Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] a dále částku [částka] spolu s- kapitalizovaným smluvním úrokem za období od [datum] do [datum] v celkové výši , částka- smluvním úrokem 15,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datum- úrokem 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení- úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka].
III. Řízení se co do částky [částka] zastavuje.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] (návrh na vydání EPR) po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru, a částky [částka] z titulu smlouvy o běžném účtu. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které žalobkyně zřídila žalovanému běžný účet č. [č. účtu] a žalovaný jej mohl plně využívat. K prvnímu nároku žalobkyně uvedla, že dodatkem smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru č. [IBAN], na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a podmínky pro používání úvěru. Úvěr byl čerpán na účet žalovaného vedený u žalobkyně téhož dne. Žalovaný se zavázal úvěr a úrok ve výši 15,9 % ročně splatit v měsíčních splátkách po [částka] počínaje [datum] s tím, že jako předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno [datum]. Žalovaný uhradil řádně pouze splátku ze dne [datum] a následující měsíc dne [datum] uhradil pouze částku [částka], kterou žalobkyně započetla na úhradu jistiny. Dále již žalovaný úvěr nesplácel. Dne [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila a zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně po žalovaném požadovala nesplacenou část jistiny ve výši [částka], kapitalizovaný úrok odpovídající smluvnímu úroku od [datum] do [datum], smluvní úrok ve výši 15,9 % ročně z jistiny od [datum] do [datum], resp. smluvní úrok ve výši 11,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (snížený podle § 122 odst. 4 z.s.ú.) a zákonný úrok z prodlení z jistiny. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně opatřila výpis z běžného účtu žalovaného a zprávu z úvěrových registrů. Sám žalovaný vyčíslil výdaje částkou na částku [částka] za bydlení a [částka] na další náklady (léky, jídlo, doprava). Žalobkyně zjistila z výpisu dostatečný příjem (v průměru [částka] měsíčně) a statistickým modelem stanovila výdaje na [částka] za bydlení a [částka] za další náklady. K druhému nároku žalobkyně uvedla, že na základě rámcové smlouvy se žalovaný zavázal disponovat s penězi do výše dostupného zůstatku a pro případ, že se dostane do mínusu, zaplatit příslušnou částku do 5 pracovních dnů od výzvy žalobkyně. Žalovaný se dostal na svém běžném účtu do nepovoleného debetu v částce [částka]. Do dne podání žaloby již žalovaný více neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Po podání žaloby obdržela žalobkyně od žalovaného částku [částka], kterou započetla na svoji pohledávku ve výši [částka]. V rozsahu uhrazené částky ([částka]) tak vzala svůj návrh zpátky.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přičemž žaloba mu byla řádně doručena postupem podle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“) vyvěšením sdělení na úřední desce soudu.
3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř.“), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.
4. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný a zástupce žalobkyně dne [datum] podepsali Rámcovou smlouvu č. [hodnota], na základě které byl žalovanému zřízen běžný účet č. [č. účtu] (prokázáno Rámcovou smlouvou číslo [hodnota]). Dne [datum] pak podepsali Dodatek č. [hodnota] k uvedené smlouvě, na jehož základě byl mezi nimi sjednán neúčelový a nezajištěný úvěr na dobu určitou v částce [částka], kdy výše měsíční splátky činila [částka] a výše měsíčního pojistného [částka] (prokázáno Dodatkem č 3 ke smlouvě č. [hodnota]). Tato částka byla plné výši připsána na účet žalovaného téhož dne, tedy [datum] (prokázáno dokladem o načerpání). Žalovaný uhradil dne [datum] částku [částka], která byla započtena v části [částka] na jistinu a v části [částka] na úroky, a dále dne [datum] částku [částka], která byla v plné výši započtena na jistinu (prokázáno listinou „Přehled plateb“). Na běžném účtu č. [č. účtu] byly v období [datum] do [datum] žalovanému vyúčtovány poplatky v celkové výši [částka], tj. 2 x [částka] jako vynaložené náklady na vymáhání a 2x [částka] jako pojistné (prokázáno výpisem z běžného účtu ze dne [datum]). K ekonomickým poměrům žalovaného v době uzavření smlouvy si žalobkyně obstarala výpis z běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], na který byly od zaměstnavatele KYB Manufacturing [právnická osoba]. připsány částky [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum] (prokázáno výpisem z běžného účtu ze dne [datum]). Dále je z výpisu patrné, že žalovaný činil běžné spotřební výdaje. Z úvěrové zprávy vyplynulo, že žalovaný měl v minulosti osobní úvěr od [datum] do [datum], který v nepravidelných splátkách hradil, přičemž se dostal do prodlení se splácením, ale ke dni [datum] své závazky vyrovnal (prokázáno Úvěrovou zprávou ze dne [datum]). Obvyklá úroková míra u bezúčelových úvěrů poskytovaných bankami činila 8,04 % ročně za měsíc červen 2025 (prokázáno statistickou sestavou [jméno FO] národní banky pro dané období). Z výzvy k zaplacení vzal soud za prokázané, že dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému, že pro prodlení se splácením došlo k zesplatnění celého dluhu a vyzvala k úhradě dlužné jistiny půjčky a nepovoleného debetu na běžném účtu (prokázáno listinou předžalobní výzva ze dne [datum]).
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále také „z.s.ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 122 odst. 4 z.s.ú. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené [jméno FO] národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
9. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je v plném rozsahu důvodný, když dospěl k následujícímu skutkovému a z něj vyplývajícímu právnímu závěru. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli platně úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na základě které byl žalovanému poskytnuty úvěr ve výši [částka]. Žalobkyně dostála svým povinnostem podle § 86 z.s.ú., neboť řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného tím, že si důvěryhodně (pracovala se skutečnými údaji z běžného účtu žalovaného) ověřila jeho příjem v dostatečné výši (v průměru [částka] čistého měsíčně) a stanovila přiměřeně vysokou hladinu pravidelných výdajů žalovaného (dle analýzy banky [částka] včetně bydlení), které nejsou nepřiměřeně rozdílné od částek normativních nákladů na bydlení podle § 26 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a životního minima podle § 2 a 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Dále žalobkyně ověřila dřívější závazky, kdy zjistila, že žalovaný nehradí žádné pravidelné splátky jiných úvěrů či finančních produktů a v minulosti (více než 2 roky před uzavřením smlouvy o úvěru) i přes jisté zaváhání v podobě prodlení v řádu několika měsíců, své závazky vůči ní samotné splnil. Za daného stavu poskytovatel úvěru postupoval s odbornou péčí, po opatření nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací o ekonomických poměrech žalovaného neměl důvod pochybovat o jeho schopnosti splácet úvěr. Z údajů ČNB soud zjistil, že sjednaný úrok byl u daného typu úvěru přiměřený (viz ve spise založená statistická sestava ČNB a ve spojení se závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] ohledně přiměřenosti smluvních úroků). Žalovaný úvěry načerpal, avšak uhradil toliko jednu splátku řádně a jednu částečně, své závazky k úhradě pojistného pak nesplnil vůbec. Následně se dostal do prodlení. V důsledku toho žalobkyně v souladu s § 1931 o.z. a smluvními podmínkami žalobkyně úvěr zesplatnila a vznikl jí nárok na vrácení nesplacené jistiny úvěru, smluvního úroku ve výši 15,9 % ročně od [datum] do zesplatnění celé pohledávky dne [datum] ve výši [částka], smluvního úroku ve výši 15,9 % ročně od [datum] do [datum] z nesplacené části jistiny [částka], úroku ve výši 11,5 % ročně z této částky v souladu s § 122 odst. 4 z.s.ú od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení podle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky od [datum] do zaplacení.
10. Pokud jde o nárok vycházející ze vzniku debetního zůstatku, soud shledal, že je žaloba důvodná v plném rozsahu, neboť bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo rámcovou smlouvou k platnému uzavření smlouvy o účtu ve smyslu § 2662 a násl. o.z., na základě které se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného účet a žalovaný se zavázal udržovat na účtu kladný zůstatek. Jak je patrné z výpisů z účtu, žalovaný tuto svou povinnost porušil a žalobkyni vznikl nárok na vyrovnání záporného zůstatku, na který byly mj. zaúčtovány platně sjednané (přiměřené) poplatky za výzvy zaslané žalovanému v důsledku jeho prodlení, jejichž výši soud vyhodnotil jako přiměřenou, a sjednané pojistné. Po zohlednění zápočtu úhrady ve výši [částka] učiněného žalobkyní právě na tuto pohledávku, tak soud přiznal právo na zaplacení zbývající částky [částka]. V části týkající se částky [částka] uhrazené po podání žaloby soud řízení podle § 96 o.s.ř. zastavil v důsledku částečného zpětvzetí žaloby (výrok III. rozsudku).
11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni, která žalovanému zaslala předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to v souladu s návrhem žalobkyně pouze náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka].
12. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.