Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 396 907 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 16 113,17 Kč, co do kapitalizovaného úroku 19 233,11 Kč, co do kapitalizovaného úroku z prodlení 11 496,65 Kč a co do zákonného úroku z prodlení z částky 411 820,17 Kč ve výši 15 % ročně od 26. 2. 2024 do zaplacení, se návrh zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 977 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku, k rukám jejího zástupce [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně resp. MONETA Stavební spořitelna, a.s.[IČO] IČO, , (dále jen žalobkyně či banka) se žalobou doručenou soudu dne 9. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 413 020,17 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne 10. 2. 2023 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [hodnota], na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit a vést žalovanému spoření do cílové částky a dále mu poskytnout za sjednaných podmínek úvěr ze stavebního spoření/překlenovací úvěr. Při schvalování úvěru žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých bance klientem, ty byly vyhodnoceny individuálně, byly dále kontrolovány dostupné informace v interních i externích databází – bankovní i nebankovní registry, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra. příjem a výdaje žalovaného byly odhadovány na základě historických dat z ČSÚ a byly tak zjištěny disponibilní zdroje klienta. Žalobkyně zřídila a vedla žalovanému účet stavebního spoření a 15. 2. 2023 mu poskytla překlenovací úvěr ve výši 411 820,17 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý překlenovací úvěr formou pravidelných měsíčních splátek po 3 421 Kč splatných vždy do posledního pracovního dne kalendářního měsíce, zároveň se zavázal k měsíční splátce povinného spoření 563 Kč splatnou do posledního pracovního dne kalendářního měsíce. Touto splátkou se žalovaný zavázal splácet nejen jistinu, ale též úroky 9,9 % ročně s úrokovým zvýhodněním v prvním období ve výši 0,01 %, úroky z prodlení, poplatky, smluvní pokuty, náklady a další služby spojené s vedeném úvěrového účtu a poskytnutím úvěru. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Neuhradil zcela žádnou splátku za měsíce 7-11/2023. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a k 20. 12. 2023 jej prohlásila za zcela splatný. Následujícím dne se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. Žalovaný ničeho nezaplatil a dluží tak na jistině částku 411 820,17 Kč, poplatky 1 200 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 19 233,11 Kč od 31. 7. 2023 do 20. 12. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu 21. 12. 2023 – 25. 2. 2024 ve výši 11 496,65 Kč a zákonný úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z 411 820,17 Kč od 26. 2. 2024 do zaplacení. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána. K výzvě soudu pak bylo doplněno, že před poskytnutím úvěru žalovanému tento deklaroval příjem ze zaměstnání ve společnosti [právnická osoba]. ve výši 32 482 Kč, existující závazky u jiných banka 2 745 Kč, výdaje na bydlení a stravování 11 000 Kč, počet členů domácnosti 1, děti mít žalovaný neměl. Příjem byl ověřen náhledem na běžný účet žalovaného. Na základě dotazů do registrů bylo zjištěno, že žalovaný měl v době sjednávání předmětného úvěru celkem [hodnota] závazků u jiných bank v celkové výši 420 000 Kč s měsíční splátkou 5 941 Kč, osobní úvěr 60 000 Kč s měsíční splátkou 1 745 Kč, další osobní úvěr 338 000 Kč s měsíční splátkou 5 907 Kč, kontokorent s limitem 10 000 Kč, kreditní kartu s rámcem 40 000 Kč. U kontokorentů a kreditních karet banka započítává do výdajů 1 % rámce. Do výdajů klienta bylo tedy na splátky úvěrů započítáno 8 152 Kč. Banka dále započítávala částku 500 kč na ostatní výdaje. Platební morálka žalovaného byla vyhodnocena jako dobrá, a to s ohledem na zprávy získané z registrů BRKI a NRKI, v insolvenčním rejstříku nebyl žalovaný nalezen, jeho občanský průkaz nebyl v databázi neplatných. Na základě zjištění dospěla k banka k závěru, že žalovanému je možné poskytnout úvěr 415 000 Kč, nikoli požadovaných 760 000 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 18 093 Kč, a to 2 261 Kč dne 22. 2. 2023 a 16. 3 2023, 17. 4. 2023, 16. 5. 2023 a 16. 6. 2023 vždy po 3 958 Kč.
2. Po zahájení řízení došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni – I-XON a.s., IČ [IČO], a ta pak na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 8. 10. 2024, č. j. [spisová značka] vstoupila do řízení namísto dosavadní žalobkyně - MONETA Stavení spořitelna, a.s.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ničeho nesporoval, po celé řízení zůstal pasivní.
4. Soud usnesením vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil k žalobě a k tomu, zda souhlasí, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez jednání souhlasí. Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, přestože mu bylo usnesení se žalobou doručeno dne 23. 8. 2024 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho trvalého bydliště. S rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila žalobkyně již v žalobním návrhu. Soud proto v souladu s § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu - předložených důkazů.
5. Smlouvou o úvěru o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ze dne 6. 2. 2023 uzavřenou mezi žalovaným jako dlužníkem a bankou jako věřitelem vč. úvěrových podmínek, informačním přehledem k překlenovacímu úvěru a úvěru ze stavebního spoření, žádostí o překlenovací úvěr a návrhem smlouvy o stavebním spoření, z přehledu CBCB, informací o pojištění vkladů, informačním přehledem o systému pojištění pohledávek z vkladů pro klienta, změnou smluvní dokumentace, vyčíslením úvěru, platebním příkazem a přehledy o stavu účtu potvrzením o převodu a předpisu splátky, prohlášením klienta má soud za prokázané, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena 30. 1. 2023 smlouva o stavebním spoření a následně smlouva o překlenovacím úvěru, na základě které banka poskytla žalovanému dne úvěr až do částky 415 000 Kč na financování dané nemovitosti v k.ú. a obci [adresa]. Pevná úroková sazba po dobu trvání překlenovacího úvěru a úvěru ze stavebního spoření byla ujednána na 9,90 % ročně, pro první období platilo úrokové zvýhodnění ve výši 0,1 % ročně. Žalovaný se zavázal čerpaný překlenovací úvěr splácet ve 23 měsíčních splátkách. Měsíční splátka úroku a pravidelného povinného měsíčního vkladu na stavební spoření 3 984 Kč se skládala z měsíční splátky úroku 3 421 Kč a vkladu na stavební spoření 563 Kč. Celkem měl žalovaný zaplatit 956 151 Kč. Mezi účastníky smlouvy bylo dále ujednáno, že v případě prodlení s úhradou splátek je věřitel oprávněn úročit dlužnou částku úrokem z prodlení ve výši stanovené právním předpisem, je oprávněn prohlásit dluh dlužníka za ihned splatný atd. Banka bezhotovostně zaslala žalovanému 411 820,17 Kč. V období 16. – 28. 3. 2023 měl žalovaný uhradit splátku 2 261 kč od 1. 3. 2023 pak vždy měsíčně 3958 Kč, z čehož 563 Kč činila vklad na stavební spoření. Mezi účastníky byly dojednány také poplatky mj. za upomínky. Adresa žalovaného, trvalé bydliště i korespondenční adresa, byla ve smlouvě uvedena [adresa]. Žalovaný při uzavírání předmětné smlouvy uvedl, že je zaměstnán s příjmem 32 482 Kč u společnosti [právnická osoba]. na dobu neurčitou, s výdaji na bydlení a stravu 11 000 Kč, s výdaji na splátky stávajících úvěrů 2 745 Kč, bydlí u rodičů, žádal o úvěr 760 000 Kč.
6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného vedeného společností [právnická osoba]. soud zjistil, že v 12/2022 z účtu žalovaného odešlo 15 023,93 Kč splátky tří úvěrů, pojištění 139 Kč, hradil stokorunové částky v obchodech s potravinami, spotřebním zbožím, drogerií apod (Kaufland), v kutilských potřebách (OBI), benzínkách apod., mzdu obdržel od [právnická osoba]., počáteční zůstatek na účtu byl záporných 2 525,21, konečný zůstatek byl záporných 10 089,93 Kč, že v 11/2022 obdržel mzdu 35 710 Kč, uhradil splátky úvěrů celkem 15 023,93 Kč, pojištění 1 359 Kč, penzijní připojištění 300 Kč, obdobně to bylo i za předchozí měsíc – 10/2022. V 11/2022 byl na účtu kladný počáteční zůstatek 2 539,17 Kč, ale záporný konečný 2 525,21 Kč, v 10/2022 byl počáteční zůstatek záporných 2 469,70 Kč a končený 2 539,17 Kč.
7. Z upomínky ze 17. 8. 2023 soud zjistil, že žalovaný byl dopisem zaslaným mna adresu uvedenou ve smlouvě, tj. [adresa]) vyzván k úhradě 4 552,44 Kč, neboť u smlouvy č. [hodnota] byl zjištěn nedoplatek 3 952,44 Kč. Tato částka byla navýšena o poplatek za upomínku 600 Kč.
8. Z dopisu z 28. 9. 2023 adresovaným žalovanému na tutéž adresu pak soud zjistil, že z důvodu nedoplatku na kontě úvěrové smlouvy výše v částce 11 867,52 Kč banka požadovala uvedený nedoplatek uhradit do 12. 10. 2023 s tím, že v opačném případě využije věřitel svého oprávnění a prohlásí celý úvěr za ihned splatný a může také přistoupit k soudnímu vymáhání. Opakovanou upomínkou z 21. 11. 2023 zaslanou na tutéž adresu pak byl žalovaný vyzván nedoplatku, který vzrostl již na 16 423,68 Kč.
9. Z konečného výpisu z účtu stavebního spoření č. [č. účtu] soud zjistil, že k 20. 12. 2023 byl konečný zůstatek nulový (0,00 Kč).
10. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný z 21. 12. 2023 bylo prokázáno, že banka sdělila žalovanému, že předmětný úvěr prohlásila k 20. 12. 2023 za splatný a že dlužnou částku 432 253,28 Kč má žalovaný uhradit do 4. 1. 2024, jinak bude pohledávka vymáhána soudní cestou. Požadovaná částka se skládala z nesplacené jistiny 411 820,17 Kč, smluvního úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti 19 233,11 Kč a poplatků 1 200 Kč. Oznámení o zesplatnění bylo žalovanému doručeno dle sledování zásilek dne 29. 12. 2023. Banka vyzvala žalovaného ke splacení pohledávky i prostřednictvím dopisu zaslaným žalovanému emailem na adresu [e-mail].
11. Zástupce žalobkyně i její právní předchůdkyně (banky) pak vyzval také žalovaného k úhradě dluhu vzniklého z předmětné smlouvy s upozorněním na soudní řízení, a to dopisem ze dne 4. 3. 2024.
12. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 20. 9. 2024 mezi společností [právnická osoba]. a žalobkyní, potvrzením, seznamem postupovaných pohledávek, měl soud prokázáno, že mj. i pohledávka postupitele za žalovaným byla postoupena na postupníka, tedy na žalující společnost.
13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. [spisová značka]). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.
17. Žalobkyně resp. její právní předchůdkyně, ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze výpis z jeho účtu za období 10-12/2022, z něho byl zjištěn příjem žalovaného v částce kolem 32 000 Kč měsíčně a výdaje min. 15 023,93 Kč na úvěry a stokorunové částky na pojištění a penzijní připojištění, další výdaje spojené s nákupem potravin apod.. Zůstatky na účtu, pokud byly zrovna kladné, tak nedosahovaly výši splátky, ke které se žalovaný bance smluvně zavázal. Dle názoru soudu tak nebylo v řízení prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací (nedošlo k řádnému ověření výdajů žalovaného). Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20. 3. 2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018 , k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/2018.
18. Kompletní výdaje, osobní a majetkové poměry žalovaného nebyly řádně zjišťovány, natož a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla, důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od něho obdržela a doposud nevrátila jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, tj. částku 396 907 Kč (dlužná jistina – 411 820,17 Kč po odečtení uhrazených 18 093 Kč). Úhrada uvedené částky nebyla sporována. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl.
19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 53 % (počítáno vč. pětinásobku ročního plnění ohledně úroků z prodlení). Náklady řízení žalobkyně v plné výši byly představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 16 522 Kč, odměnou advokáta za 4 úkony právní pomoci po 9 980 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.), 4 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) za převzetí vč. přípravy zastoupení, podání žalobního návrhu, výzvu a doplnění návrhu. Celkem tak byly náklady žalobkyně představovány částkou 66 277,20 Kč vč. DPH 8 635,20 Kč, z čehož 6 % (úspěch 53 % – neúspěch 47 %) činí 3 977 Kč.
20. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., s přihlédnutím k návrhu žalobkyně.