Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 454,18 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 382,98 Kč, úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 29 456,18 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 456,18 Kč od 13. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 8 657 Kč k rukám její zástupkyně [Jméno advokátky] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 8. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 454,18 Kč s příslušenstvím (úrokem z úvěru, zákonným úrokem z prodlení vč. kapitalizovaného). Tvrdila, že právní předchůdkyně společnost [právnická osoba]., IČ: [IČO] - jako Banka), poskytla žalovanému na základě Smlouvy o vydání kreditní karty pod č. [hodnota] ze dne 30. 9. 2022 možnost úvěrového rámce až do výše 30 000 Kč, který mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Mezi Bankou a žalovaným bylo sjednáno úročení vyčerpané části úvěru smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný však čerpaný úvěr nesplácel, proto Banka v souladu se smluvními podmínkami úvěr ke dni 16. 5. 2023 zesplatnila. Dluh sestává z nesplacené jistiny ve výši 29 456,18 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 382,98 Kč, z poplatků 998 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně vždy z částky jistiny od 13. 1. 2024 do zaplacení. Žalobkyně získala předmětnou pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 2. 2024 od spol. [Anonymizováno]., která tuto získala od spol. [právnická osoba]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovaný dluh přes písemnou upomínku nezaplatil.
2. V průběhu řízení bylo soudem zjištěno, že žalovaný je neznámého pobytu, neboť se na adrese uvedené v žalobě nezdržuje, žalovaný neprochází centrální evidencí obyvatel, nemá na území České republiky platný pobyt. Ani dalším šetřením za součinnosti Policie ČR a dalších orgánů nebyla zjištěna aktuální adresa žalovaného. Vzhledem k tomu byl žalovanému dle ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovník – [Jméno opatrovníka], advokátka v [adresa], a to usnesením ze dne 30. 12. 2024, č.j. 23 C 222/2024-39.
3. Opatrovník žalovaného se žalobou nesouhlasil. Žalobkyně nezkoumala řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, proto považoval úvěrovou smlouvu za neplatnou. Nebyla dostatečně zkoumána ani pracovně-právní stránka, když příjem žalovaného měl činit 18 000 Kč, jeho životní náklady 9 000 Kč, což staví poskytnutý úvěr do značného nepoměru. Proto je možné žalobkyni přiznat nárok pouze co do jistiny a ve zbytku (vč. příslušenství) tento zamítnout.
4. Soud měl na základě Smlouvy o vydání kreditní karty (vč. obchodních podmínek), dokumenty ohledně zkoumání úvěruschopnosti, přehledem transakcí, výpisem z účtu, prohlášením o splatnosti, Smlouvou o postoupení pohledávek (vč. Seznamu post. pohledávek), upomínkami včetně předžalobní, prokázáno následující: Žalovaný jako úvěrovaný (dlužník) a právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující (věřitel) uzavřeli dne 30. 9. 2022 Smlouvu o vydání kreditní karty s možností čerpání úvěrového rámce do výše 30 000 Kč. Mezi Bankou a žalovaným bylo sjednáno úročení vyčerpané části úvěru smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný čerpaný úvěr nesplácel, proto Banka úvěr ke dni 16. 5. 2023 zesplatnila. Úvěrující Banka si před poskytnutím úvěru ověřila z dostupných zdrojů totožnost žalovaného i jeho schopnost splácet (zaměstnání, příjem, majetkové poměry). Žalovaný poskytnuté a následně splatné finanční prostředky ani přes písemnou výzvu nevrátil. Žalobkyně nárokovala nesplacenou jistinu ve výši 29 456,18 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 382,98 Kč, poplatky ve výši 998 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně vždy z částky jistiny od 13. 1. 2024 do zaplacení. Smlouva o vydání kreditní karty byla dle soudu platně uzavřena, prokázáno bylo i čerpání úvěru. Uvedená plnění jsou po právu dle Smlouvy a dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku (jistina, úroky, poplatek). Žalobkyně postupovala dle zákona spotřebitelském úvěru (z. č. 257/2016 Sb.).
5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její přísl. a práva s pohledávkou spojená, vč. jejího zajištění.
7. Dle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Na základě předložených listinných důkazů při respektování zákonné úpravy soud žalobě mohl zcela vyhovět, když učinil následující skutkový a z něj vyplývající právní závěr. Žalobkyni se Smlouvou, doklady o zkoumání úvěruschopnosti, upomínkou a dalšími důkazy, podařila prokázat tvrzená skutková verze, tedy sjednání Smlouvy i splatnost dluhu. Bylo prokázáno i čerpání finančních prostředků. Z tohoto důvodu tak je dáno právo žalobkyně požadovat zaplacení dlužné částky 30 454,18 Kč s příslušenstvím (smluvním úrokem, zákonný úrok z prodlení vč. kapitalizovaného) vše blíže specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.
11. Soud se neztotožnil s právní argumentací opatrovníka žalovaného. Soud je toho názoru, že uzavřená Smlouva byla pro žalovaného, s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem, dostatečně srozumitelná. Žalovaný jako státní příslušník [Anonymizováno] (ženatý, s úplným středním vzděláním, vlastní byt) byl v rozhodné době v ČR zaměstnán s průměrným čistým měsíčním příjmem 18 000 Kč, jeho nezbytné měsíční výdaje činily 9 888 Kč, neměl sjednán jiný (další) úvěr. Za této situace byl sjednání úvěrový limit do výše 30 000 Kč, se smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Jak vyplynulo z doložených listin právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě na základě dostupných dokladů zkoumala odpovídajícím způsobem úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V návaznosti na prodlení žalovaného s úhradou úvěru došlo v souladu se Smlouvou k řádnému zesplatnění.
12. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 657 Kč. Podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za jeden úkon právní služby činí 500 Kč. Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta za požadované 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky podání žaloby) po 500 Kč, tj. 1 500 Kč, 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 písm. a) AT po 100 Kč, tj. 300 Kč, odměna advokáta za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 5 AT (účast na soudním jednání 27. 3. 2025) po 2 340 Kč a 1x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po 450 Kč. Dále náhrady cestovních výdajů advokáta na jednání soudu ve výši požadované ½ (téhož dne se zást. žalobkyně účastnil dalšího soudního jednání ve věci u t.s. pod sp. zn. 5 C 48/2025) tzn. 1 580 Kč při cestě [adresa] a zpět, tj. celkem 236 km osobním automobilem MG HS, RZ [SPZ], při průměrné spotřebě 7,6 l/100 km při vyhláškové ceně benzínu Natural 95 ve výši 35,80 Kč/litr, při náhradě (amortizace) 5,80 Kč/km (vyhl. č. 475/2024 Sb.), náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 AT za 4 půlhodiny po 150 Kč, tj. 600 Kč (vč. DPH). Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí náhrada DPH ve výši 21 %, 964 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této Žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 523 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta. Náhrada nákladů řízení žalobkyni náleží, neboť vyhověla požadavkům ust. § 142a o.s.ř. tím, že žalovanému před podáním žaloby zaslala na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).
13. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.