Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 44 588,87 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 44 588,87 Kč za dobu od 2.5.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 44 588,87 Kč za dobu od 2.2.2024 do 1.5.2024, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 3 659,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobce [Jméno žalobce B], do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou dne 3.9.2024 domáhal proti žalovanému zaplacení celkové částky 44 588,87 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení) z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 22.3.2022. Žalobu odůvodnil tím, že dne 22.3.2023 uzavřel právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba]. s žalovaným poté, co řádně posoudil jeho úvěruschopnost, Smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši 40 335 Kč. Žalovaný se zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění ze smlouvy a celý úvěr ke dni 1.2.2024 zesplatnil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena smlouvou ze dne 1.5.2024, přičemž žalobce po žalovaném požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 39 211,16 Kč, řádného úroku ve výši 1 450,90 Kč (počítaný do 1.5.2024), zákonného úroku z prodlení ve výši 1 429,81 Kč (počítaný do 1.5.2024) , poplatků ve výši 2 497 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75% p. a. z celkové dlužné částky od 2.2.2024 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobce svůj dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.
4. Ze smlouvy o úvěru č. ze dne 22.3.2022 ve spojení s Ceníkem [právnická osoba]. bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba]. uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 40 335 Kč. Úvěr byl sjednán s úrokovou sazbou 19,49 % ročně, žalovaný se zavázal jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč počínaje 19.4.2023. Ve smlouvě byla sjednána cena za vyřízení úvěru v částce 403 Kč a povinnost žalovaného hradit poplatky dle Ceníku banky. Účastníci zároveň v čl. 8.1 smlouvy sjednali možnost zesplatnění úvěru bankou v případě prodlení žalovaného se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo při prodlení se splacením 2 splátek.
5. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 30.12.2023 bylo zjištěno, že žalovaný byl právním předchůdcem žalobce upomínám o úhradu dlužných splátek ve výši 5 037 Kč, přičemž byl upozorněn, že neuhradí-li dluh do 1.2.2024, bude banka požadovat okamžité splacení celého úvěru ve výši 40 264 Kč.
6. Z rozhodnutí ze dne 3.2.2024 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce informoval žalovaného o zesplatnění celého úvěru k 1.2.2024 a vyzval jej k úhradě dlužné částky 41 709 Kč.
7. Z transakční historie bylo zjištěno, že ke dni 1.5.2024 činila dlužná jistina 39 311,16 Kč, dlužný řádný úrok 1 450,90 Kč, poplatky 2 497 Kč a úroky z prodlení 1 429,81 Kč.
8. Předžalobní výzvou ze dne 16.5.2024 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 44 588,87 Kč nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy.
9. Aktivní legitimace žalobce ve sporu byla prokázána oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16.5.2024.
10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná a proto jí vyhověl. V dané věci právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným platnou smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 335 Kč, žalovaný se jej zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 900 Kč vždy do každého 15. dni v měsíci počínaje dubnem 2022 při sjednané úrokové sazbě 19,49 % p.a. Žalovaný však svoji povinnost splácet úvěr řádně a včas porušil, právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění ke zesplatnění celého úvěru a celý úvěr ke dni 1.2.2024 zesplatnil a požadoval jeho zaplacení včetně úroků z prodlení, poplatků a smluvního úroku. Žalovaný na svůj dluh do podání žaloby ničeho neuhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatil žalobci částku v celkové výši 44 588,87 Kč sestávající z dlužné jistiny 39 211,16 Kč, dlužných poplatků 2 497 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku do 1.5.2024 ve výši 1 450,90Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení do 1.5.2024 ve výši 1 429,81 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 44 588,87 Kč od 2.5.2024 do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud zároveň výrokem II. žalobu v části, v níž žalobce požadoval zaplacení úroku z prodlení z částky 44 588,87 Kč za dobu od 2.2.2024 do 1.5.2024 zamítl, neboť z žalobcem předložené transakční historie je zřejmé, že úrok z prodlení z dlužné částky byl kapitalizován za období do 1.5.2024 – za dané období tak žalobci nelze (duplicitně) úrok z prodlení z dlužné částky přiznat.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu. Soud tak přiznal žalobci, který měl v řízení částečný úspěch, kdy neúspěch se týkal jen poměrně nepatrné části, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem ve výši 1 784 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za 2 úkony právní služby po 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé – podání žaloby), odměnou ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění ve výši 250 Kč dle §11 odst. 2 písm. h) a § 14b odst. 1 vyhl č. 177/1996 Sb., a náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem DPH, náleží mu dle § 137 odst.3 o.s.ř. dále náhrada DPH ve výši 21% , což představuje částku 325,50 Kč. V součtu tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 659,50 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).
16. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.