Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka].
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám jejího zástupce [Jméno advokáta].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným distančním způsobem smlouvu o osobní kreditní kartě č. [tel. číslo], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který žalovaný mohl opakovaně čerpat. Žalovaný začal úvěr čerpat dne [datum], od toho data byl povinen hradit úroky z poskytnuté jistiny a splácet jistinu. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně, oznámení úrokových sazeb a sazebník poplatků. Celkem žalovaný načerpal částku [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení, čímž porušil smlouvu, z toho důvodu žalobkyně dne [datum] oznámila žalovanému, že odstupuje od uzavřené smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena lustrací bankovních a nebankovních registrů a dalších databází a z výpisu z účtu žalovaného. Tvrzený příjem žalovaného [částka] byl ověřen výpisem z jeho účtu za posledních 5 měsíců. Výdaje žalovaného žalobkyně stanovila částkou [částka] dle statistických údajů ČSÚ a ověřila je skóringovým modelem. Žalobkyně z registrů zjistila, že žalovaný nesplácí jiné závazky. Výpisem z účtu ke kreditní kartě ze dne [datum] byl žalovaný informován, že k témuž dni nastala splatnost všech závazků z dané smlouvy. Žalovaný celkem na splátkách uhradil [částka]. Žalobkyně po žalovaném požadovala nesplacenou část jistiny ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení z této částky, smluvní úrok ve výši 14,75 % ročně z této částky a poplatky za 3 upomínky po [částka] dle sazebníku, který byl součástí smlouvy. Do dne podání žaloby již žalovaný více neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) na adresu místa pobytu dle registru obyvatel.
3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.
4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný prostřednictvím internetového bankovnictví žalobkyně dne [datum] žalobkyni požádal a obě strany následně elektronicky podepsaly smlouvu o osobní kreditní kartě, a to dle parametrů, jak tvrdila žalobkyně shora (prokázáno listinou „Smlouva o osobní kreditní kartě“, sazebníkem, listinou „Ověření platnosti dokumentu“ a listinou „Návrh na rozhodnutí o poskytnutí Kreditní karta osobní“). Žalovaný kreditní kartu postupně využíval a z úvěru načerpal celkem [částka], uhradil celkem [částka], naposledy dne [datum] (prokázáno listinou „Historický výpis“). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy žalobkyně ověřila výpisem z běžného účtu, že žalovaný v posledních 5 měsících disponoval mzdou ve výši [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]. Na výpisu nejsou patrné žádné nestandardní či rizikové transakce (prokázáno výpisy z účtu za období 7-11/2022). Výdaje žalovaného žalobkyně stanovila měsíčně částkou [částka] na základě skóringového modelu. Ohledně závazků žalobkyně zjistila, že v době uzavření smlouvy žalovaný neměl evidován žádný záznam ani v registru Nebankovních a Bankovních klientských informací (NRKI/BRKI), ani v registru SOLUS (prokázáno screenshotem „Odpovědi z ext. registrů“). Obvyklá úroková míra u úvěrů z kreditních karet poskytovaných bankami činila ve sledovaném období činila 26 % ročně (prokázáno statistickou sestavou [jméno FO] národní banky pro dané období). Žalobkyně zaslala dne [datum] žalovanému výpis z účtu ke kreditní kartě, kterým žalovanému oznámila zesplatnění všech závazků z předmětné smlouvy (prokázáno uvedenou listinou). Žalobkyně vyzvala dne [datum] žalovaného, nechť do [datum] uhradí dlužnou částku, v opačném případě bude podána žaloba (prokázáno předžalobní upomínkou).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v plném rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě s rámcem [částka]. Žalobkyně dostála svým povinnostem podle § 86 zákon o spotř. úvěru, neboť řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného tím, že si důvěryhodně (pracovala se skutečnými údaji z běžného účtu žalovaného) ověřila jeho příjem v dostatečné výši (v průměru cca [částka] měsíčně). Dále stanovila přiměřeně vysokou hladinu pravidelných výdajů žalovaného ([částka] včetně bydlení), když pro vhodné referenční srovnání lze odkázat např. na normativní náklady na bydlení stanovené § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a částku životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ke dni uzavření smlouvy. Dále žalobkyně z informačních databází obsahujících údaje věřitelů o plnění dluhů (SOLUS, BRKI, NRKI) ověřila, že žalovaný dosud nesplácí jiné závazky, ani nemá negativní záznamy, co se týče plnění dosavadních dluhů. Za daného stavu poskytovatel úvěru postupoval s odbornou péčí, po opatření nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o ekonomických poměrech žalovaného neměl důvod pochybovat o jeho schopnosti splácet úvěr. Z údajů ČNB soud zjistil, že sjednaný úrok byl u daného typu úvěru přiměřený (viz ve spise založená statistická sestava ČNB a ve spojení se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] ohledně přiměřenosti smluvních úroků). Žalovaný úvěr načerpal a řádně jej hradil až do října 2023, kdy se dostal do prodlení. V důsledku toho žalobkyně v souladu s § 1931 o.z. a smluvními podmínkami žalobkyně úvěr zesplatnila a vznikl jí nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru [částka], zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky, smluvního úroku ve výši 14,75 % ročně z této částky a poplatky ve výši [částka] za 3 zaslané upomínky po [částka]. Jelikož žalovaný dále již ničeho neuhradil, ani neuvedl ničeho, co by nárok žalobkyně jakkoliv oslabilo, žalobkyni byl nárok přiznán v plném rozsahu.
9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Výše nákladů právního zastoupení se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, a to ve znění do [datum] a od [datum] v závislosti na tom, kdy byl úkon právní služby uskutečněn. Podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby do podání žaloby [částka]. Žalobkyni náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby - úkon právní služby žalobkyni nenáleží za doplnění žaloby, kterým byla pouze napravena neúplnost původní žaloby) po [částka], celkem [částka], 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po [částka], celkem [částka], a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem [částka], když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.
10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.