Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

Rozsudek

Spisová značka

18 C 238/2024

Soud: Okresní soud v PardubicíchDatum rozhodnutí: 17. 12. 2024Č. j.: 18 C 238/2024-73Soudkyně: Mgr. Leona PoplerováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 12. 2. 2025Předmět řízení: o zaplacení 41 000 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPU:2024:18.C.238.2024.1
prodlení věřitelesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 40 000 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 3 190 Kč k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 4. 3. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že účastníci mezi sebou prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 19. 7. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 12 měsíců ve splátkách ve výši 6 000 Kč měsíčně vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 8. 2023. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první písemnou upomínku ze dne 20. 8. 2023 s výzvou k úhradě dlužné splátky. Dluh nebyl uhrazen ani po zaslání druhé upomínky dne 5. 9. 2023. Na upomínky nebylo reagováno ze strany žalovaného, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 21.10. 2024 a vyzvala žalovaného k úhradě nároku ze smlouvy. Žalovaný neuhradil ničeho na jistinu pohledávky. Žalobkyně se tedy domáhá v tomto řízení zaplacení jistiny ve výši 40 000 Kč a nákladů na upomínkování ve výši 1 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, zástupce žalobkyně se v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu práva na účasti jednání vzdal, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal tedy, že k tomuto postupu nemá námitek.

4. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

6. Podle ust. § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

7. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne 19. 7. 2023, která byla uzavřena distančně, prostřednictvím elektronických prostředků mezi účastníky, potvrzením o vyplacení úvěru ze dne 20. 7. 2023, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla k žádosti žalovaného peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, když před tím byla posouzena bonita žalovaného, vyhodnocena jeho úvěruschopnost. Úrok byl sjednán ve výši 15 % p.m., žalovaný se zavázal splácet úvěr v 12měsíčních splátkách po 6 000 Kč s tím, za poskytnutí úvěru se zavázal zaplatil částku 72 000 Kč, celkem tedy 112 000 Kč. Finanční prostředky byly bezhotovostně poskytnuty žalovanému připsáním na jeho účet.

11. Z upomínek ze dne 20. 8. 2023 a 5. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných splátek a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru s tím, že mu současně byly účtovány poplatky za odeslané upomínky. Předmětný úvěr byl zesplatněn, což bylo zjištěno z dopisu ze dne 21. 1. 2024, když současně byla podrobně vyčíslena žalovaná částka a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

13. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a vyhověl jí. Žalovaný nárok soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2395 o.z. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, které byly vždy s negativním výsledkem, dále dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, kdy jeho čistý příjem byl uváděn ve výši 25 802 Kč a následně výše příjmu byla prokázána výplatní páskou, i pohybem na běžném účtu žalovaného u jiného peněžního ústavu, jakož i další výdaje žalovaného. Žalobkyně tak dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a že žalovaný je tak schopen splácet pravidelné splátky úvěru. Soud na základě těchto tvrzení a provedených důkazů uzavřel, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru, žalobkyně svou smluvní povinnost splnila a žalovanému sjednaný úvěr poskytla, žalovaný však úvěr řádně nesplácel, došlo proto k jeho zesplatnění a žalobkyně se nyní po právu domáhala zaplacení zbývající dlužné částky. Žalobkyně předloženými listinami, a to smlouvou o úvěru, výpisy z účtů, předžalobní výzvou, prokázala svá tvrzení o důvodu vzniku a výši dluhu žalovaného, naopak žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyní tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 o.z. z dlužné částky. Výše úroků z prodlení vyplývá z ustanovení § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., dále pak bylo žalovanému uloženo zaplatit i poplatky spojené s vymáháním pohledávky, a to ve výši 1 000 Kč v souladu se smlouvou o úvěru (výrok I.).

14. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována jednak- zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 640 Kč- odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní služby po 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby, ½ úkon za předžalobní výzvu)- náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.) vyhl. č. 177/1996 Sb.- s ohledem na skutečnost, že zástupce žalobkyně je plátcem DPH, zvyšují se dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení o DPH vypočtenou z odměny zástupce za zastupování a z náhrad hotových výdajů, neboť tuto částku je zástupce povinen odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 190 Kč.

15. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací