Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29.500 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6.046,19 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 28.000 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, s kapitalizovaným a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.598,45 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29.500 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10.618 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 9. 5. 2024, doplněným dne 11. 2. 2025, domáhala po žalovaném zaplacení částky 29.500 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaný úrok ve výši 6.046,19 Kč, smluvní úrok ve výši 15 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.598,45 Kč a zákonný úrok z prodlení) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o kontokorentu č. [Anonymizováno], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce ve výši 28.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto načerpané peněžní prostředky vrátit společně se sjednaným úrokem ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se však se splátkami dostal do prodlení a žalobkyně proto zbývající část úvěru zesplatnila ke dni 30. 9. 2023. Žalovaný ani po zesplatnění na dluhu ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požadovala úhradu dlužné jistiny ve výši 28.000 Kč, dlužných poplatků ve výši 1.500 Kč (3 výzvy po 500 Kč), kapitalizovaný úrok ve výši 6.046,19 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.598,45 Kč, smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 28.000 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29.500 Kč od 10. 5. 2024 do zaplacení.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní.Ve věci se konalo dne 12. 2. 2025 jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil a žalobkyně se z něj prostřednictvím svého právního zástupce omluvila podáním ze dne 11. 2. 2025. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti:- Z posouzení úvěruschopnosti žalovaného, dat o žádostech, informaci z [právnická osoba] a žádosti o poskytnutí úvěru, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací, které si žalobkyně ověřila jeho běžným bankovním účtem, který měl žalovaný sjednán u žalobkyně a ze kterého plynula jeho platební morálka, jeho pravidelné příjmy a pravidelné výdaje. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční čistý příjem činí 20.000 Kč a měsíční výše výdajů bez splátek úvěrů činí [právnická osoba] Kč. Žalovaný měl i další úvěry, na něž platil měsíční splátky ve výši 1.860 Kč.- Z výpisu z kontokorentního účtu žalovaného, že tento evidoval ke dni 11. 6. 2023 záporný zůstatek ve výši 28.000 Kč.- Z hromadné změny zasílací adresy klienta, že žalovaný oznámil žalobkyni změnu jeho zasílací adresu na adresu [adresa].- Ze smlouvy o kontokorentu ze dne [datum], že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového rámce ve výši 28.000 Kč. Žalovaný se zavázal načerpanou částku splácet včetně smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně. Pro případ prodlení byla žalobkyně oprávněna účtovat částku 500 Kč za každou upomínku.- Z kvalifikované výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne 29. 4. 2024 včetně poštovního podacího archu, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky 36.883,44 Kč.- Z oznámení o zesplatnění úvěru včetně dodejky, že žalovaný byl vyrozuměn o zesplatnění úvěru ke dni 30. 9. 2023 z důvodu prodlení s úhradou splátek.- Z první výzvy k zaplacení dluhu, z opakované výzvy k zaplacení dluhu a z poslední výzvy k zaplacení dluhu, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru, kterou se zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši úvěrového rámce ve výši 28.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto společně se sjednaným úrokem ve výši 18,9 % ročně splácet. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to zejména nahlédnutím do jeho výpisů z účtu, když tento měl žalovaný zřízený právě u žalobkyně, čímž si žalobkyně ověřila žalovaného pravidelné příjmy a výdaje, a to i výdaje za dříve poskytnuté úvěry se splátkou ve výši 1.860 Kč. Z takto provedeného zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně zjistila, že žalovaný má dostatečné příjmy k tomu, aby byl schopen poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný však dluh nehradil řádně a včas a žalobkyně jej ke dni 30. 9. 2023 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky spočívající v jistině a v nákladech za prodlení. Žalovaný ani po předžalobní upomínce ze dne 29. 4. 2024 ničeho neuhradil.Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Po provedeném dokazování soud aplikoval na výše uvedený skutkový stav citovaná ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 2. 6. 2022 smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 28.000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet společně se sjednaným úrokem ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se nicméně dostal do prodlení, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30. 9. 2023 a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Tato sestávala z jistiny ve výši 28.000 Kč a poplatků ve výši 1.500 Kč (3x 500 Kč za upomínky). Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ověřením všech poskytnutých údajů jeho bankovním účtem, který měl žalovaný zřízený právě u žalobkyně. Soud má tedy za to, že smlouva o poskytnutí úvěru je ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. platná. Jelikož žalovaný po zesplatnění úvěru na svém dluhu neuhradil ničeho, vyhověl soud žalobě v celém jejím rozsahu a žalovanému uložil dluh žalobkyni zaplatit, a to včetně smluvních úroků a také zákonných úroků z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z. (výrok I.)O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10.618 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.180 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29.500 Kč sestávající z částky 2.300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.800 Kč ve výši 1.638 Kč. (výrok II.)Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).