Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o zaplacení 6.523,88 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15% ročně z částky 7.000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem 18,17% ročně z částky 7.000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 950,83 Kč a kapitalizovaným úrokem 346,24 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 30. 4. 2024 domáhala proti žalované zaplacení ve výroku uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] IČO, (dále jen právní předchůdce žalobkyně) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (dále jen Smlouva), jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen Podmínky). Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Vycházel přitom z dat získaných od žalované, kdy byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaná podpisem Smlouvy stvrdila, že poskytla právnímu předchůdci žalobkyně v tomto směru úplné a pravdivé údaje. Právní předchůdce žalobkyně na základě uzavřené Smlouvy poskytl žalované po podpisu Smlouvy, v hotovosti částku 7.000Kč a žalovaná se za to zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně kromě této částky rovněž částku 8.303 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků, s úrokovou sazbou 18,17% ročně, ve výši 3.480 Kč, částku 1.500 Kč za zpracování zápůjčky a částku 1.399 Kč za službu komfortního flexibilního splácení. Žalovaná se podpisem Smlouvy zavázala uhradit jistinu, poplatek a pojistné v 52 týdenních splátkách po 295Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni 21. 6. 2023. Žalovaná závazky ze Smlouvy neplnila řádně ani včas. Ke dni 29. 10. 2022 činila dlužná jistina 7.000 Kč a dlužný poplatek 8.303Kč. Právní předchůdce žalobkyně pohledávku ze Smlouvy v celkové výši 19.119,90 Kč postoupil na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne 21. 9. 2023. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek, ke dni sepisu žaloby, žalovaná na předmětnou pohledávku neuhradila ničeho, a to ani na základě výzvy podle § 142a o.s.ř.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu soudního řízení zůstala procesně pasivní, žaloba jí byla doručena dne 4. 11. 2024 (pondělí, pracovní den, § 49 odst. 4, za použití § 57 odst. 2 o.s.ř.).
3. Ve věci se konalo dne 20. 2. 2025 jednání, ke kterému se žalovaná, ačkoliv jí bylo předvolání doručeno dne 27. 1. 2025 (pondělí, pracovní den, § 49 odst. 4, za použití § 57 odst. 2 o.s.ř.). Žalobkyně i její zástupce se k jednání rovněž nedostavili, svoji neúčast omluvili a souhlasili, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez jejich přítomnosti. Soud proto za splnění podmínek ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti účastníků.
4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy navrženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti.
5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (Smlouvy), že tato listina byla podepsána žalovaným i osobou pověřenou jednat za právního předchůdce žalobkyně, [jméno FO], v [adresa] dne [datum] a právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout na základě uzavřené Smlouvy, žalované, v hotovosti peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč a tuto skutečnost žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit kromě částky 7.000 Kč též Poplatek 6.379 Kč, celkem částku 13.379 Kč. Kromě toho si žalovaná zvolila po dobu trvání Smlouvy, rozšířenou doplňkovou službu komfortního flexibilního splácení, za sjednanou dobu pojištění částkou 1.924 Kč. Proto celková dlužná částka (úvěr + poplatek + pojistné) činila 15.303 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala uhradit ve formě 52 týdenních splátek, vždy ve výši 295 Kč s tím, že poslední splátka činila 258 Kč.
6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, že tuto listinu podepsala žalovaná, i osoba pověřená jednat za právního předchůdce žalobkyně [jméno FO], dne [datum] a kromě údajů týkajících se adresy výběru a adresy trvalého pobytu, kterým byla uvedena adresa ohlašovny, žalovaná uvedla, že je majitelkou auta, nemá další vyživovací povinnosti, účelem zamýšleného spotřebitelského úvěru je vybavení domácnosti, pracuje jako uklízečka u zaměstnavatele „[Anonymizováno] “ s příjmem 6.050 Kč, jako další zdroj příjmů byla uvedena částka 4.000 Kč a odhadované měsíční výdaje byly uvedeny částkou [právnická osoba] Kč. K uvedeným tvrzením měla být připojena pracovní smlouva z ledna 2022, příjmové doklady. Soud tyto listiny k dispozici neměl, stejně tak nebyly doloženy ostatní příjmy ve výši 4.000Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, ze dne [datum], včetně přílohy – Seznamu postoupených pohledávek, že pohledávka za žalovanou ze Smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky z [datum], že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalované, že došlo k postoupení pohledávky ve výši 19.101,98 Kč ze Smlouvy s tím, že tuto částku má uhradit na příslušný účet právního předchůdce žalobkyně, uvedený v oznámení.
9. Z tabulky umoření, vyhotovení dne 2. 10. 2023, že žalovaná na dluh ze Smlouvy neuhradila ničeho.
10. Z podacích lístků ze dne 28. 3. 2024 a 27. 10. 2023, že právní předchůdce žalobkyně zasílal příslušné listiny vyplývající ze Smlouvy na adresu [adresa], tj. na adresu uvedenou v zákaznické kartě a Smlouvě, jako adresa výběru, která byla odlišná od adresy trvalého pobytu – ohlašovny.
11. Soud na základě uvedených skutkových zjištění učinil tento skutkový závěr.
12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] (Smlouva), na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti, při podpisu Smlouvy, peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit celkovou dlužnou částku (tj. jistina 7.000 Kč, poplatek 6.379 Kč a pojištění 1.924 Kč), celkem ve výši 15.303 Kč, ve formě pravidelných týdenních splátek ve výši 295 Kč s tím, že poslední splátka činila 258 Kč. Žalovaná z tohoto právního titulu právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni, a to i po předžalobní výzvě, neuhradila ničeho. Dostala se proto do prodlení již s první týdenní splátkou. Před poskytnutím úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalované toliko z údajů, které žalovaná uvedla v zákaznické kartě, dle které měla mít příjem ze zaměstnání ve výši 6.050 Kč, a další příjem ve výši 4.000 Kč bez uvedení zdroje. Výši těchto příjmů měla být doložena příjmovými doklady a pracovní smlouvou, ani jedna z těchto listin s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu předložena nebyla. Rovněž tak nebyly předloženy žádné listiny, které by osvědčovaly výši odhadovaných měsíčních výdajů, toliko [právnická osoba] Kč.
13. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr, nebo obdobná finanční služba poskytována, nebo zprostředkována spotřebiteli.
15. Podle § 419 o.z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti, nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo s ním jinak jedná.
16. Podle ustanovení § 86 odst. 1,2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., ve znění platném ke dni uzavření Smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Soud učinil na základě zjištěného skutkového stavu poté, co tento posoudil podle citované právní úpravy, tento právní závěr.
21. Závazek žalované přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti peněžní plnění ve výši 7.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření Smlouvy, vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy, v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele (právní předchůdce žalobkyně) v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně (věřitel) splnil tuto svoji zákonnou povinnost, odkazovala na zákonnou úpravu, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takovýto právní závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení svá tvrzení ohledně postupu právního předchůdce žalobkyně před uzavřením Smlouvy, doložila toliko zákaznickou kartou a k ní další listiny doloženy nebyly. Soud hodlal proto žalobkyni, popř jejího zástupce, na jednání poučit podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., k tomu však nemohlo dojít, neboť žalobkyně, ani její zástupce, se k tomuto jednání nedostavili, z jednání se omluvili z důvodu ekonomiky procesu, avšak souhlasili, že soud může jednat bez jejich přítomnosti a také rozhodnout. Lze tedy konstatovat, že žalobkyně nepředložila dostatečné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru poskytovala. Samotná zákaznická karta k tomuto nestačí. Ostatně, ze zákaznické karty je zřejmé, že příjem žalované činil toliko 6.050 Kč, a kromě toho měla žalovaná mít příjem 4.000 Kč. Zdroj tohoto pravidelného příjmu nebyl v zákaznické kartě uveden ani nijak doložen. Žalovaná uvedla měsíční výdaje ve výši [právnická osoba] Kč, které se soudu jeví jako značně podhodnocené. Také nebyly ničím osvědčeny a konkretizovány. Lze tedy shrnout, že věřitel – právní předchůdce žalobkyně, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost žalované – spotřebitele. Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené Smlouvy (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., účinné ke dni uzavření Smlouvy, ke které soud musí přihlížet.
22. S ohledem na skutečnost, že žalované byly právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty prostředky v hotovosti, ve výši 7.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovanou nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Žalovaná na dluhu do podání žaloby neuhradila ničeho. Soud tak na základě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.), zavázal žalovanou k zaplacení částky 7.000 Kč, coby plnění, které žalovaná od právního předchůdce žalobkyně převzala, ale dosud nevrátila. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, neboť žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného spotřebitelského úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (odst. I. výroku).
23. Soud s ohledem na zastávanou právní argumentaci v této věci, žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl (odst. II. výroku).
24. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř., s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně v této věci tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla procesně v této věci úspěšnější, ale náklady řízení jí podle obsahu spisu žádné nevznikly z důvodu procesní nečinnosti (odst. III. výroku).
25. Soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni uvedenou peněžní částku ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, když pro stanovení jiné, než zákonné lhůty nebyly shledány podmínky (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).