Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 62 056 Kč s příslušenstvím se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 4. 2022 se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky 134 420 Kč s příslušenstvím, coby náhrady škody a částky 200 000 Kč za nemajetkovou újmu. Ke škodě a nemajetkové újmě mělo dojít jednáním žalované, která v červnu 2020 v bytě obývaném matkou žalobce a v bytě obývaném žalobcem v domě na adrese [adresa] v [adresa] provedla výměnu plynových kotlů za elektrokotle, nicméně tuto neprovedla řádně, nepředala žalobci protokoly o výměně ani revizní zprávy a žalobce proto nemohl požádat dodavatele elektrické energie (společnost [Anonymizováno]) o změnu příslušného tarifu, proto za odebranou elektřinu zaplatil vyšší částku, než měl. Také elektroinstalace nebyla po dlouhou dobu uvedena do řádného stavu tak, aby bylo možné požádat o změnu tarifů a o výpočet nové výše záloh na odběr elektrické energie. Žalobce doplnil, že částku 200 000 Kč stanovil volnou úvahou, protože jednáním žalované mu vznikly vážné finanční problémy, které ho traumatizují a překonání tohoto stavu vyžaduje další fyzické a psychické vypětí, žalovanou částku 200 000 Kč požadoval jako sankci za způsob jednání jednatele žalované pana [Anonymizováno]. Pokud jde o částku 134 420 Kč, tu žalobce vypočetl jako rozdíl mezi částkou, kterou byl nucen uhradit společnosti [Anonymizováno] za odebranou elektřinu a částku, kterou by platit měl, pokud by žalovaná provedla výměnu elektrokotle tak, jak měla. Podáním ze dne 10. 7. 2023 pak žalobce žalobu upravil a dále požadoval z titulu náhrady škody částku 62 056 Kč. Při jednání soudu dne 15. 12. 2024 pak žalobce vzal žalobu zpět co do částky 72 364 Kč a rovněž co do částky 200 000 Kč, kterou požadoval z titulu náhrady nemajetkové újmy. Proto bylo řízení v tomto rozsahu zastaveno a dále bylo pokračováno pro částku 62 056 Kč, kterou žalobce požadoval po žalované z titulu náhrady škody.
2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, tvrdila, že žalovaná není a nebyla se žalobcem v žádném smluvním vztahu, ani pro žalobce neprováděla žádné práce. Uvedla, že prováděla práce na domě, v němž žalobce bydlí, ty však byly provedeny na základě dohody s majitelem domu a byly provedeny řádně. Bylo povinností žalobce nikoli povinností majitele domu, aby si zajistil dodávky elektřiny do jím užívaného bytu. Žalovaná namítala nedostatek své pasivní věcné legitimace a navrhovala proto zamítnutí žaloby v plném rozsahu.
3. Soud při jednání dne 17. 10. 2024 provedl dokazování celou řadou listin, jež mu strany předložily. Z nájemních smluv bylo zjištěno, že žalobce a paní [jméno FO] - jeho matka jsou nájemníky bytů v domě na adrese [adresa] v [adresa], přičemž pronajímatelem je společnost [právnická osoba], IČ: [IČO] se sídlem ve [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobce měl uzavřeny smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny se společností [právnická osoba]. na dvě odběrná místa na adrese [adresa] v [adresa], což doložil výpisy smluvních údajů ke dni 4. 7. 2023, které k uvedenému dni evidovala společnost [právnická osoba]. Z e-mailové komunikace a cenové nabídky společnosti [právnická osoba]. předložené žalobcem vyplynulo, že se žalovanou jednal o možnosti uhrazení rozdílu mezi jím zaplacenou cenou za dodanou elektřinu a cenou, kterou by případně mohl hradit, pokud by měl sjednán jiný tarif. Žalobce dále k důkazu navrhoval stavební deník rekonstrukce domu na adrese [adresa] v [adresa], předávací protokoly k elektrokotlům v bytech č. [hodnota] a [Anonymizováno], objednávku elektroskříně pro elektroměry k bytům č. [hodnota] a [Anonymizováno] a předávací dokumentaci k instalaci měřících přístrojů, tyto důkazy však soud neprovedl, neboť provedení těchto důkazů považoval ve věci již za nadbytečné. Ze žádného z provedených ani navržených důkazů totiž nevyplývala relevantní zjištění o tom, že žalobce by byl se žalovanou v nějakém smluvním vztahu a že by tato porušila své povinnosti vyplývající jí z uzavřené smlouvy, případně že by k žalobcem tvrzené škodě došlo porušením povinností žalované, jež jí vyplývají ze zákona.
4. Uvedená zjištění jsou tak nedostatečná pro to, aby mohlo být určeno, že žalovaná má povinnost žalobci nahradit škodu v žalované výši.
5. Dle § 2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).
6. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.
7. Dle § 2913 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnost zjevně sloužit.
8. Dle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení; plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem; dbát pokynů soudu.
9. Dle § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
10. Ve sporném řízení platí mj. zásada dispoziční a projednací. Je zásadně věcí účastníků řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých skutkových tvrzení (§ 101 odst. 1, § 120 odst. 1 o.s.ř.). Procesní strany proti sobě a mají opačný zájem na výsledku řízení, povinnost tvrzení a důkazní povinnost zatěžuje každou ze sporných stran ve zcela jiném směru. Každá ze sporných stran musí v závislosti na hypotéze právní normy tvrdit skutečnosti a označit a případně i předložit důkazy, na jejichž základě bude moci soud rozhodnout v její prospěch (břemeno tvrzení a důkazní břemeno). Účastník, který netvrdí pro věc rozhodné skutečnosti a neoznačí důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, nese případné nepříznivé následky v podobě nepříznivého rozhodnutí soudu.
11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že na základě navržených a provedených důkazů, i s ohledem na tvrzení účastníků, nelze žalobě vyhovět.
12. Soud shledal žalobu po úpravách provedených žalobcem schopnou projednání. V žalobě byly označeny či soudu přímo předloženy důkazní návrhy, žaloba obsahovala tvrzení i petit. I nadále však chyběla v žalobě konkrétní tvrzení a označení příslušných důkazů, z nichž by bylo možné učinit závěr o vzniku odpovědnosti žalované za škodu, jejíž náhrady se žalobce v tomto řízení domáhal. Žalobce netvrdil, že by se žalovanou byl ve smluvním vztahu a jaká smluvní povinnost vedoucí ke vzniku jím tvrzené škody měla být porušena. Pokud žalobce požadoval po žalované zaplacení žalované částky coby náhrady škody v občanskoprávním řízení, bylo na místě, aby řádně tvrdil rozhodné skutečnosti ohledně vzniku a výše škody, k tomu navrhl příslušné důkazy způsobilé tato tvrzení prokázat a aby následně nalézací soud prováděl řádné a úplné dokazování ke všem sporným skutečnostem. S ohledem na to také bylo třeba, aby žalobce doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy tak, aby byl schopný prokázat, že ke škodě skutečně došlo způsobem, který uvedl a že škoda byla způsobena v tvrzené výši.
13. Soud opakovaně poučoval žalobce ve smyslu § 118a o.s.ř. o tom, že pro úspěch ve věci je třeba řádně tvrdit (a následně prokázat), na základě jakých skutečností požaduje náhradu škody po žalované, když žalobce sám uvedl, že se žalovanou nebyl v žádném smluvním vztahu, za instalaci kotle nic neplatil, pouze umožnil přístup do bytu. Žalovaná v rámci své procesní obrany poukazovala na skutečnost, že práce na domě, v němž žalobce bydlí, prováděla na základě dohody s majitelkou domu, nikoli na základě smlouvy se žalobcem, a provedla je řádně. (Pokud žalobce tvrdil, že výměna kotle a elektroinstalace nebyla řádně provedena, pak ale bylo na smluvním partnerovi žalované, tj. na majitelce domu, nikoli na žalobci, aby případně žádala nápravu.) Pokud žalobce tvrdil, že mu měla žalovaná předat protokoly nebo jiné dokumenty potřebné pro provedení změny tarifu u dodavatele elektrické energie, pak není zřejmé, na jakém právním podkladě měla žalované tato povinnost vzniknout. Pokud žalobce tvrdil, že měla být uzavřena nějaká ústní dohoda o tom, že dokumenty mají být předány přímo do rukou žalobce, nikoli do rukou vlastnice domu, s níž žalovaná měla uzavřenou příslušnou smlouvu, pak ale k tomuto žalobce svá tvrzení nijak blíže nekonkretizoval (kdo, kdy a s kým dohodu uzavřel, co přesně bylo jejím obsahem, jaké konkrétní dokumenty měly být předány, dokdy apod.) a ani k nim soudu nenabídl žádné důkazy. Z provedeného řízení vyplynulo, že práce na domě prováděla žalovaná na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem nemovitosti, nikoli se žalobcem. Žalobce netvrdil ani neprokázal, že by existoval smluvní vztah, z něhož by povinnost žalované předat příslušný protokol žalobci vyplývala. Nebylo prokázáno, že by žalobci vznikla škoda v příčinné souvislosti s jednáním žalované, ani že by žalovaná porušila jinou právní povinnost vůči žalobci.
14. Žalobce neoznačil žádné rozhodné skutečnosti, které by zakládaly odpovědnost žalované za škodu podle občanského zákoníku, a tyto skutečnosti nedoplnil ani po výzvě soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Neunesl tak důkazní břemeno ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. Soudu proto nezbylo, než žalobu zamítnout.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 150 o.s.ř. Jelikož byla žalovaná ve věci úspěšná v plném rozsahu, příslušelo by rozhodnout dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznat jí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. S ohledem na skutečnost, že žalobce byl v řízení osvobozen od soudních poplatků, když jeho poměry byly soudem podrobně zkoumány, však má soud za to, že je na místě aplikovat ustanovení § 150 o.s.ř., neboť jsou zde důvody zvláštního zřetele hodné, jež takový postup soudu odůvodňují. Žalobce je rozvedený, žije sám v pronajatém bytě, jeho jediným příjmem je starobní důchod, z nějž hradí nájemné a veškeré své životní potřeby, nemá žádný majetek vyšší hodnoty ani úspory. Povinnost k náhradě nákladů řízení by pro něj znamenala značnou finanční zátěž. Zároveň nepřiznání náhrady nákladů řízení nebude znamenat nepřiměřený zásah do práv a majetkových poměrů žalované, neboť ta je od 19. 4. 2024 v likvidaci.