Výrok
I. Určuje se, že žalovaný [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], byl ke dni 13. 8. 2024 vlastníkem osobního automobilu PEUGEOT 307, VIN [VIN kód], RZ [SPZ], rok výroby 2006, šedé barvy.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10 850 Kč k rukám její zástupkyně [Jméno advokátky] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným soudu dne 11. 2. 2025 domáhala určení, že žalovaný byl vlastníkem automobilu shora ke dni 13. 8. 2024.
2. Usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 26. 4. 2025 soud žalovaného i žalobkyni vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili k žalobě a zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému doručeno dne 9. 5. 2025 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. na adresu jeho trvalého bydliště. Žalovaný ani žalobkyně, které bylo usnesení doručeno do datové schránky 2. 5. 2025, k věci ničeho neuvedli, k výzvě soudu dle § 115a o.s.ř. se nevyjádřili. Soud proto v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žaloba byla žalovanému doručena dne 7. 3. 2025, k ní se tento vůbec nevyjádřil, po celé řízení zůstal pasivní.
3. Podle § 80 občanského soudního řádu určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.[právnická osoba] řízení bylo prokázáno kupní smlouvou, že dne 13. 8. 2024 žalobkyně prodal žalovanému označenému jako [jméno FO] s uvedením data narození a bydlištěm, automobil PEUGEOT 307, VIN [VIN kód], rok výroby 2006 za 8 200 Kč. Kupní smlouva byla vyhotovena písemně a účastníky podepsána.5. Výzvou z 29. 1. 2025 a podacím lístkem má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně na adresu uvedenou ve smlouvě a v záhlaví rozsudku vyzvala žalovaného ke spolupráci ohledně změny vlastníka automobilu.6. Soud shledal, že žalobkyně má na určení naléhavý právní zájem, neboť ačkoliv převedla vlastnické právo k předmětnému automobilu na žalovaného, není s vysokou pravděpodobností hraničící s jistotou tento v registru silničních vozidel veden jako vlastník vozidla. Žalobkyně není schopna zajistit všechny úkony bez součinnosti žalovaného, nemůže zajistit ani provedení evidenční kontroly, proto nebylo možné postupovat dle § 8a zák. č. 56/2001Sb. a nezbylo žalobkyni nic jiného, než se určení vlastnictví ke dni 13. 8. 2024 domáhat soudní cestou. Soud tedy ze všech těchto důvodu žalobě vyhověl s tím, že toto rozhodnutí bude podkladem pro dokončení přechodu vlastnického práva dle § 8 odst. 4 písm. b) zák. č. 56/2001 Sb. (výrok II.).7. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni přiznal vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000 Kč a náklady na právní zastoupení, a to 3 x 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinné od 1. 1. 2025 za převzetí vč. přípravy zastoupení a podání žaloby a předžalobní výzvy, dále 3 x 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky za stejné úkony, celkem tedy 10 850 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly.8. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.