Výrok
I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem vozidla tov. zn. Škoda Octavia sedan 1.9., VIN [VIN kód], RZ [SPZ] k datu 18. 6. 2025.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 9 078,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobce se svým návrhem doručeným soudu dne 22. 7. 2025 domáhal určení, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu Škoda Octavia,[Anonymizováno] RZ [SPZ] jež je blíže specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdil, že byl vlastníkem předmětného automobilu, který na základě kupní smlouvy ze dne 18. 6. 2025 prodal žalovanému za částku 7 000 Kč. Žalovaný si vozidlo převzal neprovedl převod na dopravním inspektorátu, žalobce nemá jinou možnost, jak se domáhat změny zápisu v registru smluv.
2. Žalovaný se k žalobě se nevyjádřil.
3. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
4. V řízení bylo prokázáno kupní smlouvou, že žalobce, coby prodávající, prodal žalovanému, coby kupujícímu, motorové vozidlo, které žalovaný převzal a zaplatil kupní cenu. Kupní smlouva byla vyhotovena písemně a žalovaným podepsána v den uzavření a předání předmětu koupě. Soud shledal, že žalobce má na určení naléhavý právní zájem, neboť ačkoliv převedl vlastnické právo k předmětnému automobilu na žalovaného, není v registru silničních vozidel veden jako vlastník vozidla žalovaný, což bylo prokázáno zprávou Městského úřadu [adresa]. Žalovaný neposkytl součinnost při změně vlastníka vozidla, žalobce není schopen zajistit všechny úkony bez jeho součinnosti, nemůže zajistit ani provedení evidenční kontroly, proto nebylo možné postupovat dle § 8 zák. č. 56/2001Sb. a nezbylo žalobci nic jiného, než se určení vlastnictví ke dni 18. 6. 2025 domáhat soudní cestou. Soud tedy ze všech těchto důvodu žalobě vyhověl s tím, že toto rozhodnutí bude podkladem pro dokončení přechodu vlastnického práva dle § 8 odst. 4 písm. b) zák. č. 56/2001 Sb. (výrok II.).
5. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000 Kč odměnou advokáta za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, předžalobní výzva) z punkta hodnoty vozidla, tj. 4 500 Kč náhradou jeho hotových výdajů za 3úkony právní služby po 450 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 1 350 Kč s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, tj. 1 228,50KčŽádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 9 078,50 Kč.
6. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.