Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 39 885,07 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 34 999,44 Kč od 26. 10. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 999,44 Kč od 26. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 796 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 7. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 39 885,07 Kč s příslušenstvím (úrokem, zákonným úrokem z prodlení). Tvrdila, že žalovaná jako dlužník (úvěrovaný) uzavřela s ním jako věřitelem (úvěrující) dne 4. 3. 2022 Smlouvu o revolvingovém úvěru na úvěrovém účtu č. [č. účtu] (dále i jen „úvěr“), na základě níž byla žalované poskytnuta možnost čerpat úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr a úroky z úvěru (5 %) hradit v měsíčních splátkách po 1 050 Kč, dále se žalovaná zavázala k placení úroku z vypůjčené částky ve výši 16,9 % ročně. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy však řádně neplnila, věřitel proto úvěr zesplatnil ke dni 25. 10. 2023. K tomuto datu dlužila žalovaná celkem částku 39 885,07 Kč zahrnující jistinu 34 999,44 Kč, řádný úrok 12,58 Kč, poplatky 2 459,15 Kč. Vedle těchto nároků požadovala žalobkyně i zaplacení příslušenství - smluvního úroku a zákonného úroku z jistiny.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, přičemž žaloba jí byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa trvalého pobytu dle registru obyvatel (ISZR).
3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.
4. Smlouvou o úvěru ze dne 4. 3. 2022 má soud za prokázané, že žalobkyně jako úvěrující se zavázala poskytnout žalované jako úvěrované revolvingový úvěr. Ze Smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že se žalovaná zavázala čerpaný úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem, sjednány byly i příslušné poplatky. Bylo prokázáno, že úvěr byl čerpán v částce 35 000 Kč, v návaznosti na zesplatnění dlužila žalovaná celkem částku 39 885,07 Kč, z toho na jistině 34 999,44 Kč, řádný úrok 12,58 Kč a poplatky 2 459,15 Kč. Výzvou ke splacení celého úvěru měl soud za prokázané, že věřitel (úvěrující) zesplatnil úvěr ke dni 25. 10. 2023 a vyzval žalovanou k neprodlené úhradě dluhu.
5. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Dle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
8. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Po zhodnocení všech důkazů dospěl soud k následujícímu závěru.
10. Žalobkyně v řízení prokázala, že mezi ní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla uzavřena výše popsaná úvěrová smlouva (soud ji posoudil jako platnou), prokázáno bylo i čerpání úvěru, ujednaní o úrocích a poplatcích.
11. Úvěrovou smlouvu soud posoudil jako platnou. Při posuzování platnosti se soud zabýval vedle podstatných náležitostí smlouvy o úvěru tím, zda poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalované jako spotřebitele úvěr splácet. Má za to, že poskytovatel se nespokojil jen s informacemi od žalované, ale sám vyvinul potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele přitom nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen zápůjčku splácet, jinak je smlouva neplatná (absolutně, i když je podřízena zákonu č. 257/2016 Sb., k tomu viz závěry vyslovené Soudním dvorem Evropské unie v rozhodnutí z 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). V souzené věci z předložených listin vyplývá, že poskytovatel se před podpisem smlouvy zabýval otázkou schopnosti žalované v budoucnu dostát závazkům ze smlouvy dostatečným způsobem, vyžádal si od ní nejen potřebné informace, ale i listiny, na základě nichž jeho schopnost splácet posoudil.
12. Věřitel úvěr zesplatnil dle Smlouvy po právu. Žalovaná totiž v průběhu trvání smluvního vztahu přestala plnit řádně své smluvní povinnosti, tedy platit řádně splátky a sjednaný úrok. Po právu, v souladu se Smlouvou a v návaznosti na shora citovaná zákonná ustanovení, je i požadavek na sjednané poplatky a úroky. V souladu s ust. § 1970 o.z. náleží žalobkyni i právo na úroky z prodlení. V období, za něž jsou požadovány, je žalovaná v prodlení se splněním svých povinností. Ze všech těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.
13. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalované zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 796 Kč zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 596 Kč a 2x paušální náhradu (sepis předžalobní upomínky a podání žaloby) po 100 Kč, tj. 200 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (o.s.ř.).
14. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.