27 C 300/2024

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] po žalované domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdil, že dne [datum] uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu č. [hodnota] na škodové pojištění – živelní pojištění, předmětem ochrany byl soubor zemědělských staveb na adrese [adresa] v Husinci. Pojištění bylo sjednáno od [datum] na dobu neurčitou, součástí smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky – zvláštní část Živelní pojištění (dále také „VPP“). Jako pojistné nebezpečí bylo mj. sjednáno doplňkové živelní nebezpečí s horní hranicí pojistného plnění [částka] a spoluúčastí [částka], které podle čl. II odst. 2 písm. f/ VPP zahrnovalo pojištění pro případ poškození nebo zničení předmětu pojištění způsobené tíhou sněhu nebo tíhou námrazy. Dne [datum] došlo k prolomení a propadu střešní konstrukce skladovací haly (dále také „hala“), která byla součástí pojištěných staveb. Konkrétně bylo z 11 ks vazníků umístěných v době škody na střeše prolomeno 6 ks, 9 z 11 vazníků měl žalobce dosud uskladněny, žádný z nich nebyl zasažen hnilobou; uskladněné vazníky byly v průběhu soudního řízení předloženy znalci [jméno FO]. K tomu vysvětlil, že měl v úmyslu zlomené vazníky postupně spálit, když z místních šetření nic nenasvědčovalo tomu, že by žalovaná neměla v úmyslu vyplatit pojistné plnění. Spáleny byly 2 nosníky, následně se žalobce dozvěděl o zamítnutí pojistného plnění a vazníky uchoval pro potřeby soudního řízení. Žalobce uplatnil u žalované nárok na pojistné plnění, který žalovaná prošetřila a nárok žalobce odmítla, neboť na základě šetření znalce [jméno FO] a externího likvidátora Comfort likvidační s.r.o. (dále také „likvidátor“) měla za to, že ke škodě došlo primárně v důsledku zchátralé nosné střešní konstrukce, vlivem chátrání a hniloby mělo dojít k deformaci nosných částí a prolomení střešní konstrukce. S tímto závěrem žalobce nesouhlasil, poukázal na statický posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který jako příčinu poškození shledal extrémní sněhovou kalamitu, stáří objektu a nedostatečně dimenzovanou střešní konstrukci dle aktuálních norem. Dále poukázal na odborný posudek p. [jméno FO], který technický stav krovu, střechy, střešní krytiny a klempířských konstrukcí označil za standardní. Zároveň namítal, že znalec [jméno FO] není zapsán jako znalec z oboru stavebnictví, proto by se neměl k technickému stavu objektu vůbec vyjadřovat. Žalované byl znám stav a stáří objektu při uzavírání smlouvy, proto stáří a nedostatečně dimenzovaná střešní konstrukce nemůže být důvodem pro výluku z pojištění. K vlhkosti a zatékání do haly dodal, že střecha byla pravidelně kontrolována a opravována, neboť si nemohl dovolit, aby do ní zatékalo na uskladněné plodiny, navíc by hrozilo samovznícení. Větrání haly se provádělo průvanem po naskladnění sena nebo obilí. Největší vlhkost vystupuje po sklizni, kdy obilí tzv. dýchá, proti se cíleně dělá průvan, v době, kdy je vyšší vlhkost venku se hala naopak zavírá. Velikost vrat (6 x 4 m, 4 x 5 m a dvoje vrata po 2,5 x 3 m) a okna kolem věnce budovy umožňovaly dostatečné větrání. Žalobce dále při jednání k fotografiím na č.l. 71 p.v. uvedl, že na nich byly patrné železné tyče, které stahovaly vazníky a na nich byly umístěny dva hranolky, na kterých původně visely vaky na obilí, aby na ně nemohly myši, s konstrukcí střechy tyto hranolky neměly nic společného.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že se žalobcem uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu s parametry, jak tvrdil žalobce, včetně toho, že součástí smlouvy jsou VPP. Žalované byla dne [datum] nahlášena škoda, k níž mělo dojít dne [datum], žalobce uvedl, že následkem tíhy sněhu došlo k poškození vazníků střechy a střešní krytiny předmětné haly. Žalovaná pověřila šetřením externího likvidátora Comfort likvidační s.r.o., který provedl na místě prohlídky dne [datum] a [datum], v druhém případě i za účasti znalce [jméno FO]. Znalec vyhotovil odborný posudek, kterým náklady na opravu poškozené stavby vyčíslil částkou [částka] vč. DPH. Žalovaná dne [datum] oznámila žalobci, že jeho nárok na pojistné plnění neuznává, neboť uplatnila výluku dle čl. VI odst. 1 VPP. Ze šetření totiž vyplynulo, že škoda nevznikla v příčinné souvislosti s pojistným nebezpečím (působením nadměrné hmotnosti sněhu či námrazy), nýbrž v důsledku zchátralé střešní konstrukce zasažené hnilobou. Tím žalobce porušil i § 2800 o.z., když porušil povinnost dle čl. VII odst. 1 písm. a/ udržovat předmět pojištění v dobrém technickém stavu. Žalovaná dále namítla, že žalobce účelově vykládá posudek znalce [jméno FO], který neuvedl, že poškozená stavba byla ve standardním technickém stavu, nýbrž to, že konstrukční provedení stavby bylo standardní. K posudku [právnická osoba] poukázal na to, že se nejedná o znalce a dále bylo jeho posouzení vydáno z hlediska statiky nosných konstrukcí, nikoliv z hlediska technického stavu stavebních konstrukcí. Žalovaná odmítla argumentaci žalobce, že by plnění odmítla z důvodu stáří stavby či nedostatečně dimenzované střešní konstrukce dle nových norem, důvodem pro odmítnutí byl vznik poškození v důsledku zchátralé a shnilé stavební konstrukce. Dále poukázala na to, že při uzavírání smlouvy žalobce potvrdil, že pojišťované předměty jsou v řádném technickém stavu, nepoškozené, provozuschopné a udržované, což bylo v rozporu se stavem zjištěným při šetření škodní události. Po zpracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná namítla, že znalecký posudek není přezkoumatelný, znalec se zaměřil pouze na statický výpočet, což nebylo správné, neboť žalovaná tvrdila nevyhovující technický stav haly, nikoliv poddimenzovanost z pohledu normového zatížení či stáří haly. Znalec nezohlednil podklady z místních šetření žalované. Pokud se znalec odkazoval na zprávu ČHMÚ o výši sněhové pokrývky, k posudku ji nepřiložil. Ze zprávy vyplývá, že nejvyšší výška sněhové pokrývky byla 63 cm (s celkovou vodní hodnotou [hodnota] mm, tj. 43 kg/m2 neboli 43 kPa). Ke dni [datum], kdy k havárii došlo, přitom v Husinci byla výška sněhové pokrývky pouze 23 cm, zatímco znalec nesprávně pracoval s výchozí hodnotou [hodnota] -90 cm výšky sněhu, který označil za částečně uleželý. Dle žalované se nabízelo, že výška sněhu v době prolomení střechy by neměla být problematická ani dle zastaralé technické normy. Znalec se nevypořádal s tím, kolik bylo na místě vazníků, nezohlednil, že přezkoumal pouze 9 z 11 vazníků, přičemž právě ony dva nepřezkoumané vazníky mohly být těmi nejvíce poničenými a zasaženými hnilobou. Likvidací vazníků žalobce taktéž porušil čl. III odst. 1 písm. f/ VPP OC (obecná část). Znalec nezohlednil fotografickou dokumentaci žalované a při výslechu uvedl, že z fotografie není schopen určit, jestli je lom vazníku zasažen hnilobou, to však v posudku neuvedl. Na dotaz žalované uvedl, že na fotografii na č.l. 71 p.v. vidí pravděpodobně krokev po vlašsku a připustil, že na ní spatřuje hnilobu vnější i vnitřní, přitom v posudku uvedl, že žádná z krokví poškozena nebyla. Pokud znalec uvedl, že největší zatížení střechy lze dovozovat uprostřed, v tomto případě byl nejvíce zasažen druhý a třetí vazník od kraje objektu. Taktéž nepřesvědčivě odůvodnil zjištění, zda byla hala větrána.

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. S ohledem na shodná tvrzení účastníků považoval za nesporné, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena pojistná smlouva s parametry, jak tvrdil žalobce, podle níž by žalovaná byla povinna vyplatit pojistné plnění na pojistnou událost vzniklou mj. v důsledku tíhy sněhu nebo námrazy (čl. II odst. 2 písm. f/ VPP), v případě, že nebyla dána žádná výluka dle VPP. Dále je nesporné, že žalobce žalované oznámil škodnou událost a uplatnil nárok na pojistné plnění. Jako pojistná hodnota byla sjednána nová cena (srov. čl. II pojistné smlouvy – rozsah pojištění). Mezi stranami však bylo sporné, zda škodná událost nastala v důsledku tíhy sněhu (jak tvrdil žalobce), či v důsledku zchátralé střešní konstrukce zasažené hnilobou, když jinak by stavba tíhu sněhu vydržela (jak tvrdila žalovaná).

4. Součástí pojistné smlouvy (jejíž uzavření je mezi účastníky nesporné) jsou VPP, podle čl. VI odst. 1 VPP se pojištění nevztahuje na poškození nebo zničení předmětu pojištění, jestliže škodná událost nastala přímo nebo nepřímo v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených jakýchkoliv stavebních konstrukcí (zejména střešních, svislých nosných i nenosných apod.). Podle čl. VII. odst. 1 písm. a/ VPP je pojištěný povinen udržovat předmět pojištění v dobrém technickém stavu, zejména dodržovat technické normy a pokyny výrobce nebo dodavatele vztahující se na jeho provoz a údržbu. Podle čl. IX odst. 2 písm. a/ VPP pokud byl předmět pojištění poškozen, vzniká oprávněné osobě právo, není-li dále ujednáno jinak, aby jí pojistitel poskytl, je-li pojistnou hodnotou nová cena, částku odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozeného předmětu pojištění a to nejvýše do nové ceny poškozeného předmětu pojištění v době bezprostředně před pojistnou událostí. Takto stanovenou částku sníží pojistitel o cenu zbytků nahrazovaných částí poškozeného předmětu pojištění.

5. Z listiny Oznámení škodní události vyplývá že dne [datum] žalobce nahlásil škodní událost, k níž mělo dojít [datum] kolem 8:00 hod. Uvedl, že na předmětné hale následkem tíhy sněhu došlo k poškození vazníků střechy a střešní krytiny.

6. Z listiny Záznam o provedené prohlídce vyplývá, že dne [datum] byla v předmětné hale provedena prohlídka likvidátora Comfort likvidační s.r.o. [tituly před jménem] [jméno FO], který zaznamenal, že v noci z 6. na [datum] mělo dojít tíhou sněhu k propadu nosné konstrukce krovu zemědělské stavby, stáří krovu cca 1960-1970, vše původní. Systém výplaty pojistného plnění bude upřesněn – stavbu musí posoudit statik, nelze zcela přesně posoudit rozsah poškození krytiny ani stav nosné konstrukce krovu vzhledem k pokleslým vazníkům a popraskaným obvodovým zdem haly. Zaznamenáno poškození štítové stěny – vyvalena ven, staticky narušená dle prvotního šetření, 8 ks vazníků staticky zdeformováno, popraskány 3 ks včetně táhel, laťování poškozeno odhadem 40 %, azbestocementová krytina poškozena odhadem 20 % plochy, nelze blíže posoudit.

7. Listinu Statický posudek nosných konstrukcí předmětné haly k objednávce žalobce zpracoval dne [datum] (datum opravil při výslechu) [tituly před jménem] [jméno FO]. Vycházel ze základních výkresů a jako další podklady uvedl podrobnou prohlídku objektu, prověření rozměrů, geometrie a materiálového řešení nosných konstrukcí. Popsal mj., že předmětná hala má obdélníkový půdorys 15,9 x 40 m, u podélných stěn jsou umístěny nižší přístavky s pultovými střechami. Havárii popsal tak, že po extrémním přetížení sněhem v prosinci 2023 došlo k propadu střešní konstrukce, kdy vlivem překročení mezních napětí byla uvolněna střešní táhla a následnou reakcí vzniklo vodorovné posunutí nosných střešních sbíjených nosníků. Tím byla narušena nadezdívka v podélných stěnách a boční zastřešení z ocelových trubek a vlnité krytiny. Statik shledal jako příčinu poškození objektu kombinaci více vlivů: nedostatečně dimenzovanou střešní konstrukci pro nové normové zatížení sněhem (norma ČSN 730035 do listopadu 2006 stanovila nižší zatížení sněhem a nižší koeficient pro výpočtové zatížení), stáří objektu a extrémní sněhovou kalamitu. Dále se statik vyjadřoval k návrhu řešení (jediná varianta opravy - demontáž střechy, ubourání nadezdívky, sanace věnce a provedení nové střešní konstrukce) a způsobu rekonstrukce trhlin. Součástí posudku byl výběr z fotodokumentace poškozené haly včetně střechy, půdorys stavby, řezy a mapa sněhových oblastí, v jejím rámci odkázal na již neplatnou kapitolu 5 normy ČSN 730035, která pro normové zatížení stavby sněhem rozdělovala Českou republiku do 5 oblastí, sám zpracovatel umístění předmětné haly neidentifikoval (pozn. soudu - dle přiložené barevné mapy v elektronické podobě [adresa] severně od Prachatic patrně spadal na pomezí oblastí III a IV, tedy normové zatížení sněhem 1.0 - 1.5 kN/m2, resp. 100 - 150 kg/m2). Při jednání [právnická osoba] předložil podklady statického posudku – kompletní fotodokumentaci a výkresy poskytnuté žalobcem a článkem ohledně výšky sněhové pokrývky dne [datum] z internetové stránky Meteo Šumava.

8. Při výslechu svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že zpracovával statický posudek ohledně pádu střechy předmětné haly. Upřesnil, že posudek má 12 stran, v něm uvedených 21 stran je písařská chyba. Svědek při zpracování posudku vycházel z fotodokumentace poskytnuté žalobcem a popisu žalobce. Primárním účelem posudku bylo ověření, zda nová plechová střecha z obloukových profilů nebude představovat problém s únosností. Na místě samém nikdy nebyl. Pokud byl svědek tázán na příčinu poruchy – stáří objektu, jak uvedl v posudku, vysvětlil, že hala byla navrhována v době, kdy byly jiné normy a vliv také mělo, že hala nebyla úplně nová. Svědkovi byla předestřena fotografie na č.l. 71 p.v., uvedl, že tuto neměl k dispozici, patrně se jedná o nějaký malý profil, měl za to, že může být podmáčený. Taktéž k vazníkům na fotografii na č.l. 75 p.v. svědek uvedl, že se mu zdají v pořádku. Pokud by měl fotografie k dispozici, na závěru jeho posudku by to ničeho nezměnilo. Údaje o sněhové kalamitě v době škody měl svědek jednak od žalobce, jednak z internetového článku, v němž byl uveden nápad až 60 cm sněhu. Takovou tíhu sněhu by dle svědka takto dimenzovaná střecha nemohla vydržet, ani kdyby byla zcela nová. [adresa] situace by byla ještě kdyby střecha byla zateplená, protože by se na ní sníh držel déle. Dále vysvětlil, že ke zpřísnění technických norem došlo od listopadu 2006, v současnosti by dle jeho názoru 90 % dřevěných střech nevyhovovalo aktuálním požadavkům norem, protože po zohlednění padesátiletého měření bylo normové zatížení zvýšeno o 50 %, v horských oblastech až o 200 %. Zvýšily se i koeficienty, které se aplikují při výpočtu výpočtového zatížení z normového zatížení (dříve stálé zatížení 1,1, užitné nahodilé zatížení 1,2-1,4, aktuálně stálé zatížení 1,35, a užitné 1,[právnická osoba] dotazu na původ zvlnění střechy patrný na fotografii na č.l. 305 svědek uvedl, že se zřejmě jedná o následek množství sněhu. Ke střechám na přístavcích vysvětlil, že byly sněhem méně namáhány, neboť u nich bylo rozpětí podstatně menší než u haly.

9. Z listiny Zápis z místního šetření provedeného na místě škody vyplývá, že dne [datum] bylo v předmětné hale provedeno místní šetření, kterého se zúčastnil pracovník společnosti Comfort likvidační s.r.o. (podpis nečitelný), znalec [jméno FO] a žalobce. Zaznamenáno bylo, že došlo k prolomení 6 ks vazníků z celkových 11, v místech prolomení vlašské krokve podélné profil 14 x 14 cm, krokve uvolněné v místech, kde jsou prolomeny vazníky. Dále zaznamenána deformovaná závěsná Fe táhla svorných táhel (závěsy) a střešní krytina osinkocementové desky vlna 125 x 250 zborcena v místech prolomení vazníků – viz fotodokumentace. Pojištěný (žalobce) uvedl rok výstavby odhadem 1967, stav je původní.

10. Při místních šetření byla vyhotovena fotodokumentace (ve spise na č.l. 106-116 fotodokumentace z [datum] a na č.l. 67-102 fotodokumentace z [datum], pozn. v elektronické verzi jsou fotografie barevné). Tyto fotografie byly následně reprodukovány i v expertní zprávě Comfort likvidační s.r.o. a vyjádření znalce [jméno FO] jako příklad dřeva napadeného hnilobou (na č.l. 71 p.v.,, 73 p.v., 75 p.v. a 76).

11. Listinu Odborný posudek č. 5/2024 k objednávce likvidátora Comfort likvidační s.r.o. zpracoval dne [datum] soudní znalec [jméno FO] za účelem ocenění - zjištění nové ceny zemědělské stavby a stanovení nákladů na opravu poškozené stavby - předmětné haly. Zpracovatel nejprve popsal předmětnou halu - obdélníkový půdorys 15,9 x 40 m, u podélných stěn jsou umístěny nižší přístavky s pultovými střechami. V tabulce jsou hodnoceny jednotlivé součásti konstrukce, krov, střecha, krytina střech a klempířské konstrukce jsou hodnoceny „S“ – jako standard. Zpracovatel stanovil zjištěnou cenu haly včetně přístavků ve výši [částka] bez DPH. Za použití nákladové metody bez koeficientu úpravy ceny dle polohy a trhu (podle objemových podílů poškozených konstrukcí hlavní stavby) pak stanovil předpokládané náklady na opravu poškozené haly částkou [částka], tj. [částka] včetně DPH. Dne [datum] podal znalec písemné Vyjádření znalce – upřesnění k odbornému posudku č. 5/2024, v němž uvedl, že pokud v posudku součásti konstrukce haly ohodnotil jako standardní, nebyl tím míněn jejich aktuální technický stav, nýbrž konstrukční provedení daných součástí. Dále doplnil, že dne [datum] byl osobně na prohlídce předmětné haly a na místě zjistil, že krovní konstrukce byla zasažena hnilobou, za hranicí svojí životnosti a poškozena dlouhodobým působením vnějších vlivů v čase. Dále uvedl, že stav krovní konstrukce mimo místo jejího propad byl výrazně lepší než stav konstrukce v místě jejího propadu. Nebylo zjištěno ani prokázáno působení nadnormativní vrstvy sněhu vzhledem k danému místu a času vzniku škody. K příčině zhroucení střechy uvedl, že dle veřejně dostupných zdrojů již dne [datum] bylo zadokumentováno určité zvlnění konstrukce, tedy objekt mohl být v takovém stavu již před uzavřením pojistné smlouvy. Dle jeho názoru byl příčinou propadu nosné konstrukce amortizovaný/zchátralý stav části nosné střešní konstrukce v místě jejího prolomení vlivem postupné degradace. Jako sekundární označil sněhovou pokrývku, která pouze dopomohla ke zjištěnému rozsahu škody a urychlila celý proces destrukce. Pokud by stavba byla v řádném technickém stavu, ke škodě by ani při sněhové pokrývce nedošlo. Své vyjádření doplnil fotografiemi předloženými žalovanou (ve spise na č.l. 71 p.v., 75 p.v. a 76).

12. Při výslechu znalec [jméno FO] vypověděl, že se společností Comfort likvidační s.r.o. občasně spolupracuje – zpracovává rozpočty a odhady škod. Předně vysvětlil, že pokud v posudku uvedl, že krovová konstrukce je standardní, měl tím na mysli výpočet ocenění podle vyhlášky, tedy, že byla standardně provedena, nebyla tím myšlena kvalita dané konstrukce. Znalecký posudek ve věci nezpracoval, neboť jej žalovaná nepožadovala, bylo to tak stručnější a pro věc dostačující. Znalec uvedl, že pokud by ocenění zpracoval ve formě znaleckého posudku, jeho závěry by byly stejné, jen odůvodnění by bylo širší. Na ocenění nákladů na opravu dle posudku ve výši [částka] včetně DPH znalec setrval. Ocenění provedl formou objemových podílů poškozených konstrukcí, neboť k opravě nebyla dokumentace, uvažoval tedy se standardní opravou. Na místě samém byl znalec při druhé prohlídce se svědkem [jméno FO], první prohlídky provedl p. [jméno FO]. Vyhodnotil, že 25 % bylo poškozeno, tedy 25 % bylo nutné nahradit. Pokud by byl vyhotoven znalecký posudek, znalec by zpracoval položkový rozpočet, avšak musel by znát způsob provedení opravy. Pokud byly znalci předestřeny fotografie na č.l. 71 p.v., uvedl, že se jedná o trámek, který nesl osinkocementovou krytinu, tyto trámky na střeše plnily funkci běžných střešních latí. Mají nosnou funkci mezi jednotlivými vazníky, nesou střešní krytinu. Fotografie, které zařadil do svého vyjádření, vyhotovoval zřejmě svědek [jméno FO], znalec si to již nepamatoval přesně, byly vyhotoveny během jejich prohlídky na místě. K fotografii na č.l. 75 p.v. znalec uvedl, že se jedná o propadlý sbíjený vazník, kdy je vidět, že dřevo je dožilé, napadené nějakou hnilobou, neplnilo svou funkci. Dřevo na místě při prohlídce zkoumali pouze pohledem a osaháním, resp. opravil, že nosných trámů, které byly ve vzduchu, se nedotýkali. Na místě bylo celkem [hodnota] vazníků, z toho vadných asi 5, v místě propadu byly 3 vazníky v dezolátním stavu, zbylé poškozené vazníky byly též vysušené, popraskané, na hraně životnosti konstrukce. Poškozené vazníky viděl asi z 4 - 5 metrů. Dřevo se zčásti rozpadalo, bylo popraskané a zahnědlé, od pohledu bylo vidět, že dřevo bylo nahnilé. Znalec uvedl, že životnost obdobných konstrukcí je 80 let, stáří stavby bylo asi 60 let, a jelikož nedocházelo k řádnému větrání, životnost byla zkrácena vlhkostí. V době prohlídky byla vstupní vrata otevřená, vzadu haly byl menší vstup, který byl uzavřený. K dostatečné cirkulaci vzduchu nedocházelo, v hale nebyl průvan. Se žalobcem se nebavili o tom, jestli je konstrukce shnilá. Vzorky dřeva nebyly odebírány, jejich získávání z visících vazníků by bylo nebezpečné. Dřevo muselo být napadeno delší dobu, protože neuhnije za měsíc či za rok. Vyjádření ze dne [datum] znalec zpracoval na žádost Comfort likvidační s.r.o. Pod vyjádření ohledně příčinu pádu střechy se nepodepisoval jako znalec, nýbrž jako odborný pracovník s 60 letou zkušeností. Znalec uvedl, že na hale nebyla patrná žádná údržba, vše bylo v původním stavu, dřevo nebylo naimpregnované, ocelová táhla byla zrezavělá. Na střeše byly jako krytina osinkocementové desky, jejich životnost znalec odhadl na 50 let. Střecha měla nízký spád a již před škodní události na ní z veřejně dostupných fotografií bylo patrné sednutí. Krytina mohla praskat v důsledku prohnutí střechy. Fotodokumentaci z času škodní události znalec k dispozici neměl. Jako příčinu zřícení střechy znalec označil vlhkost, špatné větrání a minimální údržbu.

13. Listinu Expertní zpráva poškození majetku zpracovala ke dni [datum] společnost Comfort likvidační s.r.o. za účelem posouzení příčiny vzniku škody a stanovení její výše. Zpráva rekapituluje uzavřenou pojistnou smlouvu, výklad pojmů dle VPP a umístění předmětné haly. Dále zpráva uvádí, že škoda nevznikla v příčinné souvislosti s pojištěným pojistným nebezpečím (tíha sněhu nebo námrazy), neboť na základě zjištění na místě samém bylo zjištěno chátrání – hniloba nosné střešní konstrukce (odkazováno na fotografii jako na č.l. 71 p.v. dole, 73 p.v. nahoře a 75 p.v. dole). Zpráva poukázala na stav střechy haly z veřejně dostupných zdrojů dne [datum]. Konstatovala dále, že primární (přímou) příčinou propadu nosné střešní konstrukce byl dlouhodobě amortizovaný/zchátralý stav části nosné střešní konstrukce v místě jejího prolomení vlivem postupné degradace. Sekundární příčinou byla sněhová pokrývka, která pouze dopomohla ke zjištěnému rozsahu škody a urychlila celý proces destrukce. Pokud by stavba byla v řádném technickém stavu, ke škodě by ani při sněhové pokrývce nedošlo. U okolních staveb nebyla žádná podobná destrukce zaznamenána. K výpočtu škody likvidátor uvedl, že žalobce doložil rozpočet na částku [částka] bez DPH, který obsahoval nesmyslné a nesouvisející položky, proto likvidátor zpracoval výpočet výše škody expertním systémem, jehož správnost byla ověřena odborným posudkem znalce [jméno FO] ([částka] bez DPH). Likvidátor uzavřel, že žalované doporučuje uzavření šetření škody bez poskytnutí pojistného plnění.

14. Při výslechu svědek [jméno FO] vypověděl, že je jednatelem společnosti Comfort likvidační s.r.o., která na denní bázi pracuje pro žalovanou jako likvidátor (loss adjuster), tedy zkoumá příčinu škody, výši škody a posuzuje právní základ dané škody podle pojistných podmínek dané pojistné smlouvy. Prvotní prohlídku provedl technik p. [jméno FO] dne [datum]. Na druhou prohlídku byl na místo vyslán p. [jméno FO] a protože byla škoda klasifikována jako většího rozsahu, vyslán byl i znalec [jméno FO], s nímž likvidátor pravidelně spolupracuje. V daném případě bylo posuzováno, zda tíha sněhu mohla způsobit proboření střechy dané haly. Na místě zjistili a fotograficky zadokumentovali, že trám střechy byl v pokročilém stádiu degradace hnilobou. Škoda byla zamítnuta, protože likvidátor z veřejných fotografií (Google mapy, mapy.cz) zjistil, že již dne [datum] byly na hřebenu střechy patrné průhyby. Taktéž likvidátor učinil telefonickou konzultaci s firmou zabývající se dřevem, dle které k degradaci nedošlo nahodilou událostí. Dále byly k hale provedeny přístavky, které zamezovaly odvětrávání a střešní krytina končila těsně za hranou stěny, tedy na ní docházelo k větší koncentraci vlhkost a následné degradaci trámu. Svědek uvedl, že ani při práci pro jiné pojišťovny nepamatuje, kdy by se naposledy řešila pojistná událost v důsledku tíhy sněhu vzhledem ke klimatickým podmínkám v ČR a tomu, že střechy jsou konstruovány na mnohem větší výšku sněhu, než obvykle napadá (10, 20 cm). Obsah expertní zprávy zpracovával pan [jméno FO], svědek ho revidoval, na místě škody osobně nebyl. K fotografiím na č.l. 71 p.v. svědek uvedl, že se zřejmě jedná o nějakou vzpěrnou část nebo součást krovu, podle tloušťky a typu se mohlo jednat o hlavní nosník střední konstrukce. K fotografiím na č.l. 75 p.v. (která byla v expertní zprávě dávána jako příklad shnilého dřeva) uvedl, že pracovníci likvidátora neprováděli rozbor, pouze pořídili fotodokumentaci. Podle názoru svědka je na fotografii shnilé dřevo, což odůvodnil srovnáním s jinými střechami, které za dobu své praxe viděl. Na první pohled je zřejmé, že dřevo není v dobré kondici, vidí známky ztrouchnivělosti, hniloby, fotografie považuje za poměrně detailní. Na závěru o shnilosti se svědek shodl s panem [jméno FO], [jméno FO] a s konzultujícím odborníkem na dřevo, kterému poskytl fotografie předmětných trámů. Svědek dále uvedl, že k takovému stupni degradace nemůže dojít během dvouměsíčního zatékání vody.

15. Při výslechu svědek [jméno FO] vypověděl, že je spolupracovníkem společnosti Comfort likvidační s.r.o., která působí jako samostatný likvidátor pro několik pojišťoven. U předmětné haly nejprve technik pan [jméno FO] provedl prvotní ohledání místa, následně v únoru 2024 místo zhlédl svědek se znalcem [jméno FO] a při tom vyhotovil zápis (na č.l. 58). V tomto případě bylo zjištěno, že nosníky byly napadeny hnilobou, což byl důvod pro uplatnění výluku ze strany pojišťovny. Tento závěr svědek uvedl do konceptu závěrečné likvidační zprávy (na č.l. 59 a násl.), kterou následně schválil pan [jméno FO] jako supervizor. Napadení dřeva hnilobou svědek zjistil fyzickou prohlídku, z níž pořídil fotodokumentaci (na č.l. 67-102). Svědek soudu několik fotografií při výslechu předložil, soud konstatoval, že fotografie již jsou založeny ve spise a kvalita předkládaných fotografií je obdobná či spíše nižší než u fotografiích již dříve založených. Svědek uvedl, že v originálu budou fotografie zřejmě ve vyšším rozlišení. K fotografiím na č.l. 71 p.v. svědek uvedl, že se zřejmě jedná o krokev podélného trámu, krovní konstrukce. Svědek upozornil, že střecha byla provedena atypicky, když obvykle by byly krokve, na nich latě, a na latích střešní krytina; v tomto případě byla krytina umístěna přímo na krokvích. K dotazu, jak poznal hnilobu dřeva, uvedl, že jednak vizuálně, jednak hmatem, svědek to vnímal jako „hnilobu na první pohled“, dřevo se lámalo, mělo specifickou barvu. Svědek uvedl, že vazníků bylo na střeše zřejmě 11, z toho 4 nebo 6 bylo poškozených. K dotazu na stav dřeva svědek uvedl, že krokev na č.l. 71 p.v. byla asi jediná, kterou zaznamenal takto degradovanou, poté uvedl, že u vazníku na č.l. 75 p.v. bylo nejmarkantnější zasažení hnilobou. Dále uvedl, že dendrologická expertíza dřeva provedena nebyla, ověřoval však stav střechy z veřejných fotografií (mapy.cz, Street View), kdy zjistil, že již [datum] střecha v místě propadu vykazovala známky vlnění. K dotazu, proč do zápisu o místním šetření nebylo uvedeno napadení hnilobou, svědek uvedl, že v zápisu se popisoval následek, jedná se pouze o sebrání prvotní informace, zápis se nezabývá příčinou škody. Přestože zmínka v zápisu není, hniloba je patrná z fotografií. Na dotaz svědek uvedl, že během prohlídky žalobci nesdělil, že na dřevu vidí hnilobu. Svědkovi nebylo známo, kdy se žalobce o zjištění hniloby dozvěděl, patrně od žalované po ukončení šetření. Svědek od žalobce zjistil, že budova byla postavena roku 1967, jak zaznamenal v zápisu. Životnost dřevěných prvků jako u obdobné haly odhadl na 80 let, vliv může mít např. stav, kdy do budovy zatéká, či odvětrávání, aby se v budově nesrážela vlhkost. Svědek uvedl, že u předmětné haly byly provedeny přístavky, které mohly snížit proudění vzduchu. Eternitová krytina taktéž může propouštět vodu, k čemuž poukázal na skutečnost, že střecha přístavku vedle haly s jinou střešní krytinou je neporušená. Taktéž pojišťovny dle znalosti svědka v okolí neřešily žádné podobné pojistné události. Svědek uvedl, že hala je poměrně dlouhá, dle jeho názoru odvětrávání pouze vraty nebylo dostatečné, v hale musí být průvan.

16. Při výslechu svědek [jméno FO] vypověděl, že je zaměstnancem žalobce, pracuje pro něj jako údržbář, provádí opravy i krmení dobytka (daňci, jeleni, krávy), který žalobce chová. U prolomení střechy nebyl, to zjistil syn žalobce. Následně zachraňovali krmení, z haly vyváželi seno, slámu, možná i obilí. Až poté, co odjeli likvidátoři, svědek a syn žalobce rozebírali střechu, nejprve krytinu, poté krov. Materiál ze střechy zůstal v areálu, ale co se s ním přesně dělo, svědek neví. Údržba haly se prováděla 1x - 2x ročně, nejméně vždy před uskladněním krmení či obilí, vizuálně stav střechy kontrolovali zespodu i seshora ze střechy. Eternitovou šablonu (krytinu) svědek sundával, pokud byla prasklá, a vyměňoval ji, při této manipulaci kontroloval i stav krovu. Ke stavu krovu uvedl, že nikdy neviděl nic, kvůli čemu by se bál po střeše lézt, neviděl nic poničeného. Při sundávání a přemísťování vazníků svědek nezaznamenal, že by na některém z nich byla hniloba. Podle názoru svědka bylo příčinou zhroucení střechy zatížení sněhem, svědek uvedl, že tolik sněhu nepamatuje. K fotografiím na č.l. 71 p.v. uvedl, že se bezpečně jedná o trámky nebo latě, na kterých byly vyvěšené pytle na uskladnění obilí. Ke dřevu na fotografii uvedl, že se mu jeví spíše mokré než shnilé. K fotografiím na č.l. 75 p.v. svědek uvedl, že v místě těchto vazníků po střeše běžně chodili, nebyly shnilé. Vzhledem k tomu, že na fotografiích již není seno, bylo vyklizeno, svědek uvedl, že fotografie musí být z doby, kdy po 2 měsících přes vazníky protekl veškerý odtátý sníh a pršelo na ně. Dále uvedl, že v hale muselo být sucho, protože v ní bylo uskladněné seno, sláma a obilí, pokud by na ně zateklo, bylo by znehodnocené. Dobytku není možné dát plesnivé krmivo. Pokud byl tázán na frekvenci údržby, svědek uvedl, že za 16 let, kdy pro žalobce pracoval, mohlo dojít cca ke 3 výměnám celé šablony na střeše, občas se pak vyměňovaly jednotlivé vlny na osinkocementové krytině. Na trámech nebylo potřeba provádět žádnou údržbu.

17. V listině Oznámení o ukončení likvidace ze dne [datum] žalovaná oznámila žalobci, že na základě šetření pojistné události zjistila, že škoda nevznikla v příčinné souvislosti s pojistným nebezpečím (citovány závěry expertní zprávy likvidátora) a z toho důvodu pojistiteli nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění.

18. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] k zadání soudu zpracoval Znalecký posudek č. [hodnota] -01/2025/S ze dne [datum] k určení příčiny poškození střechy předmětné haly dne [datum] a určení, zda byla předmětná hala v době od [datum] do dne škodní události v řádném technickém stavu a udržována, a to se zvláštní pozorností na posouzení, zda byly trámy zasaženy hnilobou. Znalec popsal zkoumanou halu a související technické normy, místo osobně zhlédl dne [datum]. Vysvětlil, že pokud sníh na střeše leží delší dobu, může se proměnit ve vrstvu ledu, která může podle technických norem vážit až 200 kg/m3 (v případě ulehlého sněhu – několik hodin nebo dnů po napadnutí), což představuje pro nosnou konstrukci střechy problém. Znalec popsal, že v průběhu času byly platné následující normy navrhování konstrukcí týkající se zatížení sněhem: ČSN 1050/1929 (od roku 1929), ČSN 73 1310 (od roku 1958), ČSN 73 0035 (postupně od roku 1968, 1976 a 1986) a ČSN EN 1991-1-3/Z1 (od listopadu 2006). Podle programu [právnická osoba] (příloha č. [hodnota] posudku) leží [adresa] v nadmořské výšce 486 m. n. m. Zatížení sněhem podle technické normy ČSN 73 1310 (z roku 1958), platné v době konstrukce haly, činí 75 kg/m2 do nadmořské výšky 600 m. n. m., tato hodnota odpovídá 0,75 kN/m2. Podle ČSN 73 0035 oblast spadala na pomezí II a III sněhové zóny, kdy základní tíha sněhu činila 0,7, resp. 1 kN/m2, hmotnost sněhu na střeše určená z normového zatížení činila 84, resp. 120 kg/m2, maximální výška sněhu pak činila u čerstvého 84, resp. 120 cm, u ulehlého (několik hodin nebo dnů po napadnutí) 42, resp. 60 cm. Podle aktuální ČSN EN 1991-1-3/Z1 (ČSN 730035/Z3) oblast spadala do sněhové oblasti III (vyplývá i z výpisu z [právnická osoba]), kdy charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi činila 1,5 kPa, hmotnost sněhu na střeše určená z charakteristické hodnoty činila 120 kg/m2. Maximální výška sněhu pak činila u čerstvého 120 cm, u ulehlého (několik hodin nebo dnů po napadnutí) 60 cm. Znalec uvedl, že k nejvyšší sněhové pokrývce o výšce 63 cm došlo na místě dne [datum], přičemž k havárii došlo až [datum], tedy s odstupem 5 dní. Následně odhadem z fotodokumentace vyšel z předpokladu, že na střeše při havárii leželo 70-90 (v průměru 80) cm čerstvého a částečně uleželého sněhu. V takovém případě se zatížení sněhem pohybovalo mezi 0,8 až 1,6 kN/m2, průměrně 1,2 kN/m2. Tato hodnota je cca o 60 % vyšší než přípustné zatížení podle ČSN 73 1310 a o 42 % vyšší než přípustné zatížení podle ČSN 73 0035 (označení směrnice opravil při výslechu). Pokud v průběhu srážkové činnosti došlo k postupnému odtávání horních vrstev sněhu a protékání do spodní vrstvy sněhu, mohl se z ní postupně stát mokrý těžký sníh s mnohem vyšší objemovou hmotností (podle tabulky až 400 kg/m3). Znalec učinil součástí posudku (příloha č. [hodnota]) statický výpočet zpracovaný konzultantem [tituly před jménem] [jméno FO], na základě něhož dospěl k závěru, že střešní konstrukce předmětné haly konstruovaná v 60. letech 20. století vyhovovala tehdy platným technickým normám ČSN 73 1310 (1958) a ČSN 73 2050 (1955). Taktéž vyhovovala podle ČSN 73 0035 u II sněhové zóny, nevyhovovala však již u III sněhové zóny a podle aktuální ČSN EN 1991-1-3, kdy byla konstrukce významně poddimenzovaná a v dané podobě by v současné době nemohla být navržena. Výpočtem znalec zjistil, že z hlediska 1. mezního stavu únosnosti bylo maximální možné zatížení dané střešní konstrukce 0,9 kN/m2. Cokoliv nad tuto hodnotu by střechu ohrožovalo i v době jejího dokončení, dodal však, že konstrukce mají své skutečné limity nad výpočtovými hodnotami, proto došlo k destrukci až v extrémně nepříznivých podmínkách. Znalec upozornil, že došlo ke zpřísňování technických norem, nicméně stavby navržené podle dřívějších norem ČSN mohou beze změn existovat, aniž by byly upravovány. Dále znalec vyhodnotil fotodokumentaci tak, že ke kolapsu nosníků nedošlo v důsledku pádu jen jednoho z nich, který by vyvolala řetězovou reakci, ale došlo k ní minimálně ve dvou na sobě nezávislých částech střechy. Při osobním zhlédnutí znalec nezaznamenal žádné poškození vazníků dřevokaznými houbami, na čerstvých lomech zaznamenal světlé zdravé dřevo, k tomu vyhotovil fotodokumentaci, která je součástí posudku. K druhé otázce znalec popsal, že střecha haly byla provozována a udržována běžným způsobem, nacházela se v dobrém, průměrně stavebně technickém stavu odpovídajícímu době realizace stavby (60. léta 20. stol.). Údržba byla prováděna lokálně a příležitostně dle potřeby. Po celou dobu byla vrata otevřena, takže halou průběžně proudil vzduch. Pokud se vyskytly na místě plísně či houby, pak pouze lokálně a povrchově, což nemohlo narušit vazníky.

19. Při výslechu znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že podle typu konstrukce mu žalobce předložil nosníky, které byly na fotografiích z havárie, zda mu žalobce předložil všechny, nevěděl. Znalec vysvětlil, že údaje o sněhové pokrývce obstaral od svého známého ředitele pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu šetření nákladů posudku, e-mail od [tituly před jménem] [jméno FO] soudu předložil (založen na č.l. 238). Pokud byly znalci předestřeny fotografie na č.l. 71 p.v., uvedl, že se nejedná nosník, nýbrž o latě, zřejmě profil 30 x 50; jedna z latí byla dosud připojena k části vazníku. K dotazu upřesnil, že se možná mohlo jednat o nějakou výztuhu, ale rozhodně ne o jeden z řešených nosníků, které měly na výšku 52 cm. Na fotografiích na č.l. 68 p.v., 75 p.v., na náčrtu na č.l. 201 a na fotografiích ve vlastním posudku (č.l. 172) znalec demonstroval, jak vypadá celý nosník na rozdíl od fotografií na č.l. 71 p.v. Vysvětlil, že nosníky praskly ve spodním tažení prutu, tento prut se nikdy neoddělil, i při zlomení by byl spojený s dalšími částmi. Na místě samém znalec zaznamenal také složené krokve po vlašsku (č.l. 171), nosné, které byly napříč, a z nichž nepraskla ani jedna. K dotazu uvedl, že v krajním případě by na fotografiích na č.l. 71 p.v. mohly být krokve po vlašsku, což jsou kolmé nosné dřevěné trámy, na kterých byl uložený osinkocementový vlnitý plech (střešní krytina). Fotografie z místních šetření měl znalec k dispozici v barevné podobě již před zpracováním znaleckého posudku. Pokud byl tázán na hnilobu na fotografiích na č.l. 71 p.v., znalec měl za to, že hniloba je přítomna, její rozsah a závažnost by měl posoudit znalec s příslušnou specializací. Pokud byl pak tázán na hnilobu na fotografiích na č.l. 75 p.v., znalec uvedl, že na nich nevidí známky hniloby, dle jeho názoru na místě nachází normálně prasklé dřevo. Na fotografii na č.l. 76 nahoře znalec popsal, že vidí čerstvý lom dřeva, dřevo je normální, pokud je na stavbě 50 let, tak bude zbarvené do hněda, do černa, nebude vypadat jako čerstvě nařezané, působí na něj vzduch, okolí, ve zlomu znalec vidí čerstvé svítící dřevo. Ke konkrétnímu dotazu na rezidua dřeva kolem hřebíků znalec uvedl, že se nedokáže vyjádřit, pokud dřevo na fotografii neviděl naživo. Dále byl znalec tázán na fotografii na č.l. 228 dole (pozn. fotografie byla součástí expertní zprávy na č.l. 64), k níž uvedl, že je patrný lehký průhyb střechy. Vysvětlil, že ve statice se posuzují dva stavy – 1. mezní stav na únosnost (na pevnost, „kdy to praskne“) a 2. mezní stav na průhyb, kdy norma udává dovolené průhyby, v tomto případě 1/150, tedy např. na 15 metrech je povolený průhyb 10 cm. Ze své zkušenosti také znalec uvedl, že může dojít k nerovnému osazení vazníků, kdy mezi nimi vznikne „lavor“. Žalovanou demonstrovaná fotografie je ze vzdálenosti 30 m, je sice patrné, že na střeše není ideální rovina, ale nelze jednoznačně určit příčinu ani závažnost. Znalec opětovně zdůraznil, že dimenze, v jakých byla hala postavena, by z pohledu dnešních norem nevyhovovaly o 40 %, tedy k poškození haly by mohlo dojít i se zcela novým materiálem. Znalec zdůraznil, že svůj posudek považuje za přezkoumatelný, neboť je podložený statickým výpočtem. Pokud byl tázán, proč střecha nespadla již [datum], kdy napadl nový sníh, znalec uvedl, že sníh časem těžkne. K dotazu, jak ověřil, že vrata haly byla po celou dobu dokořán či pootevřená, znalec uvedl, že tato skutečnost vyplývá jednak ze všech předložených fotografií z místa, jednak je to u obdobných zemědělských staveb zcela běžné, což vypozoroval při cestách. K dotazu, proč spadly jen některé vazníky, ne všechny, znalec vysvětlil, že vazníky na kraji haly by nespadly, neboť byly zatíženy pouze z poloviny, spadly vždy vnitřní. Jednoznačně se vyjádřit k tomu, proč spadly jen některé vazníky, znalec nedokázal, uvedl, že mohou mít různou strukturu dřeva s různou pevností. Znalec neprováděl šetření podobných budov v okolí, nepovažoval to za relevantní. Znalec k dotazu na určení sněhových oblastí předložil detail mapy [právnická osoba] (založena na č.l. 239), která nebyla k písemnému posudku připojena, a z níž bylo patrné, že předmětná hala se nacházela ve III. oblasti zatížení sněhem, na níž hodnota charakteristického zatížení sněhem na zemi činila 1,5 kN/m2. Zopakoval, že při výpočtu a navrhování je velký rozdíl mezi sněhovými oblastmi, neboť u II. oblasti se počítá se zatížením 70 – 100 kilo, zatímco u III. oblastí se zatížením 100 – 150 kilo, tedy 1,0 až 1,5 kPa. Hala byla navrhována na zatížení 75, dnes má III. oblast spodní hranici 100, to je právě poddimenzování, na které znalec poukazoval. Pokud žalovaná poukázala na to, že [tituly před jménem] [jméno FO] v e-mailu uvedl, že celková vodní hodnota se pohybovala kolem 43 kg/m2, znalec potvrdil, že se jednalo 0,43 kPa, nicméně jednalo se o hodnotu nové sněhové pokrývky, která následně ztěžkla. Znalec k dotazu dále vysvětlil, že k výšce nové sněhové pokrývky 80 cm dospěl porovnáním objektů na fotografii na č.l. 178, přestože podle ČHMÚ měla činit 63 cm. Nicméně znalec doplnil, že ve statickém výpočtu bylo z opatrnosti uvažováno s výškou sněhu 60 cm, což je podle tabulky (č.l. 160) nejvyšší přípustná výška ulehlého sněhu ve III. sněhové oblasti, při které hmotnost sněhu na střeše určená z charakteristické hodnoty činí 120 kg/m2, tedy 1,2 kPa. Jak vyplývá ze statického výpočtu (č.l. 188), při jeho zpracování bylo skutečně pracováno s hodnotou [hodnota] kPa (60 cm), pokud by bylo počítáno s výškou sněhu 80 cm, bylo by pracováno s hodnotou [hodnota] kPa; zadání hodnoty 1,2 kN/m2 (= 1 kPa) ve statickém výpočtu patrné i z tabulky č. [hodnota] na č.l. 204. Pokud k havárii došlo 5 dní po napadení čerstvého sněhu, jednalo se o ulehlý sníh, který kapalní, ztěžkne a voda se přesune dolů.

20. S ohledem na neformální povahu údajů znalce [jméno FO] o sněhové pokrývce soud vyžádal zprávu od Českého hydrometeorologického ústavu. V listině Výška sněhové pokrývky v lokalitě [adresa] ze dne [datum] ČHMÚ soudu sdělil, že automatizovaná klimatologická stanice v Husinci naměřila výšku nové sněhové pokrývky 60 cm ([datum]), 6 cm ([datum]) a 1 cm ([datum]), a výšku celkové sněhové pokrývky 9 cm ([datum]), 63 cm ([datum]), 42 cm ([datum]), 38 cm ([datum]), 30 cm ([datum]), 26 cm ([datum]) a 23 cm ([datum]).

21. Při účastnickém výslechu žalobce popsal historii haly a průběh sjednávání pojistné smlouvy. Původním účelem haly bylo sušení a skladování obilí, ostatní budovy v areálu již měly ocelové krovy. Za působení žalobce od 90. let se v hale skladovalo obilí, seno, sláma. Sušičku neměli, proto se vozily dovnitř již suché (u obilí vlhkost 12-13 %, u sena do 16 %, to se kontroluje měřičem vlhkosti). Hala byla permanentně otevřená, byl v ní neustálý provoz, jedny dveře byly tak zkřížené, že ani nešly zavřít. V hale nebyl zdroj vlhkosti, ani od země, hala se nachází 50 cm nad okolním terénem jako ochrana před povodní, mezi podlahou a zemí je navážka a pokládaný asfalt. Průběžně byla prováděna údržba haly, na obilí nesmělo zatýkat, hrozilo by samovznícení nebo plíseň. Zatékání do haly by bylo odhaleno pohledem na podlahu. Eternitové šablony jako střešní krytina byly staré, občas nějaká praskla, v takovém případě [jméno FO], vyučený klempíř a pokrývač, střechu prošel a poškození opravil, při tom mohl kontrolovat i stav krovu ze shora. Při kalamitě v době škodní události padal sníh celou noc a den, subjektivně si žalobce myslí, že sněhu bylo více než bylo uvedeno ve zprávě ČHMÚ. První bylo nutné zajistit dobytek (vodu a krmení), dne 6. nebo 7. 12. přijel k hale syn a zjistil poškození. Likvidátor místo prohlédl, nafotil a odjel. Krov dále popraskával, bylo nutné halu vyklidit, zatékal do ní tající sníh. Do další prohlídky v únoru do haly neustále teklo. Žalobce od působení u ryb ví, že sníh je hydroskopický, nasává vlhkost a až následně ve velkém vodu pustí, tomu žalobce přičítá, proč střecha praskla až s odstupem času po napadení sněhu. Pokud jde o tehdejší teplotu, přes den sníh tál a přes noc přimrzal. K fotografiím na č.l. 71 p.v. žalobce uvedl, že se jedná o vlašskou krokev a zřejmě lať, na které byly pověšeny vaky, po protržení střechy voda nejvíce tekla v těch místech. Z 6 nosníků byl nejvíce prolomený 1, žalobce měl za to, že na fotografii (č.l. 76) nebylo shnilé dřevo, mohlo to tak vypadat kvůli stáří dřeva a tomu, že do něj po události tekla voda. Stav haly po havárii nebyl měněn, dokud nepřijeli likvidátoři žalované. Až po únorové prohlídce byla rozebrána krytina a vymláceny nosníky. Bylo potřeba udělat místo, tlačil je čas, v květnu se sklízí a ukládá seno, potom obilí a sláma. Chtěli nosníky se synem spálit, ale spáleny byly pouze 2, neboť v té době přišlo zamítavé vyjádření žalované, byly zrovna na obědě. Žalobce už si nepamatoval, zda zpráva žalované přišla dopisem či datovou schránkou, ale spíše datovou schránkou. Žalobce měl za to, že žalovaná měla dostatek podkladů a nosníky nebylo třeba nechávat. Nosníků bylo celkem [hodnota], ty všechny viděl likvidátor, prolomených nosníků bylo 6, znalec [jméno FO] zhlédl nejméně 9 nosníků a všechny vlašské krokve. Žalobce ví, že automatizovaná meteostanice se nachází v Husinci u autobusového nádraží, asi 100 m od haly.

22. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

23. Podle § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

24. Podle § 2811 o.z. při škodovém pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění, které v ujednaném rozsahu vyrovnává úbytek majetku vzniklý v důsledku pojistné události.

25. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v celém rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Žalovaná nesporovala, že byla pojistitelem žalobce a že by byla povinna vyplatit pojistné plnění na pojistnou událost vzniklou mj. v důsledku poškození předmětu pojištění (haly), v případě, že nebyla dána žádná výluka dle VPP, a to v rozsahu nové ceny (přiměřených nákladů na opravu poškozeného předmětu pojištění nejvýše do nové ceny poškozeného předmětu pojištění v době bezprostředně před pojistnou událostí, po odečtení využitelných zbytků). Pro úplnost soud uvádí, že text VPP považuje za dostatečně určitý a předvídatelný, neobsahuje žádné překvapivé ustanovení ve smyslu § 2774 o.z., výklad jejich ustanovení nečiní žádné potíže. Žalovaná však namítala, že žalobci pojistné plnění nenáleží z důvodu pojistné výluky, neboť k poškození haly došlo v důsledku zchátralých (shnilých) dřevěných částí střešní konstrukce (vazníků, resp. krokví). Dále žalovaná argumentovala, že žalobce porušil povinnost udržovat předmět pojištění v dobrém technickém stavu, což soud považuje za argumentaci duplicitní, neboť žalovaná netvrdila jiné důvody pro uplatnění výluky než hnilobu, tudíž porušení takového ujednání by vedlo zpět k již řešené otázce existence hniloby.

26. Především soud považuje písemnou i ústní částí znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] za prokázané, že přetížení střechy v důsledku sněhové pokrývky v daném místě a čase bylo způsobilé přivodit prolomení nosníků a zřícení části střechy předmětné haly. Nelze pominout, že expertiza i výpověď znalce [jméno FO] nese do určité míry známky roztržitosti - nejen skákání do řeči, přistupování k soudu bez vyzvání a odpovídání na otázku otázkou v průběhu výslechu, ale také nepodložený údaj v písemném posudku, že znalec předpokládal sněhovou pokrývku ve výši 80 cm (což odhadl z fotografie navzdory tomu, že měl od [tituly před jménem] [jméno FO] k dispozici informaci, že dle měření ČHMÚ sněhová pokrývka dosahovala nejvíce 63 cm výšky, což bylo později zprávou ČHMÚ potvrzeno). Přesto má soud za to, že ze závěrů znalce [jméno FO] lze spolehlivě vycházet, je erudovaným odborníkem v oboru stavebnictví, nad položenými otázkami neváhá a v konečném důsledku materii vysvětluje srozumitelně a logicky, pokud je tazatelem dostatečně korigován, aby se od otázky nenechal unést. Soud má tudíž za to, že veškeré pochybnosti byly při ústním výslechu znalce odstraněny. Znalec vysvětlil, že navzdory předpokladu 80 cm vrstvy sněhu ve statickém výpočtu z opatrnosti uvažoval s výškou sněhu 60 cm, přičemž odkázal na konkrétní stranu posudku s výpočtem, jež jeho tvrzení potvrzoval. Výpočet tedy má vypovídající hodnotu i ke skutečné výšce sněhové pokrývky 60 cm v době škodní události. Nebylo sporováno, že hala byla konstruována před rokem 1968, tedy v době platnosti technické normy ČSN 731310 vyžadující normové zatížení 0,75 kN/m2, k čemuž znalec výpočtem zjistil, že z hlediska 1. mezního stavu únosnosti bylo maximální možné zatížení této konkrétní střešní konstrukce 0,9 kN/m2 a vysvětlil, že cokoliv nad tuto hodnotu střechu ohrožovalo. Střešní konstrukce tedy byla dle technické normy platné v době vzniku haly vyhovující. Podle aktuálně platné ČSN EN 1991-1-3/Z1 (ČSN 730035/Z3) oblast, v níž se nachází hala, spadá do III sněhové oblasti (viz detailní mapa na č.l. 239), pro níž je stanovena charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi 1,5 kPa (= kN/m2), tedy v současné době konstruovaná stavba by musela splňovat odolnost proti dvojnásobnému zatížení sněhem, než jak tomu bylo v době konstrukce předmětné haly. Při zohlednění skutečnosti, že v místě byla ulehlá sněhová pokrývka ve výšce 60 cm (pozn. za ulehlý se dle tabulky v posudku sníh považuje již několik hodin po napadnutí), tak znalec spočítal, že zatížení sněhem na střeše v průměru dosahovalo hodnoty 1,2 kN/m2, tedy výrazně přesahovalo hodnotu maximálního možného zatížení dané haly. Na střešní konstrukci bylo kontinuálně působeno těžknoucím odtávajícím sněhem, když ještě v den škodní události [datum], tedy s odstupem 6 dní po nápadu 60cm vrstvy, dosahovala celková sněhová pokrývka v místě výšky 23 cm. Přestože sníh odtává, zároveň také těžkne, což vysvětluje prolomení střechy s několikadenním odstupem od spadnutí čerstvého sněhu. Podpůrně lze odkázat i na statický posudek [právnická osoba] a jeho svědeckou výpověď, při které obdobně jako znalec [jméno FO] popsal technické normy vztahující se k zatížení střechy sněhem a dospěl k závěru, že střecha byla poddimenzovaná, byť na rozdíl od znalce úvahu nedoplnil výpočtem. Protože bylo prokázáno, že sníh napadlý v daném místě a čase, byl způsobilý přivodit prolomení střechy, soud následně posoudil, zda se žalované podařilo prokázat naplnění výluky z pojištění z důvodu zasažení střešní konstrukce hnilobou.

27. Provedené výpovědi se rozcházely v tom, zda na konstrukčních prvcích střechy byla zaznamenána hniloba natolik závažná, aby ve spojení s napadlým sněhem způsobila jejich prolomení. Soud proto pečlivě hodnotil, jaké z rozhodných skutečností lze vzít za prokázané s pravděpodobností vysokou natolik, aby se blížila hranici praktické jistoty. Ze žalobních tvrzení a zápisu Comfort likvidační z [datum] bylo spolehlivě zjištěno, že v hale bylo umístěno 11 vazníků, mezi nimiž byly položeny vlašské krokve, na krokvích byla umístěna střešní krytina (eternit = azbestocement neboli osinkocement). Z těchto vazníků bylo v době soudního řízení zachováno 9, které znalec [jméno FO] prozkoumal a shledal, že nejeví žádné známky zasažení hnilobou. Při svém zkoumání pořídil odpovídající fotodokumentaci (č.l. 172-177), na níž jsou i dle názoru soudu patrné vyschlé zlomené vazníky bez jediné známky hniloby. Z 11 vazníků tedy nebyly prozkoumány pouze 2 vazníky, které žalobce spálil. Vysvětlení žalobce, že vazníky začal pálit, protože nic nenasvědčovalo tomu, že by žalovaná neměla vyplatit pojistné plnění, považuje soud za věrohodné a logické, a v žádném případě jej nelze považovat za maření důkazu. Když se pak žalobce dozvěděl, že žalovaná plnit nebude, ihned s likvidací přestal a zachoval 9 z 11 vazníků, tedy podstatnou část, ke zkoumání. V soudním řízení žalovaná tvrdila, že závěr o hnilobě byl patrný na první pohled, což však nekoresponduje s jednáním pracovníků likvidátora během místního šetření, při kterém žalobci žádné pochybnosti sděleny nebyly, jak shodně potvrdili znalec [jméno FO] i svědek [jméno FO]. Přestože před soudem vypovídali, že hniloba byla zjevná na pohled i na dotyk, do zápisu z místního šetření dne [datum] nic takového neuvedli. Vysvětlení svědka [jméno FO] (že pouze popisoval následek, jednalo se o sebrání prvotní informace, zápis se nezabýval příčinou škody) soud za logické nepovažuje. Nelze samozřejmě požadovat, aby při místním šetření byla provedena detailní analýza příčin škody. Pokud by však byla při šetření skutečně hniloba zaznamenána, jednalo by se o velice závažné zjištění, které může mít za následek právě odepření pojistného plnění. Pokud byl pracovník likvidátora o takovém závěru přesvědčen, své zjištění měl do zprávy bezpodmínečně zaznamenat, neboť zjištění učiněná v době, kdy hala byla stále ještě nerekonstruovaná, ve stavu jako po havárii, nelze nahradit pozdějším zkoumáním (pokud nezajistí materiál ke zkoumání) ani sebeobsáhlejší fotodokumentací. Je nepochybné, že likvidátor si byl vědom významu zkoumání pojistné události, když svědek [jméno FO] uvedl, že škoda byla klasifikována jako většího rozsahu, z toho důvodu byl na místo rovnou vyslán i znalec [jméno FO]. Přesto likvidátor zásadní zjištění, které měl dle svého tvrzení na místě zjistit, do zápisu nezaznamenal a spolehl se na fotodokumentaci, která však z pohledu soudu rozhodně není v natolik kvalitním rozlišení, aby pouze s jejím využitím bylo možné učinit jednoznačný závěr o přítomnosti hniloby. Nejenže likvidátor neupozornil žalobce na nutnost uschovat údajně shnilé vazníky pro pozdější zkoumání, ale již v zápisu ze dne [datum] zaznamenal, že systém výplaty pojistného plnění bude upřesněn a uvedl číslo účtu žalobce pro výplatu pojistného plnění. Obsah tohoto záznamu tak nepochybně musel přispět k přesvědčení žalobce, že žalovaná nemá důvod pojistné plnění odepřít.

28. Tvrzení, že k hnilobě mělo dojít v důsledku zvýšené vlhkosti v hale zapříčiněné nedostatečným větráním, se žalované prokázat nepodařilo. Argumentovala, že k nedostatečnému odvětrávání haly mělo docházet v důsledku přístavby menších budov ze strany haly, které měly znehodnotit některé větrací otvory. Toto tvrzení bylo založeno na názoru likvidátora Comfort likvidační, aniž by bylo jakkoliv podloženo (např. změřena vlhkost, proveden výpočet či konzultováno s odborníkem), přitom plocha zazděných oken, jak je patrné z fotodokumentace haly, je násobně menší než plocha hlavních vrat. Skutečnost, že hlavní vrata do haly byla setrvale otevřena, vyplývá nejen z fotografií pořízených z prohlídek po pádu střechy, ale také z fotografie z veřejně dostupných zdrojů (aplikace Panorama, mapy.cz), kterou likvidátor zahrnul do expertní zprávy. [adresa] vrata jsou na fotografii zavřena, avšak nikoliv hermeticky, průnik vzduchu taktéž umožňují. Žalobce k tomu popsal, že větrání bylo dostatečné, sám vlhkost jako hospodář měřil při naskladnění sena, slámy a obilí, je mu známa hodnota vlhkosti, kterou by rostlinná produkce před uskladněním měla mít. Soud považuje za přesvědčivé vysvětlení, že bylo ve vlastním zájmu žalobce vlhkost hlídat, neboť by mu hrozilo znehodnocení krmiva či jeho samovznícení. Z těchto důvodů má soud za prokázané, že v hale nebyla taková vlhkost, která by mohla mít za následek hnilobu střešní konstrukce haly.

29. Žalovaná dále tvrdila, že o špatném stavu krovu svědčily průhyby střechy, které měly být patrné již ke dni [datum] (dle fotografie předmětné haly zařazené v expertní zprávě likvidátora). Při bližším zhlédnutí fotografie skutečně je patrné, že hřeben střechy není v rovině. Soud nicméně z této skutečnosti nevyvodil stejné závěry jako likvidátor, nemá za to, že by průhyby svědčily o tom, že nosníky již v tu dobu byly shnilé, v důsledku čehož se postupně prohýbaly. Průhyby se nachází po celé délce střechy, přitom za jednoznačně prokázané soud považuje to, že 9 vazníků, které zhlédl znalec [jméno FO], nebylo žádnou hnilobou zasaženo. Pokud by soud přijal argument likvidátora, že průhyby svědčí o hnilobě, nebylo by možné, aby hnilobou byl zasažen pouze 1 či 2 nosníky, jestliže průhyby se nachází po celé délce střechy. Dále pokud se žalovaná tázala [právnická osoba], proč nedošlo k prolomení střech na přístavcích u haly, svědek vysvětlil, že byly sněhem méně namáhány, neboť u nich bylo rozpětí podstatně menší než u haly.

30. Ohledně vyjádření a výpovědi znalce [jméno FO] se soud rozhodně nemohl ztotožnit s opakovanými námitkami žalobce, podle jehož představ by snad znalci vůbec nemělo být umožněno vypovídat, což je paradoxní za situace, kdy žalobce výši svého nároku odvozuje právě od ocenění provedeného tímto znalcem. Ještě paradoxnější jsou tyto námitky při porovnání s výslechem [právnická osoba], jehož výpověď měla podpořit tvrzení žalobce, a v jehož případě žalobce naopak žádné námitky ohledně absence znaleckého oprávnění neměl. Pokud jde o ocenění nákladů na opravu poškozené haly, má soud za to, že lze ze závěrů znalce v plné míře vycházet (v podrobnostech viz odst. 33 odůvodnění). Taktéž nelze pominout vylíčení toho, co znalec [jméno FO] na místě vnímal hmatem (drolení dřeva) i zrakem (znatelná hniloba), byť ve druhém případě muselo vnímání hniloby na vaznících být významně ovlivněno vzdáleností, z níž vazníky pozoroval. Jinak situaci soud vnímá u vyjádření znalce k příčinám poškození střechy, ne však z důvodů uváděných žalobcem. Je třeba připomenout, že podle § 125 o.s.ř. za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Soud nemůže nepřihlížet k výpovědi znalce jen proto, že nemá znalecké oprávnění v oboru, jehož se otázky týkají. Při hodnocení výpovědi však neplatí, že by odborné závěry nepodléhaly hodnocení soudu jako v případě znalce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]), naopak je třeba k závěrům vyslýchané osoby přistupovat kritičtěji a podrobně zjistit, jak ke svým závěrům dospěl. V tomto případě znalec [jméno FO] soud o svých závěrech nepřesvědčil. Rozhodující není stav trámu na fotografii na č.l. 71 p.v., o jehož napadení hnilobou zřejmě nelze pochybovat, jak připustil i znalec [jméno FO], nýbrž stav vazníků na fotografiích na č.l. 75 p.v. a 76. Ke stavu vazníků se znalec [jméno FO] kategoricky vyjadřoval, aniž by si je prohlédl zblízka či se jich dotýkal. Věrohodnost znalce [jméno FO] je snižována i tím, že jeho zhodnocení příčin poškození střechy v písemném vyjádření ze dne [datum] (č.l. 131 p.v.) je z větší části totožné s textem expertní zprávy Comfort likvidační ze dne [datum] (č.l. 64). Vzhledem k datu vypracování je patrné, že to byl znalec, kdo fakticky opsal závěry Comfort likvidační a následně je opatřil razítkem znalce, nikoliv naopak.

31. Jako příklad hniloby tedy žalovaná demonstrovala jednak trám zaznamenaný na č.l. 71 p.v., jednak vazník zaznamenaný na č.l. 75 p.v. Pokud jde o fotografii na č.l. 71 p.v. nahoře, je třeba zdůraznit, že se na ní nacházejí dva trámy. Žalobce zřejmě přesněji než ostatní vyslýchaní uvedl, že na fotografii je jednak krokev, a jednak lať, na které byly pověšeny vaky s obilím. Při pohledu na fotografii obou trámů je patrné, že vzhledově nejsou totožné. Zatímco na pravé straně je hranol rovně seříznutý, na levé straně je z detailu patrné, že trám je oblý. Při porovnání s fotodokumentací znalce [jméno FO] (na č.l. 171) lze konstatovat, že nepoškozený trám na pravé straně vzhledově odpovídá vlašským krokvím, jak je znalec fotograficky zaznamenal, na rozdíl od levého trámu. Jestliže tedy znalec [jméno FO] a svědek [jméno FO] vypověděli, že při dotyku se dřevo z trámu na detailu fotografie (č.l. 71 p.v. dole) drolilo, a znalec [jméno FO] připustil, že na fotografii daného trámu může být hniloba, žádným způsobem to o stavu střešní konstrukce nevypovídá, neboť se nejednalo o součást střešní konstrukce a původ tohoto dřeva je tak zcela jiný než původ vazníků a vlašských krokví, nijak s nimi nesouvisí. Vysvětlení funkce této latě (levého trámu) považuje soud za věrohodné, ostatně nejedná se o jedinou lať na věšení vaků, soud má zato, že obdobnou lze zaznamenat na stěně např. na fotografii na č.l. 79 dole. Pokud jde o vazník na č.l. 75 p.v., který naopak nepochybně byl součástí střešní konstrukce, v době šetření škodní události visel ve vzduchu a znalec [jméno FO] a pracovník likvidátora svědek [jméno FO] jej posoudili pouze pohledem z výšky 4 - 5 metrů (dle výpovědi znalce [jméno FO]). Na rozdíl od trámu na fotografii na č.l. 71 p.v. vlevo tedy hmatem neověřili, zda se dřevo v důsledku hniloby drolí, ani se na strukturu dřevo nepodívali zblízka. Likvidátor nezajistil dendrologický posudek, dokonce ani tvrzenou konzultaci s odborníkem na dřevo neučinil součástí vyjádření, byť se jednalo pouze o konzultaci telefonickou, což by její váhu vzhledem k předmětu posouzení beztak významně snižovalo. Svůj úsudek tak založili na fotografiích, jejichž rozlišení však neumožňuje spolehlivý závěr o hnilobě učinit. Naopak soud považuje za velice pravděpodobné, že v důsledku tajícího sněhu tyto vazníky mohly absorbovat velké množství vody, jež mělo za důsledek zbarvení dřeva do tmava, jak je patrné i z fotografií z místních šetření. V té souvislosti je při porovnání fotografií z místních šetření a fotografií vyhotovených znalcem [jméno FO] zřetelně vidět, že dřevo po vyschnutí skutečně výrazně změnilo svou barvu do světla (viz fotografie v posudku znalce [jméno FO]). Ve vztahu k přítomnosti hniloby na nosných konstrukcích tedy soud shledal, že osoby, které tvrdili přítomnost hniloby na vaznících, je ve skutečnosti podrobně nepřezkoumaly a převážná část vazníků (9 z 11) byla přezkoumána a jejich dobrý stav byl zdokumentován znalcem [jméno FO]. Jak již bylo vysvětleno shora, soud je přesvědčen, že žalobce neměl důvod účelově pálit nejpoškozenější vazníky, jelikož neměl důvod domnívat se, že žalovaná odmítne pojistné plnění poskytnout. Proto je poměrně nízká pravděpodobnost, že 2 spálené vazníky byly právě ty nejpoškozenější, z jejichž fotografií žalovaná dovozovala přítomnost hniloby. Navíc pokud by hniloba byla skutečně způsobena vlhkostí v důsledku nevětrání haly, bylo by logické, aby byly napadeny vazníky v celé hale. Není důvod domnívat se, že pouze 2 vazníky by byly v diametrálně odlišném (shnilém) stavu od zbylých 9 vazníků, těchto 9 vazníků přitom bylo přezkoumáno. Proti přítomnosti hniloby hovoří také výpověď svědka [jméno FO], který nejenže střešní konstrukci kontroloval, ale především po střeše při údržbě chodil, což, jak sám uvedl, by nečinil, pokud by měl důvod se domnívat, že je střecha shnilá. Svědek [jméno FO] taktéž na rozdíl od svědka [jméno FO] a znalce [jméno FO] zlomené vazníky při bourání střechy držel v rukou a žádnou hnilobu na nich nezaznamenal. Z těchto důvodů má soud za prokázané, že hniloba se na nosných konstrukcích předmětné střechy nenacházela.

32. Jak bylo odůvodněno shora, žalobce se po žalované právem domáhal pojistného plnění, na něž mu vznikl nárok v důsledku pojistné události kryté pojištěním (poškození předmětu pojištění vzniklé v důsledku tíhy sněhu) ve smyslu § 2758 odst. 1 a § 2811 o.z. Důvody pro uplatnění výluky pojištění ve smyslu § 2774 odst. 1 o.z. a VPP, která by vylučovala povinnost žalované poskytnout pojistné plnění, dány nebyly. Proto soud žalobě vyhověl.

33. Žalobci podle čl. IX odst. 2 písm. a/ VPP náleží plnění ve výši částky odpovídající přiměřeným nákladům na opravu poškozené haly, a to nejvýše do nové ceny poškozené haly v době bezprostředně před pojistnou událostí. Znalec [jméno FO] zpracoval odborný posudek, dle kterého plnou cenu haly stanovil částkou [částka] (bez DPH), při započtení bočních přístavků [částka] (včetně DPH). Částku nákladů stanovil částkou [částka] představující 19,39% podíl poškozených konstrukcí ve vztahu k celé hale včetně přístavků. Závěry tohoto vyjádření při svém výslechu v pozici znalce potvrdil. Vysvětlil, že při zpracování písemného znaleckého posudku by zřejmě ocenění zpracoval za použití položkového rozpočtu, ale to pouze za situace, kdy by věděl, jaký způsob opravy střechy bude zvolen (částečně, zcela). V tomto případě však ocenění zpracoval za použití objemových podílů, kdy uvažoval se standardní opravou, tedy spočítal objemový podíl jednotlivých poškozených konstrukcí. Z hlediska formálního hodnocení důkazu proto má soud, že k uvedenému ocenění je třeba přistupovat jako k ústnímu znaleckému posudku, kdy vzhledem ke srozumitelnému a logickému vysvětlení znalce soud není ani oprávněn k tomu, aby správnost odborných závěrů znalce hodnotil. Znalec použil obecně uznávanou metodu ocenění a náležitě ocenění odůvodnil, proto lze z jeho ocenění spolehlivě vycházet. Žalobci tudíž, po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši [částka], náleží pojistné plnění ve výši [částka], jakož i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jdoucí ode dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta k plnění v předžalobní výzvě.

34. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady právního zastoupení se řídí vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátním tarifem, a to ve znění do [datum] a od [datum] v závislosti na tom, kdy byl úkon právní služby uskutečněn. Podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, činí odměna advokáta za jeden úkon právní služby [částka] z tarifní hodnoty [částka]. Žalobci náleží náhrada odměny advokáta v plné výši za 12 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, porady s klientem [datum] a [datum], doplnění žaloby z [datum], účast při soudním jednání dne [datum], účast při soudních jednáních přesahujících 2 hodiny dne [datum] a [datum], závěrečný návrh) po [částka], celkem [částka], náhrada odměny advokáta v poloviční sazbě za 3 úkony právní služby (vzhledem k rozsahu a náročnosti podání - důkazní návrh otázky na znalce z [datum], vyjádření ke znaleckému posudku z [datum] a důkazní návrh účastnický výslech z [datum]) po [částka], celkem [částka], paušální náhrada podle § 13 odst. 4 vyhlášky 3x po [částka] a 12x po [částka], celkem [částka], náhrada cestovních výdajů za rok 2025 (3x cesta [adresa] a zpět 7. 8., 9. 10. a [datum]) vycházející z kombinované spotřeby použitého vozidla (7,6 litru na 100 km), ujeté vzdálenosti (3x 428 km) a sazby základní náhrady ([částka] za 1 km jízdy) a ceny pohonných hmot ([částka] za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů) stanovených vyhláškou č. 475/2024 Sb., celkem [částka]; celkem cestovné [částka], promeškaný čas na cestě dle § 14 advokátního tarifu za 30 půlhodin po [částka], celkem [částka], a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. náhrada DPH ve výši 21 %, celkem [částka], když zástupce žalobce je plátcem této daně. Dále žalobci náleží náhrada uhrazeného soudního poplatku ve výši [částka] a uhrazené zálohy na náklady důkazu (znaleckého posudku) ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna náklady uhradit k rukám advokáta.

35. Na znalečném bylo z prostředků státu vyplaceno [částka] (pozn. žalobce složil zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši [částka]), na svědečném bylo z prostředků státu vyplaceno [částka]. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil podle výsledku řízení žalované, aby státu vynaložené náklady na znalečné a svědečné nahradila.

36. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.