Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekVyhověno

Spisová značka

14 C 187/2022

Soud: Okresní soud v ProstějověDatum rozhodnutí: 19. 6. 2024Č. j.: 14 C 187/2022-128Samosoudce: JUDr. Ivan ŠišmaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 20. 8. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSPV:2024:14.C.187.2022.1
ochrana vlastnictvípořádková pokutarozvod manželstvíspolečné jmění manželůdražbapodílové spoluvlastnictvíznalecký posudekspoluvlastnictvírodinná domácnostsmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 20. 11. 2026 máme 605 451 z 616 245 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (125) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Nařizuje se prodej nemovitosti – bytové jednotky č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno],[Anonymizováno], na parcele p.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří v části obce [adresa], zapsaná na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], s touto jednotkou je nedílně spjat spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno] /[Anonymizováno] parcely p.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č.p. [Anonymizováno],[Anonymizováno], v části obce [adresa], a dále parcely p. č. [hodnota] – ostatní plocha a p. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. [hodnota], jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [adresa], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

II. Výtěžek z prodeje nemovitosti – bytové jednotky č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno],[Anonymizováno], na parcele p.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří v části obce [adresa], zapsaná na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], s touto jednotkou je nedílně spjat spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno] /[Anonymizováno] parcely p.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č.p. [Anonymizováno],[Anonymizováno], v části obce [adresa], a dále parcely p. č. [hodnota] – ostatní plocha a p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. [hodnota], jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [adresa], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se rozděluje mezi žalobkyni a žalovaného rovným dílem.

III. Žalobkyně a žalovaný jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit nedoplatek úvěru sjednaného u [Anonymizováno] a.s., dle úvěrové smlouvy [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, soudní poplatek ve výši 6.000Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí, na účet Okresního soudu v [adresa].

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově, na nákladech řízení částku 9.467Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení 91.662 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhala vypořádání SJM zaniklého rozvodem manželství účastníků, rozsudkem Okresního soudu v Prostějově, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně do zaniklého jmění manželů zahrnula pouze dvě položky tak, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozhodnutí, konkrétně nemovitosti – bytovou jednotku č.p. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno],[Anonymizováno], na parcele p.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č. v části obce [adresa], zapsanou na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], kdy s touto jednotkou je nedílně spjat spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno] /[Anonymizováno] parcely p.č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří a na ní stojící bytový dům č.p. [Anonymizováno],[Anonymizováno], v části obce [adresa], a dále parcely p. č. [hodnota] – ostatní plocha a p. č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] – ostatní plocha, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. [hodnota], jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí pro obec a k.ú. [adresa], u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (pouze Nemovitosti) a nedoplatek úvěru žalobkyně a žalovaného, sjednaného za trvání manželství, u ČSOB a.s., dle úvěrové smlouvy č. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] -[Anonymizováno] /[Anonymizováno] /R[Anonymizováno] (dále jen (Nedoplatek úvěru). Další položky tvořily pouze movité věci tvořící rodinnou domácnost, které žalobkyně do zaniklého SJM nezařadila. Některé zůstaly k užívání žalovanému, některé věci si po zrušení společné domácnosti a odstěhování se ze společné domácnosti vzala do své dispozice žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že se pokoušela se žalovaným kontaktovat a dohodnout se na vypořádání zaniklého SJM. Na toto však nijak nereagoval. Stejně tak nereagoval ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum] (pátek – pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř.), nevyjádřil se.

3. Předvolání k ústním jednání, které soud opakovaně nařizoval na [datum], [datum], [datum] a [datum], žalovaný nepřevzal, i když mu bylo doručováno na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujících orgánů (§ 46b o.s.ř.).Soud pro úplnost zdůrazňuje, že soudu je znám poslední zaměstnavatel ([právnická osoba]., sídlem [adresa]) a ani na této adrese si žalovaný předvolání k jednání stanovenému na [datum] nepřevzal. Proto soud doručoval předvolání na jednání dne [datum] na adresu trvalého bydliště, kde je soudu známo, že se zdržuje, žalovaný si opět předvolání nepřevzal a předvolání k jednání mu bylo proto doručeno dne [datum] (pondělí – pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně i její zástupce se všech jednání včetně toho posledního zúčastnili, a proto soud věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného, neboť popsané jednání žalovaného považoval za obstrukční, bránící rozhodnutí ve věci (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

4. Soud na tomto jednání provedl dokazování, které označila a soudu předložila soudu a to: rozsudek Okresního soudu v Prostějově, č.j. [spisová značka], výpis z katastru nemovitostí, LV č. [hodnota] a [Anonymizováno], smlouvu o úvěru, sdělení ČSOB, předžalobní výzva, sdělení [právnická osoba], včetně znaleckého posudku vypracovaného na základě zadání soudu, z nichž zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.Z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], že tímto rozsudkem bylo manželství žalobkyně a žalovaného rozvedeno. Z odůvodnění pak soud zjistil, že věc byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti manžela (žalovaného), který se v opakovaném odvolání k ústnímu jednání před soud nedostavil. Jako důvody rozvratu tohoto manželství bylo zjištěno, že se jedná o trvalý rozvrat manželství, kdy manžel v řízení byl zcela pasivní, nebrojil proti tvrzení manželky, k rozvratu jejich manželství netvrdil, že manželství není kvalifikovaně rozvráceno. Manželka vylučovala zájem na obnovení soužití s tím, že po jeho ukončení navázala vztah s jiným mužem. Důvodem rozvratu manželství byla rozdílnost povah a postupného vzájemného odcizení manželů.Z výpisu ze seznamu nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] a [Anonymizováno] pro obec a k.ú. [adresa], k.ú. pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], že na tomto listu vlastnickém jsou ve vlastnictví manželů ve formě společného jmění manželů zapsány nemovitosti tak, jak jsou konkretizovány ve výroku tohoto rozsudku.Ze smlouvy o úvěru uzavřeném v Prostějově dne [datum], že tato smlouva je podepsána účastníky řízení a dále osobami pověřenými jednat za úvěrujícího – ČSOB a.s. Dle uzavřené smlouvy byla poskytnuta účastníkům tohoto řízení, jako klientům, formou spotřebitelského úvěru do celkového výše úvěrového limitu 90.000Kč s tím, že peněžní prostředky mohou být čerpány ke dni [datum].Ze sdělení ČSOB a.s. na základě požadavku žalobkyně bylo zjištěno, že na Smlouvě je aktuální zůstatek jistiny úvěru ke dni [datum] ve výši 594.641,90 Kč. Ke dni [datum] pak činí 557.384,60Kč.Z aktualizované zprávy ČSOB a.s. na výzvu soudu ze dne [datum], že nesplacená výše jistiny bez dalšího příslušenství vyplývající ze Smlouvy činí k datu [datum] částku 512.838,60 Kč.Právní zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného k vypořádání zaniklého SJM a nabídl v podstatě dvě možnosti vyřízení věci – uzavření dohody o vypořádání zaniklého SJM, nebo rozhodnutí soudu o stejné věci s tím, že ve výzvě jsou uvedeny jako věci patřící do vypořádání zaniklého SJM Nemovitosti a poskytnutý úvěr jako dluh patřící do SJM. Tato výzva byla dle připojené listiny – podací stvrzenky předána k doručení prostřednictvím držitele poštovní licence [právnická osoba], dne [datum] a to na adresu uvedenou v žalobě, tedy soud má za to, že předžalobní výzva se dostala, resp. mohla dostat do dispozice žalovaného.S ohledem na nečinnost žalovaného a nemožnost dosáhnout dohody ohledně hodnoty těchto nemovitosti, si soud vyžádal znalecký posudek č. [č. účtu], [právnická osoba], ze kterého zjistil, že znalecký posudek vypracovaný dne [datum] obsahuje veškeré náležitosti stanovené zákonem, včetně závěru, dle něhož na základě uvedených zjištění a s přihlédnutím k místním podmínkám nemovitých věcí byla určena obvyklá cena nemovitostí ve výši 1.800.000Kč.Žalobkyni i žalovanému byl znalecký posudek doručen, žalobkyně nežádala výslech znalce a neměla proti závěrům znaleckého posudku žádných námitek. Žalovaný byl po celou dobu procesně pasivní, a proti závěrům znaleckého posudku žádné námitky nevznesl. Proto soud nepovažoval za nezbytné a ekonomicky odůvodnitelné provést výslech znalce.Žalobkyně na posledním jednání konaném v této věci dne [datum] předložila listinu, jejíž kopie byla založena do spisu, z níž soud zjistil, že není podepsána, je v ní tiskacím písmem uvedeno „Pojď si vzít ještě co chceš a prodej byt Já už do práce nikdy nepůjdu a taky už nic platit nebudu“. Dále součástí této listiny jsou invektivy, které nebyly pro toto rozhodnutí rozhodující.Soud vyšel ze stanoviska žalobkyně, které bylo opakovaně prezentováno ve věci, že ani jeden z účastníků tohoto řízení (bývalých manželů) nemá finanční prostředky, aby v dohledné době vyplatil vypořádací podíl a tím získal de facto jediné aktivum, tj. nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, pak žalobkyně byla srozuměna s tím, že dojde k prodeji bytu a rozdělení finančních prostředků a také společné úhradě úvěru.

5. Podle ustanovení § 756 odst. 1,2 o.z., zanikne-li manželství rozvodem, spravují se majetkové povinnosti a práva rozvedených manželů dohodou manželů, nebo rozvedených manželů. Nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu.

6. Podle § 736 o.z., je-li společné jmění zrušeno, nebo zanikne-li, nebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené, nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

7. Podle § 740 o.z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení, nebo zániku společného jmění.

8. Podle § 742 odst. 1 o.z., nedohodnou-li se manželé, nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležících do společného jmění.

9. Soud na základě zjištěného skutkového stavu tento posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.

10. Bylo prokázáno, že společné jmění manželů zaniklo ke dni právní moci rozvodu manželů, tj. [datum], bývalí manželé se s ohledem na pasivitu žalovaného, který před zahájením tohoto řízení se odmítal se žalobkyní setkat, dohodnout se na společném postupu (shodně jako v případě rozvodového řízení) a z důvodu pasivity žalovaného pokračující v průběhu celého tohoto řízení, nedošlo k dohodě na způsobu vypořádání zaniklého SJM. Vzhledem k tomu, že v řízení o vypořádání SJM soud vypořádává jen ty věci (majetek), náležící do tohoto spoluvlastnictví, které účastníci učinili předmětem řízení, neboť překročit jejich návrhy, může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi manželi rozdělí, soud vycházel s ohledem na pasivitu žalovaného ze žalobních tvrzení žalobkyně, že součástí majetku byly z hlediska aktiv uvedené nemovitosti a z hlediska pasiv nedoplatek úvěru. Soud také z projevů žalobkyně v průběhu tohoto řízení zjistil, že účastníci nemají dostatek finančních prostředků, aby zůstaly nemovitosti ve výlučném vlastnictví jednoho z nich a druhý obdržel za toto v patřičné výši vypořádací podíl, nezbylo soudu než majetek, který patří do SJM tak, jak jej vymezila žalobkyně z důvodu pasivity žalovaného prodat, nařídit dražbu s tím, že částka, která takto bude z dražby získána, bude rozdělena mezi žalobkyni a žalovaného rovným dílem. S ohledem na tyto závěry pak soud také rozhodl o povinnosti žalobkyně a žalovaného, aby společně a nerozdílně zaplatili nedoplatek úvěru sjednaného u ČSOB a.s., dle úvěrové smlouvy č. 5500/223048-01/08/01-001/00/R (odstavec I., II., III. výroku).

11. Co se týká poplatkové povinnosti za toto řízení, soud zjistil, že žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu, č.j. [spisová značka] osvobozena od placení soudních poplatků v rozsahu 50% a protože u žalovaného nebyly zjištěny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, a to ani věcné, ani osobní, přešla povinnost zaplatit zbývající část soudního poplatku ve výši 50% na žalovaného, v souladu s ust. § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (odst. IV. výroku).

12. Soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení účastníků podle posouzení procesního úspěchu účastníků v tomto řízení, tedy podle § 142 odst. [právnická osoba] o.s.ř. V předmětné věci žaloby na vypořádání SJM soud má za to, že byla zcela úspěšná žalobkyně, když soud v podstatě rozhodl v souladu s jejím závěrečným návrhem a přihlédl k tomu, že žalobkyně po celou dobu trvání řízení projevovala upřímnou snahu na uzavření mimosoudního smíru, kdežto žalovaný se jednání, i když byl opakovaně předvoláván k tomuto jednání i pod pohrůžkou předvedení a uložení pořádkové pokuty nedostavoval, ke znaleckému posudku, který mu byl doručen, se rovněž nevyjádřil a v podstatě jednal obstrukčním způsobem, aby odvrátil, či alespoň oddálil věcné rozhodnutí. Žalovaný neprojevil zájem o vypořádání SJM i z toho důvodu, že žalobkyně se z důvodu chování žalovaného odstěhovala ze společného bydliště a od té doby se žalovaný v tomto bytě, který je předmětem vypořádání SJM, jako jediná kladná položka zdržuje sám. Soud rozhodl z těchto důvodů o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 91.662 Kč. Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku žalovanou ve výši 6.000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a.t.), z tarifní hodnoty 1.156.419 Kč, sestávající z částky 12.490Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast na jednání dne [datum], dále z částky 6.245Kč za každý ze tří úkonů dle § 11 odst. 2 písm. analogicky f) a.t. (jednání [datum], [datum], [datum], která nebyla zahajována z důvodu nepřítomnosti žalovaného), včetně 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.) a dále DPH ve výši 21%, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že zástupce žalobkyně je plátcem této daně, z částky 70.795Kč, tj. 14.867Kč (odst. VI. výroku).

13. Soud rozhodl ze shodných důvodů i o náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř., které za účastníky platil znalci za vyhotovení znaleckého posudku [právnická osoba] ve výši 9467 Kč a zavázal žalovaného z důvodu procesní nečinnosti k její náhradě. Pokud by nedocházelo k této obstrukci ze strany žalovaného, k vypracování znaleckého posudku by s nejvyšší pravděpodobností vůbec nedošlo (odst. V. výroku).Soud považuje z důvodu komplexnosti odůvodnění o náhradě nákladů řízení zdůraznit, že je mu známa judikatura Nejvyššího soudu ČR (např. 22Cdo 4602/2015, 22Cdo 4551/2015), která tímto způsobem, tedy posouzením, kdo z procesního hlediska byl úspěšný ve věci, rozhodoval (§ 142 o.s.ř.). Je mu rovněž známo, že tato rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR byla podrobena testem ústavnosti a Ústavní soud ČR v rozhodnutích IV ÚS 404/2022 a PL ÚS 59/2023 dospěl k názoru odlišnému, s odkazem na dvě charakteristiky řízení iudicii duplicis a to s přihlédnutím k tomu, že k iniciaci řízení o vypořádání práv ke společné věci (podílové spoluvlastnictví, či SJM), jsou legitimováni oba (všichni) budoucí účastníci a samotné podání žaloby a zahájení takového řízení je projevem jejich ústavního garantovaného práva na ochranu vlastnictví. S ohledem na charakteristiku tohoto řízení, rozhodnutí vždy odráží jak návrh žalobce, ale současně neznamená, že by žalovaný měl být v řízení poražen, neboť jemu náleží finanční náhrada. Podle názoru Ústavního soudu tak obecný princip úspěchu ve věci se tak na řízení tohoto typu nedá aplikovat a v zásadě bude na místě aplikace § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud však vyšel rovněž i z odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu ČR, kdy lze připustit výjimečné přiznání náhrady nákladů řízení, diskrecí soudu v individuálních případech a to jak Ústavní soud výslovně uvedl, pokud se účastník bude chovat obstrukčně, nebude jednat konstruktivně a z jeho chování bude možné vyvodit šikanózní výkon práva. Soud dospěl k závěru názoru, že o tento případ se jedná, neboť žalovaný, ač byl opakovaně předvoláván k jednání, a to již pod pohrůžkou předvedení a uložení pořádkové pokuty, se k jednáním zásadně nedostavoval a k žalobě, popř. znaleckému posudku a dalším listinám se nevyjadřoval. Vzhledem k tomu, že předmětem vypořádání bylo jiné aktivum a to Nemovitosti, které užíval pouze žalovaný, kdežto žalobkyně se musela z důvodů, které vedly k rozvratu manželství, a nakonec rozvodu manželství odstěhovat, bylo zřejmé, že žalovaný se chová obstrukčně šikanózním způsobem, aby žalobkyni zamezil alespoň po určitou dobu nakládání s jejich společným majetkem a aby ani v případě rozhodnutí soudu v této věci za tento majetek nedostala příslušnou náhradu ve formě vypořádacího podílu. Soud z těchto všech důvodů o náhradě nákladů řízení rozhodoval tak, jak bylo uvedeno shora, když považuje pro tento konkrétní případě takové rozhodnutí o náhradě nákladů řízení za spravedlivé.

14. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit žalobkyni i státu ve lhůtě 3 dnů, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty neshledal podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) a náklady řízení zaplatí k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací