Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka].
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám jejího zástupce [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným distančním způsobem smlouvu o úvěru č. 015201650R, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a sazebník poplatků. Úvěr byl čerpán na účet žalovaného vedený u žalobkyně téhož dne. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 36 měsíčních splátkách po [částka], včetně pojištění schopnosti splácet úvěr. Smluvně byl sjednán úrok 16,56 % ročně, roční procentní sazba nákladů úvěru (RPSN) činila 17,92 %. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Z transakcí na jeho běžném účtu zjistila průměrný měsíční příjem ve výši [částka]. Dle transakcí na běžném účtu a na základě informací žalovaného žalobkyně vyhodnotila výši měsíčních výdajů žalovaného částkou [částka]. Žalobkyně opatřila informace z databáze CBCB, dle které žalovaný hradil splátky jednoho osobního úvěru po [částka] měsíčně. Rizikovost žalovaného byla na základě aplikačního skóre vyhodnocena jako nízká. Z důvodu dlouhodobého nesplácení žalobkyně v souladu se smlouvou žalovaného vyzvala dne [datum] k úhradě dlužných částek ve stanovené lhůtě, vzhledem k tomu, že žalovaný výzvě nevyhověl, došlo k zesplatnění celého závazku žalovaného. Žalovaný celkem na pohledávku uhradil [částka]. Žalobkyně po žalovaném požadovala nesplacenou část jistiny ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z této částky, smluvní úrok ve výši 16,56 % ročně z této částky (je součástí kapitalizované částky úroku), resp. následně v souladu s § 122 odst. 4 z.s.ú. po uplynutí 90 dní od počátku prodlení úrok ve výši 8,05 % ročně a poplatky, a to poplatky za výzvy ve dnech [datum], [datum] a [datum] vždy po [částka], poplatek [částka] za upomínku dne [datum] a poplatky za pojištění za období červen a červenec 2024 po [částka]. Do dne podání žaloby již žalovaný více neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.
3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.
4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne [datum] elektronicky podepsal Žádost o poskytnutí úvěru ve výši [částka], uvedl, že pobírá mzdu [částka] měsíčně čistého, jeho pravidelné měsíční výdaje činí [částka], splácí úvěry částkou [částka] měsíčně, zažádal o pojištění úvěru - produkt „[právnická osoba] “ (prokázáno uvedenou listinou, dohodou o ČSOB identitě a záznamem o podpisu klienta). Téhož dne byla žalovaným a žalobkyní prostřednictvím elektronického bankovnictví žalobkyně podepsána listina označená Smlouva o úvěru, a to dle parametrů, jak tvrdila žalobkyně shora, jednalo se o bezúčelový úvěr (prokázáno uvedenou listinou a záznamem o podpisu klienta). Součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry a sazebník poplatků (prokázáno uvedenými listinami). Žalovaný úvěr načerpal a splátku hradil naposledy dne [datum], následně se dostal do prodlení; celkem uhradil [částka] (prokázáno výpisem z úvěrového účtu žalovaného, z běžného účtu žalovaného a přehledem splátek). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy žalobkyně dospěla k průměrnému měsíčnímu příjmu žalovaného ve výši [částka], kterou stanovila jako průměr jeho příjmů patrných z výpisu z účtu za období od září 2022 do ledna 2023 (prokázáno výpisem z účtu). Výdaje žalovaného žalobkyně stanovila měsíčně částkou [částka] na základě automatizovaného modelu s přihlédnutím k transakcím na účtu žalovaného. Ohledně dosavadních závazků žalobkyně zjistila, že v době uzavření smlouvy měl žalovaný aktivní 1 úvěrový produkt (splátkový) s měsíční splátkou [částka], neměl žádné závazky po splatnosti (prokázáno výpisem z [právnická osoba]). Obvyklá úroková míra v měsíci únoru 2023 u bezúčelových úvěrů poskytovaných bankami činila ve sledovaném období 9,54 % ročně (prokázáno statistickou sestavou [jméno FO] národní banky pro dané období). Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku a 3 výzvy k zaplacení dluhu (prokázáno uvedenými listinami). Žalobkyně oznámila dne [datum] žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr za splatný ke dni [datum] (prokázáno oznámením o zesplatnění úvěru). Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného, nechť do 7 dnů od zaslání výzvy uhradí dlužnou částku, v opačném případě bude podána žaloba (prokázáno předžalobní výzvou).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v plném rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalobkyně dostála svým povinnostem podle § 86 z.s.ú. a řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného tím, že si důvěryhodně (pracovala se skutečnými údaji z běžného účtu žalovaného) ověřila jeho příjem v dostatečné výši (v průměru [částka] měsíčně). Dále stanovila přiměřeně vysokou hladinu pravidelných výdajů žalovaného ([částka] včetně bydlení), přičemž soud podpůrně přihlížel ke skutečnosti, že částka, z níž žalobkyně vycházela, není nepřiměřeně rozdílná od částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Dále žalobkyně ověřila dřívější závazky, kdy zohlednila, že na jeden existující dřívější závazek žalovaný hradí splátku [částka] měsíčně a v databázi CBCB nebyly evidovány žádné závazky žalovaného po splatnosti („delikvence“). Za daného stavu poskytovatel úvěru postupoval s odbornou péčí, po opatření nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o ekonomických poměrech žalovaného neměl důvod pochybovat o jeho schopnosti splácet úvěr. Z údajů ČNB soud zjistil, že sjednaný úrok byl u daného typu úvěru přiměřený (viz ve spise založená statistická sestava ČNB a ve spojení se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] ohledně přiměřenosti smluvních úroků). Žalovaný úvěr načerpal a částečně řádně jej hradil až do června 2024, kdy se dostal do prodlení. V důsledku toho žalobkyně v souladu s § 1931 o.z. a smluvními podmínkami žalobkyně (čl. VIII. odst. 3. smlouvy) úvěr zesplatnila a vznikl jí nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru [částka], zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky, smluvního úroku ve výši 16,56 % ročně z této částky, resp. následně v souladu s § 122 odst. 4 z.s.ú. po uplynutí 90 dní od počátku prodlení úrok ve výši 8,05 % ročně, a poplatky ve výši [částka] za zaslané upomínky, které soud považuje za přiměřené a žalovaný s nimi byl seznámen prostřednictvím sazebníku poplatků a za pojištění. Jelikož žalovaný dále již ničeho neuhradil, ani neuvedl ničeho, co by nárok žalobkyně jakkoliv oslabilo, žalobkyni byl nárok přiznán v plném rozsahu.
9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady právního zastoupení se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, ve znění účinném od [datum]. Podle § 7 vyhlášky činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby [částka]. Žalobkyni náleží náhrada odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby – úkon právní služby žalobkyni nenáleží za doplnění žaloby, kterým byla pouze odstraněna neúplnost původní žaloby) po [částka], celkem [částka], 3x paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky po [částka], celkem [částka], a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem [částka], když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.
10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.