Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 12 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] k rukám jejího zástupce [tituly před jménem] K. G., , tituly za jménem
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Tvrdila, že původní věřitelka [právnická osoba]. (dále také „původní věřitelka“) uzavřela dne [datum] se žalovaným osobně smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši [částka], který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v minimálních měsíčních splátkách ve výši 2 % z částky vyčerpané v předcházejícím měsíci, poplatků, částek po splatnosti a částky přečerpání rámce. O výši splátky a splatnosti byl žalovaný informován výpisem ke kreditní kartě. Celkem žalovaný načerpal částku [částka]. Žalovaný se dostal do prodlení, čímž porušil smlouvu, z toho důvodu původní věřitelka dne [datum] oznámila žalovanému, že odstupuje od uzavřené smlouvy, čímž nastala splatnost všech závazků z dané smlouvy. Úvěruschopnost žalovaného byla ověřena lustrací bankovních a nebankovních registrů a z potvrzení zaměstnavatele žalovaného. Tvrzený příjem žalovaného [částka] byl ověřen potvrzením zaměstnavatele. Výdaje žalovaného žalobkyně stanovila částkou [částka] dle životního minima a normativních nákladů na bydlení stanovených zákonem. Žalobkyně z registrů zjistila, že žalovaný nesplácí jiné závazky. Žalovaný celkem na splátkách od [datum] do [datum] uhradil [částka]. Žalobkyně po žalovaném požadovala nesplacenou část jistiny ve výši [částka], smluvní úrok ve výši 12 % ročně z této částky, poplatky za upomínky ve výši [částka], a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] a poplatky za 3 upomínky po [částka] dle sazebníku, který byl součástí smlouvy. Pohledávku vůči žalovanému původní věřitelka postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Do dne podání žaloby již žalovaný více neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 50m občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) vyvěšením výzvy na úřední desce poté, co si nevyzvedl první písemnost doručovanou v řízení.
3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.
4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne [datum] osobně původní věřitelku požádal a obě strany následně podepsaly smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], a to dle parametrů jak tvrdila žalobkyně shora (prokázáno uvedenou listinou a listinami „Žádost o smlouvu“ a „Sazebník poplatků“). Žalovaný kreditní kartu postupně využíval a z úvěru načerpal celkem [částka], uhradil celkem [částka], naposledy dne [datum]; žalovanému byly opakovaně účtovány poplatky za upomínku po [částka] (prokázáno listinami „Výpis ke kreditní kartě“ a „Platební historie“). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy původní věřitelka ověřila potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu, že žalovaný měl za poslední 3 měsíce průměrný čistý příjem [částka] (prokázáno uvedenou listinou). Výdaje žalovaného původní věřitelka stanovila měsíčně částkou [částka], dospěla tak k závěru, že žalovaný má volné prostředky v částce [částka]. K závazkům původní věřitelka zjistila, že v době uzavření smlouvy žalovaný neměl evidován žádný záznam v registru Nebankovních a Bankovních klientských informací (NRKI/BRKI) [prokázáno přílohou vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti]. Obvyklá úroková míra u úvěrů z kreditních karet poskytovaných bankami činila ve sledovaném období činila 23,93 % ročně (prokázáno statistickou sestavou [jméno FO] národní banky pro dané období). Původní věřitelka postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze smlouvy, včetně pohledávky vůči žalovanému (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Původní věřitelka oznámila žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Žalobkyně vyzvala žalovaného, nechť do [datum] uhradí dlužnou částku), v opačném případě bude podána žaloba (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne [datum]).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum], poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v plném rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Soud dospěl k závěru, že původní věřitelka a žalovaný platně uzavřeli úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě s rámcem [částka]. Původní věřitelka dostála svým povinnostem podle § 86 zákon o spotř. úvěru, neboť řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného tím, že si důvěryhodně (pracovala se skutečnými údaji z potvrzení zaměstnavatele žalovaného) ověřila jeho příjem v dostatečné výši (v průměru [částka] měsíčně). Dále stanovila přiměřeně vysokou hladinu pravidelných výdajů žalovaného ([částka] včetně bydlení), když vhodně vycházela z částek normativních nákladů na bydlení stanovených v § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ke dni uzavření smlouvy. Dále původní věřitelka z informačních databází obsahujících údaje věřitelů o plnění dluhů (BRKI, NRKI) ověřila, že žalovaný dosud nesplácí jiné závazky, ani nemá negativní záznamy, co se týče plnění dosavadních dluhů. Za daného stavu poskytovatel úvěru postupoval s odbornou péčí, po opatření nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o ekonomických poměrech žalovaného neměl důvod pochybovat o jeho schopnosti splácet úvěr. Z údajů ČNB soud zjistil, že sjednaný úrok byl u daného typu úvěru přiměřený (viz ve spise založená statistická sestava ČNB a ve spojení se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] ohledně přiměřenosti smluvních úroků). Žalovaný úvěr načerpal a průběžně jej hradil až do září 2023, kdy se dostal do prodlení. V důsledku toho původní věřitelka v souladu s § 1931 o.z. a smluvními podmínkami úvěr zesplatnila a vznikl jí nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru [částka], poplatků za upomínky ve výši [částka] (po [částka], jejichž výši považuje soud za přiměřenou), zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z jistiny a poplatků, smluvního úroku ve výši 12 % ročně z jistiny. Původní věřitelka pohledávku platně podle § 1879 o.z. postoupila žalobkyni a oznámila tuto skutečnost žalovanému. Jelikož žalovaný dále již ničeho neuhradil, ani neuvedl ničeho, co by nárok žalobkyně jakkoliv oslabilo, žalobkyni byl nárok přiznán v plném rozsahu.
9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Výše nákladů právního zastoupení se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, a to ve znění do [datum] a od [datum] v závislosti na tom, kdy byl úkon právní služby uskutečněn. Podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby do podání žaloby [částka]. Žalobkyni náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby - úkon právní služby žalobkyni nenáleží za doplnění žaloby, kterým byla pouze napravena neúplnost původní žaloby) po [částka], celkem [částka], 3x paušální náhrada podle § 14b odst. 5 vyhlášky po [částka], celkem [částka], a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem [částka], když zástupce žalobkyně je plátcem této daně. Dále žalobkyni náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen náklady nahradit k rukám advokáta.
10. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.