6 C 196/2020

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalovaném statutárnímu městu [adresa] určení vlastnictví nemovitosti vydržením. Uvedl, že je vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] [Anonymizováno] k.ú. [adresa], když tento pozemek nabyl na základě směnné smlouvy spolu s [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], kteří společně s žalobcem uzavřeli tuto smlouvu s městem [adresa], a to dne 22.10.1997. Výlučným vlastníkem tohoto pozemku se pak žalobce stal na základě kupní smlouvy, kterou dne 19.9.2001 uzavřel s [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaný je pak vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno] k.ú. [adresa]. Žalobce na pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] postavil oplocení, které bylo Magistrátu města [adresa], odboru stavebního úřadu ohlášeno dne 4.5.1998, když příslušný úřad dne 2.12.1998 sdělil, že k provedení stavby nemá námitek. Další díl oplocení postavil žalobce na základě ohlášení drobné stavby doručené Magistrátu města [adresa], oddělení stavebně správnímu dne 27.4.2000, přičemž dne 9.5.2000 tento úřad sdělil, že k provedení drobné stavby nemá námitek. Žalobce poukázal na to, že se stavbou na pozemku, který žalobce užívá, souhlasil i odbor životního prostředí Magistrátu města [adresa] tak, jak vyplývá z vyjádření ze dne 27.4.1998 a odbor správy obecního majetku úřadu Magistrátu města [adresa] dle sdělení ze dne 6.4.1998. Žalobce uvedl, že žalovaný nevznesl žádnou námitku ve věci pozemků, které žalobce užívá. Ve dnech 10.9.2014 a 21.11.2014 vydal Magistrát města [adresa] rozhodnutí – dodatečné povolení stavby, když v této souvislosti provedl opakovaná místní šetření bez sebemenších připomínek k užívání pozemků ze strany žalobce. Dne 29.7.2015 pak vydal nové rozhodnutí – dodatečné povolení stavby, ke stavbě bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, žalovaný provedl opakovaná místní šetření bez připomínek k užívání pozemků ze strany žalobce. Žalobce uvedl, že oplocení stavěl na základě externí dodávky, stavbu prováděla v celém rozsahu [právnická osoba] – [adresa], která má k této činnosti příslušná oprávnění a kvalifikovaný stavební dozor. Žalobce zadal dodavateli stavbu oplocení podle geometrického plánu ze dne 2.9.1997 č. [hodnota] -188/97 vyhotoveného p. [jméno FO], dále pak bylo oplocení vyhotoveno podle geometrického plánu ze dne 19.4.2007 č. [hodnota] -81/2006 vypracovaném [jméno FO]. Oplocení bylo stavěno na základě hranic pozemků v těchto geometrických plánech uvedených a rovněž podle tehdy platné katastrální mapy ze dne 15.1.1998. Žalobce uvedl, že dne 16.1.2020 obdržel pozvánku na vytyčení vlastnických hranic, když dne 20.2.2020 byl přítomen vydání protokolu o vytyčení hranice pozemku. Od žalovaného pak obdržel dopis datovaný dnem 16.4.2020, kterým bylo žalobci sděleno, že má umístěn plot na pozemku p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného, a to dle geometrického plánu č. [hodnota] -824/2019 zpracovaném dne 25.2.2020 [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce si poté nechal zpracovat vlastní geometrický plán, který vypracoval pod č. [hodnota] -21/2020 [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce zjistil, že část jeho nemovitostí skutečně od r. 1999 a 2000 stojí na pozemku žalovaného, nicméně se podle geometrického plánu jednalo o menší část pozemku, než uváděl žalovaný, neboť žalovaný nezohlednil mezipolohovou chybu dle vyhl. č. 357/2013 Sb. Žalobce uvedl, že žalovaným uvedený pozemek p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], resp. jeho malou část užíval nepřetržitě více než 10 let v dobré víře, že mu pozemek patří. Po celou dobu se o pozemek řádně staral, prováděl běžnou údržbu a kultivaci pozemku. [jméno FO] základě oprávněné držby uvedeného pozemku parc. č. [hodnota], resp. jeho části, se žalobce stal vlastníkem nejpozději ke dni 1.6.1999 při stavbě na pozemku p. č. [hodnota], tedy po 21 letech a dále se stal vlastníkem nejpozději ke dni 1.6.2008 při stavbě na pozemku č. [hodnota] [Anonymizováno] po 12 letech. Právní zájem žalobce je dán nejistotou v otázce vlastnických vztahů k předmětnému pozemku a žalobce žádá, aby bylo určeno, že je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] o výměře 7 m² a pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] o výměře 17 m², které byly odděleny z pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] geometrickým plánem [tituly před jménem] [adresa] ze dne 17.3.2020.

2. V doplňujícím vyjádření ke stanovisku žalovaného žalobce uvedl, že k užívání pozemků, které žalobce učinil předmětem řízení a které jsou obsahem jeho žaloby na vydržení, neměl nikdy připomínky ani Magistrát města [adresa], stavební úřad vykonávající státní správu, ani statutární město [adresa] jako orgán samosprávy. Neexistuje jakýkoli dokument, kterým by Magistrát města [adresa] nebo statutární město [adresa] o předmětný pozemek projevily zájem z titulu vlastníka pozemku či na něj uplatnily nárok vlastníka. Žalobce poukázal na to, že žalovaný, jak vyplývá z dokumentů, které žalobce předložil, vyjádřil souhlas s celým umístěním plotu žalobce. Od roku 2007 žalovaný ani Magistrát města [adresa] žádným způsobem nerozporoval stavbu oplocení žalobce, předtím ani potom nikdy nerozporoval pozemek užívaný žalobcem, který souvisí s tímto řízením. Následovalo povolení staveb žalobce a při stavebních řízení se žalovaný o svůj pozemek nezajímal, k jeho vlastnictví se žádným způsobem nepřihlásil ani na ně neupozornil. Současně uvedl, že žalovaný nezohlednil mezipolohovou chybu, když mezipolohová tolerance činí 39 cm bez ohledu na platnou legislativu. Toleranci 39 cm je dle žalobce třeba zohlednit při posuzování jakéhokoli geometrického plánu, což žalovaný ve svém vyjádření úmyslně zamlčel.

3. Žalovaný uvedl, že nárok uplatněný žalobcem neuznává, a to z důvodu, že žalobce nebyl a ani nemohl být v dobré víře, že mu předmětná část pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] patří, a tudíž nemohly být splněny podmínky pro vydržení vlastnického práva žalobcem. Žalovaný upozornil na to, že Magistrát města [adresa], odbor stavební úřadu ve vztahu k předmětnému pozemku a stavbě oplocení vystupuje jako orgán veřejné moci, který vykonává státní správu. Stanovisko tohoto úřadu pak nelze považovat za stanovisko vyslovené statutárním městem [adresa], jakožto vlastníkem pozemku vykonávajícím správu. Ke stavbě oplocení se statutární město [adresa] vyjadřovalo prostřednictvím svého odboru, a to odboru správy obecního majetku, které ve svém přípise ze dne 6.4.1998 uvedlo, že město [adresa] z titulu vlastníka sousední p. p. č. [hodnota] s realizací oplocení rodinných domků – Horní [adresa] I souhlasí, ale pouze pokud bude realizováno v souladu s předloženou situací a pokud bude udělen souhlas odboru životního prostředí. Následně se dne 23.9.2004 uskutečnilo místní šetření na pozemku žalobce p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], neboť bylo zjištěno, že stavba oplocení mezi Spojilským odpadem a pozemkem žalobce parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] probíhá v rozporu s ohlášením stavby ze dne 9.5.2000. Po tomto místním šetření statutární město [adresa] jako vlastník pozemku žádalo o provedení vytýčení hranice mezi pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] a to souběžně s vodotečí – Spojilský odpad. Při vytyčování hranice, ke kterému došlo dne 20.10.2024 bylo zjištěno, že část oplocení přesahuje i na pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Vše je patrno z protokolu o vytýčení vlastnické hranice, resp. z přiloženého nákresu, zejména detailu 1. I když vytyčování hranice pozemků probíhalo na straně, která je souběžná s tzv. Spojilským odpadem, je z detailu 1 patrné, že oplocení stojí na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] nejenom na straně souběžné s tzv. Spojilským odpadem, ale taktéž i na straně, která je souběžná s pozemkem parc. č. [parcela], tedy na straně, která je předmětem tohoto sporu. Pokud byl žalobce, jak sám tvrdí, v dobré víře, že oplocení leží na hranici předmětných pozemků, tedy, že je postavené na jeho pozemku, pak nejpozději dne 20.10.2004 byla tato jeho dobrá víra prolomena a nemohlo tak dojít k naplnění podmínek k vydržení vlastnického práva. [adresa] pozemků zakreslená geometrickým plánem č. [hodnota] -188/97 ze dne 2.9.1997 vyhotoveného [jméno FO] a označená v terénu mezníky, je totožná s hranicí zakreslenou ať už geometrickým plánem č. [hodnota] -824/2019 ze dne 25.2.2020 vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] na základě pokynu žalovaného nebo geometrickým plánem č. [hodnota] -21/2020 ze dne 10.3.2020 vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] na základě pokynu žalobce. K námitce žalobce, že žalovaný ve svém geometrickém plánu vyhotoveném [tituly před jménem] [jméno FO] nezohlednil mezipolohovou chybu, žalovaný uvádí, že trvá na tom, že tento geometrický plán byl vyhotoven podle platné a účinné legislativy. Žalovaný má za to, že na straně žalobce absentují základní předpoklady pro nabytí vlastnického práva k nemovitosti vydržením, a to dobrá víra žalobce a zákonem požadovaná doba trvání nepřetržité oprávněné držby nemovitosti.[právnická osoba] doplňujícím vyjádření žalovaný uvedl, že pokud se žalobce stal vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] dne 12.11.1997 a poté započal se stavbou oplocení na tomto pozemku, je evidentní, že od r. 1997 do r. 2004 neuplynula 10 letá vydržecí doba. Žalovaný dále uvádí, že již v roce 1997 měl mít žalobce povědomí o tom, že stavbu oplocení provádí na pozemku žalovaného parc. č. [hodnota], neboť veškeré výše uvedené geometrické plány zaměřily hranici předmětných pozemků vždy stejně, tj. k žádnému posunu hranice předmětných pozemků vlivem digitalizace během let nedošlo. Žalovaný poukázal na to, že po místním šetření dne 23.9.2004 zaslal žalovaný příslušnému stavebnímu úřadu upozornění, že s ohledem na postavené oplocení není jasný průběh hranice mezi předmětnými pozemky. Po provedeném vytýčení předmětných pozemků ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] již bylo patrné, že žalobce postavil část oplocení na pozemku žalovaného parc. č. [hodnota]. Po proběhlých řízeních u stavebního úřadu si žalobce nechal dne 20.2.2020 opětovně provést vytýčení hranice předmětných pozemků, když geometrický plán vypracoval [tituly před jménem] [jméno FO], v němž bylo červeně vyznačeno kudy vede přes pozemek žalovaného parc. č. [hodnota] oplocení žalobce a v jakém rozsahu žalobce neoprávněně pozemek parc. č. [hodnota] užívá. Žalovaný následně ve dnech 16.4.2020 a 10.8.2020 vyzval žalobce k odstranění části oplocení, které se nachází na pozemku parc. č. [hodnota], ale žalobce ani na jednu výzvu nijak nereagoval.5. [jméno FO] základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:6. Výpisem z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa] měl soud prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 3 245 m², parc. č. [hodnota] o výměře 426 m² a parc. č. [parcela] o výměře 890 m², když nabývacími tituly jsou směnná smlouva ze dne 29.10.1997, vklad dne 31.10.1997, kupní smlouva ze dne 31.8.2001, právní účinky vkladu práva ke dni 3.9.2001, dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 15.11.2005, právní účinky vkladu práva ke dni 21.11.2005 a smlouva směnná ze dne 22.6.2007, právní účinky vkladu práva ke dni 22.6.2007.7. Výpisem z katastru nemovitostí [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa] měl soud prokázáno, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 15 615 m², když nabývacími tituly jsou vznik práva ze zákona z.č. 172/1991, návrh na zápis ze dne 15.7.1992, vznik práva ze zákona z.č. 172/1991 ze dne 24.5.1991 a směnná smlouva ze dne 29.10.1997, vklad ze dne 31.10.1997, vznik práva ze zákona z.č. 128/2000 ze dne 12.4.2000.8. Kupní smlouvou, která byla dne 20.11.1996 uzavřena mezi [jméno FO] jako prodávajícím a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] jako kupujícími měl soud prokázáno, že kupující se stali spoluvlastníky parcely ve zjednodušené evidenci – původ pozemkový katastr: č. kat. 1402 v k.ú. [adresa], když kupující tuto nemovitost nabyli rovným dílem, tedy každý ideální 1/3.9. Směnnou smlouvou, kterou dne 29.10.1997 uzavřelo město [adresa] na straně jedné a [Jméno žalobce], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] na straně druhé, měl soud prokázáno, že město [adresa] postoupilo druhé straně této smlouvy díl „h“ o výměře 9 m², díl „i“ o výměře 7 m², díl „k“ o výměře 19 m² oddělené z pozemku parc. č. [hodnota] a dále pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 3 500 m² oddělený z pozemku parc. č. [hodnota] vše v k.ú. [adresa] do spoluvlastnictví [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že spoluvlastnické podíly jsou stejné. [Jméno žalobce], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] postoupili cestou vzájemné směny městu [adresa] každý svůj spoluvlastnický podíl na dílu „f“ o výměře 2512 m² z pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. V souvislosti s uzavřením této smlouvy byl dne 2.9.1997 vyhotoven [jméno FO] geometrický plán č. [hodnota] -188/97, přičemž hranice pozemků v terénu byly označeny mezníky. [adresa] mezi nově vzniklými pozemkovými parcelami č. [hodnota] a [hodnota] byly v geometrickém plánu označeny mj. mezními body 31 a 23.10. Kupní smlouvou o převodu nemovitostí ze dne 31.8.2001 uzavřenou mezi [jméno FO] jako kupujícím a [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] jako prodávajícími prodali prodávající každý ideální jednu třetinu pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] a kupující tyto od prodávajících kupuje a přejímá do svého vlastnictví.11. Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 15.11.2005, kterou uzavřeli žalobce a [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], měl soud prokázáno, že výše uvedení se dohodli na zrušení spoluvlastnictví svých nemovitostí a to mj. pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] s tím, že výhradním vlastníkem tohoto pozemku se stává žalobce.12. Směnnou smlouvou ze dne 22.6.2007, kterou uzavřelo statutární město [adresa] a žalobce měl soud prokázáno, že statutární město [adresa] postoupilo cestou vzájemné směny žalobci pozemek označený jako pozemková parcela č. [hodnota] v k.ú. [adresa] o výměře 588 m² a žalobce postoupil statutárnímu městu [adresa] cestou vzájemné směny pozemek poznačený jako pozemková parcela č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] o výměře 346 m². Pokladem pro uzavření této smlouvy byl geometrický plán pro rozdělení pozemků, který dne 19.4.2007 zpracoval [jméno FO] pod č. [hodnota] -81/2006, když z geometrického plánu vyplývá, že hranice byly v terénu označeny mezníky z plastu.13. Ohlášením drobné stavby ze dne 16.1.1998, které bylo doručeno dne 4.5.1998, měl soud prokázáno, že žalobce spolu s [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] podali ohlášení drobné stavby, a to oplocení pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [hodnota] v k.ú. [adresa]. Magistrát města [adresa], odbor správy obecního majetku dne 6.4.1998 žalobci sdělil, že město [adresa] z titulu vlastníka zastoupené odborem správy obecního majetku jako správcem sousední pozemkové parcely č. [hodnota] v k.ú. [adresa] souhlasí s realizací akce oplocení rodinných domků – Horní [adresa] I dle předložené situace s tím, že je nutný souhlas odboru životního prostředí Magistrátu města [adresa]. Své vyjádření k opocení rodinných domků – Horní [adresa] I vyhotovil odbor životního prostředí Magistrátu města [adresa] dne 27.4.1998 s upozorněním, že toto vyjádření nenahrazuje povolení ani souhlas a není rozhodnutím dle správního řádu. Magistrát města [adresa], odbor stavebního úřadu dne 2.12.1998 sdělil, že proti oplocení pozemků na parcelách č. [hodnota] a č. [Anonymizováno] v rozsahu uvedeném v ohlášení nemá námitek.14. Ohlášením drobné stavby ze dne 26.4.2000, které bylo doručeno dne 27.4.2000, měl soud prokázáno, že žalobce spolu s [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] podali ohlášení drobné stavby, a to oplocení pozemků v [adresa] - [jméno FO] [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Magistrát města [adresa], odbor správy obecního majetku listinou ze dne 25.4.2000 žalobci sdělil, že město [adresa] zastoupené odborem správy obecního majetku z titulu vlastníka sousední parcely č. [hodnota] v k.ú. [adresa] nemá námitek k realizaci stavby oplocení pozemkové parcely č. [hodnota], [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] – [jméno FO] [Anonymizováno]. Magistrát města [adresa], odbor stavebního úřadu dne 9.5.2000 sdělil spoluvlastníkům shora označených pozemků, že proti provedení drobné stavby v rozsahu uvedeném v ohlášení nemá námitek.15. Úřad městského obvodu [adresa] I, stavební úřad dne 24.8.2004 vydal oznámení o zahájení řízení o odstranění drobné stavby oplocení provedené v rozporu s ohlášením ze dne 9.5.2000 na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. K prošetření věci bylo na 23.9.2004 nařízeno místní šetření. Z protokolu z místního šetření konaného dne 23.9.2004 na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] soud zjistil, že na místě byla provedena pochůzka za účasti p. [jméno FO], zástupců [právnická osoba]. a Magistrátu města [adresa], odbor správy obecního majetku. Prohlídkou bylo konstatováno, že oplocení provedené podél stoky Spojilského odpadu je plné, nikoliv podezdívka s ocelovou výplní (pruty). Zástupci [právnická osoba]. konstatovali, že stavba je provedena v rozporu s vyjádřením ze dne 29.8.1997, kde je požadováno 6 m pásmo pro údržbu vodního toku. Dne 20.10.2004 bylo [tituly před jménem] [jméno FO] provedeno vytyčení vlastnické hranice pozemku p. p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] s tím, že zúčastněné strany ([Jméno žalobce] – vlastník parcely č. [hodnota] a statutární město [adresa] – vlastník parcely č. [Anonymizováno]) potvrdily, že byly seznámeny s průběhem a označením vytýčené hranice pozemků tak, jak je blíže uvedeno v měřickém náčrtu pro vytyčení vlastnické hranice, ve kterém jsou označeny detail 1 (mezní bod 2798-31) a detail 2, tedy mezní body hranice výše uvedených pozemků.16. Geometrickým plánem č. [hodnota] -21/2020 ze dne 10.3.2020, který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO], bylo provedeno rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. a obci [adresa], kdy z tohoto pozemku byla oddělena pozemková parcela označená jako parc. č. [hodnota] o výměře 7 m² a dále pozemková parcela označená jako parc. č. [hodnota] o výměře 17 m².17. Dopisem ze dne 16.4.2020 sdělil žalovaný žalobci, že bylo zjištěno, že žalobce má umístěn zděný plot na pozemku označeném jako p. p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], který je ve vlastnictví statutárního města [adresa] a to přesto, že město [adresa] v současné době neeviduje žádný právní titul, na základě které by žalobci umístění takové stavby na svém pozemku umožnilo. Předmětná stavba zděného plotu je tak stavbou neoprávněnou. [adresa] plotu žalobce nechal žalovaný zaměřit geometrickým plánem č. [hodnota] -[Anonymizováno] ze dne 25.2.2020, který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO] a kterým bylo provedeno rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. a obci [adresa], kdy z tohoto pozemku byla oddělena pozemková parcela označená jako parc. č. [Anonymizováno] o výměře 7 m² a dále pozemková parcela označená jako parc. č. [Anonymizováno] o výměře 30 m², a to s tím, že plot žalobce je v tomto geometrickém plánu označen červenou barvou. Žalobce byl vyzván k neprodlenému napravení shora popsaného protiprávního stavu s tím, že za účelem projednání této záležitosti byla žalobci nabídnuta osobní schůzka dne 20.5.2020. Dopisem ze dne 10.8.2020 vyzval žalovaný žalobce k napravení protiprávního stavu s tím, že tato výzva je rovněž i výzvou předžalobní.18. Žalobce jako účastník řízení uvedl, že v r. 1998 se společně s dalšími dvěma spoluvlastníky, s nimiž tehdy spoluvlastnil pozemkové parcely č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], podal u stavebního úřadu Magistrátu města [adresa], ohlášení drobné stavby. [jméno FO] základě této jejich žádosti vydal příslušný stavební úřad dne 2.12.1998 sdělení, že k provedení drobné stavby v rozsahu uvedeném v ohlášení nemá námitek. Žalobce pak v zastoupení i za ostatní spoluvlastníky těchto pozemků uzavřel písemnou smlouvu se Středním odborným učilištěm v [adresa], tuto smlouvu však již nemá k dispozici. Předmětem smlouvy byla nejen stavba oplocení, ale provedení i jiných prací na shora označených pozemcích. Smlouva byla uzavřena na rok a průběžně docházelo k uzavírání dodatků, na základě kterých byla smlouva prodlužována. Takto pracovala škola u žalobce zhruba 10 let, po celou dobu pak byl přítomen mistr odborného výcviku p. [jméno FO]. Stavba oplocení trvala 2 roky, ale následně se ještě prováděly různé dodělávky, jako např. spárování zdí, osazení betonových či kamenných stříšek oplocení. Celé oplocení má betonový základ v hloubce 1,1 m a šíři 0,45 m. Vymezení hranice bylo provedeno společností Geometra podle geometrického plánu [jméno FO] ze září roku 1997. Společnost Geometra označila hranice pozemku ocelovými tyčemi s červenými platovými krabičkami. Zhotovitel, tedy Střední odborné učiliště stavební, měl k dispozici informace o tom, kde se hranice pozemků nacházejí a v těchto hranicích pak byla provedena výstavba oplocení. Mistr odborného výcviku měl k dispozici kopii ohlášení drobné stavby, přičemž v terénu byly mezníky označeny body, kde se hranice nacházejí. Žalobce předpokládá, že při výstavbě plotu bylo postupováno obdobných postupem jako např. při výstavě budovy, tedy, že mezi body se natáhne provaz či umístí lať a v tomto místě se pak provádějí výkopové práce. V r. 2000 bylo na stavebním úřadu Magistrátu města [adresa] podáváno další ohlášení drobné stavby, protože spoluvlastníci pozemků chtěli, aby materiál oplocení byl použit odlišný od toho, co bylo uvedeno v předchozím ohlášení drobné stavby. K ohlášení drobné stavby z r. 2000 vydal příslušný stavební úřad dne 9.5.2000 sdělení, že proti stavbě uvedené v ohlášení nemá námitek. [jméno FO] základě tohoto druhého ohlášení drobné stavby došlo v místě, kde byly kovové sloupky k jejich obezdění a v místě, kde byla betonová podezdívka byla buď postavena zeď nebo bylo instalováno kovové oplocení. Oplocení pozemkové parcely č. [hodnota] v k.ú. [adresa] bylo dokončeno v r. 2002, a to v místech, kde je nyní v geometrickém plánu [tituly před jménem] [jméno FO] označen nově pozemek č. [hodnota]. V místech, kde se nyní nachází v geometrickém plánu [tituly před jménem] [jméno FO] pozemek č. [hodnota] bylo oplocení pozemku zrealizováno až po uzavření směnné smlouvy s žalobcem, která byla uzavřena dne 22.6.2007. Důvodem uzavření této směnné smlouvy bylo to, aby se pozemky žalobce, tedy pozemek č. [hodnota] a pozemek č. [Anonymizováno], zcelily a dále to, aby město mohlo zajistit přístupovou komunikaci k parku [jméno FO], neboť na základě této směnné smlouvy získalo část pozemku žalobce č. [Anonymizováno] ze kterého byl oddělen nový pozemek č. [Anonymizováno], který připadl městu. Neprodleně poté, co byla uzavřena tato směnná smlouva, byla provedena výstavba, resp. dokončení výstavby oplocení, pozemků žalobce v místech, kde je nyní dle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] označen pozemek č. [hodnota]. Oplocení v těchto místech bylo zrealizováno ještě v roce 2007 a oplocení zhotovila Střední stavební škola v [adresa]. Ještě předtím, než byla uzavřena směnná smlouva z roku 2007, vypracoval p. [jméno FO] geometrický plán, žalobce se obrátil na společnost Geometra a na p. [jméno FO], v terénu pak byly označeny body hranice pro směnnou smlouvu a v hranicích tohoto označení provedla Stavební škola v [adresa] výstavbu oplocení. Spolupráce mezi žalobcem a Středním odborným učilištěm a stavební školou v [adresa] trvala více jak 10 let, žáci této školy kontinuálně pokračovali v provádění prací, nejednalo se tedy o zakázku, která by trvala 1 rok. V důsledku toho neexistovaly žádné předávací protokoly. Žalobce uvedl, že pokud po r. 2000 proběhla nějaká oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby, pak žádné z těchto řízení se netýkalo odstranění stavby oplocení ve sporných úsecích, tedy v místech, která jsou předmětem tohoto řízení. Žalobce dále uvedl, že žalovaný asi 3 x zpochybňoval severní hranici, která je v geometrickém plánu p. [jméno FO] ze dne 2.9.1997 označena mezi body 31 a 23. V roce 2020 si pak město [adresa] nechalo [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovat geometrický plán, když na základě něho začalo tvrdit, že žalobce užívá pozemek města. Proto si žalobce nechal vypracovat geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO] a zjistil, že znalecké posudky se částečně liší. Žalobce potvrdil, že mu žalovaný zaslal výzvu k napravení protiprávního stavu, zároveň ho vyzval k osobní schůzce, když na tuto schůzku se žalobce dostavil. Za město jednal vedoucí odboru majetku p. [jméno FO], který žalobci řekl, že mu plot zbourají, město případně žádalo, aby žalobce odprodal jiný svůj pozemek v jiné lokalitě. Nakonec k dohodě nedošlo a žalobce proto podal předmětnou žalobu. Žalobce dále uvedl, že po celou dobu, kdy nechal zrealizovat výstavbu plotu kolem svého pozemku, zejména pokud jde o plot ve východní části, pak až do doby, než byla výstavba plotu ukončena, žil v domnění, že plot je postaven na hranici pozemků žalobce a žalovaného, tzn. tak, jak se ploty staví. Tak tomu bylo až do doby, než si žalobce nechal vypracovat geometrický plán od [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce poukázal na to, že v této lokalitě vlastní a užívá pozemky o výměře asi 4 900 m², tedy vlastní pozemky, které násobně převyšují výměru i hodnotu předmětných pozemků, a proto neměl žádný zájem se nějakým způsobem obohatit. Žalobce uvedl, že vytýčení hranic v r. 2004 se nezúčastnil, nevzpomíná si na to, že by byl Magistrátem města [adresa] vyzván k tomu, že má v souvislosti s tímto vytýčením něco provést.19. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že spolu s žalobcem, kterého zná zhruba 40 let a je s ním v přátelském vztahu, a se svým bratrem [jméno FO] spoluvlastní v [adresa] pozemky. V minulosti společně s bratrem a žalobcem svědek spoluvlastnil pozemky, které se nacházejí na levém břehu řeky [adresa]. Pozemkovou parcelu, kterou takto svého spoluvlastnictví získali, byla oddělena geometrickým plánem. V souvislosti s vypracováním geometrického plánu, bylo v terénu vyznačeno, kde se nacházejí hranice, praxe je taková, že kolíky jsou dřevěné a jsou označeny červenou barvou. Společně pak žádali o oplocení těchto pozemků, v té době postačovalo pouze ohlášení příslušnému stavebnímu úřadu. Realizaci oplocení zajišťoval výlučně žalobce. Ze strany Magistrátu města [adresa] nebyl svědek nikdy upozorňován na to, že by stavba oplocení byla realizována v místech, které nepatří do spoluvlastnictví svědka, jeho bratra a žalobce. Svědek rovněž nebyl přítomen žádnému jednání mezi žalobcem a zástupcem Magistrátu města [adresa], kde by bylo žalobci vytýkáno, že stavba plotu je realizována v místě, kde oplocení nemá stát.20. Svědek [jméno FO] uvedl, že v období let 1999 až 2014 pracoval jako mistr učebního oboru na Středním odborném učilišti v [adresa]. Zakázku na nemovitosti žalobce v [adresa], [jméno FO] [Anonymizováno] dojednával nařízený svědka. Svědek na zakázce pracoval společně s 12 až 13 učni, kteří se na učilišti učili v oboru zedník. Kromě skupiny svědka na tomto místě pracovala ještě jedna skupina zhruba stejného počtu učňů a ze stejného oboru, kteří tam byli společně s mistrem p. [jméno FO]. Práce u žalobce společně s učni svědek zahájil někdy v r. 2002 či 2003, přesně si rok nepamatuje, pracoval tam po dobu 7 až 8 let. Práce, které učni vykonávali, dělali dle učebních osnov. Jednalo se např. o stavbu domu nebo o stavbu plotu. Pokud jde o stavbu plotu, pak tu realizovali v místech, které byly v terénu označeny, byly to dřevěné kolíky, mohly tam být i oranžové čtverce, které tam dávají geodeti. Prostor mezi jednotlivými kolíky si pak zhotovitel vyznačil, např. pískem, v těchto místech pak byla realizována výstavba plotu. Po ukončení díla žádný písemný protokol předáván nebyl. Svědek si není vědom toho, že by v době, kdy s učni prováděli výstavbu plotu, dostavil se na místo samé někdo, kdo by se prezentoval jako zástupce Magistrátu města [adresa] a kdo by jej informoval o tom, že snad výstavbu plotu realizují v místě, na kterém se hranice pozemků nenachází.21. V odůvodnění rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam. Sami účastníci se ve vztahu k některým listinám založeným ve spise vyjádřili tak, že nemají žádný vztah k předmětu tohoto řízení. Pokud tedy soud z některých dalších listin nedovodil žádné skutkové závěry, pak jde o listiny, které již nemají vliv na závěry soudu.22. Podle § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.23. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah či právo je či není, jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Žaloba domáhající se určení nemůže být z pravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Naléhavý právní zájem na určení však může být dán i v případě, jestliže žalobou na plnění nelze řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva.24. Vzhledem k tomu, že jako vlastník části pozemku parc. č. [hodnota] označeného v geometrickém plánu č. [hodnota] -21/2020 ze dne 10.3.2020 jako pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 7 m² a pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 17 m² v k.ú. a obci [adresa] je zapsán žalovaný, má žalobce naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva ve smyslu shora citovaného ustanovení. Předpokladem pro provedení změny zápisu údajů uvedených v katastru nemovitostí může být jen takové rozhodnutí soudu, jímž bude právo nebo právní vztah určen. Takové rozhodnutí může vytvořit podklad pro vyjasnění právních vztahů mezi účastníky, a proto je právní zájem na požadovaném určení dán. Otázku vzniku vlastnického práva žalobce je pak s ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. třeba posoudit podle občanského zákoníku platného v době, kdy jeho vlastnické právo mělo vzniknout.25. Podle § 3028 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.26. V projednávané věci byl úspěch žaloby o určení vlastnictví k předmětným pozemkům odvislý od posouzení otázky, jaký způsob nabytí vlastnictví k těmto pozemkům žalobci svědčí. Žaloba byla vystavěna na argumentaci, že žalobce nabyl pozemek označený v geometrickém plánu [tituly před jménem] [jméno FO] jako parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] vydržením, ke kterému došlo v době do 31.12.2013 s tím, že tento pozemek začal užívat v souvislosti s uzavřením směnné smlouvy ze dne 29.10.1997 a kupní smlouvy ze dne 31.8.2001 a následné realizace výstavby plotu na východní straně pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], když v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsán žalovaný. Protože k rozhodným právním skutečnostem mělo dojít před 1.1.2014, je třeba předpoklady vydržení tohoto pozemku žalobcem a nabytí vlastnického práva k němu, žalobce posuzovat podle zákona č. 60/1964 Sb. ve znění platném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.).27. Podle § 130 odst. 1 obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.28. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.29. Podle § 134 odst. 3 obč. zák. se do doby podle odstavce 1 započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.30. Pokud jde o pozemek označený v geometrickém plánu [tituly před jménem] [jméno FO] jako pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], pak tento začal žalobce užívat v souvislosti s uzavřením směnné smlouvy ze dne 22.6.2007 a s nabytím pozemkové parcely č. [hodnota] v k.ú. [adresa] do svého výlučného vlastnictví a následnou výstavbou plotu kolem tohoto pozemku, tzn. že k rozhodným právním skutečnostem vztahujícím se k vydržení tohoto pozemku mělo dojít po 1.1.2014, a proto ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] bylo třeba aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. účinného od 1.1.2014 (dále jen o.z.).31. Podle § 991 o.z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.32. Podle § 992 odst. 1 o.z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Podle odst. 3 cit. ustanovení poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.33. Podle § 993 o.z. neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.34. Podle § 994 o.z. má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.35. Podle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.36. Podle § 1090 odst. 1 o.z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.37. Podle § 1091 odst. 1 o.z. k vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky a podle odst. 2 cit. ust. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.38. Podle § 1092 o.z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.39. Žalobce v řízení tvrdil, že je oprávněným vlastníkem části pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] označeného v geometrickém plánu č. [hodnota] -21/2020 jako pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 7 m² a pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 17 m², když vlastnické právo nabyl vydržením, neboť předmětné pozemky má v nepřetržité oprávněné držbě od roku 2001 (pozemek parc. č. [hodnota]) a roku 2007 (pozemek parc. č. [hodnota]) a od této doby s těmito pozemky nakládá jako s vlastními. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu pak vyplývá, že způsobilým předmětem vydržení vlastnického práva je i pozemek, který je součástí parcely. V daném případě není pochyb o tom, že sporné pozemky jsou věcí způsobilou vydržení a že žalobce patří k subjektům vydržení, tj. osobám, které jsou způsobilé k nabývání vlastnického práva. Podmínkou vydržení je dále držba, a to oprávněná. Platné právo nevyžaduje k oprávněné držbě žádný titul, pouze mu jde o to, aby držitel byl se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří. Tedy postačí, aby tu byl domnělý právní důvod. Ustálená soudní praxe připouští, že pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby sousední parcely, případně její části, kterou nenabyl, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem této parcely či její části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy nabytého a skutečně drženého pozemku. Pokud jde o samotnou držbu věci, je pro její vznik nezbytná vůle s věcí nakládat jako s vlastní a faktické ovládání věci, jímž se rozumí právní panství nad věcí.40. Ze zjištění plynoucích z provedeného dokazování je možno uzavřít, že žalobce se chopil držby sporných pozemků na základě domnělého právního důvodu (kupní smlouvy z roku 2001 a směnné smlouvy z roku 2007). Tyto tituly se sice nevztahovaly na předmět držby (sporné pozemky) nicméně vzhledem k okolnostem případu lze přisvědčit k tomu, že žalobce byl v dobré víře, že tu titul je. Pro posouzení omluvitelnosti omylu žalobce svědčí zejména poměr plochy koupených, resp. směněných pozemků (tedy pozemků o výměře v řádu tisíců m²), a skutečně držených pozemků, kdy sporné pozemky (o výměře v řádu desítek m²), které jsou předmětem řízení, mají naprosto marginální výměru oproti pozemkům ve vlastnictví žalobce v lokalitě mezi ulicí [jméno FO] [Anonymizováno] a Spojilským odpadem v [adresa].41. Je nutno dále uvést, že držba žalobce v místě, kde se nacházejí pozemky, které jsou předmětem řízení, nebyla ničím do doby vyhotovení geometrického plánu č. [hodnota] -824/2019, který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO] v únoru roku 2020 rušena, katastrální vlastník, tedy žalovaný se svého vlastnického práva nedomáhal a tohoto se nedomáhá ani poté, co žalobci zaslal předžalobní výzvu. Žalobce se v hranicích zbudovaného oplocení ujal užívání předmětných pozemků a jeho držba nebyla nikým zpochybňována. Z tohoto pohledu je zcela na místě uvažovat o dlouhodobé držbě, která rovněž nasvědčuje dobré víře. Při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by měl za to, že držitel užívá jeho pozemek. Stav oprávněné držby žalobce tak trval od roku 2001, resp. 2007, až do roku 2020, kdy si žalovaný nechal zpracovat geometrický plán, který byl podkladem pro zaslání výzvy k napravení protiprávního stavu, a tudíž byla zachována desetiletá vydržecí doba, jejímž uplynutím žalobce nabyl vlastnické právo ke sporným pozemkům vydržením.42. Protokol o vytýčení vlastnické hranice ze dne 20.10.2004 a měřický náčrt pro vytýčení hranice se týkají pozemku žalobce parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] podél tzv. Spojilského odpadu a byly jimi zaměřeny mezní body na této hranici, tedy ve vztahu k předmětu tohoto řízení pouze bod 31, resp. 2798-31, a proto tento důkaz nemůže mít pro posouzení projednávané věci takový význam, který mu nyní žalovaný přikládá. Ve vztahu k pozemku, který žalobce získal v roce 2007 směnnou smlouvou, pak již tento důkaz pořízený v roce 2004 nelze použít vůbec.43. K předpokladům vydržení patří věc způsobilá k vydržení, subjekt vydržení, oprávněná držba a vydržecí doba v případě nemovitosti 10 let. Splněním všech uvedených předpokladů dochází k původnímu, tj. originálnímu nabytí vlastnického práva, tedy nabytí vlastnického práva vydržením. Soud proto na základě výše uvedeného vyhověl návrhu žalobce na určení vlastnického práva a rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno, tedy určil, že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků, které jsou blíže označeny v geometrickém plánu, jež je přílohou tohoto rozsudku.44. Výrok o nákladech soudního řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, a to v celkové výši 90 473,89 Kč. Jedná se o odměnu právního zastoupení ve výši 59 300 Kč, a to za 17 úkonů právní pomoci, a to 3 úkony právní pomoci po 2 500 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31.12.2024 (převzetí věci, účast při jednání dne 25.1.2022 a účast při jednání dne 8.11.2022) a dále 14 úkonů právní pomoci po 3 700 Kč podle § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb. (písemné podání ve věci ze dne 18.3.2025 a účast při jednání dne 18.2.2025, účast při jednání dne 8.4.2025, které trvalo přes 2 hodiny, účast při jednání dne 22.4.2025, které trvalo přes 2 hodiny, účast při jednání dne 19.5.2025, účast při jednání dne 13.10.2025, které trvalo přes 2 hodiny, účast při jednání dne 18.11.2025, které trvalo přes 2 hodiny, účast při jednání dne 27.1.2026, které trvalo přes 2 hodiny, účast při jednání dne 31.3.2026) a s přihlédnutím k ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Žalobci byla dále přiznána částka 7 200 Kč představující režijní paušál, a to za 3 úkony po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31.12.2024 a za 14 úkonů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. [jméno FO] nákladech řízení byla dále přiznána částka 2 500 Kč za ztrátu času, a to ke dvěma jednání v roce 2022 vždy 2 půlhodiny po 100 Kč podle § podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31.12.2024 a dále k sedmi jednáním vždy 2 půlhodiny po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb. Dále byla žalující straně přiznána částka 1 639,58 Kč představující cestovní výdaje právního zástupce žalobce ze sídla advokátní kanceláře k procesnímu soudu a zpět podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. K těmto cestám byl použit osobní automobil BMW 6C, RZ [SPZ] a při každé z devíti cest bylo ujeto 23 km. Výše cestovních výdajů k jednání dne 8.11.2022 byla stanovena podle vyhl. č. 511/2021 Sb. s tím, že sazba základní náhrady za použití motorového vozidla představuje částku 4,70 Kč, když soud dále vycházel z průměrné ceny pohonných hmot stanovené právním předpisem ve výši 47,10 Kč za 1 litr motorové nafty. Cestovní výdaje k jednání dne 8.11.2022 tak přestavují částku 174,18 Kč. Výše cestovních výdajů k jednání ve dnech 18.2.2025, 8.4.2025, 22.4.2025, 19.5.2025, 13.10.2025 a 18.11.2025 byla stanovena podle vyhl. č. 475/2024 Sb. s tím, že sazba základní náhrady za použití motorového vozidla představuje částku 5,80 Kč, když soud dále vycházel z průměrné ceny pohonných hmot stanovené právním předpisem ve výši 34,70 Kč za 1 litr motorové nafty. Cestovní výdaje k jednomu jednání přestavují částku 183,54 Kč, tzn. k šesti výše uvedeným jednáním v roce 2025 činí cestovní výdaje částku 1 101,24 Kč. Výše cestovních výdajů k jednání ve dnech 27.1.2026 a 31.3.2026 byla stanovena podle vyhl. č. 573/2025 Sb. s tím, že sazba základní náhrady za použití motorového vozidla představuje částku 5,90 Kč, když soud dále vycházel z průměrné ceny pohonných hmot stanovené právním předpisem ve výši 34,10 Kč za 1 litr motorové nafty. Cestovní výdaje k jednomu jednání přestavují částku 182,08 Kč, tzn. ke dvěma výše uvedeným jednáním v roce 2026 činí cestovní výdaje částku 364,16 Kč. Celková výše odměny advokáta a náhrady nákladů představuje částku 70 639,58 Kč, kterou bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. K částce 85 473,89 Kč bylo třeba na nákladech řízení ještě přiznat částku 5 000 Kč za zaplacený soudní poplatek, a to podle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění. Celková výše nákladů řízení, které je žalovaný povinen žalobci zaplatit, představuje částku 90 473,89 Kč.