Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 730 Kč do 15 dnů do právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 474,78 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 730 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení se návrh zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 389 Kč k rukám jejího zástupce [tituly před jménem] K. G., [tituly za jménem], do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 11. 8. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala ve smlouvě zaplatit poplatek 61 652 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků 47 241 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení 10 202 Kč. Žalovaná měla uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 21 měsíčních splátkách po 5 270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 11. 5. 2023. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaná uhradila pouze 6 270 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 42 730 Kč, zákonné úroky z prodlení z této částky od 12. 5. 2023 do zaplacení, přičemž za dobu od 12. 5. 2023 do 27. 9. 2023 tyto činí 2 474,78 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě vůbec nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu pasivní. Žalovaná shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručeny postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 10. 10. 2024 na adresu jejího bydliště uvedenou v centrální evidenci obyvatel).
3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaná tuto uzavřeli dne 11. 8. 2021, na jejím základě byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 49 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté prostředky v 21 týdenních splátkách po 5 270 Kč, poslední splátka měla činit 5 252 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 86 %. Celkem tak měla žalovaná uhradit částku 110 652 Kč, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem.
4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel úvěru snažil zjišťovat úvěruschopnost žalované, když vycházel z toho, že tato byla v dané době svobodná, bydlel v nájemním bytě/domě, neměla vyživovací povinnost, byla zaměstnána na plný úvazek s příjmem 15 634 Kč, přičemž uveden byl i další příjem domácnosti 35 000 Kč, běžné měsíční výdaje uvedla žalovaná při sjednávání úvěru ve výši 3 500 Kč měsíčně, ničeho nesplácela. Žalovaná žádala o poskytnutí 50 000 Kč a měla svůj příjem prokazovat 2 výplatními páskami. Totožnost žalované byla ověřena z předloženého občanského průkazu.
5. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaná uhradil na konto smlouvy ve dvou splátkách celkem 6 270 Kč.
6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023 vč. podacího lístku. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky vyčíslené tehdy na 135 869,58 Kč.
7. K úhradě celkové částky 116 829,57 Kč vyplývající ze smlouvy shora byla žalovaná s upozorněním na možné soudní řízení vyzvána dopisem zástupce žalobkyně z 15. 2. 2024 odeslaným následujícího dne, jak vyplývá z podacího lístku.
8. Korespondence byla žalované doručována na adresu, kterou uvedla v zákaznické kartě, tj. [adresa]. Pokud se žalovaná na uvedené adrese nezdržovala či si zásilky nepřebírala, nemůže to jít k tíži žalobkyně.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze do jistiny, nikoli do úroků z prodlení. Bylo prokázáno, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovanou došlo k uzavření písemné smlouvy, na jejímž základě bylo žalované poskytnuto 49 000 Kč. Z poskytnutých prostředků žalovaná dosud vrátila 6 270 Kč a dluží tak žalovaných 42 730 Kč. Pohledávka za žalovanou přešla na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, která je tak oprávněna nyní pohledávku po žalované vymáhat. Žalovaná neprokázala, ba ani netvrdila, že by uvedené prostředky neobdržela, nebo ze zcela uhradila.
17. Jelikož žalobkyně požadovala úhradu výše uvedené částky vč. příslušenství z titulu bezdůvodného obohacení, soud se blíže nezabýval tím, zda mezi účastníky v obou případech došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaná žalovaná) byl spotřebitel, bylo by jinak nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla očividně za to, že smlouvy jsou neplatné, stejně jako soud. Neboť řádně zjištěny příjmy a výdaje žalované v době poskytování úvěru nebyly.
18. Jelikož tak tedy žalované byly poskytnuty finanční prostředky bez právního důvodu, soud zavázal žalovanou k zaplacení dosud dlužných 42 730 Kč (49 000 – 6 270).
19. Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Žaloba v části týkající se úroků z prodlení byla proto zamítnuta.
20. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř.. ve sporu byla úspěšnější žalobkyně, a to z 55 % a má tak právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Při stanovení úspěchu účastníků ve věci soud ohledně úroků z prodlení počítal tyto jako pětinásobek ročního plnění. Náklady řízení žalobkyně tak činí 389 Kč, které byly vypočteny jako 10 % (55 % – 45 %) z 3 x 500 Kč za převzetí včetně přípravy zastoupení, předžalobní výzvy a žaloby dle § 14b ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1999 Sb. a 3 x 100 Kč za tyto úkony dle téhož ustanovené dané vyhlášky, a to včetně DPH z uvedených částek a ze soudního poplatku 1 710 Kč.
21. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., s ohledem na návrh žalobkyně.