13 C 295/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 25. 1. 2024, doplněným dne 6. 2. 2025 a 2. 4. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 67.286 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že pan [jméno FO], r.č. [RČ], naposledy bytem [Adresa žalované] (dále jen „předchůdce žalované“) uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba]. IČO [IČO] (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně předchůdci žalované peněžní prostředky ve výši 149.000 Kč a tento se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 3.873 Kč, později upravených na výši 4.136 Kč. Peněžní prostředky byly předchůdci žalované poskytnuty bezhotovostně na jeho bankovní účet. Tento poté povinnosti ze smlouvy plnil řádně a včas, když uhradil celkem [hodnota] splátek nastaveného splátkového kalendáře bez nutnosti upomínání. Předchůdce žalované však dne [datum] zemřel a usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 31. 3. 2021, bylo řízení o pozůstalosti skončeno; dle dohody o rozdělení pozůstalosti nabyla žalovaná veškerý majetek zůstavitele, dědictví neodmítla a neuplatnila výhradu soupisu. Právní předchůdce žalobkyně poté zanikl v důsledku přeshraniční fúze sloučením se společností Všeobecná úvěrová banka, a.s., registrační číslo [hodnota], přičemž tato společnost postoupila pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalované bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne 13. 11. 2023. Ta však na dluhu ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2023 ničeho neuhradila. Žalovaná částka sestává z nesplacených jistin splátek č. [hodnota] -48 (od 20. 11. 2020 do 20. 4. 2022) ve výši 66.857,75 Kč a poměrné části úroku splátky č. [hodnota] ve výši 428,25 Kč ke dni úmrtí předchůdce žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní.

3. Ve věci se konala ve dnech 11. 3. 2025 a 20. 5. 2025 jednání, ke kterým se žalovaná nedostavila. Za žalobkyni se dostavil právní zástupce a uvedl, že na podané žalobě v plném rozsahu trvá. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti žalované. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti:- Z žádosti o postoupení a převod včetně přílohy a z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni ke dni [datum] pohledávku za předchůdcem žalované ve výši 66.857,75 Kč, zesplatněnou ke dni 20. 3. 2021, o čemž byla žalovaná dne 13. 11. 2023 vyrozuměna.- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout předchůdci žalované peněžní prostředky ve výši 149.000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet č. [č. účtu]. Úvěr byl předchůdci žalované poskytován za konkrétním účelem, a to na úhradu závazků v jiných bankovních nebo nebankovních institucích. Předchůdce žalované uvedl, že je vlastníkem bytu/domu a jeho úvěruschopnost a finanční situace byla ověřena občanským průkazem, rozhodnutím o přiznání nebo oznámení o úpravě důchodu a potvrzením z pošty dokladujícím příjem a výši důchodu. Předchůdce žalované se poté zavázal peněžní prostředky vrátit společně s příslušenstvím spočívajícím v úrocích ve výši 11,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.873 Kč.- Z předžalobní upomínky ze dne 18. 12. 2023 včetně podacího archu a doručenky, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky ve výši 67.286 Kč.- Ze sdělení notářky [Anonymizováno] [Anonymizováno] Všeobecné úvěrové bance ze dne 2. 3. 2023 a z přihlášky pohledávky do dědického řízení, že usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum] bylo skončeno řízení o pozůstalosti předchůdce žalované, přičemž žalovaná dle dohody o rozdělení pozůstalosti nabyla veškerý majetek po předchůdci, tj. i jeho pasiva včetně pohledávky žalobkyně, která byla do dědického řízení přihlášena dne 8. 3. 2021.- Ze sdělení o nové výši splátky včetně splátkového kalendáře, že předchůdci žalované byla změněna úroková sazba poskytnutého úvěru na sazbu 4 % ročně, jelikož předchůdce žalované nevyužil poskytnutý spotřebitelský úvěr na úhradu závazků podle smlouvy ve lhůtě do 60 kalendářních dnů ode dne uzavření smlouvy. Měsíční splátka proto činila od 20. 6. 2018 částku 4.136 Kč.- Z potvrzení o výši důchodu vypláceného [Anonymizováno], že předchůdci žalované náležel důchod vyplácený v [Anonymizováno] ve výši 218,90 [Anonymizováno] měsíčně a doplatek zaručeného příjmu ve výši 1.236,70 dolarů měsíčně.- Z oznámení o výši důchodu vypláceného ČSSZ, že předchůdci žalované náležel důchod na území České republiky ve výši 4.712 Kč měsíčně.- Z přehledu příjmů a výdajů [jméno FO] včetně shrnutí jeho úvěrů, že předchůdce žalované [jméno FO] právnímu předchůdci žalobkyně o své osobě uvedl, že měsíční příjem jeho domácnosti je 30.000 Kč, finanční náklady má ve výši 18.919 Kč, jiné měsíční výdaje nemá, nemá žádné nezaopatřené děti. Měsíční splátky uvedené v registru NRKI měl ve výši 16.919 Kč a konsolidovanou splátku úvěrů, která se vyplácela, byla ve výši 13.996 Kč. Výsledkem hodnocení byl čistý příjem předchůdce žalované ve výši 21.667 Kč a splátka úvěru byla stanovena ve výši 3.873 Kč. Předchůdce žalované vycházel ve vnitřním systému právního předchůdce žalobkyně jako osoba s vysokým počtem aktivních smluv.- Z veřejného dálkového přístupu k datům RÚIAN a informací o řízení sp. zn. [Anonymizováno], že žalovaná byla vlastníkem rodinného domu s číslem popisným 2 nacházejícím se na parcele č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], přičemž tento dům ke dni 24. 6. 2021 převedla na nabyvatelku [jméno FO].

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně [jméno FO] s předchůdcem žalované společností [právnická osoba]., uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byly předchůdci žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 149.000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet č. [č. účtu]. Předchůdce žalované se zavázal peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.873 Kč, která mu byla z důvodu nevyužití poskytnutého spotřebitelského úvěru na úhradu závazků podle smlouvy ve lhůtě do 60 kalendářních dnů ode dne uzavření smlouvy zvýšena na splátku ve výši 4.136 Kč, a to s účinností od splátky splatné dne 20. 6. 2018. Předchůdce žalované na dluhu uhradil celkem částku 124.080 Kč, nicméně dne [datum] zemřel a usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 31. 3. 2021, byla dědičkou veškerých aktiv a pasiv stanovena žalovaná, žalovaná přijala dědictví bez výhrady soupisu. Právní předchůdce žalobkyně (který zanikl v důsledku přeshraniční fúze sloučením se společností Všeobecná úvěrová banka, a.s.) pohledávku za předchůdcem žalované přihlásil do pozůstalostního řízení. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost předchůdce žalované [jméno FO] na základě jím uvedených údajů o svých příjmech a výdajích, tyto údaje dále ověřil listinami. Výdaje [jméno FO] se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] rapidně snížily (až o 10.000 Kč měsíčně), když účelem uzavření této smlouvy bylo refinancování jeho závazků. [jméno FO] tvrzené nízké výdaje na bydlení měl právní předchůdce žalobkyně za odpovídající, když tento vlastnil rodinný dům s popisným číslem [hodnota] nacházejícím se na parcele č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa]; tento poté žalovaná zdědila v rámci pozůstalostního řízení. Žalovaná poté na dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ničeho nehradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 18. 12. 2023.

5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Po provedeném dokazování soud aplikoval na výše uvedený skutkový stav citovaná ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s předchůdcem žalované smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 149.000 Kč za účelem refinancování jiných závazků. Předchůdce žalované se poté zavázal tyto prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.873 Kč, přičemž tato výše byla poté změněna na částku 4.136 Kč (po nesplnění podmínky smlouvy a zvýšení úrokové sazby na 4 % ročně). Předchůdce žalované na smlouvě hradil řádně a včas, nicméně dne 6. 11. 2020 zemřel – pohledávka byla přihlášena do pozůstalostního řízení a usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 31. 3. 2021 bylo rozhodnuto o nástupnictví žalované do všech aktiv a pasiv předchůdce žalované. Žalovaná však na dluhu poté ničeho neuhradila. Právní předchůdce následně zanikl v důsledku přeshraniční fúze sloučením se společností Všeobecná úverová banka, a.s. a tato poté pohledávku postoupila na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudil úvěruschopnost předchůdce žalované, a to na základě údajů a listin prokazujících dostatečný příjem spočívající v důchodu poskytovaného z [Anonymizováno] a České republiky, nadto se výdaje předchůdce žalované snížily právě refinancováním jeho ostatních závazků a tyto poté značily dostatečný měsíční čistý příjem předchůdce žalovaného na hrazení dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru; tomu nasvědčuje i skutečnost, že tento hradil dluh až do své smrti. Soud má tedy za to, že smlouva o poskytnutí úvěru je ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. platná. Závazek [jméno FO] přešel na žalovanou v důsledku pozůstalostního řízení, když žalovaná se stala jedinou dědičkou majetku zůstavitele [jméno FO] a dědictví přijala bez výhrady soupisu. Je tak dle § 1704 o.z. povinna hradit dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Jelikož žalovaná na dluhu neuhradila ničeho dalšího, než její předchůdce za doby svého života, vyhověl soud žalobě v celém jejím rozsahu a žalované uložil dluh žalobkyni zaplatit, a to včetně zákonných úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z. (výrok I.)

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37.710,49 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.692 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „starý a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67.286 Kč sestávající z částky 3.820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 starý a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 starý a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 67.286 Kč sestávající z částky 3.820 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne 11. 3. 2025 a 20. 5. 2025) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 8.040,90 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 11. 3. 2025 náhrada 4.020,45 Kč za 320 ujetých km v částce 2.520,45 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1.500 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 5. 2025 náhrada 4.020,45 Kč za 320 ujetých km v částce 2.520,45 Kč (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,8 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1.500 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28.940,90 Kč ve výši 6.077,59 Kč. (výrok II.)

8. Uložené platební povinnosti je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).