Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

17 C 233/2024

Soud: Okresní soud v PardubicíchDatum rozhodnutí: 18. 11. 2024Č. j.: 17 C 233/2024-32Samosoudkyně: JUDr. Naděžda LibrováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 19. 2. 2025Předmět řízení: o zaplacení 11 637,56 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPU:2024:17.C.233.2024.1
postoupení pohledávkyprodlení věřitelesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (4) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 708,77 Kč, s úrokem z prodlení z částky 11 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 23. 4. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 9 399 Kč a co do částky 637,56 Kč se řízení zastavuje.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 772 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 29. 8. 2024 domáhala proti žalované zaplacení částky 11 637,56 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že dne 27. 2. 2023 žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem, společností [Anonymizováno]. smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě níž jí tato společnost poskytla úvěr ve výši 11 000 Kč (převodem na účet žalované). Úvěr se žalovaná zavázala splatit do 29. 3. 2023 s úrokem v částce 325,48 Kč a s poplatkem za sjednání úvěru ve výši 2 768,11 Kč, tj. celkem částku 14 093,59 Kč; pro případ nesplacení úvěru ve sjednané lhůtě se žalovaná zavázala zaplatit poplatek za sjednání úvěru v částce 4 613,52 Kč. Žalovaná však dluh řádně nesplácela. Dlužná částka pak sestávala z nesplacené jistiny ve výši 11 000 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 4 939 Kč, postoupeného smluvního úroku ve výši 3 960 Kč, poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 637,56 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 11 000 Kč od 30. 3. 2023 do 11. 4. 2024 ve výši 1 708,77 Kč a účelně vynaložených nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 217 Kč.K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr nedisponuje.

2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované do datové schránky doručeny dnem 25. 10. 2024).

3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022, dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2024 a seznamem postoupených pohledávek. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 26. 4. 2024.

4. Podáním ze dne 14. 11. 2024 vzala žalobkyně žalobní návrh zpět co do částky 9 399 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 3 960 Kč + poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 939 Kč + 500 Kč poplatek za odeslání upomínek a co do smluvní pokuty ve výši 637,56 Kč s tím, že nadále požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 11 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Soud proto co do částky 9 399 Kč a 637,56 Kč řízení dle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastavil.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. F6D1F/532305 soud zjistil, že smlouva o úvěru byla dne 27. 2. 2023 uzavřena mezi žalovanou a společností Emma´s credit s.r.o., která se jako věřitel zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se pak zavázala splatit poskytnutý úvěr ve lhůtě do 29. 3. 2023. Úrok byl sjednán v částce 325,48 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru v částce 2 768,11 Kč (pro případ nedodržení sjednané doby splatnosti v částce 4 613,52 Kč).Faktické poskytnutí úvěru žalobkyně doložila potvrzením o platbě ze dne 27. 2. 2023, podle kterého byla částka 11 000 Kč poukázána na účet žalované uvedený ve smlouvě o úvěru.

6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila žádné listiny dokládající příjmy a výdaje žalované před poskytnutím úvěru. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdce, splnil povinnost uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací (žalobkyně nepředložila žádné listiny osvědčující skutečné výdaje žalované). Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 , k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Příjmy, výdaje a majetkové poměry žalované nebyly řádně zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaná povinna žalobkyni vrátit to, co od ní obdržela a doposud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 11 000 Kč (dlužná jistina). Současně žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z této částky ve výši stanovené nař. vl. č. 351/2013 Sb., a to od 30. 3. 2023, tj. ode dne následujícího po sjednaném datu splatnosti, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.

12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch (předmětem sporu byla jistina ve výši 11 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 939 Kč, smluvní pokuta ve výši 637,56 Kč a 217 Kč náklady spojené s vymáháním pohledávky, tj. celkem částka 16 793,56 Kč, ze které bylo žalobkyni přiznáno 11 217 Kč, tj. 67 %) – žalobkyně co do 67 % a žalovaná co do 33 %. Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci tak byla žalobkyně úspěšná co do 34 %. Náklady žalobkyně byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) + 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad, tj. 220,50 Kč. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 270,50 Kč, ze kterých 34 % představuje částku 772 Kč.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací