5 C 211/2025

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 110.4.2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 32 480 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to zčásti kapitalizovaným. Návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovaným celkem 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to dne 13.2.2022 a 8.7.2022. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 13.2.2022, č. [hodnota] poskytl žalovanému částku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 33 963 Kč v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den 13.8.2023. Žalovaný na dlužnou částku plnil pouze částečně, a to 18 890 Kč, ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávky na žalobce dne 21.10.2024 dlužná jistina činila celkem 11 110 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a částečnou úhradou), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 14.8.2023 do 21.10.2024 z dlužné jistiny činil 2 013,69 Kč. Žalobce zaplacení částky 11 110 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení nárokuje z titulu bezdůvodného obohacení, když částka 30 000 Kč byla žalovanému prokazatelně poskytnuta. Žalobce dále uvedl, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 8.7.2022, č. [hodnota] poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému částku ve výši 22 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 26 691 Kč v 78 týdenních splátkách po 625 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den 5.1.2024. Žalovaný na dlužnou částku plnil pouze částečně, a to 630 Kč, ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávky na žalobce dne 21.10.2024 dlužná jistina činila celkem 21 370 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a částečnou úhradou), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 6.1.2024 do 21.10.2024 z dlužné jistiny činil 2 539,17 Kč. Žalobce zaplacení částky 21 370 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení nárokuje z titulu bezdůvodného obohacení, když částka 22 000 Kč byla žalovanému prokazatelně poskytnuta. Žalovaný ani přes písemnou upomínku svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 13.2.2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] jako věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Dle smlouvy se žalovaný zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem v celkové výši 33 963 Kč věřiteli vrátit v 78 týdenních splátkách po 851 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 8.7.2022 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] jako věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč. Dle smlouvy se žalovaný zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem v celkové výši 23 805 Kč věřiteli vrátit v 78 týdenních splátkách po 625 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru.

6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na spotřebitelský úvěr ze smlouvy č. [hodnota] plnil v období od 13.2.2022 do 15.7.2022 celkem 18 890 Kč.

7. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na spotřebitelský úvěr ze smlouvy č. [hodnota] plnil v období od 8.7.2022 do 15.7.2022 celkem 630 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení obou pohledávek na žalobce.

9. Z předžalobní upomínky ze dne 31.12.2024 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k uhrazení dluhu v celkové výši 116 618,22 Kč, a to nejpozději do 15.1.2025. Žalobce žalovaného upozornil, že mu vedle uvedených dlužných částek dále náleží úrok z prodlení v zákonné výši, smluvní úrok a v případě soudního řízení náhrada jeho nákladů.

10. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

15. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

19. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl, když se žalobce po žalovaném domáhal uhrazení toliko dlužné jistiny se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení – soud tak pro nadbytečnost nezkoumal platnost uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru z hlediska dodržení kogentních ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru před jeho poskytnutím ze strany právního předchůdce žalobce. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, z nichž uhradil pouze 18 890 Kč, a ve výši 22 000 Kč, z nichž uhradil pouze 630 Kč, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku jistiny ve výši 32 480 Kč (tj. 11 110 Kč +21 370 Kč), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení (§1970 občanského zákoníku), když žalovanému byla známa doba splatnosti dluhu. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v průběhu řízení pasivní, netvrdil ani neprokazoval, že by svůj dluh vůči žalobci po postoupení pohledávek uhradil.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud tak přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem ve výši 1 300 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za 2 úkony právní služby po 500 Kč § dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni učinění úkonu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva), odměnou za 1 úkon právní služby po 700 Kč § dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni učinění úkonu (podání žaloby), a náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem DPH, náleží mu dle § 137 odst.3 o.s.ř. dále náhrada DPH ve výši 21% , což představuje částku 420 Kč. V součtu tedy náklady řízení žalobce představují částku 3 720 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).

21. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní, když soud neshledal důvody ke stanovení lhůty jiné.