Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

14 C 213/2024

Soud: Okresní soud v ProstějověDatum rozhodnutí: 28. 11. 2024Č. j.: 14 C 213/2024-60Samosoudce: JUDr. Ivan ŠišmaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 24. 2. 2025Předmět řízení: O zaplacení 60 056,17 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSPV:2024:14.C.213.2024.1
bezdůvodné obohacenívýživnésmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 16. 11. 2026 máme 604 705 z 615 476 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (21) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25.925 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o zaplacení částky 34.131,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 29.225,42 Kč od 18. 8. 2023 do zaplacení, úrokem ve výši 8% ročně z částky 27.948,46 Kč od 18. 8. 2023 do zaplacení a kapitalizovaného úroku 1.788,59 Kč zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 2. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 60.056,17 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení, zákonným úrokem z prodlení a smluvním úrokem) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba]. (dále jen „právní předchůdce“) smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovaný se zavázal tyto společně se sjednaným příslušenstvím spočívajícím v úrocích a poplatcích splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3.984 Kč do 17. 8. 2023. Žalovaný na dluhu z úvěru uhradil celkem částku 4.075 Kč, poté na dluhu ničeho neuhradil. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni 7. 8. 2023, postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu částky 60.056,17 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 27.948,46 Kč, úroků ve výši 1.276,96 Kč, poplatků ve výši 21.659,53 Kč a smluvní pokuty ve výši 9.171,22 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.788,59 Kč, smluvní úrok ve výši 8 % ročně z částky 27.948,46 Kč od 18. 8. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29.225,42 Kč od 18. 8. 2023 do zaplacení. Žalovaný ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 27. 2. 2024 na dluhu ničeho dalšího neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal pasivní, žaloba mu byla řádně doručena 30. 9. 2024 (pondělí, pracovní den, § 49 odst. 4 za použití § 57 odst. 2 o.s.ř.).

3. Ve věci se konalo dne 28. 11. 2024 jednání, ke kterému se nedostavil žalovaný, ačkoliv mu bylo předvolání doručeno dne 11. 11. 2024 (pondělí, pracovní den, § 49 odst. 4 o.s.ř.). Soud proto za splnění podmínek ve smyslu § § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně, která se prostřednictvím svého právního zástupce dostavila uvedla, že na žalobě trvá v celém jejím rozsahu, žalovaný ničeho dalšího na dluhu neuhradil. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti:- Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], že právní předchůdce poskytl žalovanému při podpisu smlouvy částku 30.000 Kč a žalovaný se zavázal tuto společně s úroky ve výši 1.522 Kč a poplatky v souhrnné výši 24.254 Kč (14.700 Kč za poskytnutí úvěru, 4.154 Kč za vyhodnocení úvěrového případu a 5.400 Kč za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti) v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 3.984 Kč.- Z umořovací listiny, že žalovaný na úvěru uhradil pouze částku 4.075 Kč.- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny, že pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem postoupena na žalobkyni.- Z předžalobní výzvy ze dne 27. 2. 2024 včetně podacího lístku, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.- Ze smlouvy o provedení práce ze dne [datum], že žalovaný prováděl u firmy [právnická osoba]. v době od 6. 1. 2022 do 31. 12. 2022 úklidové práce za 97 Kč za hodinu.- Z výplatnic za měsíce březen, duben a květen 2022, že si žalovaný v měsíci březen 2022 vydělal částku 8.013 Kč, v měsíci duben 2022 částku 9.798 Kč a v měsíci květen 2022 částku 4.947 Kč.- Z listiny přeložené z anglického jazyka do českého ze dne 21. 10. 2005, že Soud pro rodinné záležitosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] rozhodl o vyživovací povinnosti k dítěti [jméno FO], nar. [datum] (žalovaný) ve výši [částka] měsíčně.

4. Soud na základě uvedených skutkových zjištění učinil tento skutkový závěr.

5. Mezi právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázala tyto vrátit společně se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 3.984 Kč. Žalovaný se však dostal s úhradou splátek do prodlení, na dluhu uhradil pouze částku 4.075 Kč. Před poskytnutím úvěru zkoumal právní předchůdce úvěruschopnost žalovaného z údajů uvedených žalovaným a předložených listin (dohody o provedení práce, tří výplatních pásek za měsíce březen, duben a květen 2022 a rozhodnutí o stanovení vyživovací povinnosti pro v té době nezl. žalovaného). Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023, s účinností ke dni 7. 8. 2023 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.

6. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Soud učinil na základě zjištěného skutkového závěru tento právní závěr.

9. Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce poskytl žalovanému částku v celkové výši 30.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce a žalovaný jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalovanému finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce splnil tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení ani po poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. soudu nepředložila dostatečné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru prokázala, když předložila pouze dohodu o provedení práce, výplatní pásky za 3 měsíce plynoucí z této dohody, kde měsíční příjem nepřesahoval částku 9.783 Kč a rozhodnutí ze dne 21. 10. 2005 o povinnosti otce žalovaného platit výživné na v té době nezletilého žalovaného ve výši [částka] měsíčně. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy prokazující další pravidelné výdaje žalovaného, a to např. nájemné, hypoteční úvěr, inkaso apod., žalobkyně také netvrdila a ani nepředložila důkazy prokazující ostatní příjmy žalovaného, když jí muselo být zřejmé, že z částek nepřesahujících 10.000 Kč měsíčně nemohl žalovaný zaplatit své veškeré výdaje. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

10. S ohledem na skutečnost, že žalovanému byly právním předchůdcem poskytnuty prostředky ve výši 30.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Žalovaný na dluhu do podání žaloby uhradil částku 4.075 Kč. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovaného k zaplacení částky 25.925 Kč coby plnění, které žalovaný od právního předchůdce převzal, ale dosud neposkytl zpět. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. (odst. I. výroku)

11. S přihlédnutím k argumentaci výše soud ve zbytku žalobkyní požadovaného předmětu řízení a příslušenství žalobu jako nedůvodnou zamítl. (odst. II. výroku)

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, když žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu žádné nevznikly z důvodu procesní nečinnosti. (odst. III. výroku)

13. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni uvedenou peněžní částku ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (§ 160 odst. 1 o.s.ř.)

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací