6 C 92/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala proti žalovanému návrh na zaplacení částky 182 194,53 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že společnost [právnická osoba]. uzavřela s žalovaným dne 16.2.2022 rámcovou smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb a dne 24.3.2022 smlouvu o RePůjčce, která je smlouvou o úvěru, jejímž obsahem byl závazek banky poskytnout žalovanému úvěr ve výši 255 100 Kč. Žalovaný se tento úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 701 Kč vždy k 24. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 9,20 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 380 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaný úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek přistoupila banka dne 12.8.2024 k zesplatnění úvěru, čímž se celý dluh stal splatným. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 178 655,53 Kč a z částky 3 539 Kč představující poplatky dle výpisu. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně uvedla, že její aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.10.2024, která byla uzavřena mezi [právnická osoba]. a společností I-Xon a.s. a dále smlouvy o postoupení pohledávek, která byla dne 6.11.2023 uzavřena mezi společností I-Xon a.s. a žalobkyní. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn a žalobkyní vyzván před podáním žalobního návrhu předžalobní výzvou, úhradu dlužné částky však neprovedl.

2. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a o.s.ř., když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez jednání. Žalobkyně s navrhovaným postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že k tomuto postupu nemá námitek.

3. Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb uzavřenou mezi [právnická osoba]. a žalovaným dne 16.2.2022 měl soud prokázáno, že smluvní strany se dohodly na tom, že banka bude poskytovat klientovi bankovní služby dle své aktuální nabídky. Smlouvou o RePůjčce uzavřenou dne 24.3.2022 mezi shora označenými smluvními stranami měl soud prokázáno, že společnost [právnická osoba]. poskytla žalovanému úvěr až do výše 255 100 Kč. Smluvní strany se dohodly, že žalovaný dlužnou částku uhradí v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 701 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 9,20 % ročně a měsíčním poplatkem za pojištění ve výši 380 Kč. Ve smlouvě bylo dohodnuto, že porušení povinností vyplývající ze smlouvy představuje zásadní porušení závazků a v takovém případě je banka oprávněna prohlásit dosud nesplacenou RePůjčku nebo její část za splatnou.

4. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu ze dne 12.8.2024 soud zjistil, že [právnická osoba]. vzhledem k porušení smluvního ujednání ze strany žalovaného zesplatnila úvěr ke dni 12.8.2024 s tím, že dlužná částka je 193 617,77 Kč, a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě této částky.

5. Výpisem z úvěrového účtu žalovaného měl soud prokázáno, že ke dni 12.8.2024 činil dluh na jistině částku 178 655,53 Kč.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 18.10.2024 mezi Raiffesenbank a.s. a I-Xon a.s. měl soud prokázáno, že pohledávka původního věřitele za žalovaným byla postoupena na společnost I-Xon a.s., která dne 6.11.2024 uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni.

7. Z dopisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 12.12.2024 soud zjistil, že žalovanému bylo žalobkyní oznámeno postoupení pohledávky společností [právnická osoba]. na žalobkyni. Žalovaný byl dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 12.12.2024 vyzván k zaplacení částky 220 671,82 Kč představující aktuální výši dluhu ke shora uvedenému datu s tím, aby dluh byl zaplacen do 7 dnů od odeslání této výzvy, když dopis obsahoval předžalobní výzvu.

8. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora cit. zákon. ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně na zaplacení částky 182 194,53 Kč s přísl. je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve smluvené výši a žalovaný se zavázal měsíčně dohodnutou částku splácet. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal, avšak dohodnuté splátky řádně neplatil. Společnost [právnická osoba]. proto využila svého oprávnění, které jí dávají úvěrové podmínky, jež jsou součástí úvěrové smlouvy a úvěr zesplatnila, přičemž žalovaného písemně o tomto vyrozuměla a vyzvala ho k zaplacení dlužného zůstatku. Podle § 1879 o.z. postoupila společnost [právnická osoba]. svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, která postoupení žalovanému oznámila a vyzvala ji k zaplacení dlužné částky, a to v předžalobní upomínce ze dne 12.12.2024. Protože žalovaný dluh nezaplatil, domáhala se žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnosti ze smlouvy a nevrátil žalobkyni řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku 182 194,53 Kč představující nesplacenou jistinu ve výši 178 655,53 Kč, částku 3 539 Kč představující poplatky dle výpisu, včetně zaslání výzvy k úhradě dluhu ze dne 30.1.2024, a dále částku 10 101,49 Kč představující kapitalizovaný úrok za období od 24.1.2024 do 8.8.2024, částku 1 321,75 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 31.1.2024 do 31.7.2024 a to se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 178 655,53 Kč za dobu od 15.10.2024 do zaplacení, když výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále se smluvním úrokem ve výši 9,20 % ročně z částky 178 655,53 Kč od 15.10.2024 do zaplacení.

14. Úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Na nákladech řízení tak byla žalobkyni přiznána odměna za 3 úkony po 8 420 Kč podle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění a dále 2 x paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl č. 177/1996 Sb., ve znění platném do 31.12.2024 a 1 x paušál po 450 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb. Odměnu a náhradu hotových výdajů bylo třeba podle § 137 odst. 3 o.s.ř. povýšit o 21 % DPH. Na nákladech řízení byla dále přiznána částka 7 288 Kč za zaplacený soudní poplatek podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení tak představuje částku 39 123,23 Kč.