Výrok
I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k následujícím věcem nemovitým: pozemku pozemkové parcele č. st. [Anonymizováno] /1 – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku pozemkové parcele č. [hodnota] – zahrada zapsaným na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] a obec [adresa] u [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a k domu č.p.[Anonymizováno] [Anonymizováno] – rodinný dům na parcele parc. č. st. [Anonymizováno] /[Anonymizováno], zapsanému na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] a obec [adresa] u [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.
II. Věci nemovité označené ve výroku I tohoto rozsudku a to pozemek pozemková parcela č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemek pozemková parcela č. [hodnota] – zahrada zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] a obec [adresa] u [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa] a dům č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům na parcele parc. č. st. [Anonymizováno] zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] a obec [adresa] u [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.
III. Žalovaný je povinen vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši [částka] do 60 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k věcem nemovitým zapsaným na listech vlastnictví č. [hodnota] a 149 pro katastrální území [adresa] a obec [adresa] vedeném u [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Žaloba byla původně podána proti žalovaným 1. [Jméno žalovaného], 2. [jméno FO] a 3. [jméno FO], kteří k datu jejího doručení soudu byli podílovými spoluvlastníky sporných věcí nemovitých. Žalobce tvrdil, že nemá zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví s žalovanými ani stát se vlastníkem sporných nemovitostí. Navrhoval, aby nemovitosti byly buď za náhradu přikázány do vlastnictví některého z žalovaných nebo aby byl nařízen jejich prodej. Na jeho spoluvlastnické podíly je v současné době vedena exekuce a byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitostí. V průběhu řízení žalovaní č. [hodnota] a 3 darovali své spoluvlastnické podíly prvému žalovanému [Jméno žalovaného]. Žalobce proto vůči nim před jednáním ve věci samé vzal svoji žalobu zpět, v důsledku čehož bylo řízení částečně zastaveno usnesením č.j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum].
2. Žalovaný shodně se žalobcem navrhl zrušení spoluvlastnictví k věcem nemovitým a současně, aby podíly žalobce na nemovitých věcech byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví za náhradu, neboť měl za to, že společné vlastnictví nemovitých věcí není vhodné s ohledem na jejich charakter (zastavěná plocha a zahrada) a způsob jejich užívání (rodinný dům) znemožňuje je rozdělit. Tyto nemovité věci dlouhodobě užívá výlučně právě žalovaný a jeho rodina k bydlení. O nemovitosti pečuje a výlučně za své náklady je zhodnocuje a opravuje.
3. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl, podílové spoluvlastnictví účastníků ke sporným věcem nemovitým zrušil a přikázal je do výlučného vlastnictví žalovaného za náhradu na základě následujících skutkových zjištění:
4. Výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaný [Jméno žalovaného] je k datu [datum] vlastníkem 7/8 domu č.p. [Anonymizováno], stojícího na parcele č. st. [Anonymizováno], a žalobce vlastníkem 1/8 této věci nemovité, tak jak je zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Dále pak bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu ¼ vzhledem k celku a žalovaný vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ¾ vzhledem k celku pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] - zastavěná plocha a nádvoří na němž stojí stavba č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům (LV [LV]) a pozemku č. [hodnota] – zahrada, tak jak jsou tyto zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště [adresa].
5. Mezi účastníky na základě shodných tvrzení bylo nespornými skutečnostmi, že sporné věci nemovité užívá výlučně žalovaný k bydlení svému a své rodiny a výlučně za své prostředky tyto věci nemovité udržuje a zhodnocuje. Účastníci nemají zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví, žalobce nemá zájem tyto nemovitosti vlastnit a s ohledem na skutečnost, že se jedná o rodinný dům se zahradou, není možné ani vhodné tyto věci nemovité mezi účastníky rozdělit.
6. Odborným vyjádřením společnosti [právnická osoba], člen partnerské sítě „[právnická osoba] “ [adresa] bylo prokázáno, že celková hodnota podílu žalobce na nemovitostech, které jsou zapsány na listu vlastnictví č. [hodnota] a č. [hodnota] pro obec [adresa] představuje částku [částka]. K tomuto závěru společnost dospěla na základě prohlídky nemovitostí a porovnání uskutečněných prodejů – prodaných nemovitostí v katastrálním území [adresa]. Cena byla dále zjištěna dle cenové mapy a srovnáním obdobných prodejů nemovitostí v okruhu 5 km od uvedeného katastrálního území z dostupných vkladových řízení na příslušném katastrálním úřadě. V uvedené částce je zahrnuta hodnota veškerých pozemků a dalších nemovitých věcí, které jsou součástí nemovitostí uvedených na listech vlastnictví.
7. Dle § 1140 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.
8. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
9. Dle § 1144 odstavec 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.
10. Dle § 1147 věta prvá o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.
11. Výše uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky se stalo na základě shodných tvrzení nesporným, že žádný z nich nemá zájem na setrvání v podílovém spoluvlastnictví a jejich vzájemné vztahy kooperaci při obhospodařování spoluvlastněných nemovitostí neumožňují. Žaloba nebyla podána v nevhodnou dobu ve smyslu § 1140 o. z., ani jen k újmě některého ze spoluvlastníků, proto soud podílové spoluvlastnictví na shodný návrh sporných stran zrušil a dále se zabýval otázkou vypořádání podílového spoluvlastnictví (§ 1143 věta druhá o.z.). S ohledem na skutečnost, že předmětné věci nemovité nejsou dělitelné s ohledem na jejich charakter (zastavěná plocha a zahrada) a způsob jejich užívání (rodinný dům) ve smyslu ustanovení § 1144 odstavec 1 o.z., žalovaný o nemovitosti dlouhodobě pečuje a výlučně je na své náklady zhodnocuje a opravuje, jak žalobce potvrdil, rozhodl soud o přikázání věcí nemovitých do jeho výlučného vlastnictví (§ 1147 věta prvá o.z.) a vypořádací podíl stanovil v tržní hodnotě zjištěné z odborného vyjádření realitní kanceláře v částce [částka]. Mezi účastníky nebylo předmětem sporu, že žalovaný disponuje částkou [částka] a zbývajících [částka] je schopen si zajistit do 2 měsíců, proto soud stanovil povinnost k vyplacení vypořádacího podílu ve lhůtě 60 dnů od právní moci výroku II. tohoto rozsudku.
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS – st. 59/23 tj. tak, že soud žádnému z účastníků řízení právo na jejich náhradu nepřiznal, neboť s ohledem na povahu tohoto sporu nelze určit, který z účastníků měl ve sporu plný úspěch ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Oba účastníci se také tohoto práva vzdali.