 2019 uzavřeli účastníci smlouvu o zápůjčce, kdy žalovanému poskytla na bytové účely zápůjčku z fondu kulturních a sociálních služeb žalobkyně pod č. [hodnota] (dále jen „smlouva č. 1“) a to ve výši 100 000 Kč. Dle smlouvy se žalovaný zavázal tuto zápůjčku splatit do 31-. 1. 2025 v pravidelných měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Žalovaný však uhradil je částku 12 000 Kč. Dne 9. 11. 2020 byla uzavřena další smlouva o zápůjčce č. [hodnota] (dále jen „smlouva č. 2“) a žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 200 000 Kč. I tato zápůjčka byla za účelem výstavby domku pro vlastní trvalé bydlení a měla být splácena po 2 900Kč měsíčně, na tuto zápůjčku žalovaný uhradil jen 75 300 Kč. Ke dni 31. 5. 2024 došlo k ukončení pracovního poměru žalovaného u žalobkyně a došlo tak ke splatnosti smluv op zápůjčce nejpozději do 6 měsíců ode dne zániku pracovního poměru, tj. splatnost byla ke dni 30. 11. 2024. Žalovaný však zbylé části ze smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2. neuhradil, ocitl se tedy v prodlení. Žalobkyně odeslala opakovaně výzvy k úhradě, naposledy dne 17. 2. 2025 s tím, že stanovila lhůtu k zaplacení do 28. 2. 2025. Do současné doby však k úhradě nedošlo.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemají námitek.
4. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
5. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný.
6. Soud měl Smlouvou o poskytnutí zápůjčky na bytové účely z Fondu kulturních a sociálních potřeb [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 10. 10. 2019 prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o.z. a poskytla žalovanému částku 100 000 Kč na výstavbu domu pro vlastní trval bydlení a žalovaný se zavázal zápůjčku splatit do 31. 1. 2025 v měsíčních splátkách po 1 600 Kč počínaje listopadem 2019. V případě, že zanikne služební poměr – pracovní poměr žalovaného k žalobkyně, je zápůjčka splatná nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho zániku – ukončení.
7. Soud měl Smlouvou o poskytnutí zápůjčky na bytové účely z Fondu kulturních a sociálních potřeb [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 9. 11. 2020 prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o.z. a poskytla žalovanému částku 200 000 Kč na výstavbu domu pro vlastní trval bydlení a žalovaný se zavázal zápůjčku splatit do 31. 7. 2026 v měsíčních splátkách po 2 900 Kč počínaje listopadem 2020. V případě, že zanikne služební poměr – pracovní poměr žalovaného k žalobkyně, je zápůjčka splatná nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho zániku – ukončení.
8. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným shora citované dvě smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o.z. a poskytla žalovanému částku 100 000 Kč ze smlouvy č. 1 a 200 000 Kč ze smlouvy č. 2. Platnost smluv o zápůjčce nebyla účastníky zpochybněna, tuto posoudil soud jako platnou. Žalovaný nevrátil žalobkyni poskytnutou částku ve sjednané lhůtě splatnosti, ani v dalších lhůtách, které žalobkyně žalovanému poskytla ve výzvách k plnění, proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, proto soud žalovanému podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. uložil zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši ze žalované jistiny (výrok I.).
9. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována 2 úkony po 300 Kč (předžalobní výzva, žaloba) s odkazem na§ 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl.č. 254/2015 Sb.Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 900 Kč (výrok II.).
10. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků, uložil soud povinnost žalovanému, který nebyl v řízení úspěšný, aby soudní poplatek ve smyslu § 2 odst. 3 zák. č. 549/ 91 Sb. uhradil státu (výrok III.)
11. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.