Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatita) částku [částka],kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka],zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 14 % ročně,zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 13,75 % ročně,zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,b) částku [částka],kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka],zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 14 % ročně,zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši 13,75 % ročně azákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám jejího zástupce [tituly před jménem] K. G., , tituly za jménem
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou původně dne [datum] k Okresnímu soudu v [adresa] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že mezi společností [právnická osoba] („původní věřitelka“) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce č. [hodnota] (dále také „první úvěrová smlouva“) a dne [datum] smlouva o půjčce č. [hodnota] (dále také „druhá úvěrová smlouva“). Na základě první úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši [částka], která mu byla předána v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku do [datum] splatit v 53 týdenních splátkách po [částka], když celkem měl původní věřitelce uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Žalovaný celkem původní věřitelce uhradil [částka]. Na základě druhé úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši [částka], která mu byla předána v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku do [datum] splatit v 53 týdenních splátkách po [částka], když celkem měl původní věřitelce uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka]. Žalovaný celkem původní věřitelce uhradil [částka]. Žalobkyně požadovala po žalovaném z titulu první úvěrové smlouvy vrácení nesplacené jistiny [částka], souhrnného poplatku [částka] a zákonný úrok z prodlení za období od [datum]. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném z titulu druhé úvěrové smlouvy vrácení nesplacené jistiny [částka], souhrnného poplatku [částka] a zákonný úrok z prodlení za období od [datum]. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Pohledávky z nesplacených půjček původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum].
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žalobu si osobně převzal.
3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.
4. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do [datum] (dále také "o.z. 1964"), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
6. Podle § 658 odst. 1 o.z. (1964) při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
7. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, účinného do [datum] [dále také "o.z. (1964)"] dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Žalovaný ve dne [datum] a [datum] platně uzavřel dvě smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 o.z. (1964) s původní věřitelkou, a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně, částky [částka] a [částka] převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy a půjčky se zavázal ve stanovených splátkách vrátit, včetně úroku (souhrnného poplatku) ve smyslu § 658 odst. 1 o.z. (1964) (prokázáno listinami „Smlouva o půjčce č. [hodnota] “ a „Smlouva o půjčce č. [hodnota] “). Žalovaný na půjčky uhradil toliko částky [částka] a [částka], které byly započteny na jistinu a příslušenství pohledávky, další splátky již neuhradil, a to ani po obdržení předžalobní výzvy. Původní věřitelce v důsledku prodlení žalovaného vznikl nárok na úhradu celé nesplacené půjčky včetně úroku. Původní věřitelka pohledávku platně podle § 1879 o.z. postoupila žalobkyni a oznámila tuto skutečnost žalovanému (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného, nechť do [datum] uhradí dlužnou částku, upozornila jej na možnost podání žaloby v případě nevyhovění (prokázáno výzvou k plnění). Pro úplnost soud dodává, že nebylo posuzováno, zda poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost úvěrovaného, neboť předmětná smlouva byla uzavřena před [datum], tedy před účinností zákona č. 145/2010 Sb. i zákona č. 257/2016 Sb. Jelikož žalovaný dlužné částky neuhradil, žalobkyně má právo na vrácení nesplacené jistiny půjčky, smluvního úroku, jakož i zákonného úroku z prodlení podle § 517 o.z. (1964) a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do [datum].
9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Výše nákladů právního zastoupení se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, a to ve znění do [datum] a od [datum] v závislosti na tom, kdy byl úkon právní služby uskutečněn. Podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby do podání žaloby [částka] za jeden úkon právní služby do podání žaloby. Žalobkyni náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po [částka], celkem [částka], 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po [částka], celkem [částka], a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem [částka], když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.
10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.