Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 373 Kč k rukám jejího zástupce [Jméno advokáta] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 13. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení). Tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba], IČ: [IČO], jako úvěrující (původní věřitel) uzavřela se žalovaným (úvěrovaným) Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč na jeho účet č. [č. účtu], a to dne 2. 8. 2023 částka 5 000 Kč a dne 26. 8. 2023 částka 15 000 Kč, které převzal a doposud nevrátil. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 od spol. [právnická osoba]., IČ: [IČO], která tuto získala od původního věřitele spol. [právnická osoba], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný přes písemnou předžalobní upomínku dlužnou částku neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem dle ust. § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel ČR (CEO).
3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník - o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
7. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Po provedeném dokazování měl soud prokázán následující skutkový stav.
10. Ze Smlouvy o úvěru, Smluv o postoupení pohledávek (vč. oznámení o postoupení pohledávky), přehledem plateb, výpisem z účtu, potvrzením [právnická osoba]., předžalobní upomínkou bylo zjištěno, že původní věřitel spol. [právnická osoba], uzavřela Smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, kterou žalovaný doposud nevrátil.
11. Na základě předložených listinných důkazů při respektování zákonné úpravy soud žalobě mohl vyhovět, když učinil následující skutkový a z něj vyplývající právní závěr. Žalobkyni se Smlouvou o úvěru, Smlouvami o postoupení pohledávek, přehledem plateb, zprávou banky žalovaného, upomínkami vč. výzvy k úhradě, podařila prokázat tvrzená skutková verze, tedy sjednání Smlouvy i splatnost dluhu. Bylo prokázáno čerpání finančních prostředků. Soud tedy uzavřel, že nárok žalobkyně vůči žalovanému se podřadí režimu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 odst. 1, 2 o.z., podle něhož je žalovaný povinen žalobkyni vrátit to, co od ní, resp. od právní předchůdkyně, obdržel a doposud nevrátil jako svůj majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč (dlužná jistina), která byla žalovanému poskytnuta a žalovaný ji do současné doby nevrátil. Dále uložil žalovanému povinnost zaplatit příslušenství zahrnující zákonný úrok z prodlení, vše blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – AT), činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby 300 Kč (do 31. 12. 2024), resp. 400 Kč (od 1. 1. 2025). Žalobkyni náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), z toho 2x 300 Kč a 1x 400 Kč, celkem 1 000 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po 100 Kč, celkem 300 Kč, a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem 273 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Tedy celkem 2 373 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.
13. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.