Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 13 000 Kč spolus kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 842,56 Kč, ase zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 13 000 Kč od 28.1.2025 do zaplacení,to vše do 3 dnů od právní moci výroku rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 615 Kč do 3 dnů od právní moci výroku rozsudku k rukám zástupce žalobce [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], , tituly za jménem
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou dne 23.6.2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to zčásti kapitalizovaným. Návrh odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 29.1.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 594 Kč v 78 týdenních splátkách po 444 Kč, když poslední splátka byla stanovena na den 28.7.2024. Žalovaný na dlužnou částku plnil pouze částečně, a to 2000 Kč, ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávky na žalobce dne 27.1.2025 dlužná jistina činila celkem 13 000 Kč (představující rozdíl mezi poskytnutou částkou a částečnou úhradou), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od 29.7.2024 do 27.1.2025 z dlužné jistiny činil 842,56 Kč. Žalobce zaplacení částky 13 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení nárokuje z titulu bezdůvodného obohacení, když částka 15 000 Kč byla žalovanému prokazatelně poskytnuta. Žalovaný ani přes písemnou upomínku svůj dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
3. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání, v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), neboť byly splněny veškeré zákonem předpokládané podmínky pro tento postup.
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne 29.1.2023 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] jako věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Dle smlouvy se žalovaný zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem v celkové výši 16 708 Kč věřiteli vrátit v 78 týdenních splátkách po 444 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru.
5. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na spotřebitelský úvěr plnil v období od 29.1.2023 do 31.1.2023 celkem 2 000 Kč.
6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27.1.2025 bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na žalobce.
7. Z předžalobní upomínky ze dne 16.4.2025 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k uhrazení dluhu v celkové výši 31 968,66 Kč, a to nejpozději do 1.5.2025. Žalobce žalovaného upozornil, že mu vedle uvedených dlužných částek dále náleží úrok z prodlení v zákonné výši, smluvní úrok a v případě soudního řízení náhrada jeho nákladů.
8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.
14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
16. Dle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
17. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl, když se žalobce po žalovaném domáhal uhrazení toliko dlužné jistiny se zákonným úrokem z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení – soud tak pro nadbytečnost nezkoumal platnost uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru z hlediska dodržení kogentních ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru před jeho poskytnutím ze strany právního předchůdce žalobce. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, z nichž uhradil pouze 2 000 Kč, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku jistiny ve výši 13 000 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení (§1970 občanského zákoníku), když žalovanému byla známa doba splatnosti dluhu. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal v průběhu řízení pasivní, netvrdil ani neprokazoval, že by svůj dluh vůči žalobci po postoupení pohledávek uhradil.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. l občanského soudního řádu. Soud tak přiznal žalobci, který měl v řízení plný úspěch, proti žalovanému právo na náhradu nákladů, představovaných soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměnou za 3 úkony právní služby po 400 Kč § dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni učinění úkonu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), a náhradou hotových výdajů advokáta za 3 úkony x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem DPH, náleží mu dle § 137 odst.3 o.s.ř. dále náhrada DPH ve výši 21% , což představuje částku 315 Kč. V součtu tedy náklady řízení žalobce představují částku 2 615 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení žalobci náleží, neboť vyhověl požadavkům ustanovení § 142a občanského soudního řádu tím, že žalovanému před podáním žaloby odeslal na zákonem požadovanou adresu výzvu k plnění (tj. předžalobní upomínku).
19. Lhůty k plnění byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. jako třídenní, když soud neshledal důvody ke stanovení lhůty jiné.