Výrok
I. Řízení se o zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 11.234,04 Kč, zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4.999,58 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu o zaplacení částky 10.932,07 Kč, se zákonným úrokem z prodlení 15% ročně z částky 15.931,65 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za dobu od 11. 4. 2023 do 13. 6. 2024, ve výši 2.808,77 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 120 Kč, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Přerově dne 4. 11. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 15.931,65 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným úrokem ve výši 11.234,04 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.808,77 Kč a zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [Anonymizováno] [IČO] IČO, (dále jen právní předchůdce žalobkyně) dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota] (dále též Smlouva, kterou se právní předchůdce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto vrátit společně s poplatkem ve výši 7.740 Kč do 10. 4. 2023. Žalovaný uhradil na úvěru pouze částku 13.000,42 Kč, která byla započtena ve výši 2.068,35 Kč na jistinu a ve zbytku na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokuty a poplatky za upomínky. Pohledávka ze Smlouva byla postoupena Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu jistiny ve výši 15.931,65 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11.234,04 Kč, který sestává z nesplaceného úroku ve výši 2.994,04 Kč, postoupených poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 7.740 Kč a postoupených poplatků za upomínání ve výši 500 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.808,77 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 15.931,65 Kč od 27. 6. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 120 Kč. Žalovaný ani po předžalobní výzvě ze dne 14. 10. 2024 na dluhu ničeho dalšího neuhradil.
2. Vzhledem k tomu, že žalovaný měl ke dni podání návrhu evidován trvalý pobyt v obvodu zdejšího soudu, postoupil Okresní soud v Přerově usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 25. 2. 2025, věc na zdejší soud, jakožto soud místně příslušný.
3. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena do vlastních rukou dne 7. 2. 2025, nevyjádřil.
4. Ve věci se konalo dne 31. 7. 2025 jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně ani její právní zástupce, přičemž tito se z jednání řádně omluvili dne 18. 7. 2025. Žalovaný se nedostavil bez omluvy, i když mu bylo předvolání k jednání doručeno 25. 7. 2025 (pátek, pracovní den podle § 50m odst. 3 o.s.ř.). Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.
5. Soud následně provedl dokazování listinnými důkazy z připojeného spisu Okresního soudu v [adresa], sp. zn. [spisová značka], ze kterých zjistil následující skutečnosti:- z upomínky ze dne 20. 4. 2023 a 10. 5. 2023, z upomínky ze dne 30. 4. 2023 a 15. 4. 2023 a z oznámení o předání věci advokátní kanceláři ze dne 5. 8. 2024, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky.- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, kterou se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 532,60 Kč a poplatkem ve výši 4.684,81 Kč do 30 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému.- Z předžalobní výzvy ze dne 14. 10. 2024 včetně podacího archu [právnická osoba], že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.- z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], dílčí smlouvy o postoupení pohledávky, včetně přílohy č. [hodnota] Seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o provedení transakce a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 7. 2024 a 18. 7. 2024 včetně poštovního podacího archu, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a žalovaný byl o tomto vyrozuměn.- z potvrzení o platbě ze dne 11. 3. 2023 a 30. 10. 2022, že z bankovního účtu č. [č. účtu] byla právnímu předchůdci dne 30. 10. 2022 připsána platba ve výši 1 Kč, přičemž na tento bankovní účet poté právní předchůdce dne 11. 3. 2023 poskytl finanční prostředky ve výši 18.000 Kč.
6. Dále soud provedl dokazování listinnými důkazy vyžádaných soudem, ze kterých zjistil následující skutečnosti:- ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 7. 5. 2025, že žalovaný je jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. [č. účtu], přičemž na tento účet byla dne 11. 3. 2023 připsána platba od právního předchůdce ve výši 18.000 Kč.
7. Soud na základě uvedených skutkových zjištění učinil tento závěr o skutkovém stavu v projednávané věci.
8. Žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč převodem na bankovní účet č. [č. účtu], jehož je jediným majitelem a disponentem, přičemž tyto se žalovaný zavázal do 30 dnů splatit včetně úroku ve výši 532,60 Kč a poplatku ve výši 4.684,81 Kč. Před poskytnutím úvěru nebyla nijak zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný dluh neuhradil řádně a včas, uhradil pouze částku 13.000,42 Kč. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2024, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný neuhradil na dluhu ničeho dalšího ani po předžalobní výzvě ze dne 24. 5. 2023.
9. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a dospěl k tomuto právnímu závěru.
12. Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku v celkové výši 18.000 Kč. Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalovanému finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalovaného splatit úvěr. Žalobkyně soudu ani netvrdila, že by věřitel splnil tuto svou zákonnou povinnost, natož aby soudu předložila jakékoliv listinné důkazy prokazující splnění této povinnosti. Soud žalobkyni vyzval k doplnění žaloby o tyto skutečnosti, ta však podáním ze dne 13. 5. 2025 sdělila, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Soud byl poté připraven žalobkyni poučit na jednání ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., ta se však svou nepřítomností u jednání o tuto možnost připravila. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 18.000 Kč bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
13. Žalobkyně podáním ze dne 13. 5. 2025 vzala žalobu částečně zpět, a to do kapitalizovaného úroku ve výši 11.234,04 Kč. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. V souladu s výše citovanou právní úpravou soud v tomto rozsahu a před zahájením prvního jednání ve věci, řízení zastavil co do kapitalizovaného úroku ve výši 11.234,04 Kč. (odst. I. výroku)
14. S ohledem na skutečnost, že žalovanému byly právním předchůdcem poskytnuty prostředky ve výši 18.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovaného nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovídající výši převzatých prostředků. Žalovaný na svém dluhu uhradil částku 13.000,42 Kč. Soud tak na podkladě zásad o vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) zavázal žalovaného k zaplacení částky 4.999,58 Kč coby plnění, které žalovaný od předchůdce žalobkyně převzal, ale dosud neposkytl zpět. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. (odst. II. výroku)
15. Soud s ohledem na výše uvedený zastávaný právní názor v této věci žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl. (odst. III. výroku).
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve věci tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů tohoto řízení, když žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná (a to jak v rámci částečného zastavení řízení, když toto zavinila částečným zpětvzetím žaloby, tak v rámci částečného zamítnutí žaloby ve věci samé), žalovanému náklady řízení podle obsahu spisu žádné nevznikly, když tento byl v průběhu řízení nečinný. (odst. IV. výroku)
17. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného plnit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř.