Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku
částku 107 146,15 Kč,
úrok 6 757,62 Kč,
úrok z prodlení v částce 8 073,23 Kč,
úrok 9,9 % ročně z částky 107 146,15 Kč za dobu od 19. 11. 2020 do zaplacení,
úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 107 146,15 Kč za dobu od 19. 11. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta, jako zástupce žalobce náklady řízení v částce 21 770,50 Kč.
Odůvodnění
1 Žalobce se proti žalovanému domáhal následujícího plnění:
a) částky 107 146,15 Kč jako jistiny,
b) úroku z prodlení v zákonné výši z jistiny a poplatků za dobu od 25. 12. 2019 do zaplacení (za dobu do 18. 11. 2020 vyčísleného částkou 8 073,23 Kč),
c) úroku ve výši sjednané ve smlouvě (9,9 % ročně) z jistiny za dobu od 25. 12. 2019 (za dobu do 18. 11. 2020 vyčísleného částkou 6 757,62 Kč).
2 Tvrdil, že poskytl jako úvěrující žalovanému jako úvěrovanému na základě smlouvy [číslo] z 17. 6. 2019 (dále v odůvodnění i jen„ smlouva“) úvěr ve výši 110 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal a zavázal se jej zaplatit spolu s úrokem 9,9 % ročně. Dluh však splnil toliko částečně, zůstal dlužen na jistině částku uvedenou v předchozím bodě odůvodnění. Žalobce úvěr k 25. 12. 2019 zesplatnil, v důsledku toho, že žalovaný neplatil sjednané splátky.
3 Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.
4 Žalobce prokázal smlouvou shora uvedenou skutkovou verzi ohledně sjednání úvěru, ujednání o úrocích, vrácení úvěru ve splátkách.
5 Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6 Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7 Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
8 Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl, pokud jde o požadavek na zaplacení jistiny, úroku z jistiny, poplatků.
9 Smlouvu o úvěru soud posoudil jako platnou. Při posuzování platnosti bylo vedle podstatných náležitostí smlouvy o úvěru vyhodnocováno i to, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil ve smyslu zákona č. 257/2006 Sb., o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet. Poskytovatel se totiž nespokojil jen s informacemi od žalovaného, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele přitom nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná (absolutně, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18).
10 V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od něj nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž jeho schopnost splácet posoudil.
11 Požadovaná plnění jsou po právu dle smlouvy a dle § 2395 občanského zákoníku (vrácení úvěru, zaplacení poplatků, úroku) a § 1970 občanského zákoníku (zaplacení úroku z prodlení), v návaznosti na prodlení žalované se splácením sjednaných splátek v rozsahu převyšujícím zákonný rámec pro odstoupení od smlouvy a zesplatnění dle § 2394 občanského zákoníku.
12 Úroky byly ve smlouvě sjednány ve výši, kterou soud považuje za úplatu přiměřenou vzhledem k výši a povaze úvěru a délce poskytnutí peněz (přiměřeně k tomu i viz § 1802 občanského zákoníku).
13 Právo na úroky z prodlení je vedle úroků dáno, neboť úrok z prodlení je zákonnou sankcí pro případ prodlení dlužníka s placením peněžitého plnění a úrok vyjadřuje cenu zapůjčených peněz placenou i v případě řádného dodržování smlouvy.
14 Soudem přiznané požadavky nejsou v rozporu s § 168 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
15 O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Úspěšnému žalobci náleží právo na náhradu nákladů účelně vynaložených
16 Za účelně vynaložené pokládá soud u žalobce následující náklady:
a) zaplacený soudní poplatek 4 286 Kč,
b) odměnu advokáta dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. (dále i jen vyhláška) v rozsahu 2x 5 420 Kč za převzetí zastoupení advokátem a sepis žaloby (odměna nebyla přiznána za doplnění ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť tyto údaje mohly a měly být již součástí žaloby),
c) odměnu ve výši 2 710 Kč za odeslanou upomínku dle § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky,
d) paušální náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 vyhlášky za výše specifikované úkony, tedy 3x po 300 Kč.
17 Dle § 137 odst. 3 písm. a) občanského soudního řádu pak žalobci náleží i náklady představované daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrad. Zástupce žalobce je totiž plátcem této daně.
18 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).
19 Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).
20 Lhůty k plnění vycházejí z § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.