Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 10 222,91 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 877,61 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 640,05 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 5 477,91 Kč od 1.1.2024 do zaplacení, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 222,91 Kč od 21.9.2024 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 373 Kč (z toho soudní poplatek 800 Kč) k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 10 222,91 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]. a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota] (dále jen Smlouva o úvěru), v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních minimálních splátkách ve výši 2 % čerpaného úvěru (spolu s úrokem a sjednanými poplatky), přičemž výše splátky byla žalovanému oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty, VOP banky, Úrokový lístek a Sazebník banky. Kreditní kartu banka žalovanému poskytla v souladu Smlouvou. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty, avšak poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobce využil svého práva a v souladu se Smlouvou a Produktovými podmínkami žalobce, prohlásil úvěr za okamžitě splatný v celé výši, a to dne 31.12.2023. Žalovaný ani po zesplatnění ničeho neplnil, dluží tak žalobci na jistině částku 5 477,91 Kč, na poplatcích 4 745 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 877,91 Kč Kč (tento úrok je výsledný nezaplacený úrok, který žalovaný měl zaplatit v pravidelných měsíčních, anuitních, splátkách ke dni zesplatnění), zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni 20.9.2024 ve výši 640,05 Kč. Při schvalování úvěru vycházel žalobce z údajů poskytnutých žalovaným. Tyto byly hodnoceny individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, avšak bezúspěšně.
2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Zástupci žalobce a žalovaný byli usnesením soudu ze dne 12.6.2025 vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byli poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Zástupce žalobce a žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslali své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Žádostí o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 5.12.2017, Předsmluvními informacemi, Smlouvou o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota], Dispozicemi ke Smlouvě, Všeobecným obchodními podmínkami banky, Produktovými podmínkami revolvingového úvěru a kreditní karty banky, Úrokovým lístkem, Sazebníkem poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele, Výpisy ke kreditní kartě, Platební historií bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 5.12.2017 smlouvu o revolvingovém úvěru, čerpaného prostřednictvím kreditní karty, a to do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce, včetně úroků a poplatků, výše splátky a datum splatnosti byl uveden vždy ve výpise. Úroky byly sjednány ve výši sazby dle Úrokového lístku, v době uzavření smlouvy činily 22,99 % ročně. Pro případ porušení smluvních povinnost, kterým je i prodlení klienta se splněním jakékoliv pohledávky banky (včetně prodlení s úhradou splátky), bylo sjednáno oprávnění banky úvěr zesplatnit (čl. 9 Smlouvy, čl. 44d VOP). Žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobce proto přistoupil k okamžitému zesplatnění úvěru ke dni 31.12.2023, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 31.12.2023, a žalovaného vyzval k zaplacení částky 14 470,52 Kč, z toho poplatky 4 745 Kč, úroky 877,91 Kč. Žalovaný splátky až do března 2023 hradil, v měsíci dubnu 2023 mu byla zaslána 1. upomínka. Žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnosti, žije ve vlastním domě/bytě, je zaměstnán na neurčitou, jeho čistá mzda činí 23 000 Kč (ověřeno z dokladu o příjmu žalovaného). Dle zjištění banky dosavadní interní splátky žalovaného činily 3 993,51 Kč, externí splátky 3 667 Kč, jiné výdaje žalovaný neměl. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, náklady na bydlení a ostatní deklarované výdaje, kdy bylo počítáno s částkou životního minima žalovaného dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zák. č. 117/1995 Sb. Žalovanému byla odeslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem právního zástupce žalobce ze dne 19.11.2024 spolu s podacím archem, kdy zásilka byla podána k poštovní přepravě téhož dne.
5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.9.2024, dohodou o úplatě za postoupené pohledávky, seznamem postoupených pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty měl soud prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému postupníkem oznámeno, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 30.9.2024 spolu s podacím lístkem.
6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že návrh žalobce na zaplacení částky 10 222,91 Kč s příslušenstvím je důvodný. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě této smlouvy žalovaný čerpal revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se poskytnutý úvěr s úrokem a poplatky zavázal zaplatit ve shora uvedených pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva o úvěru byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil, žalobce proto důvodně přistoupil k zesplatnění úvěru. Posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr bylo provedeno v souladu s ust. § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaný měl příjem ze zaměstnání na dobu neurčitou ve výši 23 000 Kč měsíčně, neměl vyživovací povinnost, bydlení měl vlastní, byl schopen po dobu několika let úvěr fakticky splácet, přestože měl i další splátkové zatížení. Dluh žalovaného činí 10 222,91 Kč (tj. jistina úvěru 5 477,91 Kč + poplatky 4 745 Kč). Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by na žalovanou pohledávku, byť částečně plnil. Protože žalovaný dluh nezaplatil, domáhal se žalobce také zaplacení sjednaných úroků z půjčení peněz a úroků z prodlení. Jelikož žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smluvních ujednání, bylo mu uloženo, aby žalobci dlužnou částku – včetně z jistiny úvěru, kapitalizovaného sjednaného úroku za půjčení peněz ke dni zesplatnění ve výši 877,61 Kč a dále od 1.1.2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši ke dni 20.9.2024 640,05 Kč a dále od 21.9.2024 do zaplacení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, zaplatil. Úroky z prodlení byly žalobci přiznány v souladu s ustanovením § 1968 a 1970 o.z. a nař. vl. 351/2013 Sb.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, měl ve věci plný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni uskutečnění úkonu právní služby, tj. 2 x 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzvu), 1 x 400 Kč za podání žaloby, dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 100 Kč za režijní paušál do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 5 písm. a/ citované vyhlášky). K nákladům řízení přísluší podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náhrada za DPH ve výši 21 %, tj. 273 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní.