Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 000 Kč a částku 4 500 Kč do 15 dnů do právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 056,25 Kč a ve výši 1 108,13 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 000 Kč a z částky 4 500 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení se návrh zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 148,32 Kč k rukám jejího zástupce [tituly před jménem] K. G., [tituly za jménem] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně požadovala po žalovanému zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 7. 12. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit poplatek 28 828 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků 20 246 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 4 373 Kč. Žalovaný měl uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 21 měsíčních splátkách po 2 373 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 9. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 21 000 Kč, zákonné úroky z prodlení z 21 000 Kč od 8. 9. 2023 do zaplacení, přičemž za dobu od 8. 9. 2023 do 29. 4. 2024 tyto činí 2 056,25 Kč.
2. Dále žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo i dne 17. 9. 2021 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen „smlouva2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy2 poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy2. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal ve smlouvě2 zaplatit poplatek 8 756 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků ve výši 3 982 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 714 Kč. Žalovaný měl uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 52 týdenních splátkách po 361 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 9. 2022. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy, uhradil toliko 5 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 4 500 Kč, zákonné úroky z prodlení z této částky od 17. 9. 2022 do zaplacení, přičemž za dobu od 17. 9. 2022 do 29. 4. 2024 tyto činí 1 108,13 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 17. 2. 2025 na adresu jeho bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů).
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný tuto uzavřeli dne 17. 9. 2021, na jejím základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 52 týdenních splátkách po 361 Kč, poslední splátka měla činit 345 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 70,40 %. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 18 756 Kč včetně pojištění, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem ve výši 7 196 Kč. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel úvěru snažil zjišťovat úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z toho, že tento byl v dané době svobodný, bydlel na ubytovně, vyživoval pouze 1 osobu, byl zaměstnán s příjmem 10 356 Kč, přičemž uveden byl i další příjem domácnosti 20 000 Kč, běžné měsíční výdaje uvedl žalovaný při sjednávání úvěru ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný žádal o poskytnutí 20 000 Kč a měl svůj příjem prokazovat 2 výplatními páskami. Listinou o zařazení zákazníka do pojistného programu bylo prokázáno, že žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě, kterou měl poskytovatel úvěru uzavřenou pro své zákazníky.
5. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na konto smlouvy 2 000 Kč, 1 800 Kč a 1 7500 Kč, celkem tedy 5 500 Kč.
6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] a žalovaný tuto uzavřeli dne 7. 12. 2021, na jejím základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 21 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 21 měsíčních splátkách po 2 373 Kč, poslední splátka měla činit 2 368 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 86 %. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 49 828 Kč včetně pojištění, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem ve výši 26 119 Kč. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel úvěru snažil zjišťovat úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z toho, že tento byl v dané době svobodný, bydlel na ubytovně, vyživoval jednu osobu, byl zaměstnán s příjmem 11 206 Kč, přičemž uveden byl i další příjem domácnosti 20 000 Kč, běžné měsíční výdaje uvedl žalovaný při sjednávání úvěru ve výši 3 000 Kč měsíčně, poskytovateli úvěru měl splácet měsíčně 1 500 Kč. Žalovaný měl svůj příjem prokazovat 2 výplatními páskami. Pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou měl prokazovat pracovní smlouvou. Žalovaný žádal o poskytnutí 15 000 Kč. Listinou o zařazení zákazníka do pojistného programu bylo prokázáno, že žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě, kterou měl poskytovatel úvěru uzavřenou pro své zákazníky.
7. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil na konto této smlouvy2 ničeho.
8. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 4. 2024 vč. podacího lístku. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě částek vyčíslených tehdy na 20 744,50 Kč a 62 578,33 Kč.
9. K úhradě celkové částky 72 142,16 Kč vyplývající ze smluv shora byla žalovaný s upozorněním na možné soudní řízení vyzván dopisem zástupce žalobkyně z 29. 7. 2024 odeslaným následujícího dne, jak vyplývá z podacího lístku.
10. Korespondence byla žalovanému doručována na adresu, kterou uvedl ve smlouvách i v zákaznických kartách, tj. [adresa]. Pokud se žalovaný na uvedené adrese nezdržoval či si zásilky nepřebíral, nemůže to jít k tíži žalobkyně, přičemž soud zjistil z ISZR, že uvedená adresa je i trvalým bydliště žalovaného.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
18. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze do jistiny, nikoli do úroků z prodlení. Bylo prokázáno, že z poskytnutých prostředků 10 000 Kč žalovaný dosud vrátil 5 500 Kč a dluží tak žalovaných 4 500 Kč a z poskytnutých 21 000 Kč nevrátil ničeho. Pohledávky za žalovaným přešla na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, která je tak oprávněna nyní pohledávku po žalovaném vymáhat. Žalovaný neprokázal, ba ani netvrdil, že by uvedené prostředky neobdržel, uhradil je.
19. Jelikož žalobkyně požadovala úhradu výše uvedených částek vč. příslušenství z titulu bezdůvodného obohacení, soud se blíže nezabýval tím, zda mezi účastníky v obou případech došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaný žalovaný) byl spotřebitel, bylo by jinak nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla očividně za to, že smlouvy jsou neplatné, stejně jako soud.
20. Jelikož tedy žalovanému byly tak poskytnuty finanční prostředky bez právního důvodu, soud zavázal žalovaného k zaplacení dosud dlužných 21 000 Kč a dlužných 4 500 Kč.
21. Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu každého úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Žaloba v části týkající se úroků z prodlení byla proto zamítnuta.
22. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Ve sporu byla úspěšnější žalobkyně, a to z 53 % (s ohledem na požadované úroky z prodlení počítáno vč. pětinásobku ročního plnění) a měla tak právo na náhradu nákladů tohoto řízení v poměrné výši – 6 %. Náklady řízení žalobkyně v plné výši tvořily náklady za právní zastoupení 3 x 300 za převzetí vč. přípravy zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby dle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a za každý uvedený úkony dále 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, DPH z uvedených částek a soudní poplatek 1 020 Kč. Z celkových nákladů řízení 2 472 Kč tak 6 % činí právě přiznaných 148,32 Kč (výrok III.).
23. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., s ohledem na návrh žalobkyně.