Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky 5.203,42 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.203,42 Kč od 7. 12. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1.272,56 Kč, kapitalizovaného úroku 6.248,33 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 217 Kč a smluvní pokuty 5.500 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 26. 4. 2024 domáhala zaplacení částky 10.703,42 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení, kapitalizovaným úrokem a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, včetně smluvní pokuty 5.500 Kč) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO] (dále jen právní předchůdce žalobkyně), smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále jen Smlouva), na základě které mu právní předchůdce žalobkyně poskytl v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky společně s příslušenstvím úvěru za dobu jeho trvání (kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek) ve výši 12.888 Kč vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den 13. 11. 2020. Žalovaný na úvěru uhradil celkem částku 18.749,99 Kč, své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas neplnil. Úvěr nebyl právním předchůdcem žalobkyně zesplatněn, jeho splatnost nastala ke dni splatnosti poslední splátky, tj. 13. 11. 2020. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovaný na dluhu ničeho dalšího neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy, ze dne 9. 4. 2024. Žalovaná částka pak představuje nesplacenou jistinu 5.203,42Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, kapitalizovanou ke dni podání návrhu, ve výši 5.500Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.248,33 Kč, nesplacený kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 1.272,56Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč.
2. Žalovanému byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu doručen dne 29. 10. 2024 (úterý, pracovní den, § 49 odst. 4 za použití § 57 odst. 2 o.s.ř.), k návrhu se nevyjádřil a v řízení zůstal procesně pasivní.
3. Ve věci se konalo dne 7. 1. 2025 jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně, ani její právní zástupce, přičemž tito se z jednání omluvili dne 15.11. 2024, bez uvedení konkrétního relevantního důvodu nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 23. 12. 2024 (pondělí, pracovní den, postup podle § 49 odst. 4, za použití § 57 odst. 2 o.s.ř.), k jednání se bez omluvy nedostavil. Soudu proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků řízení a provedl dokazování veškerými listinnými důkazy, které žalobkyně předložila, z nichž zjistil následující skutečnosti:Ze Smlouvy a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytl žalovanému v hotovosti částku 15.000Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s příslušenstvím v souhrnné výši 12.880 Kč vrátit, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.992 Kč. Obě listiny byly řádně podepsány dne [datum] žalovaným a osobou oprávněnou jednat za právního předchůdce žalobkyně ([jméno FO]).Z tabulky [Anonymizováno] /[Anonymizováno] /[Anonymizováno] právního předchůdce žalobkyně, že listina není autorizována, týká se Smlouvy, která je označena jako smlouva hotovostní s tím, že byla poskytnuta dne [datum] a její splatnost nastala [datum] a nejstarší nezaplacená splátka je ze dne 13. 7. 2020. V tabulce je uvedena celková pohledávka ke dni postoupení pohledávky a lze z ní zjistit, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky uhradil částku 18.749,99Kč.Z předžalobní výzvy ze dne 9. 4. 2024, včetně poštovního podacího archu, že žalovaný byl řádně podle § 142a o.s.ř. vyzván k úhradě dlužné částky.Ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy – Seznamu postoupených pohledávek, ze dne [datum], že pohledávka ze smlouvy ve výši 24.825,58 Kč, včetně příslušenství, byla postoupena na žalobkyni, a to s účinností k témuž dni.Z potvrzení o provedení transakce, že žalobkyně zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutou částku za postoupení pohledávek.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalovanému, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze Smlouvy, a proto je povinen ze Smlouvy plnit žalobkyni.Z žádosti o úvěr ze dne 13. 9. 2019, že tato listina je podepsána žalovaným a osobou oprávněnou za právního předchůdce žalobkyně jednat, žalovaný uvedl, že je od 1. 12. 2006 zaměstnaný s příjmem 26.809Kč, jako měsíční výdaje uvedl bydlení a energie 1.000 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady 10.000 Kč, tedy celkem 11.000 Kč a díle uvedl, že je rozvedený a bydlí u rodičů. K žádosti měly být předloženy výplatní pásky a pracovní smlouva, které žalobkyně nedoložila.Z předžalobní výzvy ze dne 9. 4. 2024, včetně poštovního podacího archu, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.
4. Pokud soud neprovedl další důkazy navržené žalobkyní, eventuálně i předložené, jednalo se o listinné důkazy, které neměly pro rozhodnutí ve věci žádný právní význam.
5. Soud na základě zjištěných skutečností učinil tento skutkový závěr.
6. Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně Smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000Kč a žalovaný se zavázal zaplatit celkem 27.888Kč, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.992Kč. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného pouze na základě žalovaným vyplněných údajů, které měly být doplněny výplatními páskami a pracovní smlouvou. Tyto listiny však předloženy nebyly, a proto soud vycházel pouze z obsahu žádosti o úvěr, vyplněné a podepsané žalovaným. Žalovaný na dluh uhradil částku 18.749,99 Kč na místo smluvně dohodnuté částky 27.880 Kč, proto povinnosti ze Smlouvy neplnil řádně, ani včas. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, o čemž byl žalovaný řádně vyrozuměn. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani po předžalobní výzvě ze dne 9. 4. 2024.
7. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo s ním jinak jedná.
9. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytována, nebo zprostředkována spotřebiteli.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, tj. 13. 9. 2019, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., platného ke dni uzavření Smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje i k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.
16. Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti proti podpisu Smlouvy peněžní plnění ve výši 15.000Kč a žalovaný proti tomuto plnění uhradil částku 18.749,99Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné ke dni uzavření Smlouvy. Věřitel poskytl žalovanému finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného (žadatele o úvěr), splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že věřitel (právní předchůdce žalobkyně) splnil tuto svoji zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl potvrdit toto skutkové tvrzení žalobkyně. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy (vyjma žádosti žalovaného o úvěr), kterými by řádně ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru prokázala, když pouze údaje týkající se příjmů a výdajů, poskytnuté dlužníkem (nijak neověřitelné, neboť žádné další listiny předloženy nebyly k tomuto údaji), nelze považovat za dostatečný doklad svědčící o splnění povinnosti úvěrujícího, zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. Žalobkyně tak soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by prokázala zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a to např. výplatní pásky, výpisy z účtu, nájemní smlouvu, apod. Žalobkyně soudu předložila žádost o úvěr, ve které je uvedeno, že žalovaný před poskytnutím úvěru právnímu předchůdci žalobkyně poskytl výplatní pásky, pracovní smlouvu, žalobkyně tyto listiny soudu, jak již bylo uvedeno, k provedení důkazů, nepředložila. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni podle poučení § 118a odst. 3 o.s.ř., žalobkyně se však svojí nepřítomností na jednání o tuto možnost připravila. Lze tedy shrnout, že věřitel, co by poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem, úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000Kč, bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené Smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (blíže rozh. Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 2178/2018).
17. S ohledem na skutečnost, že žalovanému byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty finanční prostředky ve výši 15.000Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Jak bylo zjištěno a žalobkyní i tvrzeno, žalovaný na dluhu dosud uhradil částku 18.749,99 Kč, takže povinnost vydat bezdůvodné obohacení ho nestíhá. Naopak je to žalobkyně, která je povinna na základě žádosti žalovaného vydat mu částku, která přesahuje žalovaným od právního předchůdce žalobkyně převzatých 15.000 Kč (§ 2991 a násl. o.z.). Soud z těchto důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl (odst. I. výroku).
18. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a s ohledem na plný procesní úspěch žalovaného, který byl v průběhu celého soudního řízení procesně pasivní, a proto mu žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. II. výroku).