Výrok
I. Prvá žalovaná je povinna platit výživné pro mladou dospělou [jméno FO], narozenou [datum], s účinností od 1. 7. 2024 na účet České republiky – [právnická osoba], Krajské pobočky v [adresa], v částce 500 Kč měsíčně, splatné vždy do každého 10. dne v kalendářním měsíci, za měsíc, za nějž je výživné placeno.
II. Dlužné výživné v částce 4 500 Kč se prvé žalované povoluje splácet po splátkách po 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným na účet České republiky – [právnická osoba], Krajské pobočky v [adresa], pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich.
III. Co do částky 1 300 Kč měsíčně od 1.7.2024 se proti prvé žalované žalobní návrh zamítá.
IV. Druhý žalovaný je povinen platit výživné pro mladou dospělou [jméno FO], narozenou [datum], s účinností od 1. 7. 2024 na účet České republiky – [právnická osoba], Krajské pobočky v [adresa], v částce 500 Kč měsíčně, splatné vždy do každého 10. dne v kalendářním měsíci, za měsíc, za nějž je výživné placeno.
V. Dlužné výživné v částce 4 500 Kč se druhému žalovanému povoluje splácet po splátkách po 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným na účet České republiky – [právnická osoba], Krajské pobočky v [adresa], pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich.
VI. Co do částky 1 300 Kč měsíčně od 1. 7. 2024 se proti druhému žalovanému žalobní návrh zamítá.
VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 1. 10. 2024 domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost přispívat na výživu zletilé [jméno FO], nar. [datum], s účinností od 1. 7. 2024, a to žalovaná matka částkou 1 800 Kč měsíčně a žalovaný otec částkou 1 800 Kč měsíčně, oba s povinností uhradit dlužné výživné. Tvrdila, že nyní již zletilá mladá dospělá [jméno FO] požádala žalobkyni o přiznání dávky státní sociální podpory zaopatřovací příspěvek opakující se, který jí byl přiznán od 1. 7. 2024, aktuálně ve výši 17 250 Kč měsíčně. Žalobkyně nemá žádné informace o majetkových poměrech žalovaných, nezná jejich zaměstnavatele, nemá ani možnosti, jak toto zjistit. Žalobkyně má pouze informace pocházející z její činnosti, kdy jí je známo, že žalovaní nejsou v současné době evidováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání, nejsou jim vypláceny dávky státní sociální podpory. Žalobkyně má za to, že ve schopnostech obou žalovaných je přispívat na výživu mladé dospělé částkou 1 800 Kč měsíčně. Při stanovení výživného žalobkyně vychází z pravděpodobného výdělku pro osoby se základním vzděláním, a to z částky 18 000 Kč měsíčně dle nabídky uveřejněných vhodných míst. U žalované je nabídka zaměstnání limitována záznamem v rejstříku trestů. Výživné ve výši 1 800 Kč měsíčně pro nezaopatřené dítě starší 18 let je vypočteno jako 10 % z předpokládaného měsíčního výdělku žalovaných.
2. Žalovaná tvrdila, že nevěděla o povinnosti platit výživné. Pro zdravotní problémy je bez pracovního poměru, práci si hledá, což je pro její záznam v rejstříku trestů složitější. Výživné pro dceru je ochotna hradit, ale vzhledem k její aktuální situaci, kdy nemá žádný příjem, částkou nižší než 1 800 Kč. Poté, co bude opět pracovat, je připravena hradit částku na výživném vypočítanou podle jejího příjmu. V současně době žije ve společné domácnosti s manželem a dcerou [Anonymizováno], kterou má v péči.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny níže uvedené skutečnosti.
5. Rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 24. 11. 2022, č.j. [spisová značka] byla prodloužena již dříve nařízená ústavní výchova [jméno FO] do 24. 6. 2024.
6. Z výpisu z evidence rejstříku trestů bylo zjištěno, že [jméno FO] zde nemá žádný záznam.
7. Rozhodnutím Úřadu práce ČR bylo prokázáno, že [jméno FO] byla přiznána dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč od 1. 7. 2024.
8. Potvrzením o studiu má soud za prokázané, že [jméno FO] v denní formě studia ve školním roce 2024/2025 studuje na škole , právnická osoba9. Zprávou úřadu práce bylo zjištěno, že žalovaní nejsou v evidenci jako uchazeči o zaměstnání.10. Podle zpráv [právnická osoba] nejsou žalovaní evidování jako zaměstnanci, OSVČ, zaměstnavatelé. Žalovaná byla naposledy zaměstnána u zaměstnavatele [právnická osoba]. od 27. 11. 2023 do 29. 4. 2024. Žalovaný byl naposledy zaměstnán u zaměstnavatele [Anonymizováno] [právnická osoba]. od 5. 7. 2024 – 2. 9. 2024.11. Zprávou zaměstnavatele [právnická osoba]. má soud za prokázané, že příjem žalované za období 11/2023-4/2024 činil v průměru měsíčně 9 571 Kč.12. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení soud zjistil, že poslední pracovní poměr žalovaného byl ukončen dne 2. 9. 2024.13. Potvrzením o vyplacených dávkách nemocenského pojištění bylo prokázáno, že žalovanému bylo za období 18. 10. 2024 - 20. 12. 2024 na dávkách nemocenského pojištění vyplaceno celkem 35 688 Kč.14. Zprávou o předpokládaných příjmech má soud za zjištěné mzdové rozpětí možných prací pro žalované s ohledem na jejich vzdělání v částce 18 900 – 25 000 Kč.15. Z výpovědi žalované soud zjistil, že [jméno FO] v její domácnosti od dubna 2024 a od září 2024 navštěvuje druhý ročník hotelové školy v [adresa]. [jméno FO] žalované nepřispívá na bydlení ani na svoji výživu, žalovaná to nevyžaduje, chce, aby si dcera peníze šetřila. Matka dceři občas také hradí ošacení, např. bundu, boty. Žalovaná je vdaná, žije s manželem a dcerou [Anonymizováno], kterou má v péči. Dceři je 17 let a její otec na ní hradí výživné 6 000 Kč měsíčně. Manžel žalované pracuje a jeho měsíční příjem činí cca 28 000 Kč čistého. Žalovaná nepracuje, práci si hledá.16. Podle § 859 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti.17. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.18. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného [právnická osoba] i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.19. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Dle odst. 2 citovaného ustanovení je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná částečně. V řízení nebylo sporu o tom, že mladá dospělá [jméno FO] je dcerou žalovaných. Bylo prokázáno, že od 1. 7. 2024 jí byl k její žádosti přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se, a to ve výši 17 250 Kč. V současné době žije u matky, kde se nepodílí na úhradě nákladů na bydlení, provoz domácnosti, ani na svou výživu. Žalovaná má ještě jednu vyživovací povinnost k nezletilé dceři, která s ní také žije ve společné domácnosti. Žalovaná, v rozhodném období od 1. 7. 2024, za které je výživné pro mladou dospělou požadováno, neměla žádné příjmy ze zaměstnání. Žalovaný je od 2. 9. 2024 bez zaměstnání, tj. v podstatě také od počátku rozhodného období. Za daného stavu, kdy jsou oba žalovaní v současné době bez příjmu, matka navíc poskytuje dceři bezplatné bydlení a jiná plnění výživy, dospěl soud k závěru, že adekvátní částka výživného, kterou by mohl být každý z žalovaných schopen v aktuální situaci hradit je 500 Kč měsíčně. Ve zbývajícím rozsahu požadované částky výživného nezbylo, než žalobu zamítnout.21. Vzhledem k tomu, že za rozhodné období od 1. 7. 2024 do 31. 3. 2025 vznikl každému z žalovaných dluh na výživném ve výši 4 500 Kč, uložil soud žalovaným s ohledem na jejich finanční situaci hradit dlužné výživné v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč, s tím, že nesplacením jedné splátky se stává splatným celý dluh.22. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná, která byla v řízení částečně úspěšná, náhradu nákladů řízení nepožadovala. Žalovanému, který byl v řízení také částečně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.23. Lhůta k plnění byla žalovaným stanovena podle § 160 o.s.ř. ve spojení s § 921 odst. 1 o.z. (výživné splatné předem).