Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 25. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 1 365 Kč a částky 2 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 4,75 % ročně z částky 2 800 Kč za dobu od 25. 1. 2024 do zaplacení a částky 1 365 Kč se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám [Jméno žalobce B], advokáta, jako zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, náklady řízení v částce 1 706 Kč.
Odůvodnění
1 Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 9 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 25. 1. 2024 do zaplacení a částky 1 365 Kč. Tvrdil, že poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [Anonymizováno], na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jakými jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, a také heslo pro přístup ke svému uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelského účtu byly podmíněny souhlasem žalovaného se smluvní dokumentací, který vyjádřil zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaný registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření údajů poskytl také fotokopii dokladu své totožnosti. Dále zaplatil částku 1 Kč bankovním převodem, který je označen jako ověřovací platba, za účelem potvrzení totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalovaného. Dne 21. 9. 2023 žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 9 800 Kč na bankovní účet č. [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol], který odpovídá rodnému číslu žalovaného. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou s povinností žalovaného splácet úrok 40 % měsíčně z jistiny. Žalovaný neplnil povinnosti ze smlouvy vyplývající, nehradil sjednané platby řádně a včas. Úvěr byl zesplatněn k 24. 1. 2024 a žalovaný se od 25. 1. 2024 ocitl v prodlení. Žalobce se domáhal též smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od 25. 1. 2024 do 7. 8. 2024, kapitalizované částkou 1 365 Kč.
2 V žalobě zcela absentovalo označení důkazu prokazujícího, jak žalobce posoudil před sjednáním úvěru schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Žalobce toliko v žalobě tvrdil, že žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI a nedošlo k důvodným pochybám ohledně jeho platební schopnosti, přičemž k tomuto nenavrhl žádné další důkazy.
3 Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4 S ohledem na skutečnosti popsané v předchozím bodě odůvodnění nařídil soud ústní jednání, při němž hodlal žalobce poučit ve smyslu výše uvedeném dle § 118a občanského soudního řádu. Poučení dle § 118a občanského soudního řádu se realizuje výhradně při jednání (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016), a k tomu se žalobce nedostavil. Tedy se možnosti být poučen sám zbavil, byť se z jednání omluvil.
5 Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6 Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
7 Podle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8 Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9 Smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne 21. 9. 2023 bylo prokázáno, že podle této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému prostředky do výše 9 800 Kč s úrokovou sazbou 40 % měsíčně, přičemž žalovaný se zavázal splatit vždy nejpozději k 21. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období, s tím, že jistinu úvěru může splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, do doby úplného splacení jistiny.
10 V čl. 4.2 písm. c) smlouvy pro případ prodlení s plněním byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Ve smlouvě byl označen bankovní účet žalovaného [č. účtu]. Výpisem z účtu žalobce bylo prokázáno, že na tento účet pod variabilním symbolem [var. symbol] poukázal dne 21. 9. 2023 částku 9 800 Kč. Variabilní symbol odpovídá rodnému číslu žalovaného, jak je doloženo fotokopií jeho občanského průkazu.
11 Dopisem ze dne 24. 1. 2024 žalobce úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů od doručení dopisu.
12 Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: Žalobce se domáhal zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru. Smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o. z.), kde žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy.
13 Jelikož jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
14 Žalobce nepředložil žádné důkazy, tj. žádné listiny prokazující, že by provedl důkladné ověření příjmů a zejména výdajů žalovaného, které nebyly zjevně ani zkoumány, ani specifikovány. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobce, uloženou mu zákonem jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Soud tedy uzavřel, že žalobce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost smlouvy ve smyslu § 86 a § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a nárok žalobce vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku poskytnuté jistiny jako bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1 o. z.
15 Žalobce žalovanému prokazatelně z titulu úvěru poskytl částku 7 000 Kč, žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by tuto částku žalobci vrátil, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta splatnosti zápůjčky, a ve zbývajícím rozsahu nárok zamítl.
16 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady převažujícího úspěšného žalobce představují soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za úkony převzetí zastoupení (1 540 Kč), jednoduchou výzvu k plnění (770 Kč) a sepis žaloby (1 540 Kč). K těmto úkonům náleží i paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky ve výši 3 × 300 Kč. Vzhledem k úspěchu žalobce 62,70 % a neúspěchu 37,30 % mu náleží 25,40 % účelně vynaložených nákladů (tedy odečtení míry neúspěchu od úspěchu). Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu k této částce náleží DPH ve výši 21 %.
17 Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní postupem dle § 160 odst. 1 o. s. ř.